Mgr. Jakub Oliva je expertem na pracovní právo v naší advokátní kanceláři v Olomouci. Na serveru EPRAVO.CZ s ním vyšel rozhovor, jehož přepis přínášíme.
Mgr. Jakub Oliva je absolventem Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, kde v současné době rovněž působí jako externí doktorand na Katedře soukromého práva a civilního procesu. Jakub je zaměstnán jako advokátní koncipient v advokátní kanceláři DOHNAL PERTOT SLANINA se sídlem v Olomouci, kde se zaměřuje především na právo pracovní.
1. Proč jste se rozhodl stát právníkem?
Už od malička bylo všem v mém okolí včetně mě jasné, že se budu v dospělosti živit spíše "hlavou" než rukama. Věděl jsem tedy, že při mé zručnosti ze mě rozhodně žádný řemeslník nebude. K profesi právníka mě asi nejvíce zlákalo, že všichni právníci, které jsem znal, byli ve společnosti považováni za vzdělané a vážené osoby a já jsem zkrátka chtěl, aby o mě jednou lidé smýšleli tak, jako já tehdy o nich. 2. Kdo nebo co nejvíce ovlivnilo Váš profesní život? V profesním životě mě jednoznačně nejvíce formovalo přijetí do mého současného působiště v advokátní kanceláři DOHNAL PERTOT SLANINA. Naše advokátní kancelář se především snaží dělat právo jinak, nekonvenčně a to mě osobně velmi imponuje a motivuje k dalšímu rozvoji. 3. Největší pracovní úspěch? Jelikož se ve své praxi zaměřuji především na právo pracovní, jsou to právě úspěchy v této oblasti, kterých si nejvíce považuji. Jako svůj největší pracovní úspěch vidím úspěšné zastupování klienta ve sporu o určení zprostředkovatele před Ministerstvem práce a sociálních věcí. 4. Zážitek z praxe, který Vám nejvíce utkvěl v paměti? Přiznám se, že při výběru odpovědi na tuto otázku jsem neváhal ani vteřinu. Poměrně nedávno jsem byl jako právní zástupce předsedy výboru SVJ přítomen na schůzi shromáždění SVJ, která se po chvilce tak vyhrotila, že jsem platil spíše za bodyguarda než za právníka a schůze pak vypadala jako finální scéna z filmu Slunce, seno a pár facek. 5. Který zákon/předpis považujete za nejzdařilejší? V této souvislosti mě určitě napadá zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový. Tento zákon nabyl účinnosti už v roce 1951 a k dnešnímu dni prodělal pouze tři drobnější novelizace, což je číslo, které některé novější předpisy zvládají již během několika prvních let své existence. 6. Je nějaký zákon, který byste nejraději zrušil? Kompletně celý určitě ne, ale s radostí bych v dohledné době přijal nějakou zásadnější novelizaci zákoníku práce. Kupříkladu právní úprava doručování písemností zaměstnancům mi poslední dobou dělá čím dál tím více vrásek na čele. 7. Čím byste byl, kdybyste nebyl právníkem? Na to nemohu s jistotou odpovědět, ale určitě bych se pohyboval v oblasti fitness a zdravého životního stylu. dovedu si představit sám sebe jako trenéra či výživového poradce, neboť cvičení a s tím spojený zdravý životní styl jsou mým hobby. 8. Ideální dovolená? Musím se přiznat, že cestování jako takové mě nikdy příliš nelákalo, jsem spíše takový domácí typ, ale hrozně rád bych se někdy podíval do Norska a do Kanady. Více než rozpálené pláže mě lákají pěší túry po horách apod., preferoval bych tedy spíše aktivní dovolenou. 9. Knížka, kterou jste četl naposled? Jo Nesbø – Policie. Nesbø jako spisovatel mě v poslední době opravdu baví a přečetl jsem už všechny jeho v Česku dostupné detektivky. Velmi rád tohoto severského autora čtenářům EPRAVO.CZ doporučím, byť některé scény z jeho příběhů jsou pouze pro otrlé:-) 10. Co byste vzkázal mladým lidem, kteří uvažují o právnické profesi? Určitě bych těmto lidem předně doporučil, ať si tuto volbu pečlivě promyslí a setkají se s někým z praxe, aby věděli, co výkon "právničiny" skutečně obnáší. Nejsem si jist jak u jiných právnických profesí, ale v advokacii rozhodně platí, že neexistuje nic jako pevná pracovní doba a zavřené dveře kanceláře. Práci a obecně veškeré problémy vašich klientů si nosíte neustále s sebou v hlavě. Z tohoto důvodu se domnívám, že povolání právníka nemusí být atraktivní pro každého. Tomu, kdo se pro toto krásné povolání rozhodne, však dokáže přinést neskutečně zajímavou náplň pracovních dní, která se ani po letech nestává rutinou a člověk se tak ani chvíli nenudí.