Jak se bránit proti pokutě od Státní zemědělské a potravinářské inspekce nebo Krajské veterinární správy?

Pokud čtete tento článek, zřejmě jste v následující situaci: proběhla u vás kontrola Státní zemědělské a potravinářské inspekce nebo Krajské veterinární správy (dále jen „inspekce“) a inspekce shledala porušení nějakého předpisu. Vám nyní hrozí, že budete platit pokutu, a zajímáte se o to, zda existují možnosti, jak se pokutě úspěšně bránit či alespoň minimalizovat výši pokuty. I když se jedná o nepříjemnou situaci, prostředky obrany existují.

Jaký je další postup inspekce a jaká je v něm vaše role?

Možnosti obrany se odvíjí od dalšího postupu inspekce. Pokud inspekce neupustí od uložení pokuty, což se dle naší praxe děje jen velmi výjimečně, pravděpodobně vám zašle oznámení o zahájení přestupkové řízení. V tomto řízení pak budete vystupovat v postavení obviněného. Po shromáždění podkladů inspekce vydá rozhodnutí o uložení pokuty. Alternativně může inspekce využít i rychlejší možnosti a vydat tzv. příkaz, kterým jednak zahájí přestupkové řízení a jednak rovnou uloží pokutu, aniž by nejprve vydávala oznámení o zahájení řízení.

Pokud jde o role v řízení, chce-li vás inspekce pokutovat, musí prokázat a odůvodnit, jak konkrétně jste se dopustili porušení kterého konkrétního ustanovení zákona. Aktivita v tomto směru je tedy na inspekci. Obviněný není povinen být v řízení aktivní, ale jistě nelze doporučit, aby pouze vyčkával, co se stane. Naopak na základě naší zkušenosti lze doporučit, aby se obviněný aktivně bránil již během kontroly a využil možnosti podat námitky proti protokolu o kontrole. Bude-li obviněný řádně uplatňovat obranu od samého počátku, bude jeho obrana vnímána věrohodněji, bude moci účelněji vystavět další obranu v pozdějších fázích řízení, zvýší se kvalita řízení a urychlí se definitivní vyřešení věci.

Mezi konkrétní prostředky obrany lze vedle již výše zmíněných námitek proti kontrolnímu protokolu zařadit odpor proti příkazu a odvolání proti rozhodnutí. Proti příkazu lze podat odpor ve lhůtě 8 dnů a proti rozhodnutí lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů. V těchto úkonech, ale i kdykoliv během řízení se může obviněný k věci vyjádřit a v rámci takového vyjádření namítat, že z různých důvodů není namístě uložit pokutu. Inspekce je povinna se takovými námitkami zabývat, posoudit je a reagovat na ně, jinak se dopouští závažného procesního pochybení.

Požadavky na obranu a možné směřování argumentace

Z praxe lze doporučit, aby námitky byly konkrétní, jasně a srozumitelně formulované, strukturované a podložené konkrétními důkazy. Jinak se může stát, že se jimi inspekce nebude věcně zabývat a bude tak předem vyloučena šance na úspěch. Argumentaci je v každém případě třeba „šít na míru“, přizpůsobit té které konkrétní věci. Obecně formulovaná argumentace bez jasné vazby na okolnosti konkrétního případu nemá šanci na úspěch, a pokud je navíc používána opakovaně, působí nevěrohodně a významně škodí pověsti i šanci obviněného na úspěch.

S ohledem na povahu přestupku, postup inspekce a další okolnosti se nabízejí různé možnosti argumentace. Konkrétně lze namítat např., že nedošlo k porušení žádného zákona, že shromážděné důkazy neprokazují spáchání přestupku obviněným, že inspekce nepostupovala v řízení v souladu se zákonem, že uložená pokuta není přiměřená, že nebyly zohledněny polehčující okolnosti či že zanikla odpovědnost za přestupek ze zákonných důvodů apod. Pro ilustraci uvedeme dva příklady:

• pokud se jedná o pokutu týkající se nevyhovujícího obsahu potraviny (např. v potravině bylo více soli, než bylo deklarováno na obalu), lze zpochybnit závěry inspekce rozborem kontrolního vzorku, byl-li pořízen a ukázal-li se po otestování jako nezávadný,
• nechala-li inspekce uplynout ode dne spáchání tvrzeného přestupku dostatečně dlouhou dobu, mohlo dojít k zániku odpovědnosti za přestupek uplynutím promlčecí doby.

Obrana proti pokutě v přestupkovém řízení s sebou nenese nijak závratné náklady, podání odporu ani odvolání nepodléhá poplatku, náklady přestupkového řízení jsou v praxi nejčastěji určovány paušální částkou na 1.000 Kč. Až na výjimky se nemůže stát, že by inspekce v návaznosti na obranu uložila vyšší pokutu, než jaká byla uložena v prvním rozhodnutí či příkazu.

Pokračování obrany u nezávislého soudu

Pokud obviněný neúspěšně vyčerpá možnosti obrany proti pokutě v rámci přestupkového řízení, a rozhodnutí o pokutě tak nabude právní moci, je třeba pokutu uhradit (až na výjimky). Proti rozhodnutí o pokutě se pak lze dále bránit správní žalobou u správního soudu ve lhůtě 2 měsíců. V této fázi je pak zásadní, aby správní soud viděl, že se obviněný v přestupkovém řízení aktivně bránil. Zároveň to, jak inspekce vypořádala obranu obviněného v přestupkovém řízení, tvoří základ pro rozhodování správního soudu.

Podání správní žaloby podléhá soudnímu poplatku ve výši 3.000 Kč. Pokud správní soud žalobě vyhoví, zruší rozhodnutí o pokutě, a ve výsledku musí být uhrazená pokuta obviněnému vrácena. Věc se vrátí do fáze přestupkového řízení před inspekcí a další postup záleží na okolnostech konkrétní věci a důvodech, proč správní soud zrušil rozhodnutí o pokutě. Zároveň soud přizná náhradu nákladů soudního řízení ve prospěch obviněného (žalobce) proti inspekci (žalovanému). V případě neúspěchu žaloby správní soud inspekci (žalovanému) náhradu nákladů řízení proti obviněnému (žalobci) nepřiznává.

Ve správní žalobě je zásadní přesně, konkrétně a srozumitelně formulovat žalobní body a podpořit je dostatečnými důkazy. Podle naší zkušenosti jsou správní žaloby připravené bez pomoci advokáta jen zřídkakdy úspěšné.

V každém případě je třeba pečlivě zvážit, zda má smysl se proti pokutě skutečně bránit. Jako podnikatel v oblasti potravin se budete s inspekcí setkávat opakovaně, a tak někdy může být z dlouhodobého hlediska lepším rozhodnutím se proti pokutě nebránit a soustředit prostředky na zajištění toho, aby se porušení právních předpisů již neopakovalo.