Jaké jsou dopady „Lex Covid“ na insolvenční řízení (a zejména na podnikatele)?

AKTUALIZACE 20. 4. 2020

V pátek 17. 4. 2020 schválil Senát Lex Covid v poslaneckém znění bez pozměňovacích návrhů. Účinnost zákona je stanovena ke dni jeho vyhlášení. Teoreticky tedy může Lex Covid nabýt účinnosti již v průběhu dubna 2020, pokud jej prezident schválí a dojde k jeho rychlému zveřejnění ve sbírce zákonů. Podnikatelé by se tak měli pomalu připravovat na zásadní změny, které Lex Covid zavádí. Zejména zvýšit svoji obezřetnost ve vztahu k dlužníkům a důsledně monitorovat insolvenční rejstřík. Věřitelé by měli počítat s tím, že exekuční vymožení jejich pohledávek se může protáhnout, jelikož je omezen výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitých věcí, v nichž má povinný trvalý pobyt.

Odkaz na znění schválené Senátem ZDE. 

AKTUALIZACE 9. 4. 2020

Dnes v brzkých ranních hodinách schválila Poslanecká sněmovna Lex Covid ve znění pozměňovacích návrhů doporučených Ústavně právním výborem a několika poslaneckých pozměňovacích návrhů. Poměrně zásadní a pozitivní změnou je vypuštění plošného zastavování exekucí, jelikož plošné zastavení exekucí nemělo souvislost se stávajícím nouzovým stavem. V oblasti insolvencí Poslanecká sněmovna nepřijala z hlediska podnikatelů zásadní změny. Poslanci přiznali dlužníkům nárok na zvýšení částky jednorázově vyplácené dlužníkům z jejich obstaveného účtu. Rovněž poslanci schválili dočasnou limitaci sankcí z důvodů prodlení způsobeného nouzovým stavem.

Mimořádné moratorium a další změny prozatím zůstaly zachovány. Poslanecké znění Lex Covid bude projednávat Senát. Pokud Senát Lex Covid schválí, postoupí jej prezidentovi k podpisu. Další novinky budeme postupně přinášet.

Mgr. Ing. Jan Škripko: COVID19 vs. Insolvence

Vláda 1. 4. 2020 představila schválila návrh zákona přezdívaný „Lex Covid“, jehož obecným cílem je zmírnění nepříznivých následků epidemie COVID-19. Lex Covid se dotýká řady oblastí – promíjení lhůt v civilním, správním či trestním řízení, praktického fungování obchodních korporací po dobu epidemie či plošného zastavování exekucí. Úvodem je však nutné upozornit, že se prozatím jedná o vládní návrh zákona. Lex Covid může v legislativní procesu doznat četných změn, případně nemusí být Parlamentem vůbec přijat. Lze ovšem předpokládat, že v nějaké podobě Lex Covid Parlamentem projde, a to zřejmě velmi rychle v rámci nouzového (zjednodušeného) legislativního režimu.

Jaké jsou navrhované změny v insolvenční oblasti?

Změny předpokládané Lex Covid jsou sice převážně dočasného charakteru. Dotýkají se však téměř všech dílčích oblastí insolvenční problematiky, zejména:

• úprava běhu některých lhůt a možnosti jejich promíjení (týká se dlužníků, insolvenčních správců i věřitelů),

• dočasná změna v doručování osobám s právem podat opravný prostředek v insolvenčních věcech - bude jim doručováno jen zveřejněním písemnosti online v insolvenčního rejstříku,

• omezení odpovědnosti za opožděný insolvenční návrh,

• dočasné omezení možnosti věřitelů podat insolvenční návrh,

• zmírnění podmínek rušení oddlužení – oddlužení nebude rušeno ani v případech, kdy dlužník neplní splátkový kalendář v souvislosti s mimořádnými opatřeními,

• zmírnění podmínek pro přiznání osvobození od placení pohledávek při skončení oddlužení – dlužník nemusí uhradit ani 30 % (resp. 50 %) pohledávek, a přesto mu může být osvobození od placení pohledávek přiznáno,

• možnost přerušení již běžícího, ale ještě ne zcela splněného reorganizačního plánu, zákaz přeměny reorganizace v konkurs po dobu přerušení reorganizace,

• faktické prodloužení lhůt pro napadení neúčinnosti právních úkonů ze strany insolvenčních správců – insolvenční správci budou moci „nově“ napadat právní úkony učiněné hlouběji v minulosti,

• zavedení institutu mimořádného moratoria.

