Nejvyšší soud k pojmu další nemajetkové újmy

Nejvyšší soud (dále jen “NS”) se ve svém nedávném rozhodnutí zabýval otázkou náhrady další nemajetkové újmy, jakožto samostatného nároku vedle nároku na odčinění bolesti. V tomto článku se na toto rozhodnutí a problematiku společně podíváme a shrneme si pozitiva tohoto rozhodnutí, které výrazně posílilo pozici poškozených a právní jistotu v oblasti náhrady další nemajetkové újmy.

NS ve svém rozsudku ze dne 25. 4. 2024, sp. zn 25 Cdo 1313/2023, potvrdil, že nároky na odčinění bolesti a další nemajetkové újmy jsou samostatné, to znamená, že vznikají zcela nezávisle na sobě a taktéž mohou být uplatňovány odděleně. Toto rozlišení vyplývá taktéž z ustanovení § 2958 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen “OZ”), kdy je rozlišováno mezi vytrpěnou bolestí a další nemajetkovou újmou, to stejné pak vyplývá i z rozhodovací praxe NS.

Další nemajetková újma

NS opakuje, že při ublížení na zdraví může poškozený uplatnit tři dílčí nároky na náhradu nemajetkové újmy na zdraví dle § 2958 OZ, a to 1) náhrada za vytrpěné bolesti (bolestné), 2) náhrada za ztížení společenského uplatnění, vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného a 3) náhrada další nemajetkové újmy.

OZ v tomto směru nikterak nespecifikuje, v čem mohou další nemajetkové újmy poškozeného spočívat. Evidentní však je, že jde o imateriální újmu poškozeného odlišnou od vytrpěných bolestí a překážky lepší budoucnosti, jak ostatně uvádí i komentářová literatura. 

NS v tomto ohledu zdůrazňuje, že další nemajetková újma zahrnuje nečekané a závažné komplikace spojené s léčením, a to zejména takové zásahy do zdraví, které nepředstavují pouze přechodnou bolest (ta je odčiňována v rámci bolestného), ani fyzickou či psychickou újmu dlouhodobého charakteru (tu lze zpravidla odčinit jako ztížení společenského uplatnění), a zahrnuje takové okolnosti, které nenastávají pravidelně, ale zvyšují intenzitu utrpěné újmy na zdraví nad obvyklou míru, často též z důvodů stojících již poněkud mimo samotné zdravotní postižení.

Půjde tedy typicky o okolnosti, které se nevyskytují běžně, ale závažným způsobem zvyšují utrpěnou zdravotní újmu nad obvyklou úroveň, často pro důvody, které přesahují samotnou zdravotní indispozici.

Dle NS lze mezi další nemajetkovou újmu řadit například specifické okolnosti vymykající se obvyklému průběhu léčby a stabilizace zdravotního stavu, které zvyšují intenzitu utrpěné újmy na zdraví nad míru obvyklou (dlouhodobá hospitalizace pacienta izolující pacienta od rodiny apod.), nemožnost zúčastnit se pracovní či studijní stáže, sportovního utkání, kterého se měl poškozený jako sportovec zúčastnit, v důsledku způsobeného úrazu, následná naprostá závislost na péči třetích osob (nutnost umístění v ústavu atd.) a narůstající obtíže  a jiné. 

Závěr Nejvyššího soudu

NS se zde proto neztotožnil s argumentací odvolacího soudu a říká, že nesprávně zařadil popsané skutkové okolnosti pod bolestné s argumentací, že šlo o přechodné obtíže. NS shrnuje, že nelze takový závěr učinit v případě, kdy souhrn primárního zranění v souvislosti s nastalými komplikacemi končí smrtí poškozeného a nejedná se tedy o  běžný průběh léčby, když kombinace zranění a komplikací vede ke smrti poškozeného, a tedy k definitivnímu ovlivnění zdravotního stavu (nikoliv pouze k dočasným přechodným obtížím).

NS řadí pod další nemajetkovou újmu okolnosti mimořádné a dosahující vyšší míry intenzity s tím, že běžné okolnosti již mají být zohledněny v ohodnocení bolesti. Zároveň zde však NS akcentuje nutnost poskytnutí poškozeným úplnou náhradu za veškeré utrpěné újmy. Další nemajetkovou újmu je tak nutné považovat za klíčový prvek této kompenzace a má zajistit, aby poškozený obdržel adekvátní náhradu za všechny utrpěné útrapy spojené s léčením a spojenými komplikacemi. Nejvyšší soud zde tak zohlednil názor Ústavního soudu (dále jen “ÚS”) vyjádřeného v nálezu sp. zn. II. ÚS 1564/20, ve kterém ÚS kritizoval již dřívější restriktivní výklad NS další nemajetkové újmy a zdůraznil ústavně garantovaný princip plné náhrady újmy na zdraví.

Pozitivními aspekty tohoto rozhodnutí tak je jednoznačně posílení postavení poškozených a zároveň taktéž zvýšení míry právní jistoty v oblasti náhrady další nemajetkové újmy, která byla doposud spíše na nízké úrovni.

Pokud máte dotazy v souvislosti se zdravotnickým právem či související problematikou, neváhejte se na nás obrátit. Rádi se o Vašem případu dozvíme více a poskytneme Vám příslušnou právní pomoc.

Odpovědný právník: Mgr. Barbora Dlabolová, na článku spolupracovala Kateřina Chaloupková.