Co je to ESG? Co mění směrnice CSRD?

30.11.2022

Se zkratkou ESG se podnikatelé setkávají čím dál častěji. Potřebujete poradit v této oblasti? Chcete objasnit zásadní pojmy a zjistit, co pro vás znamenají? Jste na správné adrese. V následujícím článku Mgr. Jakuba Dvořáka si vše prakticky vysvětlíme.

Evropská unie v posledních letech přestává sledovat čistě fiskální zájmy a cíle. Svoji pozornost v posledních letech upírá mj. také k udržitelnému rozvoji prostředí. V důsledku těchto aktivit Evropské unie se především v obchodních vztazích začíná stále více užívat výrazu ESG. Pro podnikatele to bude mít v budoucnu zásadní dopady.

Naše kancelář poskytuje právní služby mj. v oblasti obchodního práva, a to i v mezinárodním měřítku. Uvědomujeme si proto, že zejména u našich velkých klientů, je otázka ESG velmi aktuální. 

ESG slouží k posuzování nefinanční výkonnosti firem. Data ESG jsou kritéria, dle kterých se posuzují společensky a ekologicky odpovědní investoři. ESG je zkratka tří anglických slov:

(e)nviroment,

(s)ocial

(g)overnance.

Každé z uvedených slov představuje jeden pilíř ESG politiky. Nebo také, jednu složku dat, podle které se posuzuje rizikovost firmy.

Anglické slovo environmet lze do českého jazyka přeložit jako životní prostředí. Logicky se proto mezi tato kritéria řadí např. spotřeba vody, nakládání s odpady, spotřeba fosilních paliv nebo emise, které společnost vyprodukuje.  

V oblasti social se přebírají data, která poskytují informace o firemní společenské odpovědnosti. V tomto ohledu jsou tak firmy nejčastěji povinny podávat informace o dodržování lidských práv na pracovišti, etice na pracovišti a opatřeních proti diskriminaci.

Posledním oblastí je governance, která se týká strategického řízení firem, transparentnosti firemního majetku nebo např. také etiky v obchodních vztazích.

Ke sbírání a zveřejňování ESG dat (tzv. ESG reporting) jsou firmy povinny z důvodu vývoje evropské legislativy. ESG reporting je jedním z mnoha nástrojů, pomocí kterého chce Evropská unie naplnit své klimatické závazky, ke kterým se zavázala v Zelené dohodě pro Evropu (tzv. Green Deal). Cíle Green Dealu sahají až k roku 2050. 

Pro firmy to bude mít velkou důležitost. S ohledem na uvedený rok je proto vhodné doporučit, aby problematice ESG věnovaly patřičnou pozornost již nyní. Jeví se totiž jako vysoce pravděpodobné, že se jí v budoucnu nevyhnou. Lepší začít dřív než později naskakovat do rozjetého vlaku.

I dnes se mohou firmy s kritérii ESG setkat, a to např. při poskytování bankovních úvěrů. Banky při žádostech o zelené úvěry požadují informace, které se nevztahují k finanční stabilitě, ale právě k nefinanční výkonnosti a rizikovosti podniků. Podobné dotazy mohou být společnostem položeny ze strany jejich obchodních partnerů nebo také v procesu zadávání veřejných zakázek. 

Nutno dodat, že ekologie proniká i do mysli spotřebitelů, tj. potenciálních zákazníků. A proto dobrá transparentní ESG data mohou být i dobrou vizitkou v očích stále více ekologicky smýšlející společnosti. 

Současnou úpravu ESG najdeme především na úrovni unijního práva, a to především v:

  •       Nařízení o taxonomii[1], jehož hlavním přínosem je to, že vymezuje, které aktivity se dají považovat za udržitelné. Dále toto nařízení poskytuje celou řadu definic pojmů, bez kterých se nelze v oblasti ESG dorozumět;
  •       Nařízení SFDR[2] (z anglického Sustainable finance disclosure regulation), které stanoví harmonizovaná pravidla transparentnosti pro účastníky finančního trhu. Pravidla se týkají zveřejňování informací o riziku a udržitelnosti investice pro koncové investory;
  •       Směrnice NFRD[3] (z anglického Non-Financial Reporting Directive), dle které jsou nefinančním reportingem již povinny vybrané obchodní společnosti (např. banky, pojišťovny) nebo firmy s 500 a více zaměstnanci.
Koho se v České republice týká ESG? 

V současné době je v České republice nefinančním reportingem povinno pár desítek firem. Převážně se jedná o společnosti podnikající v oblasti automobilového průmyslu, potravinové řetězce a banky. Výraznou změnu přinese Směrnice CSRD ( z anglického Corporate Sustainability Reporting Directive), o nefinančním reportingu, která vejde v účinnost v roce 2024. Je vhodné se na ni začít připravovat už nyní.

Ta mění hranici, podle které se určuje, které společnosti budou povinny svá ESG data zveřejňovat. Je zcela jisté, že zasáhne i do života středních podnikatelů, označovaných jako MSE (z anglického Medium sized entrepreneur). Současná hranice 500 zaměstnanců se snižuje.  ESG reporting bude povinný pro firmy s 250 a více zaměstnanci, ročním čistým obratem přes 40 000 000 € nebo bilanční sumou roční rozvahy přesahující 20 000 000 €. Data o nefinanční výkonnosti budou povinny zveřejňovat MSEčka, která splňují dvě ze tří uvedených kritérií. 

Odhaduje se, že nově bude přes tisíc firem v České republice povinno zveřejňovat data své nefinanční výkonnosti. V Evropské unii se počet podniků zveřejňující svá data navýší více než čtyřnásobně. Nutno podotknout, že datum účinnost Směrnice CSRD se různí podle velikosti firem. Jisté však je, že nová evropská legislativa zasáhne do života MSE firem, které byly ze záležitostí ESG doposud vypuštěny.

V případě, že potřebujete konzultaci, neváhejte se na kolegu Mgr. Jakuba Dvořáka obrátit na dvorak@arws.cz. Připraví Vám: 
  • návod, jaká ESG data sbírat
  • ESG report Vaší společnosti
  • studii současných ESG reportů pro Vaše obchodní partnery
  • průzkum ESG dat Vašich obchodních partnerů
  • asistenci při získávání zelených úvěrů
  • analýzu a revizi základních dokumentů, aby byla v souladu s governance a social politikou ESG
  • přehled aktualit z oblasti ESG.

[1] Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020, o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088

[2] Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019, o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb

[3] Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2014/95/EU ze dne 22. října 2014, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o uvádění nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými podniky a skupinami

 

Chcete zobrazit celý článek ZDARMA?

Když nám na sebe necháte kontakt, heslo Vám rádi zašleme. K celé databází mají přístup zdarma i naši klienti a je stejné jako heslo k naší veřejné Wi-Fi v zasedacích místnostech.

JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.

JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D
advokát, partner

Zadejte prosím heslo


Chcete heslo zdarma?

Podělte se s námi prosím o: