Když dlužník převádí majetek: Jak funguje relativní neúčinnost a kdy se můžete bránit

Představte si tu situaci: Věřitel čeká na splacení dluhu, ale dlužník mezitím převede svůj majetek na rodinu či známé. Pro věřitele noční můra – peníze jsou rázem „ukryté“ a vymahatelnost pohledávky klesá na nulu. Naštěstí české právo myslí i na tyto scénáře a nabízí relativní neúčinnost převodů jako účinný nástroj ochrany. Ten umožní poškozenému věřiteli domoci se svého práva, i když se dlužník snažil majetek vychýlit z dosahu dluhů. Jak přesně tento princip funguje, co na něj říká aktuální judikatura Nejvyššího soudu a na co si dát pozor například při zúžení společného jmění manželů (SJM)? To vše si vysvětlíme srozumitelně z pohledu potřeb klienta.

​Autor článku: ARROWS advokátní kancelář (JUDr. Kateřina Müllerová, office@arws.cz, +420 245 007 740)

Co znamená relativní neúčinnost převodů?

Relativní neúčinnost (dříve zvaná odporovatelnost) je právní koncept, který chrání věřitele před jednáním dlužníka, jež by zmařilo nebo ztížilo vymahatelnost dluhu. Jednoduše řečeno – pokud dlužník učiní právní krok (např. daruje, prodá pod cenou či převede majetek na jiného) a tím zkrátí možnost věřitele uspokojit pohledávku, může soud na návrh věřitele rozhodnout, že takový krok je vůči tomuto věřiteli neúčinný. 

Důležité je, že nejde o zneplatnění samotné smlouvy či převodu – ten nadále platí mezi dlužníkem a třetí osobou. Avšak z pohledu věřitele se má za to, že k převodu nedošlo: věřitel se může domáhat uspokojení dluhu na majetku převedeném na třetí osobu (tzv. odpůrci) například v exekuci, jako by jej stále vlastnil dlužník. Jinými slovy, soud určí s účinky ex tunc (zpětně), že dané právní jednání je vůči konkrétnímu věřiteli neúčinné, což umožní přednostně uspokojit tohoto věřitele i na úkor osoby, která majetek od dlužníka získala.

Kdy se můžete relativní neúčinnosti dovolat? Věřitel musí podat tzv. odpůrčí žalobu a prokázat, že:

• Má vůči dlužníkovi vymahatelnou pohledávku. Typicky pohledávku potvrzenou soudem nebo splatnou, kterou lze vymáhat exekučně.
  
  
• Dlužník svým právním jednáním zkrátil uspokojení této pohledávky. Tím, že odčerpal ze svého majetku hodnotu, ze které by bylo možné dluh uhradit. Může jít o darování majetku, převod bez adekvátní protihodnoty či marnotratné utrácení. Zákon vyjmenovává různé situace, například úmyslné zkrácení věřitele, bezúplatná jednání (dary) nebo neúměrné zmenšení majetku.
  
  
• Byla dodržena lhůta pro odporování. Lhůty jsou různě dlouhé podle povahy jednání – obecně platí lhůta až pět let u úmyslného krácení a kratší (typicky dva nebo jeden rok) u méně závažných situací. Po uplynutí lhůty už žalobu podat nelze, proto je nutné reagovat včas.
  
  

Je-li odpůrčí žaloba úspěšná, výsledek pro věřitele je ten, že může vést výkon rozhodnutí (exekuci) přímo proti třetí osobě, která majetek od dlužníka získala. Věřitel tak není bezmocný – právo staví jeho zájem nad zájem osoby, která od dlužníka majetek nabyla nepoctivě nebo zdarma. Pokud by už nebylo možné majetek získat zpět (např. byl by mezitím zcizen dál či zničen), má věřitel právo žádat peněžitou náhradu škody.

Které převody mohou být relativně neúčinné?

Následuje několik typických rizikových situací, kdy soudy často shledávají relativní neúčinnost právního jednání dlužníka vůči věřiteli:

• Darování nebo bezúplatný převod majetku v době dluhů: Klasickým příkladem je dlužník, který daruje nemovitost či jiný cenný majetek rodinnému příslušníkovi nebo známému, aniž by za to něco dostal. Takový dar přímo odčerpá majetek, ze kterého mohl být dluh zaplacen – jde tedy o bezúplatné jednání, které zpravidla zkracuje věřitele. Soudy zpravidla vyhoví věřiteli, pokud prokáže, že darovaný majetek byl pro dlužníka hodnotný a jeho odebrání z majetku mu znemožnilo dluh uhradit.
  
  
• Převod majetku na osoby blízké (rodinu) krátce před exekucí: Pokud dlužník převede svůj majetek na manželku, děti, sourozence či jiné blízké osoby v době, kdy už čelí dluhům nebo hrozícímu vymáhání, je situace pro věřitele jednodušší. Zákon totiž předpokládá, že blízká osoba o úmyslu dlužníka věděla, a je na ní, aby dokazovala opak. 

Na koho se můžete obrátit?

Navíc u převodů ve prospěch blízkých osob bývá delší možnost je napadnout (dříve 3 roky, dnes až 5 let). Typickým znakem je, že převod proběhne těsně před nebo po vzniku dluhu či zahájení sporu – například dlužník prodá podnik nebo přepíše dům na rodinu, jakmile mu začnou chodit upomínky.

• Prodej pod cenou či jiné zvýhodnění jednoho věřitele: Prodá-li dlužník majetek za nápadně nízkou cenu (např. firmu v hodnotě milionů prodá kamarádovi za symbolickou částku), může věřitel namítat, že šlo fakticky o skryté darování rozdílu hodnoty. Podobně pokud dlužník uspokojí jen jednoho věřitele na úkor jiných (mimo rámec insolvence), může jít o úkon zkracující ostatní. Tyto případy jsou složitější, musí se prokázat úmysl dlužníka a vědomost druhé strany o nepoctivosti transakce.
  
  
• Marnotratné utrácení či zadlužování se bez majetkového krytí: Zákon pamatuje i na případy, kdy dlužník lehkomyslně rozhází majetek (tzv. mrhání majetkem) a tím zkrátí své věřitele. Například pokud podnikatel vyvede peníze z firmy na pochybné projekty či luxusní výdaje těsně před krachem, mohou se věřitelé bránit argumentem, že šlo o účelové jednání k jejich újmě.
  

Každý případ je individuální, ale obecně platí, že čím zjevnější je nevýhodnost či bezúčelnost převodu pro dlužníka, tím spíše bude odporovatelný. Soud vždy zkoumá poměr hodnot – pokud dlužník převedl významný majetek a podstatně tím snížil hodnotu svého majetku, bude se obhajovat jen těžko. 

Existují ovšem i výjimky, které zákon uznává jako slušné a mravné: například drobné dary v obvyklé výši, plnění zákonné vyživovací povinnosti nebo dar z pohnutek zvláštního zřetele hodných (např. darování na charitu či splnění morálního závazku). I u těchto výjimek však platí, že nesmí jít o nepoměrně velkou štědrost na úkor věřitele – tedy i morální závazek má hranice přiměřenosti.

Nevíte si s daným tématem rady?

Judikát Nejvyššího soudu: darování majetku vs. dluh vůči bance

Abychom si ukázali, jak relativní neúčinnost funguje v praxi, podívejme se na poměrně čerstvé rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2329/2023. V tomto případě klient (dlužník) dlužil bance cca 70 tisíc Kč, přičemž šlo o jednu z jeho významných finančních povinností. Co však udělal? 

Daroval svůj spoluvlastnický podíl na lukrativních pozemcích jedné z příbuzných. Tato darovací smlouva byla uzavřena v roce 2017 – a už o rok později bankovní věřitel získal proti dlužníkovi platební rozkaz, následně byla nařízena exekuce. Jenže exekutor neměl co zabavit, protože onen podíl na nemovitosti mezitím „zmizel“ u obdarované a dlužník jiné cenné jmění nevlastnil. Banka se proto bránila odpůrčí žalobou s tím, že darování pozemku je vůči ní neúčinné – dlužník se tím zbavil majetku, ze kterého mohl dluh uhradit.

Jak to dopadlo? Odvolací soud dal za pravdu bance a vyhověl žalobě; dlužníkova příbuzná (obdarovaná) neuspěla s obranou, že prý šlo o splnění dávného morálního slibu darovat pozemek za pomoc ve studiu. Nejvyšší soud následně potvrdil klíčové principy: i plnění z „morálních ohledů“ musí být přiměřené poměrům dlužníka a nesmí podstatně snižovat jeho majetek. 

V opačném případě nemůže požívat ochrany jako slušné a mravné jednání. V dané věci soudy konstatovaly, že darování pozemkového podílu bylo pro dlužníka neúměrné – šlo o jediný hodnotný majetek, ze kterého mohl svůj dluh splatit. Jeho převodem na příbuznou se věřitel ocitl bez možnosti uspokojení pohledávky, zatímco obdarovaná nebyla v existenční nouzi, jež by tak mimořádný dar ospravedlňovala (měla vlastní příjem kolem 40 tisíc Kč měsíčně).

Nejvyšší soud tedy přisvědčil závěru, že takové jednání dlužníka a obdarované bylo v rozporu s dobrými mravy a nelze jej považovat za slušné; výjimka ohledů slušnosti (§ 591 písm. d občanského zákoníku) na tento dar nedopadá. V konečném důsledku je darovací smlouva relativně neúčinná vůči bance – ta může vést exekuci na onen podíl nemovitosti u obdarované, jako by k převodu nikdy nedošlo. 

Tento judikát vysílá jasný vzkaz: ukrývat majetek před věřiteli formou účelových darů se nevyplácí a soudy pečlivě zkoumají každou výmluvu dlužníka.

Příklad z praxe: Podnikatel, zúžení SJM a ochrana věřitelů

Zvažme nyní modelovou situaci z prostředí podnikatelů: Podnikatel Petr ví, že jeho firma má finanční potíže a hrozí, že nezvládne uhradit všechny závazky. Aby ochránil rodinný majetek, rozhodne se s manželkou uzavřít dohodu o zúžení společného jmění manželů. Notářským zápisem převedou rodinný dům a většinu majetku do výlučného vlastnictví manželky, zatímco na Petra formálně nezůstane téměř nic. Petr věří, že tím pádem věřitelé nemohou na dům sáhnout, protože patří manželce.

Jakmile ale jeden z věřitelů (dodavatel materiálu) zjistí, co se stalo, podá k soudu odpůrčí žalobu. Argumentuje, že smlouva o zúžení SJM byla účelová – Petr tím převedl veškerý svůj majetek na manželku, a zkrátil tak věřitele na jejich právech. A má velkou šanci na úspěch: soud může určit, že tato manželská dohoda je vůči věřiteli neúčinná, protože úplně znemožnila uspokojení jeho pohledávky z Petrových aktiv. 

V praxi by to znamenalo, že věřitel může vést exekuci na onen rodinný dům u manželky – stejně, jako kdyby byl Petr stále vlastníkem. Česká judikatura už obdobné případy řešila. Například v kauze, kdy manžel dlužník převedl veškerý majetek na manželku dohodou o zúžení SJM, soud prvního stupně vyslovil, že tento úkon je vůči věřiteli neúčinný, neboť dlužníkova práva byla jednoznačně krácena a dohoda byla uzavřena ve prospěch osoby blízké – manželky. 

Zákon navíc presumuje vědomost manželky o tom, že taková dohoda mohla věřitele poškodit, a bylo na ní, aby prokázala, že o dluzích manžela nevěděla a nemohla vědět. V daném případě se prokázal i zjevný účel – dlužník uzavřel smlouvu u notáře jen den před tím, než měl oficiálně uznat svůj dluh, což jasně ukázalo snahu uchránit majetek před věřiteli.

Ponaučení pro podnikatele? Úprava majetkových poměrů mezi manžely může být legitimním krokem (např. z důvodu oddělení podnikatelského rizika), ale nesmí sloužit jako úkryt před věřiteli na poslední chvíli. Soudy posuzují reálné dopady – pokud dohoda způsobí, že dlužník nemá z čeho platit, je to problém. Věřitelé nejsou bezbranní a s pomocí advokátů umějí takové jednání napadnout.

Na koho se můžete obrátit?

Jak postupovat a na co si dát pozor

Z výše uvedeného je zřejmé, že relativní neúčinnost je mocný nástroj. Několik praktických doporučení na závěr:

1. Jste věřitel a máte podezření, že dlužník převádí majetek? Neotálejte. Sledujte veřejné rejstříky (katastr nemovitostí, obchodní rejstřík) a jakmile zaznamenáte podezřelé převody, kontaktujte právníka. Odpůrčí žaloba má lhůty, a čím dříve zakročíte, tím lépe. Po zisku exekučního titulu (rozsudku, vykonatelného uznání dluhu) ihned prověřte, zda dlužník nezahájil „úklid“ majetku, a případně podejte žalobu na neúčinnost převodů.

2. Jste dlužník v tísni a uvažujete o převodu majetku na rodinu? Zastavte se a poraďte se s právníkem. Existují legální cesty, jak řešit dluhy (restrukturalizace, splátkové kalendáře, insolvence), ale účelové zbavování se majetku mezi ně nepatří. Nejenže vám soud může takový převod „zvrátit“, ale můžete se vystavit i trestnímu riziku (jednání úmyslně poškozující věřitele může být posouzeno jako trestný čin). Navíc následná exekuce na vaše blízké může vést k rodinným konfliktům a ztrátě důvěry.

3. Plánujete-li dopředu ochranu majetku (asset protection) – např. jste podnikatel a chcete oddělit osobní a firemní majetek – dělejte to transparentně a v době, kdy vám žádné dluhy nehrozí. Preventivní zúžení SJM nebo založení svěřenského fondu mohou být platné a účinné nástroje, ale musí mít legitimní důvod a nesmí být zneužity těsně před krachem. Jinak se na ně bude pohlížet jako na účelové vyvedení majetku a skončí relativní neúčinností.

Nevíte si s daným tématem rady?

Závěrem

Relativní neúčinnost převodů dává poctivým věřitelům naději, že nepřijdou zkrátka a dlužníkům vysílá jasné varování, aby se nepokoušeli obcházet své povinnosti. Pro běžného člověka či podnikatele může být tahle právní oblast složitá – existují výjimky, lhůty a procesní náležitosti, ve kterých není snadné se vyznat.

Potřebujete poradit v podobné situaci? Ať už váš obchodní partner převádí majetek a vy se obáváte o svou pohledávku, nebo jste naopak v obtížích a uvažujete o ochraně rodinného majetku – neváhejte se na nás obrátit. Náš tým zkušených advokátů zná tyto scénáře z praxe a rád vám pomůže najít řešení v souladu se zákonem. 

Včasná právní rada může ušetřit miliony i roky soudních sporů. Kontaktujte nás ještě dnes a nechte si navrhnout strategii, která ochrání vaše zájmy a zároveň obstojí před soudem. Vaše jistota a klid jsou naší prioritou.

Nechcete tenhle problém řešit sami?