Jak požádat o výživné popř. jeho navýšení?

23.8.2019

Nacházíte se v situaci, kdy Vám nezbývá dostatek finančních prostředků pro zajištění dostatečné péče o Vaše děti, ačkoliv se zde nachází osoba, která má povinnost hradit výživné, popř. soud určil výživné, které je v současné době nedostačující a potřebovali byste jej navýšit? Pak se neváhejte obrátit na naši advokátní kancelář ARROWS, zejména našeho kolegu Mgr. Lukáše Pospíšila, který se specializuje na oblast rodinného práva, tj. i oblast výživného. S ohledem na naše zkušenosti Vám níže uvedeme podstatné náležitosti týkající se výživného.   

Jako výživné označujeme finanční částku, kterou platí povinná osoba na dítě k zajištění jeho výživy, případně k uspokojení dalších životních potřeb. Do výživného se nezapočítávají příležitostná plnění, dárky ani kapesné. Výživné se obvykle platí formou pravidelných měsíčních splátek. Rodiče dítěte se na výši výživného mohou dohodnout. Pokud se tomu tak nestane, o výši výživného rozhoduje soud.

V případě, že o vyživovací povinnosti rozhoduje soud, vychází na straně jedné ze schopností, možností a majetkových poměrů rodiče a na straně druhé z potřeb a majetkových poměrů dítěte. Soud se také musí ujistit, že se rodič nevzdal bez vážného důvodu majetkového prospěchu, dobrého zaměstnání nebo nepodstoupil majetková rizika.

Soud také přihlíží k tomu, jestli rodič o dítě pečuje a pokud ano, do jaké míry takto činí. Výše výživného je dále určována potřebami dítěte, které závisí především na zdravotním stavu dítěte a jeho věku. Dále se přihlíží také k jeho mimoškolním aktivitám, koníčkům apod. Soud nemá určenou žádnou horní ani dolní hranici pro určení výše výživného. V případě, že se rodiče na výši výživného dohodnou, soud tuto dohodu většinou schválí.

Chceme-li dojít k výpočtu orientační výše výživného, za základ bereme čistý příjem rodiče bez jakýchkoliv odpočtů. Nezohledňujeme tedy splátky úvěrů, náklady na domácnost či jakékoliv jiné závazky.

Nastane-li podstatná změna poměrů od poslední úpravy výživného, může dojít k jeho zvýšení. Za podstatnou změnu označujeme např. když dítě začne plnit povinnou školní docházku, v odůvodněných případech platí i při přechodu na 2. stupeň ZŠ, dále začne-li studovat na vysoké škole nebo pokud třeba rodič změní zaměstnání a tím zvýší své příjmy.

Rodič má povinnost prokázat soudu své příjmy a předložit doklady o svých majetkových poměrech. Pokud tuto povinnost nesplní, soud má za to, že jeho příjem činí 25 násobek životního minima jednotlivce.

Vyživovací povinnost rodičů nesouvisí s věkem, ale trvá do doby, než je dítě schopné živit se samo. Jedná-li se tedy například o dítě nemocné nebo invalidní, může vyživovací povinnost ze strany rodiče trvat i celý život. Vyživovací povinnost nekončí ani dosažením 18. roku dítěte. Pokud dítě i nadále studuje, tato povinnost trvá. Musí se ale jednat o studium smysluplné, o studium, které dítě připravuje na budoucí povolání. Střídá-li dítě školy bez toho, aniž by nějakou dokončilo, nemůže od rodičů dále požadovat placení výživného. Ve většině případů vyživovací povinnost končí okamžikem, kdy dítě dokončí studium a začne pracovat.

Dojde-li k tomu, že rodič neplní vyživovací povinnost stanovenou soudem, může oprávněná osoba podat návrh na nařízení exekuce. K exekučnímu návrhu je třeba dodat originál nebo ověřenou kopii rozhodnutí soudu o výživném. Neplnění vyživovací povinnosti může být posouzeno také jako trestný čin. Rodič, který neplní, byť z nedbalosti, vyživovací povinnost po dobu delší než 4 měsíce, bude potrestán odnětím svobody až na 1 rok. Rodič, který se po dobu delší než 4 měsíce schválně vyhýbá vyživovací povinnosti, bude potrestán odnětím svobody až na 2 léta.