Jak založit fond kvalifikovaných investorů: právní a regulatorní požadavky

JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
14.5.2026 | ARROWS advokátní kancelář

Založení fondu kvalifikovaných investorů (FKI) je složitý proces, kde malá přehlédnutí mohou vést k zamítnutí registrace, sankcím nebo pozdějším problémům s dohledem. Náš článek vás provede všemi právními kroky, upozorní na časté chyby a praktická rizika, která zakladatelé často podceňují. Dozvíte se, jaké podmínky musí fond a jeho partneři splňovat, co se změnilo v letech 2024 a 2025, a jak se vyhnout nejčastějším problémům. 

Fotografie ukazuje specialistu konzultujícího založení fondu kvalifikovaných investorů.

Základní pojmy a definice

Fond kvalifikovaných investorů (zkráceně FKI) je legální nástroj pro soustředění kapitálu od zkušených a majetných investorů za účelem jejich společného investování. Jedná se o regulovaný subjekt podléhající dohledu České národní banky (ČNB). FKI se liší od běžných fondů kolektivního investování především tím, že nejsou určeny veřejnosti a mohou investovat do podstatně širší škály aktiv, od akcií a dluhopisů až po nemovitosti, private equity či kryptoaktiva.

Na rozdíl od neregulovaných investičních struktur typu „friends and family“ či neformálních investičních klubů FKI garantuje investorům ochranu prostřednictvím depozitáře. Ten drží jejich majetek oddělený od majetku obhospodařovatele. Zároveň fond podléhá zákonu č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech (dále jen ZISIF), který definuje povinnosti, omezení a správní postupy.

Čím se FKI liší od ostatních fondů? Především tím, že subjekt, který fond zakládá a spravuje (tzv. obhospodařovatel nebo správce fondu), není povinen poskytovat investorům stejnou míru ochrany a informací jako u veřejných fondů. Současně však má na oplátku nižší regulatorní zátěž.

Nemusí dodržovat všechna opatření určená fondům určeným veřejnosti, jako jsou přísné limity na soustředění majetku do jednoho aktiva nebo podrobné průběžné zprávy pro jednotlivé investory. 

Prakticky řečeno, pokud chcete legálně sbírat peníze od více lidí na konkrétní projekt, musíte buď získat licenci jako běžná investiční společnost, nebo založit FKI a splnit jeho méně náročné, přesto však závazné podmínky. V praxi se v této fázi typicky řeší i to, zda a v jakém rozsahu je potřeba povolení či registrace u regulátora, k čemuž se vztahují i naše služby v oblasti licencí ČNB a investic.

Právní řád a legislativa určující FKI

FKI jsou v České republice upraveny zákonem č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech (ZISIF), který vstoupil v platnost v roce 2013 a od té doby prošel řadou novel. 

Na něj navazují podpůrné předpisy, zejména vyhláška České národní banky č. 244/2013 Sb., o bližší úpravě některých pravidel zákona o investičních společnostech a investičních fondech. Tato vyhláška detailně specifikuje kapitálové požadavky, správu rizik a interní kontrolu.

Zároveň se FKI řídí unijními právními akty, zejména AIFMD (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů) a novější AIFMD II (Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/927 ze dne 11. března 2024). Ta s účinností k 16. dubnu 2026 mění směrnici 2011/61/EU a zavádí řadu nových a zpřísněných pravidel.

Česká republika v současné době intenzivně pracuje na transpozici AIFMD II do svého právního řádu prostřednictvím novely ZISIF. Pokud fond zvažuje získávání kapitálu alternativními cestami, může být užitečné srovnat transpoziční vývoj i s pravidly pro emise bez prospektu, která shrnujeme v článku Získání kapitálu bez prospektu cenných papírů: Kdy mohou firmy emitovat investice až do 5 milionů EUR bez schválení regulátorem. To znamená, že subjekty, které v lednu a únoru 2026 zakládají nový fond, již musí počítat s přísnějšími pravidly. Ta vstoupí v platnost během jejich první sezóny fungování.

Cíl právní úpravy je dvojí: na jedné straně chránit investory, konkrétně jejich kapitál a informovanost. Na straně druhé zabránit systémovému riziku, tedy situaci, kdy by nesprávné chování některého fondu či skupiny fondů vážně destabilizovalo finanční sektor.

Co se konkrétně změnilo v poslední době? Od 1. července 2026 se s plnou účinností zpřísňují požadavky na minimální investiční vklad na 125 000 EUR. 

Do tohoto data existovaly přechodné režimy s liberálnějšími pravidly. Zároveň roste zájem regulátora o tzv. obhospodařovatele podle § 15 ZISIF, tedy obhospodařovatele s nižší regulatorní zátěží vzhledem k velikosti spravovaného majetku, kterých přibývá a které ČNB chce lépe kontrolovat. Jak je zmíněno výše, AIFMD II přináší povinné nástroje pro řízení likvidity, posílené dohledové zprávy a zpřísnění pravidel pro outsourcing. Z pohledu praxe je vhodné už při nastavování governance a kontrolních mechanismů zohlednit i širší korporátní souvislosti, ke kterým poskytujeme podporu v rámci korporátního práva, holdingů a struktur.

Strukturální rozhodnutí: jaký typ FKI zvolit

Jakmile se rozhodnete pro fond kvalifikovaných investorů, prvním rozhodnutím je volba právní formy a režimu správy.

FKI lze zakládat v několika právních podobách. Nejčastěji se volí SICAV (Société d'Investissement à Capital Variable), což je francouzský pojem pro akciovou společnost s proměnným základním kapitálem. 

SICAV je právní forma, která umožňuje relativně snadné vydávání nových akcií fondu, když vstupují noví investoři.

Zároveň umožňuje jejich odkupování, když si investoři svůj podíl přejí vybrat. Výhoda SICAV spočívá ve flexibilitě – fond může existovat dlouhodobě, aniž by se musel rozpouštět, a investoři mají vysokou míru likvidity. Pokud do struktury fondu vstupuje zahraniční investor (např. mimo EU), doporučujeme prověřit i regulatorní limity a notifikační povinnosti popsané v textu Zahraniční investice do firem: Na co si musí dát management pozor při vstupu investora ze zemí mimo EU. Druhou možností je otevřený podílový fond, který je obvykle méně pružný konstrukt, ale v praxi se pro FKI používá zřídka, protože SICAV nabízí lepší možnosti strukturování různých tříd akcií a podfondů.

Další variantu tvoří uzavřené akciové společnosti a komanditní společnosti na investiční listy, které legislativa nově zpřístupňuje. Tyto formy jsou vhodné, pokud si zakladatelé přejí striktně uzavřenou strukturu bez průběžného vstupu a výstupu nových investorů. Komanditní společnost na investiční listy získala na popularitě pro svou flexibilitu v nastavení vztahů mezi investory a správou.

