Možnosti zaměstnání uprchlíků z Ukrajiny v roce 2022

Za současného dění v Evropě lze předpokládat, že více než kdy jindy může Česká republika čelit přívalu osob, které hledají na našem území tzv. mezinárodní ochranu.

AKTUALIZOVÁNO K 28. 2. 2022

V reakci na stávající situaci v České republice je praxe orgánů veřejné moci taková, že jsou ukrajinským státním příslušníkům vydávána speciální dlouhodobá víza za účelem strpění pobytu na území. Příslušný formulář je možnost stáhnout zde a je nutné jej podat na některém z pracovišť Ministerstva vnitra a to osobně.

Pokud bude cizinci uděleno speciální dlouhodobé vízum, budete automaticky zařazen do veřejného zdravotního pojištění.

Výše uvedená pobytová oprávnění jsou pak nezbytným podkladem pro vydání povolení k zaměstnání (obdobně jako níže u čekatelů na udělení mezinárodní ochrany, viz § 97 písm. d) zákona o zaměstnanosti), které vydávají krajské pobočky Úřadu práce ČR a to podle místa, kde má být práce vykonávána. O povolení lze požádat až na dva roky s možností prodloužení na další dva roky, a to i opakovaně.

Před podáním žádosti o povolení k zaměstnání je třeba již mít nebo si najít pracovní místo a se zaměstnavatelem uzavřít pracovní smlouvu. Smlouva je jednou z příloh žádosti o povolení k zaměstnání. Dalším krokem je již samotné podání žádosti, kdy cizinec sám nebo prostřednictvím zaměstnavatele písemně požádá krajskou pobočku Úřadu práce příslušnou podle místa výkonu práce o vydání povolení k zaměstnání.

Problematiku mezinárodní ochrany upravuje v České republice zákon o azylu[1].

Tento právní předpis pak umožňuje, aby cizinec požádal o udělení azylu či tzv. doplňkové ochrany. Ve vztahu k současné situaci na Ukrajině lze uvažovat spíše o druhé zmíněné variantě (doplňková ochrana podle § 14a zákony o azylu), neboť lze předpokládat, že cizinci z Ukrajiny mohou mít důvodné obavy z nebezpečí vážné újmy, která by jim hrozila při návratu do jejich domovské země (vážné ohrožení života civilisty z důvodu mezinárodního ozbrojeného konfliktu).

Délka řízení ve věci mezinárodní ochrany však může být až 18 měsíců[2].

Pokud cizinec řádně požádá o udělení doplňkové ochrany, musí počkat 6 měsíců, než může být na území České republiky zaměstnán[3]. Takový cizinec totiž potřebuje povolení k zaměstnání, které vydávají krajské pobočky Úřadu práce ČR (§ 89 odst. 2 zákona o zaměstnanosti).

Pozor ale, pokud cizinec požádá o mezinárodní ochranu, pak jej v době prvních 6 měsíců nelze legálně zaměstnat. Pokud by i přesto k zaměstnání takového cizince došlo, jednalo by se o přestupek podle § 140 odst. 1 písm. c) zákona o zaměstnanosti (umožnění výkonu nelegální práce), kdy v takovém případě hrozí sankce pokuty až do výše 10.000.000,- Kč.

V době, kdy cizinec čeká na udělení mezinárodní ochrany, je však možné učinit přípravné kroky k jeho budoucímu zaměstnání.

Ve všech případech bude totiž nutné nahlásit na příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce ČR (příslušnou dle místa, kde má bát práce cizince vykonávána) volné pracovní místo (§ 86 zákona o zaměstnanosti) a jeho základní charakteristiku[4].

Nicméně pokud dojde k udělení mezinárodní ochrany (žádosti cizince bude vyhověno a bude mu udělena doplňková ochrana), stanoví zákon o zaměstnanosti jednu zásadní výjimku. Dle § 98 písm. c) zákona o zaměstnanosti totiž platí, že cizinec, kterému byl udělen azyl nebo doplňková ochrana, nepotřebuje k výkonu práce na území České republiky povolení k zaměstnání. Cizinec, kterému byla udělena doplňková ochrana, tak může okamžitě nastoupit do zaměstnání.

Totéž (možnost okamžitého nástupu do zaměstnání) platí také u cizinců, kteří již mají z minulosti na území ČR povolen trvalý pobyt, neboť i v tomto případě se jedná o výjimku podle § 98 písm. a) zákona o zaměstnanosti.

Nezapomínejme však, že ve všech zmíněných případech má zaměstnavatel cizince ohlašovací[5] a evidenční[6] povinnosti, které musí pod sankcí vysokých pokut plnit.

Pokud by pak čtenáře zajímalo, jak vlastně pozná, že se jedná o žadatele o mezinárodní ochranu, lze odkázat na informační materiál zpracovaný Ministerstvem vnitra (odkaz zde).

Osoba, která je žadatel o udělení mezinárodní ochrany, se prokazuje tímto průkazem:

Naopak cizinec, kterému byla udělena doplňková ochrana (nejedná se o „čekatele“), má již biometrickou kartu této podoby:

Všichni zaměstnavatelé (nejen cizinců) pak samozřejmě mají dále dle platné legislativy standardní odvodové povinnosti vůči ČSSZ, zdravotní pojišťovně, finanční správě a nesmíme zapomínat ani na standardní povinnosti vůči zaměstnanci podle zákoníku práce.

[1] Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů.

[2] Dle § 27 zákona o azylu platí, že lhůtu pro vydání rozhodnutí, která je 6 měsíců, lze prodloužit až o 12 měsíců (odstavce 2 a 3 citovaného ustanovení).

[3] Ustanovení § 97 písm. e) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

[4] Základní charakteristikou se rozumí druh práce, místo výkonu práce, předpoklady a požadavky stanovené pro zastávání pracovního místa, základní informace o pracovních a mzdových podmínkách. Volné místo dále obsahuje informaci, zda jde o zaměstnání na dobu určitou nebo neurčitou a jeho předpokládanou délku. Zaměstnavatel může podat i informace o možnostech ubytování nebo dojíždění atd., pokud požaduje tyto informace zveřejnit.

[5] Dle § 87 odst. 1 zákona o zaměstnanosti platí, že pokud nastoupí do zaměstnání cizinec, musí to zaměstnavatel ohlásit Úřadu práce ČR a to nejpozději v den nástupu (formuláře jsou k dispozici zde).

[6] Dle § 102 odst. 2 zákona o zaměstnanosti platí, že každý zaměstnavatel vede evidenci cizinců, které zaměstnává. Součástí této evidence jsou pak všechny skutečnosti uvedené v § 91 odst. 1 písm. a), b), c) a e) a dále pohlaví těchto fyzických osob, zařazení podle odvětvové (oborové) klasifikace ekonomických činností, nejvyšší dosažené vzdělání, vzdělání požadované pro výkon povolání, dobu, na kterou jim bylo vydáno povolení k zaměstnání a na kterou jim byl povolen pobyt, den nástupu a den skončení zaměstnání.