Efektivní nákup léčivých přípravků v režimu zákona o zadávání veřejných zakázek

V současném zdravotnickém prostředí hrají veřejné zakázky klíčovou roli v zajišťování potřeb zdravotnických zařízení, zvláště v oblasti nákupu léčivých přípravků, jelikož zdravotnická zařízení čelí tlaku na optimalizaci nákladů při zachování vysoké úrovně pacientské péče. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže k této rozsáhlé problematice vypracoval Metodické doporučení pro nákup léčivých přípravků v režimu zákona o zadávání veřejných zakázek. Tento článek se zaměřuje na analýzu efektivních nástrojů pro nákup léčivých přípravků v rámci zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen jako „ZZVZ“) a jeho cílem je poskytnout ucelený přehled nejlepších postupů a doporučení pro zlepšení nákupních procesů v souladu s právními normami a potřebami pacientů.

Nákup léčivých přípravků představuje pro zadavatele veřejných zakázek výzvu, která vyžaduje nejen znalost aktuálního trhu, ale i schopnost využívat efektivní nástroje a postupy. Specifika lze spatřovat v požadavku na zajištění kvality a bezpečnosti léčivých přípravků, jejich certifikaci, jakož i specifické podmínky pro jejich skladování a distribuci. Důležitým aspektem je také hodnocení nabídek z pohledu celkové hodnoty, kde se kromě ceny posuzuje i kvalita, inovativnost a dodatečné služby spojené s dodávkou léčiv.

Mezi klíčové postupy, které umožňují zefektivnění celého procesu, patří využití dynamického nákupního systému (dále jen „DNS“), realizace minitendrů, využívání elektronických katalogů a také uzavírání smluv s rámcovým prvkem.

Průvodce nákupem léčivých přípravků

Dle § 138 odst. 1 ZZVZ představuje DNS plně elektronický, otevřený systém pro zadávání veřejných zakázek, který je zvláště vhodný pro časté nákupy běžně dostupného zboží, jako jsou právě léčivé přípravky. DNS umožňuje zadavatelům zjednodušit a optimalizovat celý proces zadávání veřejných zakázek. 

Jednou z hlavních předností DNS je jeho dlouhodobost. Na rozdíl od rámcových dohod, kde je zadavatel omezen dobou trvání smlouvy, DNS není v délce doby nijak omezen. Tím se eliminuje potřeba častého opakování zadávacích řízení, což vede k větší efektivitě ve výběru dodavatelů.

Další klíčovou vlastností je otevřenost DNS. Dodavatelé nejsou omezeni časem pro podání žádosti o účast a mohou požádat o zařazení kdykoli za dobu jeho trvání. Tento systém podporuje konkurenci, zlepšuje dostupnost léčiv a umožňuje zadavatelům reagovat na nové léčebné možnosti a cenové výhody.

Flexibilita předmětu plnění je dalším důležitým aspektem, kterým se DNS odlišuje od rámcových dohod. Zadavatelé mohou specifikovat své konkrétní potřeby v rámci jednotlivých minitendrů, což umožňuje rychlou adaptaci na změny trhu a zahrnutí nových léčivých přípravků bez nutnosti úprav a zásahů do zavedeného DNS.

Pro efektivní využití DNS je doporučeno, aby kvalifikační požadavky na dodavatele byly minimální a reflektovaly pouze základní legislativní požadavky na distributory léčiv, čímž se otevírá prostor pro zapojení širokého spektra distribučních kanálů, včetně specifických distributorů, což zvyšuje konkurenční prostředí.

DNS v § 141 odst. 3 ZZVZ umožňuje výjimečně zkrátit standardní lhůtu pro podání nabídek, která nesmí být kratší než 10 dnů od odeslání výzvy k podání nabídek. Toto zkrácení je možné pouze s písemným souhlasem všech dodavatelů zařazených do DNS. Tato pružnost nabízí zadavatelům možnost značně zefektivnit proces zadávání zakázek tím, že umožňuje nastavit lhůtu pro podání nabídek na minimum bez explicitně stanovené minimální délky. Je důležité zdůraznit, že takový souhlas musí být dobrovolný a nemůže být podmínkou zařazení do DNS. Tato opatření zajišťují, že i přes možné zkrácení lhůty zůstává proces transparentní pro všechny zúčastněné strany. Dodavatelé mají navíc možnost kdykoliv svůj souhlas odvolat, což přispívá k jejich ochraně a udržení flexibilního, avšak spravedlivého nákupního prostředí.

Zavedení DNS s využitím elektronických katalogů představuje další inovativní přístup k zadávání veřejných zakázek, jak naznačuje § 215 ZZVZ. Elektronické katalogy umožňují zadavatelům snadno prohlížet a porovnávat produkty a služby od různých dodavatelů. V oblasti léčivých přípravků elektronické katalogy zjednodušují výběr produktů tím, že poskytují aktuální informace o dostupnosti, cenách a specifikacích. Využití těchto katalogů může výrazně zrychlit nákupní proces a zlepšit rozhodování o nákupu na základě přesných a srovnatelných dat.

Smlouvy s rámcovým prvkem umožňují zadavatelům stanovit podmínky pro budoucí zakázky během určitého období. Tyto smlouvy definují ceny, množství, kvalitu a další podmínky předem, a teprve na základě takto uzavřených smluv jsou vystavovány jednotlivé objednávky na dodávky, což zjednodušuje proces zadávání konkrétních zakázek. V souvislosti s těmito smlouvami s rámcovým prvkem je třeba zmínit, že na rozdíl od DNS jakákoliv rámcová dohoda uzavírá trh pouze na jeho účastníky, a je rovněž omezena na dobu trvání čtyř let. 

Je nutné zmínit, že rámcové dohody a DNS jsou dva rozdílné instituty, a v případě uzavírání smluv s rámcovým prvkem se nebude jednat o rámcové dohody ve smyslu úpravy § 131 – 137 ZZVZ, které se tak přímo neuplatní, ale v nich uvedená omezení je třeba v přiměřené míře respektovat.

Závěr

Efektivní nákup léčivých přípravků v režimu ZZVZ vyžaduje nejen důkladné porozumění legislativnímu rámci a metodikám, ale také pružnost, otevřenost inovacím a schopnost rychle reagovat na měnící se potřeby ve zdravotnictví. DNS podporuje konkurenci, zvyšuje transparentnost a může vést k výraznému snížení nákladů zadavatele.

Tento článek poskytuje základní přehled pro nákup léčivých přípravků s cílem pomoci zadavatelům lépe se orientovat v komplexním prostředí veřejného zadávání. Pokud se nacházíte v situaci, kdy hledáte nejefektivnější cesty k nakupování léčivých přípravků v souladu se ZZVZ, neváhejte se na nás obrátit.