Jak vybrat prostory pro ordinaci, aby prošly schválením KHS

Představte si mladou lékařku Annu, která se rozhodla splnit si sen a otevřít si vlastní ordinaci. Našla na první pohled ideální prostory v centru města – dostupné, s příjemnou čekárnou a za rozumný nájem. Radost ji ale brzy přešla, když zjistila, že prostory nesplňují všechny hygienické předpisy. V ordinaci chybělo umyvadlo na mytí rukou a celá budova byla zkolaudována jako bytový prostor. Anna tak musela investovat další čas a peníze do úprav a vyřizování povolení. Jak se podobnému scénáři vyhnout? V tomto článku vám poradíme, na co si dát pozor při výběru prostor pro ordinaci, abyste bez obav prošli schválením krajské hygienické stanice (KHS) hned napoprvé.

​Autor článku: ARROWS advokátní kancelář (Mgr. Dita Zbožínková, LL.M., office@arws.cz, +420 245 007 740)

Zákonné požadavky: hygiena na prvním místě

Než se nadchnete pro konkrétní ordinaci, je třeba mít na paměti, že provoz zdravotnického zařízení podléhá přísným zákonným normám. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, spolu s prováděcí vyhláškou č. 306/2012 Sb., stanovují hygienické požadavky pro ordinace lékařů. V praxi to znamená, že ordinace musí být vybavena a provozována tak, aby neohrozila zdraví pacientů ani personálu.

Například musí existovat oddělené WC pro personál a pro pacienty, k dispozici mají být prostředky na dezinfekci rukou a samozřejmostí je zdroj pitné vody v objektu. Důraz je kladen i na správné nakládání s biologickým odpadem (např. použité jehly, obvazy) a na hygienické zacházení se zdravotnickým prádlem určeným k praní. Tyto požadavky nejsou jen byrokracií na papíře – jejich cílem je předcházet šíření infekcí a zajistit bezpečné prostředí pro pacienty.

Hygienické předpisy za tímto účelem požadují, aby každý poskytovatel zdravotních služeb měl zpracovaný provozní řád ordinace podle § 15 zákona č. 258/2000 Sb. Provozní řád je dokument, který podrobně popisuje provozní podmínky vaší praxe – jaké výkony budete provádět, jaké přístroje používáte, jak zajišťujete dezinfekci a sterilizaci, jak nakládáte s odpady, personální obsazení ordinace atd. Tento provozní řád musí před zahájením činnosti schválit příslušná krajská hygienická stanice (KHS). Bez schváleného provozního řádu vám totiž krajský úřad nevydá oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Hygiena tedy skutečně stojí na prvním místě – dříve, než přijmete prvního pacienta, musíte mít “požehnání” od KHS.

Kromě zákona o ochraně veřejného zdraví je tu ještě zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, který ukládá poskytovateli zdravotních služeb povinnost zajistit personální, věcné a technické vybavení ordinace. Podrobnosti stanovuje vyhláška č. 92/2012 Sb. o minimálním vybavení zdravotnických zařízení. Nemusíte studovat každou vyhlášku dopodrobna, ale je dobré vědět, že existují oficiální minimální standardy – například jaké přístroje a pomůcky musíte mít pro daný obor, nebo jaké minimální prostory jsou potřeba.

Všechny tyto právní předpisy sledují společný cíl: aby prostory, přístroje i personál vaší ordinace splňovali podmínky pro bezpečný provoz. Shrnutí? Při výběru a zřizování ordinace musíte myslet nejen na pohodlí a design, ale hlavně na to, aby prostory vyhověly hygienickým normám daným zákony a vyhláškami.

Prostory ordinace očima hygieny (KHS)

Co konkrétně tedy hygienici posuzují, když žádáte o schválení prostor ordinace? KHS se zaměřuje na technické a provozní požadavky, které mají váš budoucí „druhý domov“ – ordinaci – učinit hygienicky nezávadnou. Z praxe hygienických stanic vyplývá několik klíčových oblastí:

• Dispozice a velikost místností: Zdravotnické zařízení ambulantní péče (tedy běžná ordinace) by mělo tvořit uzavřený funkční celek v rámci dané budovy. Ordinace má být umístěna v nebytových prostorech (nikoli v bytě) a musí splňovat obecné stavební požadavky – například mít dostatečnou světlou výšku, osvětlení, větrání a vytápění.

Minimální plocha ordinace lékaře je 13 m², což má zajistit, že v místnosti bude dost místa pro lékaře, sestru, pacienta i potřebné přístroje. Ordinace samozřejmě nemusí být obří, ale pokud se sotva otočíte kolem lehátka, je to problém.

Čekárna by měla mít aspoň 7 m², pokud slouží jen pro vaši ordinaci; u společné čekárny pro více ordinací se požaduje alespoň 10 m². Kromě samotné vyšetřovny a čekárny předpisy vyžadují také toaletu pro pacienty a oddělené zázemí pro personál – tedy další WC a umývárnu pro personál, případně šatnu či kout pro odpočinek sestry. Hygienici kontrolují i to, zda např. dveře na toaletu neústí přímo do ordinace nebo čekárny (ideálně by měl být mezi WC a čekárnou malý předsíňový prostor s umyvadlem). Tyto dispoziční požadavky často bývají kamenem úrazu u nevhodných prostor.

Vybavení pro hygienu:

V ordinaci musí být k dispozici umyvadlo na mytí rukou pro personál, vybavené tekoucí pitnou vodou (studenou i teplou) a ideálně bezdotykovou či pákovou baterií pro hygienické mytí rukou. Pokud v ordinaci manipulujete s biologickým materiálem či nástroji (např. šití ran, odběry, drobné chirurgické výkony), vyžaduje se i samostatný dřez na mytí a dezinfekci použitých nástrojů. Dále je nutné mít odpovídající nádoby na třídění odpadu – zejména uzavíratelné kontejnery na infekční a nebezpečný odpad (jehly, kontaminovaný materiál).

V ordinaci by neměly být zbytečné textilie, koberce či čalounění, které nelze pořádně dezinfikovat – podlahy a pracovní plochy by měly mít omyvatelný povrch umožňující pravidelné úklidové a dezinfekční postupy. KHS bude zajímat i to, jak máte zajištěnu dezinfekci rukou (zásobníky s dezinfekcí, jednorázové ručníky) a případně další osobní ochranné pomůcky (rukavice, ústenky apod.). Nezapomeňte také na větrání – ordinace musí mít buď okno, nebo nucenou ventilaci, aby byl zajištěn přívod čerstvého vzduchu.

Provozní zázemí:

Hygiena bude zkoumat, kde a jak budete ukládat čisté a špinavé prádlo (např. čisté sterilní roušky vs. použité prádlo na vyprání), zda máte místo pro dezinfekci a sterilizaci nástrojů, popř. kde je umístěn sterilizátor/autokláv. Některé menší ordinace řeší sterilizaci smluvně mimo pracoviště – i to je možné, ale musíte to uvést v provozním řádu a doložit, jak bude sterilizace zajištěna. Dále se posuzuje, zda je v prostoru úklidová komora nebo alespoň vyčleněné místo pro ukládání úklidových prostředků a výlevka (umývátko) na vylévání špinavé vody.

Prostory by měly mít připojení na pitnou vodu a teplou vodu – tj. funkční vodovod a ohřev vody; také napojení na kanalizaci je pochopitelně nutností. Elektrické rozvody musí odpovídat požadavkům (revize elektro, dostatek zásuvek pro zdravotnické přístroje atd.). Vytápění ordinace by mělo zajistit tepelný komfort pro pacienty i v zimě a zároveň nevytvářet prašné prostředí. KHS může zajímat i osvětlení – ordinace by měla mít dostatek denního světla nebo odpovídající umělé osvětlení splňující normy pro zdravotnická pracoviště.

Bezpečnost a prevence infekcí:

Krajská hygiena také kontroluje, zda jsou nastaveny procesy pro pravidelný úklid, dezinfekci a likvidaci odpadů. Součástí schvalování je zmíněný provozní řád, kde musíte popsat frekvenci úklidu, použité dezinfekční prostředky, postupy při úklidu biologického kontaminantu apod. Dále se Krajská hygiena zabývá okolnostmi, jako je např. omyvatelná malba stěn, snadná dezinfekce povrchů (žádné praskliny, koberce či záclony lapající prach) a třeba i možnost odděleného pohybu pacientů – například infekčně nemocní pacienti by ideálně neměli dlouho sedět v jedné místnosti s ostatními (v praxi to řeší pořadí objednávání nebo samostatné místnosti, pokud to prostor dovolí).