Jaké změny nejvýrazněji zasáhnou podnikatele?

Nepřímo se podnikatelů dotknou všechny navrhované změny. Nejintenzivněji však bude podnikatele zajímat zejména následující:

Omezení osob s právem podat opravný prostředek

Jde o nenápadnou, ale zejména pro věřitele o to zákeřnější změnu. Osoby, které mají v insolvenčním řízení právo podat opravný prostředek (např. odvolání), nebudou obesílány samostatně a o vydání rozhodnutí, proti kterému mají právo opravný prostředek podat, se budou dozvídat jen z insolvenčního rejstříku. V případě, že dojde ke zmeškání lhůty pro odvolání či námitky a rozhodnutí nabyde právní moci, nebudou moci dotčené osoby ani požádat o prominutí zmeškání lhůty. V zásadě tak bude nezbytné neustále sledovat insolvenční rejstřík.

Nemožnost podat věřitelský insolvenční návrh

Věřitelé budou zcela omezeni v možnosti podat věřitelský insolvenční návrh. K věřitelskému insolvenčnímu návrhu nebude soud přihlížet. Věřitel bude moci insolvenční návrh podat až po uplynutí stanoveného období. Jedná se o bezprecedentní omezení možnosti věřitelů vymáhat svoje pohledávky.

Omezení odpovědnost za škodu způsobenou opožděným insolvenčním návrhem

Aktuálně insolvenční zákon předpokládá, že pokud právnická osoba či fyzická osoba podnikatel nepodá insolvenční návrh včas, odpovídá věřitelům za škodu způsobenou opožděným podáním insolvenčního návrhu. Lex Covid dočasně omezuje povinnost podnikatelů podat bezodkladně insolvenční návrh, a zároveň vylučuje i jejich odpovědnost za případnou škodu způsobenou opožděným podáním insolvenčního návrhu.

Nový institut mimořádného moratoria

Moratorium doposud sloužilo jako institut chránící dlužníka před věřiteli v momentě, kdy je stále naděje na záchranu před úpadkem. Po dobu trvání moratoria není možné rozhodnout o úpadku, a zároveň je dlužník zákonem chráněn např. před provedením exekuce. Moratorium dlužníkovi poskytuje ochranu před výpovědí smluv ze strany jeho klíčových dodavatelů. K podání návrhu na standardní moratorium je nutné doložit souhlas alespoň nadpoloviční většiny věřitelů. Zákon předpokládá aktivní jednání dlužníka se svými věřiteli a jejich souhlas s dlužníkovým postupem. Standardní moratorium je vždy vázáno na insolvenční návrh a nemůže být nařízeno bez podaného insolvenčního návrhu.

Návrh na mimořádné moratorium může podat pouze dlužník, jehož finanční problémy byly způsobeny v důsledku mimořádných opatření a zároveň nebyl k 12. březnu 2020 v úpadku. Soud zkoumá pouze splnění formálních náležitostí dlužníkova návrhu. V rámci mimořádného moratoria odpadá nutnost nadpolovičního souhlasu věřitelů. Pokud bude chtít dlužník účinky mimořádného moratoria prodloužit, bude již muset doložit souhlas nadpoloviční většiny věřitelů. Rovněž odpadá vazba mimořádného moratoria na podaný insolvenční návrh a soud může mimořádné moratorium schválit bez insolvenčního návrhu. Mimořádné moratorium za znatelně mírnějších podmínek poskytuje dlužníkovi stejnou ochranu jako standardní moratorium (nemožnost výpovědi smluv ze strany dodavatelů, rozhodnutí o úpadku apod.).

Dlužník je v rámci mimořádného moratoria limitován shodně jako v případě standardního moratoria. Dlužník není oprávněn činit podstatné změny ve skladbě, určení, využití nebo nikoliv zanedbatelném zmenšení jeho majetku. Mimořádné moratorium je ve vztahu k dlužníkovi „přísnější“ v zásadě pouze v tom, že dlužník a jeho statutární orgány nově ručí i za škodu vzniklou nepravdivým prohlášením o mimořádných opatřeních jakožto důvodu neblahé finanční situace dlužníka.

Závěr

Navrhovanou úpravu Lex Covid (nejen) v oblasti insolvencí lze stručně shrnout tak, že pro dlužníky obsahuje řadu zmírňujících opatření. Teoreticky může Lex Covid pomoci i jinak finančně zdravým podnikům zasaženým epidemií, a to zejména prostřednictvím mimořádného moratoria. Pozici věřitelů však Lex Covid výrazným způsobem oslabuje.