Odklad splátek a omezení sankcí za prodlení – úvěry ve světle krize 2020

V tomto příspěvku se dočtěte o změnách, které vláda schválila v rámci krizových opatření pro boj s následky koronavirové epidemie, a které se týkají významných omezení úvěrových věřitelů v současných možnostech požadovat splácení úvěrů a sankcionovat prodlení. Zákon míří na nejbližší schůzi poslanecké sněmovny plánovanou na den 7. dubna 2020, a lze proto očekávat jeho neprodlené uvedení do života.

Na koho omezení dopadne

Restrikce v oblasti možnosti vyžadovat plnění úvěrů a  uplatňovat sankce za prodlení úvěrových dlužníků dopadnou nejen na všechny bankovní i nebankovní poskytovatele úvěrů, ale i na nabyvatele úvěrových pohledávek, typicky tak investiční fondy nebo inkasní agentury, zjednodušeně řečeno na každého podnikatelského věřitele úvěrové pohledávky.

Na straně dlužnické jsou opatření mířena zejména na ochranu dlužníků fyzických osob, a to jak nepodnikatelů, tak i podnikatelů (OSVČ), v menší míře pak budou tyto opatření chránit též úvěrované právnické osoby.

Zákaz sankcí za prodlení až do konce října 2020

Výrazným plošným opatřením, které vláda zavádí, je zákaz účtovat jakékoliv platby za prodlení – to znamená hlavně úroky z prodlení a smluvní pokuty -  v období od 1. května 2020 až do 31. října 2020. Na sankce za prodlení za toto období nevznikne věřiteli vůbec právo, nejedná se tak pouze o jejich odklad, ale o jejich úplné zrušení, odpuštění.

Toto omezení platí pro úvěry, ve kterých je dlužníkem fyzická osoba (i podnikatel), omezení však neplatí pro dluhy právnických osob. V této souvislosti je potřebné upozornit, že tento zákaz sám o sobě nezbavuje dlužníka ostatních důsledků prodlení, tedy zejména práva věřitele na zesplatnění úvěrové pohledávky či výpověď úvěrové smlouvy a na další vymáhání úvěrové pohledávky. I to však může narušit zaváděný institut ochranné doby, o kterém se dočtěte dále.

Ochranná doba – dočasné zmražení některých úvěrů

Přijatá úprava zavádí možnost pro úvěrového dlužníka oznámit věřiteli úmysl odložit téměř všechna pravidelná plnění spojená s úvěrem – splátky jistiny a úroků, poplatků – a to až do 31. října 2020. Na rozdíl od dočasného zákazu sankcí však toto opatření nenastává automaticky, dlužník musí věřiteli uplatnění ochranné doby oznámit, přičemž má na výběr ze dvou variant délky – buďto do zmíněného konce října 2020, anebo kratší, do konce července 2020. Neuvede-li dlužník výslovně, že žádá o kratší ochrannou dobu, automaticky platí delší varianta. Ochranná doba bude začínat měsícem následujícím po jejím uplatnění ze strany dlužníka, nejdříve tak od 1. května 2020.

Při splnění podmínek navrhovaného zákona má mít dlužník nárok na tento odklad automaticky a věřitel o jeho povolení nemůže nijak rozhodovat, naopak je povinen dlužníkovi do 30 dnů uplatnění ochranné doby potvrdit. Věřitel navíc nemůže požadovat po dlužníkovi žádné platby za náklady na úkony učiněné v souvislosti s využitím ochranné doby, a to ani na základě takového ujednání.

Ochranná doba tak má následující účinky:

1. dlužník není dočasně povinen hradit sjednané splátky úvěru – jistinu a úrok. Pro právnické osoby platí úleva jen pro jistinu, nikoliv pro úroky;
2. u dlužníků spotřebitelů činí výše úrokové sazby po ochrannou dobu maximálně výši na úrovni dvojnásobku dvoutýdenní repo sazby České národní banky zvýšené o 8 procentních bodů, to aktuálně spolu činí 9 % ročně (nebyl-li sjednán úrok nižší);
3. nároky na poplatky za vedení úvěrového účtu, správu úvěru a další pravidelné sjednané platby, kromě pojištění proti neschopnosti úvěr splácet, za toto období vůbec nevzniknou. Toto omezení se opět neuplatní pro dlužníky z řad právnických osob.

Pokud jde o úroky, které naběhnou za trvání ochranné doby, navržený zákon počítá s tím, že k jejich úhradě dojde v rámci sjednané výše pravidelných splátek úvěru, celková doba splácení úvěru se tak prodlouží, pokud se smluvní strany o této otázce nedohodnou jinak. Pokud nebylo placení úvěru sjednáno prostřednictvím pravidelných splátek, úroky jsou splatné po uplynutí ochranné doby spolu s jistinou, která se po ukončení této ochranné doby stane splatnou. V takovém případě se nejprve uhradí jistina a pak úroky.

Zákaz sankcí za prodlení a možnost uplatnit ochrannou dobu se použije na úvěry sjednané a čerpané před 26. březnem 2020, případně alespoň sjednané před tímto datem, i když ještě nebyly čerpány, a to pokud jde úvěry na bydlení nebo zajištěné nemovitostí. Z obou forem ochrany jsou naopak vyloučeni všichni dlužníci, kteří již ke dni 26. března 2020 byli v prodlení s hrazením úvěru delším než 30 dnů.

Ochranná doba tak významně omezuje možnost věřitele zesplatnit či vypovědět úvěrovou smlouvu pro neplacení, nebere však věřiteli tuto možnost pokud jde o případné porušení nepeněžitých povinností dlužníků (kupř. užití úvěru v rozporu se sjednaným účelem).

Rozšíření ochrany spotřebitele, a to i na OSVČ

Druhý z vládních návrhů pak přináší změnu zákona o spotřebitelském úvěru, který má bez ohledu na paralelně zavaděný institut ochranné doby nově stanovit, že v případě, že se spotřebitel dostane do prodlení se splácením spotřebitelského úvěru delším než 90 dnů, bude se tento úvěr nadále (tj. od 91. dne prodlení až do jeho ukončení), úročit obchodním úrokem rovným maximálně úrovni zákonného úroku z prodlení (v současnosti 10 %), nebyl-li sjednán nižší. Například tak úvěr, který má sjednanou úrokovou sazbu ve výši 12 % ročně, se bude po prvních 90 dnů prodlení úročit i nadále touto sazbou, od 91. dne však tato sazba klesne jen na 10 % ročně.

Významnou změnou je též částečné rozšíření ochrany spotřebitele v podobě omezení sankcí za déle trvající prodlení i na úvěry poskytované osobám samostatně výdělečně činným v souvislosti s jejich podnikáním. I u těchto úvěru proto bude nově od 91. dne prodlení platit, že:

1. úrok z prodlení nesmí být vyšší než zákonný (nyní zmíněných 10 % ročně, nejbližší změna sazby může nastat k 1. červenci 2020);
2. smluvní pokuta může dosahovat maximálně 0,1 % denně z částky, se kterou je dlužník v prodlení, a celkově nesmí přesáhnout polovinu původní výše jistiny úvěru;
3. obchodní úrok bude zastropován stejným způsobem jako tomu má nově být u spotřebitelů, v současnosti tak maximálně na úrovni 9 % ročně.

Je zároveň potřebné zmínit, že s ohledem na avizovaný plošný zákaz sankčních plnění za prodlení u úvěrů až do 31. října 2020 zmíněný na začátku článku, bude vůbec otázka výše smluvní pokuty a úroku z prodlení na pořadu dne patrně až od 1. listopadu 2020 a dále. Tato nová regulace u spotřebitelů a OSVČ se má přitom použít i na všechny již existující úvěrové smlouvy, pokud k prodlení s jejich splácením dojde po účinnosti navrženého zákona. Zároveň si nelze nevšimnout, že novela zákona o spotřebitelském úvěru nemá – na rozdíl od většiny ostatních současných opatření – jakési „expirační“ datum, ale půjde patrně o permanentní úpravu, která by měla zůstat v platnosti i po skončení současné koronavirové krize.

UPOZORNĚNÍ - UPDATE 17.4.2020

Upozorňujeme, že článek vychází ze stavu vládou schváleného návrhu zákona ke dni 5. 4. 2020. Zákon může být v rámci legislativního procesu dále změněn, informace budeme pro Vás pravidelně aktualizovat.

Článek jsme po schválení příslušných legislativních změn Poslaneckou sněmovnou a Senátem aktualizovali tak, aby odpovídal aktuálnímu znění, které bylo 17. 4. doručeno k podpisu prezidentovi republiky, a které vstoupí v účinnost.

Všechny aktualizované informace spojené s koronavirem a krizovými opatřeními naleznete ZDE.