Porušili jste zákaz konkurence z pozice jednatele či společníka v s.r.o.?

23.3.2021

Pokud jste členem statutárního orgánu ve společnosti s ručením omezeným (dále jen „SRO“) popř. jejím společníkem, můžete se svým jednáním dopustit porušení zákazu konkurence upraveným v ustanovení § 199 Zákona č. 90/2012 Sb. Zákon o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „ZOK“). K tomuto je taktéž nutné doplnit, že právě ustanovení § 199 ZOK prošlo novelou účinnou od 1. 1. 2021, přičemž o zásadních změnách oproti předchozí právní úpravě v podrobnostech viz níže.   

Zásadní změny zákazu konkurence po novele ZOK

Zásadní změnou oproti předchozí právní úpravě ZOK, je možnost zákazu konkurence (i) úplně vyloučit, tj. že jednatel může souběžně podnikat i v úplně stejném oboru, komoditách a žádný souhlas společníků k tomuto nepotřebuje. Zákaz konkurence byl v dřívější právní úpravě zcela kogentní, tzn., že se od něj strany nemohly jakkoliv odchýlit, a to ani úpravou ve společenské smlouvě, avšak v rámci novely ZOK se ustanovení § 199 ZOK, resp. zákaz konkurence stal dispozitivním, a proto jej lze ve společenské smlouvě nejen vyloučit, ale i (ii) rozšířit a (iii) zúžit. Pokud by však mělo dojít k rozšíření zákazu konkurence pouze vůči společníkům, pak by tito společníci museli s takovým rozšířením zákazu konkurence vyslovit souhlas. ZOK nikterak nespecifikuje formu souhlasu se zákazem konkurence, avšak vždy je vhodnější takové právní jednání činit v písemné formě s ohledem na případné budoucí dokazování. Je však nutné dodat, že ani úplným vyloučením zákazu konkurence není dotčena povinnost jednat s péčí řádného hospodáře či dodržovat obecná pravidla o střetu zájmů.

Další zásadní změnou je, že v novelizovaném znění ustanovení § 199 ZOK, zákonodárce vypustil jednoměsíční lhůtu, v níž mohli společníci, vyjádřit svůj nesouhlas s oznámeným konkurenčním jednáním.

Zakotvit vyloučení, rozšíření či zúžení zákazu konkurence je možné již při založení společnosti, kdy se tato úprava promítne do společenské smlouvy (popř. u SRO s jedním společníkem do zakladatelské listiny) popř. tak lze provést i u již existujících SRO. Veškeré tyto změny ve společenské smlouvě (popř. zakladatelské listině) jsou prováděny ve formě notářského zápisu. Pokud u stávajících SRO nedojde ke změně společenské smlouvy, bude platit nová právní úpravu ZOK a jednatel bude povinen dodržovat v zákonně vyjmenované konkurenční jednání, viz ustanovení § 199 ZOK níže.

„§ 199 ZOK: Neurčí-li společenská smlouva jinak, jednatel nesmí:

a) podnikat v předmětu činnosti nebo podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného,

b) být členem statutárního orgánu jiné právnické osoby s obdobným předmětem činnosti nebo podnikání nebo osobou v obdobném postavení, ledaže se jedná o koncern, nebo

c) účastnit se na podnikání jiné obchodní korporace jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo obdobným předmětem činnosti nebo podnikání.

Závěrem k zásadním změnám po novele ZOK uvádíme, že nově již nelze zákaz konkurence zrušit s pouhým souhlasem všech společníků v SRO, resp. nevyjádřením nesouhlasu jako tomu bylo v dřívější právní úpravě do 31. 12. 2020.

Zakázaná jednání

Jak bylo již výše uvedeno, tak základním společenským dokumentem pro úpravu zákazu konkurence je společenská smlouva, která může mj. zákaz konkurence rozšířit nebo zúžit. Stejně tak může být prostřednictvím společenské smlouvy (či zakladatelské listiny) určeno, které další činnosti nesmí jednatel či společník vykonávat, nebo naopak některé zákonem zakázané činnosti ze zákazu konkurence vyloučit, popř. jej zcela zrušit. Ve vztahu k zákazu konkurence může být společenskou smlouvu taktéž stanoveno, že rozhodování o rozsahu a obsahu zákazu konkurence, bude svěřeno do působnosti valné hromady. Dále může být společenskou smlouvu např. určeno, že výkon zakázané činnosti ze strany jednatele bude podmíněn souhlasem společníků či jiného orgánu společnosti, kdy toto kogentní pravidlo vycházelo explicitně z předchozí právní úpravy.

Co se týče konkrétních zákazů uvedených v ustanovení § 199 ZOK, pak obecně platí, že:

a) nesmí podnikat v předmětu činnosti nebo podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného;

Ve vztahu k výše uvedené platí, že těmito podnikateli nemohou být ani v případě, že se jejich předmět podnikání kryje byť jen z části, avšak vždy je nutné posuzovat faktickou podnikatelskou činnost dotčených společností a jejich jednatelů. Pokud tedy budou dvě konkurenční společnosti, resp. jejich jednatelé budou vyvíjet podnikatelskou činnost, která bude např. spočívat ve velkoobchodu zemědělských produktů, avšak jedna společnost se bude zabývat prodejem obilí a druhá prodejem cukrové řepy, pak se v tomto případě nejedná o porušení zákazu konkurence.     

b) být členem statuárního orgánu jiné právnické osoby s obdobným předmětem činnosti nebo podnikání nebo osobou v obdobném postavení, ledaže se jedná o koncern;

Výše uvedený případ připouští, aby byl jednatel či společník členem statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu či osobou v obdobném postavení jiného koncernového podniku téhož koncernu přesto, že má stejný nebo podobný předmět podnikání (činnosti).

c) účastnit se na podnikání jiné obchodní korporace jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo obdobným předmětem činnosti nebo podnikání.

A na závěr dotčené ustanovení vylučuje, aby byl jednatel společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti.

Rozšíření zákazu konkurence

Byť se po novele zákona o obchodních korporacích již v ustanovení § 199 ZOK explicitně neupravuje možnost rozšířit zákaz konkurence i vůči společníkům, máme za to, že se souhlasem společníků, tento zákaz platí nadále. Analogicky lze vycházet z toho, že při změně společenské smlouvy zasahující do práv společníků (což uložení zákazu konkurence bezpochyby je) je vždy potřeba souhlasu společníků, kterých se taková změna týká, v podrobnostech viz ustanovení § 171 odst. 2 ZOK. Dále při rozšíření zákazu platí, že rozhodnutím valné hromady není tento zákaz možné aplikovat na jiné osoby než společníky. Není však vyloučeno uzavřít s jinými osobami smlouvu o zákazu konkurence. Dohodou s jednatelem lze zákaz konkurence rozšířit i na dobu určitou, a to po skončení funkce jednatele.

Důsledky porušení zákazu konkurence

V okamžiku porušení zákazu konkurence vzniká na straně jednající osoby zásadní riziko, které spočívá v možnosti uplatnění nároku dle ustanovení § 5 odst. 1 ZOK a tedy vydání prospěchu z obchodu učiněného v rozporu se zákazem konkurence, nebo převedení tomu odpovídajícího práva vůči společnosti a dále přiměřeně dle ustanovení § 2913 Zákona č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník (dále jen „OZ“), požadovat náhradu škody za porušení smluvní povinnosti ze strany dotčené společnosti vůči jednatelům v důsledku porušení zákazu konkurence a v neposlední řadě tímto porušením nejsou dotčeny možné důsledky vyplývající z trestního práva, viz například ustanovení § 255 Zákon č. 40/2009 Sb. Trestní zákoník, které pojednává o zneužití informací v obchodním styku.

Otázkou zůstává, zda je možné dovolávat se zdržení jednání po společníkovi, který porušuje zákaz konkurence. O společníkovi totiž nelze bez dalšího říci, že je zástupcem společnosti jak je tomu v případě jednatele, a proto se na něj ustanovení § 432 odst. 1 OZ nepoužije. Máme však za to, že možnost dovolávat se zdržení protiprávního jednání je obecnou možností každého poškozeného, a zákon proto toto právo výslovně zakládat nemusí. Podpůrný argument lze taktéž nalézt v ustanovení § 6 odst. 2 OZ, podle kterého, nikdo nesmí těžit z vlastního protiprávního činu, tedy nejen jednání.

Co se týče lhůt pro uplatnění výše specifikovaných práv poškozené společnosti, pak platí, že právo na vydání prospěchu či práva získaného při porušení zákazu konkurence, musí být dle ustanovení § 5 odst. 2  ZOK uplatněno nejpozději ve lhůtě tří (3) měsíců ode dne, kdy se poškozená společnost o porušení tohoto zákazu dozvěděla (tj. subjektivní lhůta). Právo však současně musí být uplatněno nejpozději do 1 roku od porušení zákazu konkurence (tj. objektivní lhůta). Jedná se o lhůty prekluzivní, a tak v případě jejich zmeškání, právo vydání prospěchu či práva získaného při porušení zákazu konkurence zaniká bez dalšího.

Závěr

Pokud tedy po 1. 1. 2021 vznikne funkce statutárního orgánu či člena dozorčí rady, při které dochází k porušení zákazu konkurence, jak je tento stanoven zákonem o obchodních korporacích, je nutné tuto skutečnost výslovně ošetřit ve společenské smlouvě. Jelikož nyní již nepostačuje pouhý souhlas společníků s konkurenční činností člena statutárního orgánu učiněného mimo základní společenský dokument (a to ani výslovně, ani mlčky), když na rozdíl od dosavadní praxe nepostačuje ani odlišná úprava zákazu konkurence ve schválené smlouvě o výkonu funkce.

 

 

 

 

 

Chcete zobrazit celý článek ZDARMA?

Když nám na sebe necháte kontakt, heslo Vám rádi zašleme. K celé databází mají přístup zdarma i naši klienti a je stejné jako heslo k naší veřejné Wi-Fi v zasedacích místnostech.

JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.

JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D
advokát, partner

Zadejte prosím heslo


Chcete heslo zdarma?

Podělte se s námi prosím o: