Plánovací smlouva s obcí jako podmínka vydání regulačního plánu v roce 2020

7.10.2020

Zajímá Vás, co je plánovací smlouva s obcí, která je často zmiňovaná v souvislosti s realizací developerských projektů? Pak čtěte dále – níže si uvedeme, co vlastně taková plánovací smlouva s obcí je, jaký má mít obsah, a kdy je potřeba ji s obcí uzavírat.

Plánovací smlouva je smlouvou soukromoprávní povahy, kterou uzavírá žadatel o vydání regulačního plánu s obcí, příp. krajem. Současná právní úprava odkazuje na plánovací smlouvu v ustanovení § 66 odst. 2 zák. č. 183/2006 Sb., zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „StZ“). V rámci tohoto ustanovení se uvádí, že „Žadatel o vydání regulačního plánu může uzavřít dohodu o parcelaci (k dohodě o parcelaci si přečtěte náš článek zde). Obec nebo kraj mohou podmínit vydání regulačního plánu uzavřením smlouvy o spoluúčasti žadatele na vybudování nové nebo na úpravách stávající veřejné infrastruktury (dále jen jako „plánovací smlouva“).“

Plánovací smlouva je tak uzavírána v případech, kdy je pro realizaci stavebního záměru nutné na základě zásad územního rozvoje nebo územního plánu vydat regulační plán, a obec nebo kraj zároveň podmínili toto vydání regulačního plánu uzavřením plánovací smlouvy. Pokud si nejste jistí, zda je ve Vašem případě nutné plánovací smlouvu uzavírat, můžete se obrátit na Krajský úřad, pověřený obecní úřad nebo stavební úřad s žádostí o informace o podmínkách vydání regulačního plánu. Uzavření plánovací smlouvy může být také uvedeno jako požadavek přímo v regulačním plánu.

Účelem plánovací smlouvy je pak zajistit finanční spoluúčast žadatele o vydání regulačního plánu na vybudování nebo úpravě veřejné infrastruktury (dopravního, technického občanského vybavení, apod.). Vzhledem k tomu, že nutnost vybudování nebo úpravy veřejné infrastruktury je spojena právě se stavebním záměrem žadatele, je zde logický zájem obce nebo kraje na tom, aby náklady na veřejnou infrastrukturu nezatěžovaly rozpočet obce nebo kraje. V případě, že v souvislosti se stavebním záměrem není potřeba veřejnou infrastrukturu budovat nebo upravovat, odpadá samozřejmě také povinnost přiložit k žádosti návrh plánovací smlouvy.[1]

Stranami plánovací smlouvy je tak žadatel jakožto osoba mající zájem realizovat stavební záměr na straně jedné, a obec nebo kraj na straně druhé. Obsah smlouvy musí být schválen zastupitelstvem. Povinné náležitosti každé smlouvy pak stanoví příloha č. 13 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., vyhláška o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Je však čistě na stranách smlouvy, zda si v rámci smlouvy upraví i vzájemná práva a povinnosti i nad rámec této vyhlášky, která dává jen obecný základ.

Zároveň je třeba odlišovat plánovací smlouvy dle § 66 odst. 2 StZ, které jsou předmětem tohoto článku, od ostatních „plánovacích smluv“, které současný stavební zákon za plánovací smlouvy sice výslovně neoznačuje, avšak materiálně povahu plánovací smlouvy naplňují.

Na závěr je ještě třeba upozornit na zamýšlenou rekodifikaci stavebního práva, která s největší pravděpodobností právě institut tzv. plánovacích smluv podstatně změní, když současný návrh rekodifikace stavebního práva (ve stavu ke dni 24. 8. 2020) vyčleňuje celou samostatnou hlavu stavebního zákona plánovacím smlouvám. Avšak vzhledem k tomu, že je proces rekodifikace ještě pořád v legislativních počátcích, je třeba pamatovat na to, že konečná verze návrhu může být více či méně odlišná.

Stav rekodifikace stavebního práva pro vás sledujeme, a budeme vám přinášet aktuální informace současně s tím, jak bude celý legislativní proces postupovat.

________________________________________________________________________________________________

[1]FIALOVÁ, Eva. § 66 [Pořízení regulačního plánu na žádost]. In: MACHAČKOVÁ, Jana, FIALOVÁ, Eva, KÝVALOVÁ, Miroslava, VÍCHOVÁ, Jitka, HOLENDOVÁ, Lenka, SMÍŠEK, Jaroslav. Stavební zákon. 3. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2018, s. 365.

Čtěte také:

Chcete zobrazit celý článek ZDARMA?

Když nám na sebe necháte kontakt, heslo Vám rádi zašleme. K celé databází mají přístup zdarma i naši klienti a je stejné jako heslo k naší veřejné Wi-Fi v zasedacích místnostech.

JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.

JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D
advokát, partner

Zadejte prosím heslo


Chcete heslo zdarma?

Podělte se s námi prosím o:

70+
zemí světa

60+
poradců

15+
let zkušeností na trhu