V praxi se v České republice podle dostupných údajů zakládá přes 95 procent nových fondů jako SICAV. Především proto, že nabízí optimální kombinaci flexibility, daňové efektivity a možnosti snadnějšího strukturování podfondů. Příkladem jsou různé třídy akcií pro různé typy investorů nebo s různým zaměřením investic.

Druhé klíčové rozhodnutí se týká toho, zda bude fond sám obhospodařovat svůj majetek (samosprávný fond), či svěří správu svého portfolia a administrativu externímu správci – investiční společnosti s příslušným povolením (nesamosprávný fond).

Samosprávný fond si sám zajišťuje správu investic, řízení rizik, interní audit a compliance. Výhoda je, že máte plnou kontrolu nad investičním procesem a nemusíte platit externí správce. 

Nevýhoda je, že sami si musíte zajistit všechny požadované personální, technické a kapitálové zdroje. Konkrétně to znamená, že musíte najmout zkušené investiční manažery a risk manažery.

Musíte vybudovat vlastní technologickou infrastrukturu pro monitorování portfolia, oceňování aktiv a reporting. Dále musíte splnit přísné kapitálové požadavky: počáteční kapitál alespoň 1 milion EUR, který nesmí v průběhu času klesnout pod stanovenou hladinu. V neposlední řadě se musíte podrobit plnohodnotnému licenčnímu řízení u ČNB, které trvá 6–12 měsíců.

Nesamosprávný fond naopak pověří správu licencovanou investiční společností. Výhoda je, že nemusíte řešit licencování sami, postačí jednodušší registrace u ČNB (řádově týdny až měsíce), a nemusíte zajišťovat vlastní tým investičních manažerů. 

Nevýhoda: platíte správcovské poplatky (obvykle 0,5–1,5 % ročně), máte méně přímé kontroly nad denními rozhodnutími a musíte najít věrohodného správce, kterého si „vyžádáte" jako službu.

Jaký typ tedy zvolit? Pro menší fondy se 2–10 investory s vlastním kapitálem kolem 100–500 milionů korun obvykle stačí nesamosprávný fond spravovaný zkušenou investiční společností. Pro větší fondy, které si přejí dlouhodobě a nezávisle investovat, má smysl jít cestou samosprávného fondu. Příkladem jsou velké skupiny private equity nebo nemovitostní fondy s vlastním týmem.

Minimální investiční vklad, počet investorů a kapitálové požadavky

Jedna z nejčastějších otázek zakládajících: kolik peněz musíme od jednotlivých investorů sbírat?

Od 1. července 2026 dochází ke sjednocení požadavků na minimální investiční vklad. Každý kvalifikovaný investor musí investovat minimálně 125 000 EUR (nebo ekvivalent v českých korunách, zpravidla kolem 3,1 milionu korun). 

Dřívější možnost investovat 1 milion korun s testem vhodnosti, kterou ZISIF (dle § 272 odst. 2) umožňoval pro fyzické osoby s dostatečnými zkušenostmi a znalostmi, se pro nově zakládané fondy po tomto datu stává prakticky nerelevantní. Investor pouze potvrdí písemným prohlášením, že si je vědom investičních rizik.

Důležitá změna: s účinností od 1. července 2026 se zpřísňuje definice kvalifikovaného investora, kdy je kladen větší důraz na minimální výši investice než na jiné dříve platné mechanismy.

Prakticky: Pokud zakládáte nový fond v roce 2026, počítejte s tím, že jednotlivý investor musí vložit nejméně 125 000 EUR.

Fond musí mít nejméně 2 kvalifikované investory, není horní limit. Znamená to, že stačí vy (zakladatel) a jeden další investor. Typické uspořádání bývá: zakladatel, který do fondu vloží vlastní kapitál nebo garantuje počáteční majetek, a pak n investorů, kterých přibývá.

Jaký počáteční majetek musí fond mít? Zde se rozlišuje podle typu: Pro nesamosprávný fond, spravovaný externí investiční společností, musí fond mít počáteční kapitál alespoň 1 milion EUR během prvních 12 měsíců od registrace. Pro samosprávný fond musí počáteční kapitál dosáhnout minimálně 1 milion EUR, také během 12 měsíců.

To znamená, že pokud máte plán sbírat majetek postupně, musíte si zajistit, abyste během prvního roku na tuto částku dosáhli. Pokud se vám to nepovede, hrozí vám povinnost přijmout opatření k nápravě nebo fond zrušit. Často vidíme, že zakladateli trvá déle, než se jim podaří získat prvního "velkého" investora. Mezitím už mají zaplacený fond, licenci, administrátora – a fond stojí. Řešením je někdy, aby zakladatel sám v prvních měsících do fondu přispěl adekvátním obnosem, aby bylo jasné, že fond není jen na papíře. 

Naši právníci zásadně doporučují tuto strategii předem naplánovat, aby nedošlo k překvapení.

Organizační struktura fondu: obhospodařovatel, administrátor a depozitář

Každý fond, bez ohledu na to, zda je samosprávný nebo nesamosprávný, musí mít tři klíčové součásti: obhospodařovatele (správce), administrátora a depozitáře.

Obhospodařovatel je osoba nebo instituce, která rozhoduje o tom, do jakých aktiv bude fond investovat, kdy koupit, kdy prodat, jak řídit rizika. U samosprávného fondu je obhospodařovatelem sám fond, reprezentovaný svým vedením. U nesamosprávného fondu je obhospodařovatelem licencovaná investiční společnost, kterou fond si „najímá" prostřednictvím smlouvy.

Obhospodařovatel musí mít k činnosti povolení od České národní banky. To znamená, že pokud zakládáte nesamosprávný fond a chcete jej spravovat sami, musíte nejdříve získat licenci investiční společnosti, což je zvlášť náročný proces. 

Většina zakladatelů si proto najme existující licencovanou investiční společnost, která se stane obhospodařovatelem jejich fondu.

Povinnosti obhospodařovatele jsou rozsáhlé: vést účty a edukovat si investiční tým, monitorovat výkonnost portfolia a aktualizovat valuace. Dále hlásit veškeré podezřelé transakce (AML compliance), řídit rizika a zajistit, aby fond zůstal v rámci svého statutu. V neposlední řadě zajistit, aby majetek fondu nebyl nikdy smíchán s vlastním majetkem obhospodařovatele.

Administrátor je osoba, která zajišťuje všechny administrativní činnosti na pozadí. Jde o to, aby správce (obhospodařovatel) mohl soustředit veškerou pozornost na investiční rozhodování. Administrátor typicky eviduje seznam investorů, jejich vklady a podíly.

Dále vypočítává hodnotu akcií fondu (NAV – Net Asset Value), spravuje účetnictví a finanční výkaznictví. Přijímá a zpracovává žádosti o vstup a výstup. Pokud fond má více než jednu třídu akcií, eviduje jejich oddělené položky. 

Zpracovává hlášení pro ČNB a daňové úřady. Administrátor musí být také investiční společností s příslušným povolením. Některé společnosti slouží jako obhospodařovatel i administrátor stejného fondu; jiné jsou čistě administrativní. I administrátor musí zajistit, aby nebyly vměšovány prostředky investorů s vlastními prostředky fondu nebo administrátora.

Důležitou roli hraje depozitář, který je obvykle bankou. Depozitář nemá vlastní investiční rozhodování, ale má zásadní kontrolní funkci. Konkrétně drží majetek fondu na svých účtech a v trezoru (custody funkce). Ověřuje, že každá transakce provedená obhospodařovatelem je autorizovaná a legální.

Monitoruje, aby majetek nebyl někam bez důvodu odeslán, a kontroluje valuaci aktiv a oceňování akcií. Je první linií obrany pro investory, pokud by se obhospodařovatel choval protiprávně. 

Depozitář je povinný pro každý fond bez výjimky. Pokud není fond schopen najít banku, která by poskytla depozitářství, nemůže fond vůbec existovat. V praxi se depozitářstvím zabývá jen omezený počet bank, a proto si zakladatelé některých fondů musí zajistit depozitářství předem, ještě než podají žádost o registraci fondu u ČNB.

Klíčová je právní a funkční autonomie těchto tří subjektů. Zákon velmi přísně zakazuje, aby se funkce obhospodařovatele a depozitáře soustředily v jedné osobě – to by byla střet zájmů. Administrátor může být totožný s obhospodařovatelem (v praxi často bývá), ale depozitář musí být nezávislý.

Prakticky: Pokud zakládáte nesamosprávný fond, obvyklá struktura vypadá takto: fond (právnická osoba – nejčastěji SICAV) vydává akcie a reprezentuje investory. Investiční společnost (licencovaná) je obhospodařovatelem a administrátorem. Banka je depozitářem.

Mezi těmito subjekty se uzavírají tři základní smlouvy: smlouva o obhospodařování (mezi fondem a investiční společností), smlouva o administraci (mezi fondem a investiční společností) a smlouva o depozitářství (mezi fondem a bankou). 

Právníci advokátní kanceláře běžně tyto smlouvy připravují nebo revidují, protože obsahují technické detaily, které nejsou na první pohled zřejmé. Příkladem je co se stane, pokud banka přestane být depozitářem, jak se řeší spory o valuaci aktiv, nebo jaká práva a povinnosti mají smluvní strany v krizových situacích.

Registrační proces u České národní banky

Pokud máte připravenu strukturu (právní forma, zvolené obhospodařovatele, administrátora a depozitáře), přichází klíčový krok: registrace fondu u České národní banky.

Postup registrace se liší podle toho, zda je fond samosprávný nebo nesamosprávný. U nesamosprávného fondu si fond formálně "zajistí" svého obhospodařovatele a administrátora, obvykle stejnou investiční společnost. Investiční společnost podá na ČNB žádost o zapsání fondu do seznamu fondů kvalifikovaných investorů. Lhůta na schválení: typicky 20–60 dnů, někdy i méně, pokud je dokumentace v pořádku. Není potřeba plnohodnotné licenční řízení – stačí standardní registrační proces.

U samosprávného fondu si fond musí zajistit vlastní interní tým nebo najatého specialistu pro správu. Fond, respektive jeho zakladatelé, podá na ČNB žádost o povolení provozovat činnost samosprávného fondu. Lhůta na schválení: 6–12 měsíců, někdy déle, pokud ČNB najde nedostatky.

Probíhá výrazně přísnější přezkum: ČNB prověřuje personál, IT systémy, řízení rizik, vnitřní kontrolu atd. Jaká dokumentace se typicky vyžaduje? Obsáhlá. Základní seznam zahrnuje právní dokumenty jako zakladatelská smlouva či stanovy fondu, statut fondu, vzorová investorská smlouva mezi fondem a investory, a smlouvy s obhospodařovatelem, administrátorem a depozitářem.

Dále finanční a operační dokumenty: plán financování a projekci peněžních toků, popis investiční strategie a rizik. Také politika řízení rizik a protimonopolní postupy, organizační struktura a CV klíčových osob, interní předpisy (např. compliance směrnice, AML/KYC postupy). 

Důležité jsou i AML/KYC dokumenty: vyčerpávající politika proti praní peněz a financování terorismu, procedury identifikace klientů a plán monitorování transakcí.

Mezi ostatní dokumenty patří prohlášení o bankovní bezpečnosti a pojištění a příslušné výpisy z rejstříků pro všechny klíčové osoby. Jedná se o desítky stran dokumentace. Mnoho iniciátorů nedoceňuje čas a náklady na přípravu tohoto balíku. Právníci advokátní kanceláře typicky tuto dokumentaci připravují nebo alespoň přezkoumávají. Nejde jen o právní kontrolu, ale i o osvědčení, že dokumenty obsahují všechny údaje, které ČNB standardně očekává.

Jakmile podáte žádost, ČNB ji standardně uzná za přijatou (lhůta: do 3 pracovních dnů). Poté následuje fáze, kdy ČNB dokumentaci detailně přezkoumává. V tomto období může ČNB poslat seznam doplňujících otázek, tzv. výzvu k doplnění. Důvody mohou být různé: nejasný popis investiční strategie, chybějící údaje o depozitáři nebo obhospodařovateli, nedostatečná specifikace rizik.

Dalšími důvody mohou být podezření na nedostatečné kapitálové vybavení, pochybnosti ohledně AML/KYC postupů. Lhůta pro odpověď je obvykle 30–60 dnů. Pokud v tomto čase nedodáte dostatečné vysvětlení nebo dokumenty, hrozí zamítnutí žádosti. A pak se musíte vrátit na počátek – opravit dokumenty a podat novou žádost, což znamená dalších několik měsíců zpoždění.

Nejčastější důvody pro zamítnutí nebo zdržení jsou neúplný nebo nejasný statut fondu, kdy nejsou jasně definovaná omezení investic, chybí údaje o poplatcích nebo výstupních podmínkách. Dále depozitář nebo administrátor ještě nezískali příslušné povolení, nebo nedostatečný popis řízení rizik či likvidity, zejména pokud fond investuje do nelikvidních aktiv.