Dodržování a dokumentace hygienických postupů (vedení záznamů o sterilizaci nástrojů, o pravidelném úklidu atd.) sice KHS řeší spíše při následných kontrolách provozu, ale už při schvalování se vás mohou ptát, jak tyto věci budete zajišťovat. Proto je dobré mít vše promyšleno a nastaveno už od startu.

Samozřejmě, požadavky se mohou lišit podle oboru a velikosti praxe – zubní lékař bude mít jiné přístroje než praktický lékař, u některých specializací (např. malé chirurgické výkony) mohou být nutné další místnosti jako zákrokový sál apod. Obecně ale platí, že ordinace by měla být koncipována tak, aby byla čistá, snadno udržovatelná, funkční a bezpečná. Pokud vámi vyhlédnutý prostor těmto kritériím už na první pohled neodpovídá (např. je to vlhký suterén bez oken, byt v pátém patře bez výtahu, nebo malá kancelář bez možnosti vybudování druhého WC), raději hledejte dál. KHS vám totiž takový návrh s velkou pravděpodobností zamítne.

Nevíte si s daným tématem rady?

Nejčastější chyby při výběru prostor ordinace

Pojďme se nyní podívat na nejčastější omyly, kterých se lékaři dopouštějí při výběru a zřizování své první ordinace. Možná vás některé překvapí – a možná se v nich poznáte. Dobrá zpráva je, že z chyb druhých se můžete poučit včas.

1. Výběr nevhodně zkolaudovaného prostoru:

Častou chybou je pronajmout si prostory, které jsou vedené jako bytová jednotka nebo kancelář, a předpokládat, že v nich půjde provozovat ordinace bez úprav. Každý prostor má určeno tzv. kolaudační využití. Pokud nebyl zkolaudován jako zdravotnické zařízení (ordinace), čeká vás změna užívání stavby – proces, kdy musíte stavebnímu úřadu prokázat, že prostor upravíte tak, aby vyhovoval všem předpisům pro ordinaci (včetně vyjádření KHS).

Například běžný byt nebude mít dvě toalety ani bezbariérový přístup. Neinformovaný lékař tak může podepsat nájemní smlouvu a teprve pak zjistit, že musí investovat do stavebních úprav a papírování kvůli rekolaudaci. Řešení? Ptejte se už předem majitele objektu, zda prostor lze oficiálně využít jako ordinaci, případně za jakých podmínek. Ideálně volte prostory již zkolaudované pro zdravotnické účely nebo takové, kde pronajímatel s úpravami a změnou užití počítá.

2. Podcenění dispozic a hygienického zázemí:

Mnoho lékařů se nadchne pro lokalitu či cenu nájmu a opomene zkontrolovat dispoziční řešení. Až dodatečně zjistí, že například chybí druhé WC pro personál, nebo že sdílená čekárna nemá odpovídající velikost. Také absence umyvadla v ordinaci je častým problémem u prostor původně určených třeba pro kancelář – dodatečné zavedení vody a odpadu může být stavebně náročné, ne-li nemožné. Před podpisem nájmu se proto vždy ujistěte, že dispozice minimálně umožňuje: vyšetřovnu dost velkou pro potřebné vybavení, čekárnu, pacientské WC a zázemí pro personál.

Pokud něco chybí, zjistěte, zda to jde vybudovat (např. druhé WC) a kdo to zaplatí. Nejčastější chybou bývá spoléhat na jednu společnou toaletu – hygienické předpisy však vyžadují oddělené sociální zařízení, ledaže by šlo o opravdu malou praxi s jedním pracovníkem a bylo k tomu zvláštní povolení. Nepočítejte s výjimkami; raději trvejte na plném vybavení.

3. Ignorování bezbariérovosti a přístupu:

Dnes už se klade důraz na to, aby zdravotnická zařízení byla dostupná i pro handicapované pacienty. Nově budované ordinace by měly mít bezbariérový přístup, což znamená žádné schody nebo aspoň výtah/rampu. Pokud si pronajmete prostor v patře bez výtahu, potenciálně tím omezíte část pacientů (např. starší, méně pohyblivé). Z hlediska předpisů vám to sice nemusí zcela zabránit ordinaci otevřít (pokud jde o stávající stavbu a technicky nelze výtah udělat, hygiena to může tolerovat), ale reputačně i provozně je to minus. Častou chybou je na bezbariérovost nemyslet – dokud pak první pacient nezazvoní dole, že se nemůže dostat nahoru. Vyvarujte se toho a hledejte prostory, kam se dostanou všichni. Bezbariérové WC pro pacienty v ordinaci praktického lékaře sice není vždy povinné, ale pokud máte možnost ho mít, je to velké plus pro komfort pacientů.

4. Nereálné časové plány:

Dalším omylem je myslet si, že otevřete ordinaci „hned, jakmile najdu prostor“. Administrativa a úpravy zaberou více času, než se zdá. Schválení provozního řádu KHS trvá obvykle měsíc, řízení o oprávnění k poskytování zdravotních služeb na krajském úřadě další až dva měsíce. K tomu připočtěte čas na případné stavební úpravy, vybavení ordinace nábytkem a přístroji, revize techniky atd. Chybou mnoha lékařů je podcenit tuto přípravnou fázi – třeba podat výpověď v zaměstnání s tím, že za měsíc už budou ordinovat „na vlastním“.

Realita je taková, že od chvíle, kdy najdete prostory, do dne, kdy přivítáte prvního pacienta, mohou uplynout čtyři, ale klidně i šest či více měsíců. Zvláště pokud KHS objeví nedostatky a bude požadovat jejich nápravu, proces se prodlouží. Proto: plánujte s rezervou a buďte připraveni na to, že úřady mají své lhůty.

5. Snaha obejít nebo ošidit pravidla:

Občas se najdou tací, kteří si řeknou: „Tohle stačí nějak překlepnout, hlavně ať otevřu co nejdřív.“ Třeba nezařídí druhé WC a doufají, že to hygiena přehlédne, nebo začnou ordinovat dřív, než mají všechny papíry pohromadě. To je velmi riskantní přístup. KHS při kontrolách nebývá shovívavá – pokud zjistí, že ordinace funguje v nevyhovujících podmínkách, může nařídit okamžitou nápravu, udělit sankci a v krajním případě i dočasně uzavřít provoz do odstranění nedostatků. Riskovat se tedy nevyplácí. Bohužel někteří lékaři se spálí – investují do vybavení, platí nájem, ale ordinovat nesmí, protože formality podcenili.

6. Absence odborné pomoci:

Zřízení ordinace je komplexní projekt zahrnující stavební úpravy, právní otázky, hygienické předpisy, jednání s úřady, nákup techniky atd. Chybu dělá ten, kdo se snaží vše zvládnout sám bez konzultace s odborníky. Architekt nebo projektant vám pomůže navrhnout úpravy prostoru tak, aby splňoval předpisy (vyhne se třeba slepému rohu, kam by hygiena mohla chtít výlevku, apod.). Advokát se specializací na zdravotnické právo vám poradí s papírováním, smlouvami a komunikací s úřady.

A klidně se obraťte i na KHS předběžně – často konzultují plány ordinace předem a řeknou vám, co by mohl být problém. Mnoho lékařů toho nevyužije a raději „střílí naslepo“. Výsledkem pak může být zamítnutá žádost a zbytečná ztráta času. Nebojte se proto požádat o radu; prevence problémů je vždy jednodušší než jejich řešení.

Praktické rady pro výběr prostor ordinace

Teď když víme, čemu se vyhnout, pojďme si shrnout praktické tipy, které vám pomohou zvolit ten správný prostor pro vaši budoucí ordinaci:

Sepište si seznam požadavků ještě před hledáním. Ideálně si vytvořte check-list obsahující všechny důležité položky: minimální velikost ordinace a čekárny, počet místností (ordinace, čekárna, sklady, WC), nutnost přívodu vody do ordinace, možnost zřízení druhého WC apod. Když pak půjdete na prohlídku prostoru, odškrtnete si, co splňuje. Ušetří vám to zklamání z prostoru, který by se jinak zdál atraktivní, ale nesplnil by jednu klíčovou podmínku.

Upřednostněte prostory už zkolaudované nebo využívané pro zdravotnictví. Pokud máte na výběr, zvolte ordinaci v lékařském domě, poliklinice nebo objektu, kde již zdravotnické zařízení fungovalo. Máte mnohem vyšší šanci, že dispozice i technické parametry budou vyhovovat. Naproti tomu „surový“ prostor, kde nikdy ordinace nebyla, může skrývat mnoho překážek. Někdy se vyplatí jednat i s kolegy – přebíraná ordinace po lékaři, který odchází do důchodu, může mít již vše schváleno a vyřizujete jen převod.

Pokud kupujete či přebíráte stávající praxi, ověřte si aktuálnost provozního řádu a případně plánujte jeho aktualizaci (změna lékaře, nové přístroje apod. vyžadují změnu schválení provozního řádu). Nezřídka se stává, že  v průběhu let se změnila legislativa a aktuální požadavky jsou přísnější, oproti původně vydanému hygienickému řádu.

Zkontrolujte přípojky a infrastrukturu. Při obhlídce prostor zjišťujte: Kde jsou vodovodní a odpadní stoupačky (kvůli napojení umyvadel)? Je v prostoru dostatek funkčních zásuvek a odpovídá elektroinstalace potřebám přístrojů? Funguje vytápění a větrání? Je v domě společná kotelna nebo boiler pro teplou vodu? Jak je řešen úklid společných prostor (pokud je čekárna sdílená, kdo ji bude uklízet a dezinfikovat)? Tyto detaily rozhodnou, jestli provoz bude hladký nebo utrpení. Například pokud zjistíte, že v místnosti není vůbec přívod vody a nejbližší stoupačka je o patro níž, znamená to velký stavební zásah. Raději hledejte prostor, kde tyto základní věci jsou vyřešené.

Myslete na budoucnost. Plánujete-li například rozšíření praxe o dalšího lékaře nebo služby (třeba odběrová místnost, sonografii apod.), vybírejte rovnou prostory s rezervou. Lepší je pronajmout o něco větší ordinaci, než za pár let zjišťovat, že se nevejdete a musíte se stěhovat jinam. Zároveň vnímejte i okolí – je tam možnost parkování pro pacienty? Nebude sousedství (např. hlučný bar pod vámi) rušit provoz? KHS sice tyto věci primárně neřeší, ale pro vás a vaše pacienty jsou neméně důležité.

Předběžná konzultace s hygienou. Jak už zaznělo, není nic špatného na tom oslovit krajskou hygienickou stanici ještě před podáním žádosti. Můžete jim předložit plán prostoru, popsat, jak chcete ordinaci uspořádat, a zeptat se na názor. Ušetří vám to překvapení v podobě zamítavého stanoviska. KHS mohou upozornit například: „Tady by bylo potřeba dobudovat šatnu“ nebo „Pozor, v čekárně musíte mít umyvadlo, pokud tam dáváte WC“. Budete tak vědět, do čeho jdete.

Nešetřete na nesprávných místech. Rozumíme, že rozpočet začínající praxe je napjatý. Přesto jsou místa, kde se úspory nevyplatí. Například kvalitní podlahová krytina a omyvatelné nátěry stěn – může být lákavé ponechat starší malbu, ale hygienické předpisy hovoří jasně a úklid bude jednodušší. Také kvalitní zdravotnický nábytek (lehátko, pracovní desky) s atestem omyvatelnosti a odolnosti vůči dezinfekci je lepší volba než domácí nábytek. Uvědomte si, že KHS bude posuzovat i detaily jako stav umyvadla, povrch zdí a podobně. Když hned na startu vybavíte ordinaci správně, vyhnete se do budoucna problémům při kontrolách a prodloužíte životnost zařízení.

Připravte si dokumenty a trpělivost. Jakmile máte prostor, čeká vás kolečko povolení. Sepište provozní řád (nebo si ho nechte vypracovat odborníkem) v souladu s vyhláškou 306/2012 Sb. a podejte ho na KHS ke schválení. Připravte si všechny přílohy – např. situaci a popis prostor, dokumentaci k přístrojům (potvrzení o jejich bezpečnosti), smlouvy o likvidaci nebezpečného odpadu atd., protože hygiena může chtít nahlédnout i do těchto věcí.

Po schválení provozního řádu podejte žádost na krajský úřad o povolení poskytování zdravotních služeb – doložíte odbornou způsobilost, personální zabezpečení a hlavně rozhodnutí KHS o schválení provozu. Mezitím můžete řešit smlouvy s pojišťovnami, pojištění odpovědnosti a další náležitosti. Buďte trpěliví – úřady mají své lhůty a je běžné, že celý proces založení praxe trvá několik měsíců. Důležité je na nic nezapomenout; každé doplnění podkladů znamená zdržení.

Nevíte si s daným tématem rady?

Důsledky neschválení prostor a proč to nepodcenit

Co se stane, pokud KHS vaše prostory neschválí? V ideálním případě vám hygiena vydá seznam nedostatků k odstranění a dá šanci je napravit. To ale znamená nevyhnutelný odklad otevření ordinace – třeba musíte předělat podlahy, přidat umyvadlo nebo upravit provozní řád a podat žádost znovu. Ztrácíte tím čas a samozřejmě i peníze (nájem běží, ale vy nemůžete ordinovat a vydělávat). Pokud byste se pokusili ordinovat načerno bez oprávnění, riskujete okamžitý zásah úřadů.

KHS má pravomoc nařídit uzavření provozovny, která nesplňuje hygienické podmínky, a vaše počínání by bylo klasifikováno jako přestupek dle zákona o ohraně veřejného zdraví. Sankce mohou být velmi citelné – podle zákona č. 258/2000 Sb. se pokuty u poskytovatele zdravotních služeb pohybují až v řádech statisíců až milionů korun v závislosti na povaze prohřešku. Například za provozování zdravotnického zařízení v rozporu s hygienickými předpisy či bez schváleného provozního řádu může hrozit pokuta až 1 000 000 Kč.

Dalším důsledkem je, že bez schválení prostor nedostanete smlouvy se zdravotními pojišťovnami. Krajský úřad vám totiž nevydá oprávnění k poskytování zdravotních služeb, dokud nemáte vše v souladu s hygienou.

Neschválené nebo nevyhovující prostory také znamenají zvýšené riziko pro pacienty. Hygienická pravidla tu nejsou proto, aby obtěžovala lékaře, ale aby chránila zdraví všech zúčastněných. Pokud byste např. ordinovali v prostředí, kde není možné řádně sterilizovat nástroje nebo kde se mísí provoz s infekčním odpadem, ohrožujete tím pacienty a potenciálně čelíte žalobám či dalším právním postihům v případě způsobené újmy.

Shrnutí je jednoduché: nepodceňujte hygienické požadavky ani „papírování“ s KHS. Každá koruna a hodina investovaná do řádného výběru a přípravy prostor se vám vrátí v klidu na duši a hladkém startu praxe. Pokud byste hygienické normy ignorovali, hrozí vám zdržení otevření ordinace o měsíce, zbytečné výdaje za předělávky, pokuty, a v krajním případě i zavření již rozběhnuté ordinace, dokud sjednáte nápravu. To vše jsou scénáře, kterým lze předejít důkladnou přípravou a spoluprací s odborníky.

Na koho se můžete obrátit?

Závěrečné doporučení

Otevření vlastní ordinace je vzrušující milník v kariéře lékaře. Aby se však sen nestal noční můrou, je potřeba od samého počátku věnovat pozornost právním a hygienickým aspektům provozu. Když budete postupovat systematicky – od výběru správných prostor, přes konzultace s hygienou, až po pečlivé splnění všech náležitostí – nemusíte se schvalování KHS obávat. Berte hygienickou stanici spíše jako partnera, který vám pomůže nastavit provoz bezpečně, než jako byrokratického strašáka.

Pokud si nejste jisti, neváhejte oslovit profesionály. Naše advokátní kancelář má s agendou zakládání ordinací bohaté zkušenosti a rádi vám poradíme či pomůžeme s komunikací s úřady. Stejně tak architekti, projektanti nebo specializované firmy dokážou zajistit, že vaše ordinace bude po všech stránkách vyhovující. Investice do odborného poradenství se vyplatí – získáte tím jistotu, že žádný důležitý detail neunikne a vy se budete moci soustředit na to podstatné, totiž na péči o své pacienty.

Na závěr přejeme hodně štěstí při budování vaší nové ordinace. Když nepodceníte hygienické požadavky a budete mít vedle sebe správné rádce, čeká vás úspěšný start bez zbytečných komplikací. Vaši budoucí pacienti i kolegové určitě ocení, že provozujete ordinaci, která je bezpečná, profesionálně vedená a v souladu se všemi předpisy. A vy můžete mít klidný spánek s vědomím, že jste pro to udělali maximum. Hodně zdaru!

Nechcete tenhle problém řešit sami? Věří nám více než 2000 klientů a jsme oceněni jako Právnická firma roku 2024. Podívejte se ZDE na naše reference.