Ochrana před nečinností, aneb co lze udělat, když stavební úřad nerozhodne v zákonné lhůtě

Jak je v obecné rovině známo, stavební úřady mají právními předpisy stanovené lhůty k vydání rozhodnutí v jednotlivých typech řízení dle stavebního zákona [1]. Bohužel nezřídka se stává, že příslušné stavební úřady nerozhodují v zákonem stanovených lhůtách (zejména s ohledem na jejich přehlcenost), a stavebníkům se tak celý proces realizace stavby často podstatně protahuje, což s sebou zpravidla (a zejména v posledních letech) nese nepříjemnosti v podobě zvýšení nákladů na stavbu a případné hrozící sankce ze smluvních vztahů uzavíraných např. mezi developery a budoucími vlastníky staveb z titulu prodlení s realizací stavby.

Jaké jsou zákonné možnosti postupu v takové situaci v případě stavebního řízení a územního řízení si proto povíme v následujících řádcích.

Jaké jsou lhůty pro vydání rozhodnutí?

Stavební zákon stanovuje v případě stavebního řízení lhůtu k vydání rozhodnutí následovně:

„V jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na základě dokladů předložených stavebníkem, rozhodne stavební úřad bez zbytečného odkladu, nejdéle však ve lhůtě do 60 dnů ode dne zahájení stavebního řízení; ve zvlášť složitých případech stavební úřad rozhodne nejdéle ve lhůtě do 90 dnů.“[2]

O zvlášť složitý případ se bude jednat zejména, bude-li se jednat o stavební záměr podléhající posuzování vlivů na životní prostřední. Pro většinu „běžných“ stavebních záměrů, jako jsou např. rodinné domy, tak bude zpravidla platit maximální lhůta 60 dní.

Co do územního řízení, pak je lhůta k vydání rozhodnutí stanovena stavebním zákonem takto:

„V jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na základě dokladů předložených žadatelem, rozhodne stavební úřad bez zbytečného odkladu, nejdéle však ve lhůtě do 60 dnů ode dne zahájení územního řízení; ve zvlášť složitých případech, zejména při postupu podle odstavce 2, stavební úřad rozhodne nejdéle ve lhůtě do 90 dnů.“[3]

I v tomto případě platí, že za zvlášť složitý případ se bude považovat zejména rozhodování o staveb podléhající posuzování vlivů na životní prostředí, a pro většinu „obyčejných“ staveb pak platí, že stavební úřad má rozhodnout bezodkladně, maximálně však do 60 dní.

Co když stavební úřad nedodrží zákonnou lhůtu?

V případě, že stavební úřad výše uvedené lhůty nedodrží, je třeba nahlédnout do správního řádu[4], který stanovuje, že: „Správní orgán vyřizuje věci bez zbytečných průtahů. Nečiní-li správní orgán úkony v zákonem stanovené lhůtě nebo ve lhůtě přiměřené, není-li zákonná lhůta stanovena, použije se ke zjednání nápravy ustanovení o ochraně před nečinností (§ 80)[5]“.

Správní řád pak v rámci ustanovení § 80 odst. 1 stanovuje, že: „Nevydá-li správní orgán rozhodnutí ve věci v zákonné lhůtě, nadřízený správní orgán učiní z moci úřední opatření proti nečinnosti, jakmile se o tom dozví.“ Samotná opatření, která může nadřízený správní orgán (v tomto případě zpravidla příslušný Krajský úřad) učinit, pak správní řád uvádí v rámci ustanovení § 80 odst. 4, kdy možnosti v případě stavebního a územního řízení jsou následující:

• přikázání nečinnému správnímu orgánu (stavebnímu úřadu), aby ve stanovené lhůtě učinil potřebná opatření ke zjednání nápravy nebo vydal rozhodnutí,
• převzetí věci tímto nadřízeným správním orgánem (příslušným Krajským úřadem) a vydání rozhodnutí namísto nečinného správního orgánu (stavebního úřadu),
• pověření jiného správního orgánu (jiného stavebního úřadu) ve správním orgánu příslušného Krajského úřadu jakožto nadřízeného správního orgánu vedením daného řízení (stavebního nebo územního),
• prodloužení zákonné lhůty pro vydání rozhodnutí, lze-li důvodně předpokládat, že správní orgán (stavební úřad) v prodloužené lhůtě vydá rozhodnutí ve věci, a je-li takový postup pro účastníky výhodnější.

Podnět k opatření proti nečinnosti

V případě, že stavební úřad nedodrží zákonnou lhůtu, máte jako stavebník možnost podat k příslušnému Krajskému úřadu podnět k učinění opatření proti nečinnosti. V rámci tohoto podnětu je sice vhodné rovnou uvést, jakou variantu opatření proti nečinnosti by dle Vás měl Krajský úřad uplatnit tak, aby bylo řešení účelné, avšak je třeba upozornit, že rozhodnutí o tom, jaké opatření proti nečinnosti případně Krajský úřad uplatní, je čistě na jeho uvážení.

Po podání podnětu si pak Krajský úřad nejprve vyžádá od stavebního úřadu spisový materiál k danému řízení, aby si mohl učinit závěr o tom, zda vůbec k nečinnosti došlo. V případě, že dojde k závěru, že ano, pak je právě na Krajském úřadu, jak se s touto situací vypořádá, a jaké opatření proti nečinnosti aplikuje. V případě, kdy stavební úřad úplně rezignuje na plnění svých povinností v rámci stavebního řízení, lze předpokládat, že Krajský úřad v první řadě danému stavebnímu úřadu přikáže, aby v jím stanovené lhůtě rozhodnutí vydal.

Podnět k učinění opatření proti nečinnosti lze podat opakovaně, takže i v případě, kdy by např. stavebnímu úřadu byla buďto prodloužena zákonná lhůta, nebo mu bylo přikázáno v „nové“ lhůtě v daném řízení rozhodnout, a stavební úřad by ani tuto lhůtu nedodržel, lze se opět skrze podnět obrátit na Krajský úřad, aby tuto situaci prostřednictvím učinění opatření proti nečinnosti napravil.

Jak se dál proti nečinnosti bránit?

Bohužel je třeba konstatovat, že byť je zde možnost, aby Krajský úřad stavebnímu úřadu přikázal, aby v jím stanovené lhůtě učinil konkrétní úkony v řízení, nebo přímo vydal rozhodnutí, pak v případě, že tak stavební úřad neučiní, nejsou zde žádné efektivní nástroje k vynucení takto stanovené povinnosti. Stavebníkovi tak nezbývá, než opět podat nový podnět k učinění opatření proti nečinnosti s nadějí, že v případě, kdy by byl stavební úřad úplně nečinný, deleguje Krajský úřad věc k jinému stavebnímu úřadu.

Závěrem tak lze shrnout, že v případě, kdy stavební úřad neplní své zákonné povinnosti v podobě stanovených lhůt, existují zde možnosti, jak v takové situaci bránit svá zákonná práva, avšak jejich vymáhání je takříkajíc bezzubé. Je ale třeba i v případě, kdy by byla nečinnost stavebního úřadu opakovaná, příp. kontinuální, se nevzdávat, a např. i přes opakované podněty docílit delegace řízení k jinému stavebnímu úřadu, který již snad bude řádně plnit své zákonné povinnosti.

Řešíte aktuálně problém spojený s nečinností stavebního úřadu? Neváhejte se na Mgr. Alici Dajčarovou, LL.M. obrátit k efektivnímu řešení situace – od zpracování písemného podnětu k učinění opatření proti nečinnosti, až po komunikaci s příslušnými správními orgány.

[1] V rámci tohoto článku se pojmem stavební zákon rozumí zákon číslo 183/2006 Sb., zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v aktuálním znění

[2] ustanovení § 112 odst. 3 stavebního zákona

[3] ustanovení § 87 odst. 4 stavebního zákona

[4] V rámci tohoto článku se pojmem správní řád rozumí zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, v aktuálním znění

[5] ustanovení § 6 odst. 1 správního řádu