Také to může být podezření na konflikty zájmů nebo interní střety, například když zakladatel dává sám sobě příliš vysokou success fee. V neposlední řadě chyby v AML dokumentaci nebo nejasné zdroje počátečního kapitálu. Právníci advokátní kanceláře už viděli všechny tyto problémy v praxi. Zkušenosti ukazují, že předem důkladně připravená dokumentace, která bere v potaz ČNB precedenty a aktuální dohledová sdělení, velmi výrazně zvyšuje šanci na schválení bez větších zdržení.

Kapitálové požadavky a fondový kapitál

Jedním z nejsložitějších aspektů právní úpravy FKI jsou kapitálové požadavky. Nejedná se jen o jednu pevnou sumu, kterou zakladatel vloží na začátku. Jde o dynamický koncept, který se mění během života fondu.

V okamžiku vzniku fondu (obvykle při registraci nebo včas poté) musí fond dosáhnout počátečního kapitálu. Výše se liší podle typu: u nesamosprávného fondu je to minimálně 1 milion EUR, který musí dosáhnout do 12 měsíců od registrace. U samosprávného fondu také minimálně 1 milion EUR, také do 12 měsíců.

Co se počítá do počátečního kapitálu? Nejedná se jen o peníze. Zahrnuty jsou: splácený základní kapitál (peníze, které vložili akcionáři), emisní ážio (prémie za emisi akcií), rezervní fondy a nerozdělený zisk z minulých let. U samosprávných fondů se v současnosti diskutuje, jestli se do počátečního kapitálu mají počítat i investiční portfolia.

Česká národní banka vydala v letech 2022 a 2025 upřesňující stanoviska, z nichž vyplývá, že portfolia se počítají, ale jen pokud jsou oceněna reálnou hodnotou a podléhají stejným kontrolám jako ostatní majetek. 

Praktická situace: Mnozí zakladatelé si myslí, že stačí vložit 1 milion EUR a zbytek „přijde" od investorů během prvního roku. To není zcela správné.

Pokud máte plán získat majetek od investorů postupně, musíte si zajistit, abyste během prvního roku počátečního kapitálu dosáhli. Jednou z běžných strategií je, aby zakladatel sám vložil adekvátní sumu na počátku, takže fond splní povinnost. Poté počáteční vklad postupně „ředí" tím, že investoři přidávají své podíly.

Po dosažení počátečního kapitálu to však nekončí. Fond musí průběžně udržovat určitou minimální hladinu kapitálu, která se počítá odlišně podle typu.

U nesamosprávného fondu se kapitálový požadavek obhospodařovatele počítá jako vyšší z jedné čtvrtiny průměrných ročních správních nákladů (očekávaných na příští rok) nebo pevné minimální sumy 125 000 EUR (dle § 5a vyhlášky č. 244/2013 Sb.). Znamená to, že čím více si fond "účtuje" na administrativě, tím více kapitálu musí obhospodařovatel mít. Pokud má fond administrativní náklady 2 miliony ročně, kapitálový požadavek je 500 000 EUR. Pokud je to 500 000 ročně, postačuje 125 000 EUR.

U samosprávného fondu jsou pravidla složitější. Od roku 2022 se zvýšily požadavky, a nyní se kapitál počítá pouze z položek, které se týkají správního provozu fondu. Nejedná se tedy o investiční kapitál, který je majetkem samotného fondu. Minimální výše je 300 000 EUR (dle § 5 vyhlášky č. 244/2013 Sb.).

Důležité: Pokud průměrný kapitál fondu za posledních 6 měsíců klesne pod stanovenou minimální hladinu, obhospodařovatel či samosprávný fond musí bez zbytečného odkladu přijmout opatření k nápravě. Případně se rozhodnout o zrušení fondu.

Praktické problémy: Zisk fondu může být vysoký, ale pokud se reinvestuje (zůstane v portfoliu), nezvyšuje kapitál obhospodařovatele, a obhospodařovatel tak může být v situaci, kdy fond roste, ale jeho vlastní kapitál stagnuje. Pokud fond zatím nesbíral dostatek prostředků od investorů a zakladatel si nic „nenavýšil", hrozí, že fond nesplní kapitálové požadavky. Některé fondy toto řeší tím, že si „půjčují" od banky nebo si berou záruku – ale to přináší vlastní rizika a dodatečné náklady. 

Naši právníci doporučují, aby již v podnikatelském plánu fondu bylo jasné, jak se bude zajišťovat dodržování kapitálových požadavků. Měli byste si ujasnit, jaký vklad přispěje zakladatel, jaké jsou očekávané správní náklady a jak se bude monitorovat hladina kapitálu.

Investiční strategie a omezení pro majetek

Jedním z velkých rozdílů mezi FKI a běžnými fondy je flexibilita investiční strategie. FKI si může zvolit velmi různorodou strategii – od konzervativního portfolia dluhopisů až po rizikové private equity investice nebo kryptoaktiva.

Zákon stanovuje, že FKI mohou investovat do jakýchkoliv aktiv, které si zvolí – s určitými omezeními. Typicky jde o investiční nástroje (akcie, dluhopisy, fondy, ETF), deriváty (opce, futures, CFD), komodity (zlato, stříbro, ropa).

Dále nemovitosti (přímo nebo přes společnosti, SPV), kryptoaktiva (Bitcoin, Ethereum apod., přímo nebo přes deriváty), sběratelské předměty (obrazy, známky, mince, veteráni), privátní dluh a úvěry a podíly v soukromých společnostech (private equity). Podmínka je jediná, že depozitář a obhospodařovatel s daným aktivem souhlasí a že se dá oceňovat reálnou hodnotou.

Přestože si FKI může zvolit různé aktiva, zákon přesto zakazuje příliš vysokou koncentraci do jednoho aktiva. Základní pravidlo zní: FKI nemůže investovat více než 35 procent hodnoty svého majetku do jednoho aktiva (dle § 243 odst. 2 ZISIF). To znamená, že pokud má fond majetek 100 milionů korun, maximálně 35 milionů může být v jedné akciové společnosti, jedné nemovitosti atd.

Jsou však výjimky. Pokud má fond majetek větší než 10 milionů EUR a počet investorů je vysoký, může se omezením vyhnout. Konkrétně musí platit vzorec, dle kterého hodnota majetku v milionech EUR je vyšší než 174 děleno pátou odmocninou počtu investorů (dle § 243 odst. 3 ZISIF). Například u 2 investorů musí mít majetek přes 100 milionů EUR, aby se omezení vyhnuli. U 20 investorů musí mít majetek přes 16 milionů EUR. U 35 investorů musí mít majetek přibližně 10 milionů EUR.

To znamená, že malé fondy s méně než 100 miliony EUR si musí striktně dodržovat 35% omezení. Větší fondy (desítky investorů, stovky milionů) si dovolují větší flexibilitu. 

Právníci advokátní kanceláře běžně podporují své klienty při nastavování investiční strategie, která zároveň splňuje majetkové omezení. Někdy se jedná o podrobné propočty a strukturování, například jak investovat do více nemovitostí ve stejné lokalitě bez porušování 35% pravidla.

Poplatky a motivační mechanismy

Jak se na tom finanční manažeři a zakladatelé fondů vydělávají? Odpověď je v poplatkové struktuře a mechanismech, které spojují jejich zájmy se zájmy investorů.

Vstupní poplatky se platí v okamžiku, kdy investor kupuje akcie fondu. Jejich účelem je pokrýt distribuční náklady – odměnu poradce, banky nebo prostředníka, který investora přivedl. V minulosti se pohybovaly typicky v rozmezí 2–7 procent, dnes je ale kvůli konkurenci běžné, že je fond neúčtuje vůbec, nebo je velmi nízký (0,5–1 procento).

Správcovské poplatky se platí každoročně za spravování fondu. Typicky se pohybují v rozmezí 0,5–1,5 procenta ročně, běžně vyjádřené jako procento z hodnoty majetku pod správou (AUM – Assets Under Management). Je důležité si přečíst statut fondu a pochopit, co se do správcovských poplatků počítá. Někdy jsou v nich zahrnuty i administrativní náklady, depozitářství a audit, někdy jsou tyto položky fakturované zvlášť.

Výstupní poplatky se platí, pokud investor opouští fond dříve, než je plánovaný investiční horizont. Jde o nástroj na ochranu ostatních investorů – pokud by všichni mohli vystoupit kdykoliv bez sankcí, mohl by se fond ocitnout v likviditní krizi. Typické nastavení je například: 5 procent, pokud vystoupíte během prvních 3 let, 3 procenta během let 3–5, 0 procent po 5 letech.

Success fee (úspěšnostní provize) je také důležité zmínit. Jedná se o procento z výnosu, který fond překročí určitou referenční úroveň. Typicky se výnos dělí mezi investory a zakladatele, například 80:20, kde zakladatel dostane 20 procent nadměrného výnosu. Success fee je běžná zejména u private equity a venture fondů, kde je vysoká míra rizika a zakladatel přináší do projektu expertízu a kontakty.

Skryté náklady jsou něco, čemu se investor těžko vyhne, ale měl by je znát. Patří sem kupříkladu poplatky za depozitářství (účtuje banka), auditní poplatky (účtuje auditor) a právní poplatky (pokud fond v průběhu inkasuje právníky). Dále makléřské poplatky nebo spread při koupi/prodeji aktiv a poplatky za výpis a hlášení ČNB.

Všechny tyto položky se musí objevit ve statutu fondu; pokud tam nejsou, hrozí podezření na skrytost a neetické chování. Právníci advokátní kanceláře si vždy pečlivě kontrolují, aby poplatkový model ve statutu byl transparentní a aby byly zavedeny jasné dělící linie mezi penězi, které si vezme zakladatel, a penězi, které zůstávají investorům.

Mnoho fondů dnes používá tzv. třídy akcií (share classes), které umožňují různým skupinám investorů mít různé podmínky. Příkladem může být: Třída A: Standardní investoři s „normálním" výnosem (bez success fee). Třída B: Zakladatelé a jejich blízcí s „preferenčním" právem na část výnosu (s nižší success fee nebo garantovaným minimem).

A Třída C: Pozdní investoři s upraveným vstupem (vyšší vstupní poplatek, ale s nižší success fee). Takovéto struktury jsou legální a běžné, ale musí být velmi jasně dokumentovány ve statutu a dohodovacích listech, aby byla zajištěna transparence a aby se zamezilo sporům.

Nejčastější otázky k právní přípravě fondu

1. Můžeme založit FKI bez právníka?
Teoreticky ano, ale prakticky se to velmi nedoporučuje. Příprava statutu, smluv a dokumentace pro ČNB je technicky složitá a obsahuje řadu procesních nuancí, které právník vidí, ale laik ne. Jedná se třeba o správné definování závěru statutu, nastavení právního režimu akcií či správné rozlišení mezi pokyny ČNB a standardy z praxe. Chyba v těchto věcech se později jen těžko opravuje.

2. Jak dlouho trvá registrace fondu u ČNB?
Nesamosprávný fond: typicky 20–60 dnů, někdy i méně. Samosprávný fond: 6–12 měsíců, někdy i déle. Vše záleží na tom, jak rychle odpovídáte na doplňující otázky a jak úplná je vaše počáteční dokumentace.

3. Co se stane, pokud nepřibíráme dostatek investorů v prvním roce a nesplníme kapitálový požadavek?
Musíte přijmout opatření k nápravě – obvykle to znamená, že zakladatel vloží další kapitál, nebo se rozhodnete fond zrušit. Je tomu tak i v případě, že máte půl roku na to, aby se fond dostal nad minimální hladinu.

4. Mohou zahraniční osoby zakládat FKI v ČR?
Ano, pokud splňují všechny ostatní podmínky (kapitál, depozitář, administrátor atd.). Dokumentace bude sice obsáhlejší, ale v principu není překážka. Budete muset ověřit identitu zahraničních zakladatelů, jejich právní stav v zemi původu apod.

Rizika a chyby při zakládání fondů

Právníci advokátní kanceláře v průběhu let viděli řadu se opakujících chyb, které později přinášejí problémy.

Špatně navržený statut je klíčový dokument. Pokud v něm zapomenete na důležitou věc, například jak se budou fondy vyplácet při zrušení, co se stane s výnosy, jak budou řešeny spory mezi investory, později se to těžko opravuje. Každá změna statutu vyžaduje souhlas ČNB a je administrativně náročná.

Nedostatečné AML/KYC procedury jsou oblastí, kde se často selhává, a kde hrozí významné pokuty. Pokud fond nebude adekvátně kontrolovat investory a zdroje jejich kapitálu, hrozí mu pokuty až do výše desítek až stovek milionů korun (podle závažnosti porušení dle zákona č. 253/2008 Sb.). Případně i ztráta licence. 

Právníci advokátní kanceláře vždy zajišťují, aby fondy měly formalizované a odborně správné procedury proti praní peněz.

Špatně vybraný depozitář nebo administrátor: Pokud si vyberete depozitáře, který později ztratí své povolení, nebo administrátora, který není schopen poskytovat kvalitní služby, můžete se ocitnout v situaci, kdy fond funkčně „selhává". Výběr těchto partnerů by měl být obezřetný a právně zajištěný kvalitními smlouvami.

Nedostatečný počáteční kapitál: Chápeme, že nikdo nechce z počátku vkládat své peníze, ale zákon je jasný – bez počátečního kapitálu fond neexistuje. Pokud si zakladatel myslí, že „přijde od investorů", a pak se to neděje, fond se ocitá v rozporu se zákonem.

Možné problémy

Jak pomáhá ARROWS (office@arws.cz)

Zamítnutí žádosti o registraci kvůli neúplné nebo nesprávné dokumentaci

Připravíme komplexní balík dokumentace, který splňuje všechny požadavky ČNB a vychází z jejích aktuálních dohledových standardů. Před podáním jej prověříme a zajistíme, aby nebyl důvod pro výzvu k doplnění.

Pokuta od ČNB za nedostatečné AML/KYC postupy nebo jejich dodržování

Navrhujeme a zavedeme robustní AML/KYC politiky a procedury, které jsou přizpůsobeny typu fondu. Zajistíme školení týmu a průběžný monitoring dodržování.

Spor mezi investory o práva v rámci fondu

Navrhujeme jasné a právně správné statuty, které jednoznačně definují práva a povinnosti každé skupiny investorů. Předejdeme sporům, jež by později vedly k problémům.

Ztráta či zásahem ČNB vyřazení z registru kvůli porušování kapitálových požadavků

Nastavíme kontrolní systém, který pravidelně monitoruje hladinu kapitálu a varovně vás upozorní, pokud se blížíte ke spodní hranici. Zajistíme, aby fond měl plán na udržování compliance.

Neschopnost najít kvalitního depozitáře nebo administrátora

Máme síť partnerů v oblasti finančních služeb a můžeme vám doporučit spolehlivé depozitáře a administrátory. Pomůžeme vám s výběrem a negociací smluv.

Nové požadavky od roku 2026: AIFMD II a další změny

Rok 2026 přináší několik významných legislativních změn, které fondy musí zohledňovat. Nejdůležitější je implementace AIFMD II, která vstoupí v platnost 16. dubna 2026.

AIFMD II je největší revizí pravidel pro alternativní fondy od roku 2011. Reaguje na změny v investičním průmyslu (rozmach nelikvidních aktiv, outsourcing atd.) a cílem je také sjednotit pravidla pro alternativní a standardní fondy.

Hlavní novinky pro FKI: povinné nástroje řízení likvidity. Otevřené fondy, které na žádost investorů odkupují své podíly, budou muset zavést alespoň dva nástroje pro řízení likvidity z harmonizovaného seznamu. Například dočasné zákazy výstupů, snížení výstupních limitů, časové rozložení výstupů. Cílem je chránit fondy před krizí, kdy by všichni investoři najednou chtěli vystoupit.

Dále zpřísnění outsourcingu: Pokud fond deleguje klíčové činnosti třetím osobám, bude muset detailně reportovat ČNB, kdo ty činnosti provádí, jak je kontroluje a jaké jsou její kapacity. Správce zůstává odpovědný za veškerou delegovanou činnost, bez ohledu na to, komu ji svěří.

Nová pravidla pro úvěrové fondy: Fondy, které poskytují úvěry, nebudou moci praktikovat model „originate to distribute" (poskytnout úvěr a hned jej prodat). 

Budou si muset ponechat alespoň 5 procent rizika. Zároveň se zavedou pevné stropy páky (leverage cap): u otevřených fondů 175 procent NAV, u uzavřených 300 procent. V neposlední řadě posílená transparence a reporting: Správci budou muset poskytovat více informací ČNB a investorům, zejména o struktuře delegovaných činností, rizicích likvidity a expozici vůči „klíčovým protistranám".

S rokem 2026 se očekává také změna v daňovém režimu investičních fondů. Legislativa rozlišuje mezi tzv. „základními investičními fondy" (jež si ponechají preferenční sazbu daně z příjmů ve výši 5 procent, dle § 17 ZISIF) a ostatními fondy kvalifikovaných investorů. Ty by měly podléhat standardní sazbě daně z příjmů právnických osob ve výši 19 procent.

Toto rozlišení se odvíjí od naplnění zákonem stanovených podmínek, především co se týče povahy aktiv, do nichž fond investuje, a jeho účelu. Znamená to, že fondy kvalifikovaných investorů, které investují například do nemovitostí, fotovoltaických elektráren nebo jiných „nestandardních" aktiv, mohou čelit vyšší daňové zátěži, pokud nenaplní podmínky pro režim „základního investičního fondu". To bude mít dopad na výnosy investorů a je třeba to zohlednit v odhadu rentability.

Jak bylo zmíněno výše, od 1. července 2026 musí každý kvalifikovaný investor dosáhnout minimálně 125 000 EUR. To znamená, že starší režimy s nižšími vklady a případným testem vhodnosti se pro nově zakládané FKI postupně likvidují a nebudou již relevantní.

Co to vše znamená pro zakladatele fondu?Především to, že pokud zakládáte nový fond v roce 2026, měli byste již nyní počítat s přísnějšími pravidly AIFMD II. Statut fondu by měl již obsahovat mechanismy pro řízení likvidity; pokud plánujete outsourcing, měli byste mít jasně stanovené procedury pro kontrolu a reporting; a pokud pracujete s úvěry nebo pákováním, musíte znát nové limity. Právníci advokátní kanceláře již dnes pomáhají klientům s implementací těchto pravidel, aby jejich nově zakládané fondy „nevypadly" z compliance, až se nová pravidla plně uplatní.

Praktické nástroje a kroky: jak na to

Pokud jste se rozhodli, že chcete založit fond, jaké kroky by měly následovat?

Fáze 1: příprava a plánování (trvá 2–4 měsíce)
  1. Definujte svůj záměr: Jasně si napište, do čeho chcete fond investovat, jaký je váš časový horizont, jaký výnos očekáváte. Bez jasného záměru se všechno ostatní komplikuje.
  2. Vyberte právní formu: Rozhodněte se, zda bude SICAV (flexibilní) nebo uzavřená akciová společnost či komanditní společnost na investiční listy (pro klubové investice).
  3. Vyberte si obhospodařovatele a administrátora: Pokud nechcete sami obhospodařovat, najděte licencovanou investiční společnost, která vám fond bude spravovat. Posuzujte nejen poplatky, ale také jejich zkušenosti a schopnost pochopit vaši investiční strategii.
  4. Najděte depozitáře: Oslovte banky a zjistěte, zda jsou schopné a ochotné poskytovat depozitářství pro váš typ fondu. To někdy trvá déle, než se čeká.
  5. Konzultujte se s právníkem: Naši právníci vám pomůžou s návrhem optimální struktury, která bude splňovat právní požadavky a současně bude daňově efektivní.
Fáze 2: příprava dokumentace (trvá 4–8 týdnů)
  1. Návrh statutu fondu: Klíčový dokument. Měl by obsahovat detailní popis investiční strategie, omezení, poplatků, práv investorů, procedur pro vstup a výstup atd.
  2. Investorská smlouva: Formulář, který bude investor podepisovat; obsahuje právní rámec vztahu mezi investorem a fondem.
  3. Smlouvy se třetími stranami: Smlouvy s obhospodařovatelem, administrátorem a depozitářem.
  4. AML/KYC politika: Podrobný dokument popisující, jak fond bude kontrolovat investory a jejich zdroje kapitálu.
  5. Ostatní: Plán řízení rizik, organizační struktura, CV klíčových osob, interní směrnice atd.

Právníci advokátní kanceláře typicky tuto dokumentaci připravují na základě šablon a best practices z odvětví, kterou přizpůsobují vašemu konkrétnímu fondu.

Fáze 3: podání žádosti u ČNB (trvá 20–60 dnů na schválení)

Jakmile máte všechnu dokumentaci připravenou, podáváte ji ČNB prostřednictvím online portálu nebo osobně. ČNB má 3 pracovní dny na uznání žádosti. Poté začíná přezkoumávání.

V tomto období buďte připraveni na výzvy k doplnění – přijdou skoro jistě. Odpovědi by měly být rychlé a kvalitní. Právníci advokátní kanceláře znají, jaké odpovědi ČNB očekává, a mohou vám s jejich přípravou pomoci.

Fáze 4: po registraci (měsíce 1–12)

Jakmile obdržíte od ČNB písemné rozhodnutí o registraci fondu, můžete zahájit činnost. Ale to není konec: Musíte v první řadě dosáhnout minimálního počátečního kapitálu (u nesamosprávného fondu 1 milion EUR).

Dále musíte zahájit nábor investorů a jejich prověřovat (KYC procedury). Musíte zahájit první investice podle statutu, vést podrobné účetnictví a oceňování, a jednat s depozitářem, administrátorem a auditory. To všechno je operačně náročné. Právníci advokátní kanceláře mohou pomoci nejen s právní přípravou, ale také s průběžným poradenstvím a dohledem během prvních měsíců.

Nejčastější otázky k fondům kvalifikovaných investorů

1. Musí mít FKI vždy depozitáře?
Ano, bez výjimky. Depozitář není volitelný prvek, ale zákonný požadavek. Pokud si nemůžete najít banku, která by s vámi pracovala, nemůžete fond registrovat. V praxi se depozitářstvím zabývá omezený počet bank, zejména větší či ty, které mají jednotky zaměřené na asset management.

2. Kolika investorům můžu své akcie nabízet veřejně?
FKI není určen veřejnosti a jeho akcie nemůžete nabízet libovolně. Akcie musíte nabízet pouze tzv. kvalifikovaným investorům. Pokud byste se pokusili nabízet akcie veřejnosti nebo nižšímu počtu než 2 investorům, porušili byste zákon a hrozila by vám pokuta. Pokud máte zájem o širší nabídku, museli byste si zvolit jiný typ fondu, která má složitější regulaci, ale umožňuje veřejné nabízení.

3. Mohu jako zakladatel si vzít všechny zisky z fondu?
Legálně to můžete strukturovat tak, že jako zakladatel dostanete „success fee" nebo jiný mechanismus na sdílení výnosů – to je běžné a legální. Ale nesmíte to nastavit tak, aby se investoři cítili „okradení". Musí být jasné, jak funguje dělení zisků, a to musí být detailně popsáno ve statutu. Právníci advokátní kanceláře vám poradí, jak nastavit motivační strukturu, která je spravedlivá i legální.

4. Co se stane, když se fond chová nesprávně (např. obhospodařovatel zneužívá fondy pro své osobní cíle)?
ČNB může provést inspekci, pokud má podezření. Pokud zjistí porušování zákona, může nařídit nápravná opatření, uložit pokuty, omezit činnost fondu, či v nejhorších případech rozhodnout o zrušení fondu. Investoři také mají právo žádat u soudů náhradu škody. Depozitář v roli „pečlivého hlídače" by měl takovéto jednání odhalit dříve, než se stane více škody. To je důvod, proč je volba kvalitního depozitáře tak důležitá.

5. Jaký podíl zisků si mohu nechat jako správce?
To je čistě věc dohody s investory a měl by to být obsah statutu. Typicky se fond dělí na „správcovské poplatky" (0,5–1,5 procenta ročně) a „success fee" (20–30 procent z zisku nad určitou hladinou). Nic vám nebrání v tom, aby si správce „vzal hodně" – pokud by to bylo ve statutu a investoři by to podepsali. Prakticky se ale žádný seriózní investor na takové dohody nechytí.

6. Kolik bude celkově stát založení fondu?
Závisí to na složitosti. Minimálně musíte počítat s: právními poplatky za přípravu dokumentace: 50 000–200 000 Kč; administrátorskými poplatky za registraci a prvotní setup: 30 000–100 000 Kč; depozitářskými poplatky: 5 000–20 000 Kč ročně (paušální část, plus transakční poplatky); auditorskými poplatky: 10 000–50 000 Kč ročně (v závislosti na velikosti fondu); plus vašeho vlastního kapitálu: minimálně 1 milion EUR. 

Závěrečné shrnutí

Založení fondu kvalifikovaných investorů je legální a efektivní cestou, jak sbírat kapitál od zkušených a majetných investorů bez nutnosti získávat bankovní licenci. Zároveň je to komplexní proces, který vyžaduje pozornost k detailům, hluboké porozumění právním a regulatorním požadavkům a kvalitní přípravě dokumentace.

Klíčové body shrnujeme: Fond musí mít jasně definovanou právní formu (nejčastěji SICAV), kvalitního obhospodařovatele, administrátora a zejména depozitáře, který kontroluje všechny pohyby. Kapitálové požadavky nejsou jen jednorázové – je třeba je udržovat dlouhodobě. Investiční strategie musí být jasně popsána ve statutu a zároveň musí splňovat právní omezení. Příkladem je především 35% soustředění do jednoho aktiva. A konečně – poplatkový model musí být transparentní a spravedlivý, aby nedošlo k pochybám o záměrech zakladatele.

Rok 2026 přináší zesílení regulace a přísnější požadavky (AIFMD II, nové minimální vklady, daňové změny). Pokud chcete pro svůj fond vytvořit stabilní právní základ, měli byste tato nová pravidla zohlednit již od samého začátku.

Abyste se vyhnuli běžným chybám, ztrátě času a případným pokutám, je velmi rozumné si zajistit odborného právníka již v přípravné fázi. Právníci advokátní kanceláře mají bohaté zkušenosti se založením fondů a znají všechna „zákoutí" právní úpravy. 

Můžeme vám pomoci s přípravou statutu, smluv, AML politik, komunikací s ČNB a dlouhodobým dohledem nad dodržováním regulatorních požadavků. Máme také síť spolehlivých partnerů – obhospodařovatelů, administrátorů a depozitářů – které můžeme doporučit.

Pokud máte konkrétní záměr a chcete jej převést do praxe bezpečně a bez právních překvapení, kontaktujte nás na office@arws.cz. Poradíme vám, jaká rozhodnutí učinit, jak strukturovat fond a jaké kroky následovat.

Nejčastější otázky k fondům kvalifikovaných investorů

1. Je fond kvalifikovaných investorů stejný pojem jako fond rizikového kapitálu?
Ne, nejsou totožné. Fond kvalifikovaných investorů je právní pojem (zastřešující označení pro všechny fondy určené jen pro kvalifikované investory). Fond rizikového kapitálu je funkční pojem (označení pro fond, který investuje do startupů a mladých společností). FKI může být fondem rizikového kapitálu, ale nemusí – může být také nemovitostním fondem, dluhopisovým fondem, nebo fondem investujícím do komodit. Pokud si zakládáte venture kapitálový fond, bude to téměř jistě FKI, ale opak neplatí.

2. Jaká je nejčastější právní úskalí při zakládání FKI?
Z naší praxe: nejčastěji se setkáváme s tím, že zakladatelé nedostatečně promyslí strukturu poplatků a motivací pro zakladatele vs. investory. To později vede ke sporům nebo k tomu, že fond není pro investory přitažlivý. Druhou běžnou chybou je nedostatečná příprava dokumentace pro ČNB – některé firmy si myslí, že si mohou „poradit samy" a pak skončí s zamítnutou žádostí. Třetí chybou je podcenění AML/KYC procedur – ty nejsou jen „papírová povinnost", ale skutečná ochrana investorů a samotného fondu. Právníci advokátní kanceláře vidí všechny tyto problémy a umíme jim předejít. Obraťte se na nás na office@arws.cz.

3. Pokud mám finanční problém v podniku, mohu jej vyřešit tím, že založím FKI a vyberu kapitál?
To je lákavá představa, ale pozor. FKI není „záchranný prostředek" pro firmy v potížích. Investoři do FKI vám dávají peníze za očekáváním budoucího výnosu – ne proto, aby zachránili váš podnik. Pokud máte vážné problémy v podniku, máte sice právo si na ně najít investory, ale musíte být s nimi upřímní a poskytnout jim všechny relevantní informace. Pokud byste skrývali problémy a snažili se zachránit si podnik pomocí FKI prostředků bez jejich vědomí, mohlo by jít o porušení povinnosti jednat s odbornou péčí, podvod, nebo jinou formu zneužití informací, což by vedlo k závažným právním důsledkům, včetně trestní odpovědnosti. Spíše si představte FKI jako nástroj pro nové ambiciózní projekty, které mají jasný potenciál a kterým se prostě nedostává kapitálu.

4. Jaké jsou daňové dopady pro mě jako zakladatele?
Jako zakladatel jste fyzická osoba. Pokud si z fondu „vezmete" success fee nebo další příjmy, budete je muset zdanit jako příjem z podnikání. Jeho sazba se pohybuje v rozmezí 15–23 procent, v závislosti na výši příjmů a dalších okolnostech. Fond sám platí daň z příjmů právnických osob v sazbě 5 procent, nebo 19 procent u některých typů od roku 2026. Tyto daně fondu nemají na vás jako zakladatele přímý vliv – jde o daně fondu samotného. Pokud si ale přejete maximalizovat svůj čistý příjem, měli byste konzultovat daňového poradce ohledně optimální struktury a načasování příjmů. Naši právníci mohou být vašimi partnery v těchto konzultacích.

5. Co když se v průběhu života fondu změní obhospodařovatel nebo depozitář?
To je technicky možné, ale administrativně a právně složité. Musíte si najít nového obhospodařovatele/depozitáře, oznámit to ČNB, zajistit plynulý přechod majetku atd. Z tohoto důvodu je velmi důležité si při zakládání fondu vybrat ty správné partnery – partnery, kterých se můžete „držet" a kterým důvěřujete. Pokud byste si vybrali nestabilního obhospodařovatele a později byste jej museli vyměňovat, byl by to problém. Právníci advokátní kanceláře vám pomůžou s vybráním těch správných partnerů a s přípravou kvalitních smluv, které jsou konstruovány tak, aby se v případě nutnosti mohl přechod provést bez zbytečných komplikací.

6. Je lepší založit FKI v České republice, nebo v zahraničí (např. v Lucembursku)?
To je legitimní otázka, zvlášť pokud máte zahraniční investory. FKI v ČR je regulován českými zákony a ČNB – to znamená, že vám hrozí český audit a přímá kontrola. Lucemburský fond by podléhal lucemburským regulacím a mohl by mít určité výhody, například daňové plánování. Ale na druhou stranu: pokud chcete přístup na český trh, musíte být stále v souladu s českými zákony. Rozhodnutí, kde založit fond, by mělo být součástí globální daňové a právní strategie a nemělo by to být učiněno bez konzultace s daňovým poradcem a právníkem. Právníci advokátní kanceláře mají zkušenosti s mezinárodními fondy a mohou vám pomoct s touto volbou. Naše síť ARROWS International také disponuje kontakty v zemích, kde se FKI často zakládají.

Upozornění: Informace obsažené v tomto článku mají pouze obecný informativní charakter a slouží k základní orientaci v problematice dle právního stavu k roku 2026. Ačkoliv dbáme na maximální přesnost obsahu, právní předpisy a jejich výklad se v čase vyvíjejí. Jsme ARROWS advokátní kancelář, subjekt zapsaný u České advokátní komory (náš orgán dohledu), a pro maximální bezpečí klientů jsme pojištěni pro případ profesní odpovědnosti s limitem 400.000.000 Kč. Pro ověření aktuálního znění předpisů a jejich aplikace na vaši konkrétní situaci je nezbytné kontaktovat přímo ARROWS advokátní kancelář (office@arws.cz). Neneseme odpovědnost za případné škody vzniklé samostatným užitím informací z tohoto článku bez předchozí individuální právní konzultace.

Čtěte také