Hromadné žaloby v Česku: Co přináší nový zákon pro spotřebitele a malé podniky?

Dne 12. 6. 2024 byl k publikaci do Sbírky zákonů odeslán nově schválený zákon o hromadném občanském řízení soudním (dále jen jako „zákon“ nebo „zákon o hromadném řízení“), který do českého procesního práva zakotvuje novinku v podobě hromadných žalob. Hlavním cílem zákona je zefektivnit hromadné vymáhání práv v oblasti vztahů mezi podnikatelem a spotřebiteli, které v praxi často zůstávají z důvodu procesní pasivity jednotlivých poškozených nevyřešené.

Cíle zákona o hromadném řízení

Při přijetí zákona o hromadném řízení si zákonodárce vytyčil za cíl zvýšit hospodárnost a efektivitu soudních řízení tím, že bude nově možné spojit několik samostatných nároků vícero různých subjektů s typově podobným skutkovým a prvním základem v jeden celek. Spotřebitelé, kteří by za normálních okolností neměli zájem věc soudně řešit (např. pro bagatelnost jejich pohledávky), se tak nyní budou skrze hromadnou žalobu moci mnohem efektivněji domáhat svých práv.

Hrozba podání hromadné žaloby zároveň zvýší tlak na nepoctivé podnikatele, kteří často těžili z absence zájmu spotřebitelů se proti jejich nekalým obchodním praktikám soudně bránit. Zakotvení hromadného řízení do českého práva by tak mělo vést k vytvoření hospodářského a společenského stimulu, které bude mít za následek alespoň částečné narovnání podnikatelského prostředí.

Co je to hromadné (kolektivní) řízení?

Hromadné (kolektivní) řízení je zvláštním typem řízení, které umožňuje projednat a rozhodnout spory týkající se práv a oprávněných zájmu vícero osob najednou. Mezi tuto zájmovou skupinu patří spotřebitelé. Na rozdíl od standardního chápání pojmu spotřebitel však zákon o hromadném řízení chápe tuto kategorii šířeji, kdy za spotřebitele považuje nejen fyzické osoba, které vystupují mimo rámec svého podnikání nebo povolání, nýbrž i některé podnikatelské subjekty – konkrétně podnikatele, který zaměstnávají méně než 10 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahují 50 mil. Kč.

Hromadné řízení se zahajuje na základě hromadné žaloby, kterou se žalobce může domáhat splnění povinnosti (např. zaplacení určité finanční sumy) nebo určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není (např. určení toho, že se žalovaný dopustil protiprávního jednání).

Podle § 8 odst. 1 zákona může být v hromadném řízení žalobcem pouze k tomu určená právnická osoba. Tato právnická osoba vystupuje v řízení vlastním jménem v zájmu přihlášených poškozených spotřebitelů s tím, že musí být vždy zastoupena advokátem. Přestože jednotlivý členové skupiny (poškození spotřebitelé) nejsou účastníky řízení, zákon jim přiznává některá procesní práva. Jedná se např. o právo vyjádřit se k předmětu nebo průběhu řízení, právo na informace o průběhu řízení, právo nahlížet do spisu či právo vyjádřit se k odvolání.

K projednání hromadných žalob je v prvním stupni příslušný výhradně Městský soud v Praze, jehož úkolem je zajistit jednotné, hospodárné a efektivní projednávání kolektivních sporů mezi podnikatelem a spotřebiteli.

Opt-in princip

Hromadné řízení je v České republice založeno na tzv. opt-in principu (tzv. přihlašovací princip). To znamená, že osoby uplatňující své nároky se musí do hromadného řízení sami aktivně přihlásit. K tomu slouží speciální formulář Ministerstva spravedlnosti. Přihláška musí vždy obsahovat kromě obecných náležitostí i skutková tvrzení a důkazy osvědčující to, že člen skupiny, který se do hromadného řízení přihlašuje, splňuje předpoklady členství ve skupině.

Pro zahájení hromadného řízení je potřeba alespoň 10 přihlášených osob zastoupených jedním žalobcem. V případě nižšího počtu členů skupiny hromadné řízení vést nelze, soud v takovém případě musí řízení zastavit.

Příklady hromadných žalob

Využití hromadných žalob si lze představit např. v následujících odvětvích:

• Spory mezi bankami a jejich klienty (např. neoprávněně účtované poplatky, neoprávněné změny smluvních podmínek)
• Spory mezi obchodníky s cennými papíry a retailovými investory (např. neoprávněně účtované poplatky, škody způsobené porušením povinností jednat s odbornou péčí)
• Spory mezi pojištěnci a pojišťovnami (např. vymáhání nároků z pojistných smluv)
• Spory mezi developery a kupujícími (např. reklamace skrytých vad)
• Spory mezi provozovateli e-shopů a zákazníky (např. nekalé obchodní praktiky, skryté poplatky)

Jak již zaznělo výše, všechny tyto problémy mohou být řešeny prostřednictvím hromadné žaloby, pokud se týkají většího počtu spotřebitelů, kteří čelí podobným nebo stejným problémům s jedním podnikatelem. Hromadná žaloba umožňuje spojení těchto jednotlivých případů do jednoho soudního řízení, což může být efektivnější a méně nákladné jak pro spotřebitele, tak pro soudní systém.