Novela zákona o zdravotních službách aneb aplikační problémy stávající právní úpravy (část první)

2.2.2024

Během účinnosti zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (dále jen “ZZS”), se vyskytla celá škála aplikačních problémů, které se průběžně snažily navazující novely řešit. Nyní předkládaná novela ZZS má za úkol eliminovat i poslední aplikační problémy, pojďme se tedy společně podívat na některé oblasti, které by měly být novelou dotčeny.

Novela se zaměřuje tedy především na praktické problémy jako je například úprava pohotovostních služeb, výkony estetické medicíny následné lůžkové péče a dalších oblastí. Jednou z nejdůležitějších proměň by mělo být snížení administrativní zátěže poskytovatelů zdravotních služeb, na což se v tomto článku zaměříme podrobněji.

Nadměrná administrativní zátěž pro poskytovatele zdravotních služeb

Současná právní úprava stanovuje některé povinnosti poskytovatelů zdravotních služeb, jejichž vymezení se v praxi ukazuje jako nedostatečně konkrétní, případně se jedná o povinnosti, které nepředstavují přínos pro poskytování zdravotních služeb nebo pro pacienty samotné a stávají se tak pouze nadbytečnou administrativní zátěží pro poskytovatele zdravotních služeb.

ZZS například v § 45 odst. 2 písm. h) stanoví povinnost poskytovatele zpracovat seznam zdravotních služeb, k jejichž poskytnutí je vyžadován písemný souhlas. Písemná forma informovaného souhlasu je dle § 34 odst. 2 ZZS vyžadována totiž pouze, stanoví-li tak zákon, a pokud tak určí poskytovatel zdravotních služeb. Poskytovatel by pak měl určit a vymezit zdravotní služby, ke kterým bude vyžadovat písemný informovaný souhlas, právě ve výše uvedeném seznamu zdravotních služeb.

V praxi však činí taxativně vymezený seznam zdravotních služeb, k nimž je zapotřebí písemného souhlasu pacienta, potíže, neboť poskytovateli neumožňuje zohlednit daný konkrétní případ a s ohledem na osobnost pacienta si ku příkladu vyžádat písemný souhlas i v případě, který není uveden v seznamu, nebo naopak od požadavku písemného souhlasu ustoupit. Tato povinnost tak představuje pouze nadbytečnou administrativní zátěž pro poskytovatele. Tuto povinnost vést tento seznam zdravotních služeb tak novela vypouští.

Dalším příkladem administrativní zátěže může být i ustanovení § 93 odst. 4 ZZS, které  stanoví poskytovateli lůžkové nebo jednodenní péče povinnost vypracovat postup pro vyřizování stížností a tento postup a informaci o možnosti podat stížnost uveřejnit ve zdravotnickém zařízení, na veřejně přístupném místě a na svých internetových stránkách. Jedná se v zásadě o povinnost zveřejnění postupu vyřizování stížností upraveného již v ZZS, což ale pro pacienta nemá žádný opodstatněný přínos a jeví se tak jako nadbytečné.

Novela tedy navrhuje zrušení povinnosti poskytovatele vypracovat postup pro vyřizování stížností, která je dostatečně přehledně upravena zákonem a představuje pro poskytovatele nadbytečnou administrativu spočívající ve své podstatě pouze v okopírování zákonných ustanovení do svého vnitřního předpisu.

Naopak ale současná právní úprava nepočítá s pověřením konkrétní osoby u poskytovatelů jednodenní a lůžkové péče k vyřizování stížností tak, aby se pacient mohl se svou stížností přímo obrátit na konkrétní fyzickou osobu. Dochází tak k tomu, že pacient v rámci vyřizování své stížnosti neví, kdo je pověřen vyřízením jeho věci, a na koho se může v případě své stížnosti proti poskytovateli dále obracet, což poukazuje na nedostatky současné právní úpravy. Novela tak přichází s povinností ustanovit osobu pověřenou vyřizováním stížností - tzv. nemocničního ombudsmana - a zároveň uveřejnit ve zdravotnickém zařízení, na veřejně přístupném místě a na svých internetových stránkách informaci o kontaktních údajích na tuto osobu a možnosti podat stížnost.

ZZS dále upravuje povinnost poskytovatelů vést evidenci použití omezovacích prostředků (§ 39 odst. 4 ZZS) a evidenci o stížnostech a o způsobu jejich vyřízení [§ 93 odst. 3 písm. c) ZZS], nestanoví ovšem formální náležitosti těchto stížností, což vyvolává aplikační problémy v praxi plynoucí z rozdílného přístupu poskytovatelů ke splnění těchto povinností. Novela tak zapracovává i tento požadavek a rozšiřuje a specifikuje výčet údajů, které je poskytovatel povinen evidovat v jím vedené evidenci použití omezovacích prostředků. Úprava tak cílí na sjednocení dosavadní rozdílné praxe a poskytuje jistotu v tak citlivé oblasti jako je užití omezovacích prostředků.

Pro rozsáhlost upravovaných oblastí se dalším aspektům novely budeme věnovat v dalším článku zaměřeného zejména na novou úpravu např. dříve vysloveného přání, používání omezovacích prostředků či širšího zohlednění obětí domácího či sexuálního násilí.

Pokud máte dotazy v souvislosti se zdravotnickým právem či související problematikou, neváhejte se na nás obrátit. Rádi se o Vašem případu dozvíme více a poskytneme Vám příslušnou právní pomoc.

Odpovědný právník: Mgr. Barbora Dlabolová, na článku spolupracovala Kateřina Chaloupková. 

Chcete zobrazit celý článek ZDARMA?

Když nám na sebe necháte kontakt, heslo Vám rádi zašleme. K celé databází mají přístup zdarma i naši klienti a je stejné jako heslo k naší veřejné Wi-Fi v zasedacích místnostech.

JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.

JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D
advokát, partner

Zadejte prosím heslo


Chcete heslo zdarma?

Podělte se s námi prosím o:

70+
zemí světa

60+
poradců

15+
let zkušeností na trhu