Podíly v kapitálových společnostech s různými právy na podíl na zisku

Majetková účast v obchodních společnostech je realizována prostřednictvím podílů (Uvádíme, že pro účely tohoto článku se podílem rozumí i akcie, stejně jako společníkem se rozumí i akcionář).

Dle zákona o obchodních korporacích (ZOK) je potom možné, aby v rámci jedné kapitálové společnosti bylo vymezeno více druhů podílů, tedy podílů, s nimiž jsou spojena různá práva a povinnosti. ZOK potom stanoví, že tyto různé druhy podílů mohou být specifikovány pouze v zakladatelském právním jednání (společenské smlouvě nebo stanovách). 

Úpravou v ZOK tak byla zvýšena flexibilita kapitálových společností, kdy je možné prostřednictvím různých druhů podílů upravit různá práva a povinnosti pro jednotlivé společníky. 

Jedním ze základních práv spojených s podílem v kapitálové společnosti je bezpochyby právo na podíl na zisku (dividendu). Mohou však nastat případy, kdy není hlavním cílem společníků průběžné vyplácení podílu na zisku, případně kdy je vhodné toto právo s některými podíly ve společnosti modifikovat (ohledně velikosti podílu na zisku, způsobu výpočtu jeho výše atp.).

Modifikace práva na podíl na zisku spojeného s podílem mohou být následující: 

a) Podíl s pevným podílem na zisku

Prvním druhem mohou být podíly s tzv. pevným podílem na zisku (typicky vyjádřeným zlomkem či procentuálně). 

V případě, že společnost za určité účetní období vygeneruje zisk a budou splněny další podmínky pro vyplacení zisku společníkům, vznikne společníkům vlastnícím tento druh podílů právo na podíl na zisku, aniž by o rozdělení podílu na zisku musela rozhodnout valná hromada.

Tento druh podílů je vhodný zejména pro ochranu minoritních společníků, kdy výplata podílu na zisku není závislá na společníkovi majoritním, který by mohl rozdělení zisku mezi blokovat negativním hlasováním na valné hromadě. 

b) Prioritní podíl

Prioritním podílem je podíl, se kterým je spojeno přednostní právo týkající se podílu na zisku nebo na jiných vlastních zdrojích. Těmito právy tak mohou být zejména právo na přednostní výplatu podílu na zisku, či likvidačního zůstatku, ale i právo na výplatu vyššího podílu na zisku či vyššího likvidačního zůstatku. 

Přednostní právo na podílu na zisku nebo na jiných vlastních zdrojích však nevzniká vlastníkům prioritních podílů již vydáním příslušných prioritních podílů (na rozdíl od podílu s pevným podílem na zisku), ale podíl na zisku nebo na jiných vlastních zdrojích musí být nejprve schválen rozhodnutím valné hromady a určen k rozdělení. 

ZOK současně předpokládá, že s prioritními podíly u akciové společnosti (prioritními akciemi) není spojeno hlasovací právo. Toto omezení lze však ve stanovách společnosti vyloučit. V případě společnosti s ručením omezeným výslovná úprava chybí a společníci by měli pamatovat na to, jakým způsobem si ve společenské smlouvě hlasovací právo u prioritních podílů upraví. 

c) Podíl s podřízeným právem na podíl na zisku

Zrcadlově k prioritním podílům mohou být ve společnosti vydány rovněž podíly s podřízeným právem na zisku, kdy se podíl na zisku držitelům těchto podílů vyplatí až poté, co bude podíl na zisku vyplacen ostatním společníkům (nebo některým z nich). 

Určitou modifikací jsou tzv. kaskádovité podíly, kdy první skupina podílů získá veškerý zisk do určitého limitu, následně se zisk do dalšího limitu rozděluje mezi vlastníky podílů z druhé skupiny, poté ze třetí skupiny atd. 

Tento druh podílů je vhodný například pro investory, jelikož umožňuje, aby byl z vygenerovaného zisku přednostně vrácen vložený kapitál do společnosti investorovi. 

d) „Tracking“ podíl 

V případě tzv. tracking podílů se podíl na zisku odvíjí zpravidla od ziskovosti určitého závodu provozovaného společností, jedné z divizí společnosti či například některé z dceřiných společností. 

Tento druh podílů může být vhodný například v případě, kdy holdingová společnost namísto toho, aby přeskupovala svou vlastnickou strukturu v rámci celého holdingu a následně nabízela investorům ke koupi podíly jednotlivých dceřiných společností, přistoupí k vydání svých podílů s tím, že podíl na zisku se bude odvíjet pouze od ziskovosti dceřiné společnosti, o kterou by měl investor zájem. 

Uvedeným postupem tak může společnost přilákat nové investory tím, že jim nabídne podílet se na zisku společnosti z činností, které jsou pro tyto investory zajímavé. 

e) Podíl s odložením práva na podíl na zisku

Dalším z případů je situace, kdy se společníci ve společenské smlouvě dohodnou, že zisk nebude po určitou dobu (např. za jedno či více konkrétních účetních období) mezi společníky rozdělován. 

Tato situace může nastat zejména v případě, kdy se společníci dohodnou, že zisky společnosti využijí k investicím a dalšímu rozvoji společnosti, čímž společnost získá další vlastní zdroje a zlepší si tak situaci do budoucího podnikání. 

Právo na podíl na zisku je tak s podílem spojeno, ale dochází k jeho dočasnému odložení. 

Tato modifikace vyplacení podílu na zisku může být vhodná u tzv. SPV (neboli projektových společností) založených za účelem dosažení určitého účelu, kdy například developer založí SPV z důvodu realizace developerského projektu (např. stavby bytového domu) s tím, že zisk bude rozdělen až po dosažení účelu této společnosti, tj. výstavby bytového domu a následného rozprodání všech bytových jednotek.

f) Podíl bez práva na podíl na zisku

Posledním a hojně diskutovaným druhem podílů jsou podíly, jež v zásadě navazují na podíly s odložením práva na podíl na zisku, a to podíly, s nimiž není spojeno právo na výplatu podílu na zisku vůbec. 

S ohledem na skutečnost, že kapitálové společnosti jsou zakládány za účelem podnikání, přičemž podnikání je činnost vykonávaná za účelem dosažení zisku, je předmětem diskuzí, zda je možné vytvořit podíl, se kterým nebude právo na podíl na zisku spojeno. 

Převážná část odborné veřejnosti je toho názoru, že podíly bez práva na podíl na zisku možné vytvořit lze, a to zejména s ohledem na skutečnost, že tohoto práva se může každý společník platně vzdát. Vždy by však absence takového práva měla být vyvážena právy jinými (např. větším počtem hlasů na valné hromadě), aby byla zachována zásada totožného zacházení se všemi společníky (a zásada zákazu tzv. lví společnosti). 

V uvedeném případě si tak společníci mohou ujednat, že zisk bude rozdělen až při skončení činnosti společnosti formou tzv. podílu na likvidačním zůstatku. K tomu uvádíme, že i tohoto práva se mohou společníci platně vzdát a je tedy možné vydat podíly, se kterými nebude spojeno ani toto právo. 

Chcete umožnit vstup nových investorů do Vaší společnosti, ale chcete mít kontrolu nad rozdělováním zisku? Nebo naopak máte zájem investovat své peněžní prostředky a chcete si zvýšit pravděpodobnost návratnosti Vaší investice? Neváhejte se na nás obrátit.Majetková účast v obchodních společnostech je realizována prostřednictvím podílů (Uvádíme, že pro účely tohoto článku se podílem rozumí i akcie, stejně jako společníkem se rozumí i akcionář).