Absence překročení hranic při mezinárodní nákladní silniční přepravě

Na co si dát pozor při silniční přepravě zboží přes hranice?

Jste obchodník obchodující na mezinárodním trhu či dopravce přepravující zboží přes hranice pomocí silniční dopravy? Pak je tento článek právě pro Vás. Dozvíte se v něm, čemu se v případě této dopravy vyhnout, na co si dát pozor a na koho se v případě problémů či dotazů obrátit.

Nejvyšší soud se ve svém rozsudku ze dne 12. 9. 2023, sp. Zn. 24 Cdo 2221/2023 mimo jiné zabýval použitelností Úmluvy CMR v případě, že je část mezinárodní přepravy zásilky provedena jiným způsobem než silniční dopravou (např. lodí či letadlem). Toto rozhodnutí má významný dopad na mezinárodní obchod a přepravu zboží.

Skutkové okolnosti případu

V tomto konkrétním rozhodnutí šlo ve zkratce o to, že v jednom případě došlo k silniční přepravě z Kolína do Mošnova, ve druhém případě z Kolína do Hradce Králové, poté bylo zboží přepraveno letecky z Mošnova a Hradce Králové do Stockholmu a nakonec ze Stockholmu do Södertälje. Tedy silniční přeprava probíhala pouze v rámci ČR a Švédska a přeshraniční přeprava probíhala letecky, nikoli silniční nákladní dopravou. V tomto případě proto silniční nákladní přeprava mezinárodní rozměr v níže uvedeném smyslu postrádala.

Co je to úmluva CMR? 

Convention Marchandises Routier, zkráceně CMR, v ČR též jako Úmluva o mezinárodní přepravě zboží silničním vozidlem, je dohoda o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční dopravě. Setkají se s ní proto hlavně dopravci, kteří přepravují zásilky do zahraničí. Tato Úmluva se vztahuje na každou smlouvu o přepravě zásilek za úplatu silničním vozidlem, jestliže místo převzetí zásilky a předpokládané místo jejího dodání, jak jsou uvedena ve smlouvě, leží ve dvou různých státech, z nichž alespoň jeden je smluvním státem této Úmluvy a to bez ohledu na trvalé bydliště a státní příslušnost stran. Tato Úmluva se nevztahuje na přepravy mezi Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska a Irskou republikou.

Kritérium pro aplikaci úmluvy CMR

Nejvyšší soud nedávno opakovaně zdůraznil význam článku 1 odstavce 1 Úmluvy CMR, který stanoví, kdy dojde k použité této mezinárodní dohody v oblasti přepravy zásilek. Podle tohoto ustanovení se Úmluva vztahuje na každou smlouvu o přepravě zásilek za úplatu silničním vozidlem, pokud místo převzetí zásilky a místo jejího předpokládaného dodání leží ve dvou různých státech, z nichž alespoň jeden je smluvním státem této Úmluvy. Jinými slovy, Úmluva se použije, pokud místo, odkud se zásilka převáží a místo, kam má dorazit, jsou každé v jiném státě a alespoň jeden z nich je smluvním státem Úmluvy CMR.

Pokud si toto ustanovení aplikujeme na shora uvedený případ, pak vidíme, že není splněn požadavek na to, aby místo odkud zásilka putuje a místo, kam má dorazit bylo každé v jiném státě. Jelikož silniční doprava probíhala pouze z Kolína do Mošnova a poté ze Stockholmu do Södertälje a na leteckou přepravu, která probíhala přes hranice, se Úmluva nevztahuje.

Soud ve svém rozhodnutí též zmínil rozsudek Vrchního zemského soudu v Karlsruhe, v němž soud uvedl, že pouze skutečnost, že k překročení hranic dvou států dojde v rámci celé přepravy, kde je využito více dopravních prostředků, ale nikoli na úseku silniční přepravy, k použitelnosti Úmluvy CMR nestačí. Jinými slovy, prosté překročení hranic při přepravě není dostatečné, pokud přeprava přes hranice neproběhne po silnici. Uvedeme-li si toto opět na shora uvedeném případu, pak je evidentní, že ačkoli došlo k přepravě zásilky přes hranice, přesto nebyla aplikována Úmluva CMR, jelikož zboží přes hranice putovalo letecky, nikoli po silnici.

Vyloučení platnosti úmluvy CMR

Soud dále uvedl, že z jeho usnesení ze dne 27. 3. 2019, sp. Zn. 32 Cdo 2812/2018 a ze závěrů odborné literatury obecně vyplývá, že v případě, že má být zásilka dopravena např. z nizozemského města do francouzského města a je v průběhu cesty přeložena ve státě odeslání ze silničního vozidla na loď a poté ve státě dodání z lodi na silniční vozidlo, vyloučí toto přeložení zásilky platnost Úmluvy CMR nejen pro přepravu zásilky do francouzského přístavu, ale i z tohoto přístavu po silnici do francouzského města, neboť nejde o přepravu silničním vozidlem (zásilka je přepravována lodí) a ani o mezinárodní silniční přepravu (zásilka je naložena na silniční vozidlo ve francouzském přístavu a jde tedy o přepravu na francouzském území).

Na co si tedy dát pozor?

Je třeba, aby zboží putovalo přes hranice silniční nákladní dopravou, nikoli lodí či letadlem apod.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu jasně stanovilo, že pouze výskyt silniční přepravy mezi dvěma různými státy opravňuje k aplikaci Úmluvy CMR. Proto je třeba mít na paměti, že v případě multimodální přepravy je klíčové pečlivě zvažovat, kterými prostředky bude zboží přepravováno a zda bude splněno kritérium přeshraničního prvku v případě silniční dopravy. Jako přepravci či obchodníci byste měli věnovat pozornost detailům smluv týkajícím se především druhu dopravy, abyste se vyhnuli případným právním sporům a nákladům spojeným s nesprávným výkladem právního rámce pro mezinárodní přepravu zásilek.

A co je trajekt? 

Jak se bude přeprava posuzovat, pokud se vozidlo se zbožím bude v průběhu cesty přepravovat pomocí trajektu? Dle článku 2 odstavce 1 Úmluvy CMR, pokud je ložené vozidlo přepravováno v některém úseku dopravní cesty po moři, po železnici, po vnitrozemské vodní cestě nebo vzduchem, vztahuje se tato Úmluva na celou přepravu, pokud nebyla zásilka přeložena. Tedy přeprava vozidla pomocí trajektu aplikaci Úmluvy CMR nevylučuje.

Chcete předejít vyloučení aplikace Úmluvy CMR a vyhnout se tak případným právním sporům či zbytečným nákladům? Pak se na nás neváhejte obrátit, rádi Vám poradíme.

Odpovědný advokát: JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M., na článku spolupracovala Dominika Zápotocká.