Řešíte stejný problém?
Kontaktujte nás
Kontaktujte nás
Mgr. Luděk Plachký
advokát
Ať už máte problém z jakékoli oblasti práva, neváhejte se na mě obrátit. Rád se o Vašem případu dozvím více.
V minulém díle jste se dozvěděli, že český právní řád nabízí několik cest, jak řešit šikanu dítěte ve škole. Už víte, že je důležité zajistit důkazy a s problémem se bezodkladně obrátit na školu, případně i na Českou školní inspekci a Policii ČR.
Pro efektivní řešení všech dopadů šikany, mezi které řadíme:
je potřeba iniciovat větší množství řízení. Tato řízení navíc často běží souběžně a mají rozdílná pravidla. To nám ale nedělá problém. Vyhodnotíme Vaši konkrétní situaci a určíme, jaká řízení iniciovat ihned a jaká naopak až s odstupem času, v době, kdy už budou k dispozici závěry z dřívějších řízení, případně rozsáhlejší důkazní materiál.
V tomto díle se blíže zaměříme na specifika trestního řízení, ve kterém se v různém postavení (obviněný, poškozený/oběť, svědek) objevují děti - tj. lidi do 18 let věku.
Je pochopitelné, že každý rodič dítěte, které je obětí šikany, chce ze všeho nejdříve zajistit ochranu svého dítěte a po škole vyžaduje, aby dostála svým zákonným povinnostem a jeho dítě ochránila. Právě proto se vždy v prvním kroku konfrontuje škola s problémem a podle její reakce se postupuje dále.
Nedlouho poté se myšlenky rodičů stáčí k potrestání agresora a případnému domáhání se náhrady způsobené újmy, ať už majetkové, například za zničené věci, nebo nemajetkové, nejčastěji za způsobené zdravotní následky ve fyzické i psychické sféře oběti.
Na druhou stranu je také důležité, aby proces vedený s agresorem-dítětem byl spravedlivý a byla důsledně chráněna všechna jeho práva. To o to více platí za situace, kdy skutečným spouštěčem agrese dítěte jsou jeho rodinné a sociální poměry, za které objektivně nemůže. I proto jsou děti a mladiství vždy zastoupeni advokátem.
Zatímco v případě dospělých trestní řád na prvním místě sleduje zájem na spravedlivém potrestání pachatele, hlavním cílem řízení vedených podle zákona o soudnictví ve věcech mládeže je odhalit příčiny protiprávního jednání dětí a reagovat na ně takovými opatřeními (ne nutně trestem), aby v budoucnu dítě nepáchalo trestnou činnost a odčinilo vzniklou újmu.
Řízení ve věcech pachatelů, kteří nedovršili 18 let věku, jsou neveřejná. Děti vždy mají obhájce nebo opatrovníka z řad advokátů. Soud, státní zastupitelství i policie úzce spolupracují s orgánem sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), se školou a též s probační a mediační službou.
Děti ve věku do 15 let nejsou trestně odpovědné. Znamená to, že soud je nemůže uznat vinné ze spáchání trestného činu, které se proto označují jako činy jinak trestné.
Tyto činy se projednávají jen na návrh státního zastupitelství, případně řízení o nich zahájí soud sám. Nepoužívá se formulace “řízení proti dítěti mladšímu 15 let”, protože hlavním cílem řízení není trestat, ale přivést dítě-pachatele zpět k řádnému životu a působit preventivně.
V průběhu řízení vedeného v zájmu dítěte mladšího 15 let není možné uplatnit nárok oběti šikany-poškozeného na náhradu způsobené újmy, protože poškozený není účastníkem tohoto řízení.
Domáhat se náhrady újmy vůči pachateli, případně i vůči rodičům a škole, je ale stále možné v občanskoprávním řízení, což podrobně rozebereme ve třetím díle našeho seriálu.
Agresor mladší 15 let, je po celou dobu řízení zastoupen opatrovníkem, kterým může být pouze advokát. Cílem skutečně není trestat, ale odhalit příčiny protiprávního jednání dítěte a reagovat na ně takovým opatřením, aby již nikdy nevedly k páchání trestné činnosti.
Mezi opatření, která může soud dítěti mladšímu 15 let uložit řadíme například napomenutí s výstrahou, zařazení do terapeutického, psychologického nebo jiného výchovného programu ve středisku výchovné péče (formy: ambulantní, celodenní, internátní na max. 8 týdnů), dohled probačního úředníka nebo ochrannou výchovu (umístění v dětském domově se školou nebo ve výchovném ústavu).
Za mladistvé označujeme děti ve věku 15 až 18 let. Tyto jsou za své protiprávní činy již trestné odpovědné. Trestné činy jimi spáchané se označují jako provinění. V trestním řízení vedeném proti mladistvému je poškozený (oběť šikany) účastníkem řízení a soud může v rámci rozsudku uložit pachateli povinnost k náhradě způsobené újmy.
Tresty ukládané mladistvým se označují jako trestní opatření. Tyto se ale použijí pouze v případě, že výchovná a ochranná opatření, která mají za cíl obnovit narušené sociální vazby a předcházet trestné činnosti, by nevedla k tomuto cíli.
Rozhodně to není tak, že by mladistvý nemohl být za své provinění potrestán. K potrestání se ale nepřistupuje, pokud se ukáže, že u mladistvého dojde k nápravě chování již v důsledku výchovných opatření nebo ochranných opatření. Zákon navíc umožňuje uložit výchovná opatření mladistvému již v průběhu řízení, pokud s tím souhlasí.
Výchovná opatření mohou být uložena nejvýše na 3 roky a řadí se mezi ně dohled probačního úředníka, probační program, výchovné povinnosti, výchovná omezení a napomenutí s výstrahou.
V rámci výchovných povinností lze mimo jiné uložit mladistvému, aby bydlel s rodičem, přispěl na pomoc obětem trestné činnosti, bezplatně ve volném čase vykonal společensky prospěšnou činnost (max. 60 hodin), nahradil podle svých sil způsobenou škodu. V rámci výchovných omezení lze například mladistvému zakázat styk s určitými osobami, účast na určitých kulturních, sportovních a jiných společenských akcích, nebo držet věci, které by mohly být použity k páchání trestné činnosti.
V každém případě je zřejmé, že již uložení výchovných opatření, může citelně zasáhnout dosavadní způsob života mladistvého a vést tak ke změně jeho chování.
Pokud je nutné uložit mladistvému trestní opatření, pak soud vybírá z obecně prospěšných prací, peněžitého opatření (pokuta, vč. podmíněné formy), propadnutí věci, zákazu činnosti, zákazu držení a chovu zvířat, vyhoštění, domácího vězení, zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, odnětí svobody (formy: podmíněně, podmíněně s dohledem a nepodmíněně).
K trestním opatřením lze poznamenat, že náplní se shodují s tresty ukládanými dospělým pachatelům. Je však zákonem zkrácená jejich maximální možná výměra. U trestu odnětí svobody je nejvyšší dolní hranice trestní sazby 1 rok a nejvyšší horní hranice trestní sazby 5 let. Jen v případech, ve kterých lze uložit výjimečný trest a za splnění dalších podmínek lze uložit odnětí svobody v rozsahu 5 až 10 let.
Jako rodič se můžete dostat i do situace, že Vaše dítě naštěstí není ani agresorem, ani obětí šikany, ale je pozváno k výslechu na policii v postavení svědka.
V takovém případě trestní řád upravuje speciální průběh výslechu, pokud není žádoucí oživování skutečností, které mohou mít nepříznivý vliv na duševní a mravní vývoj dítěte. Výslechu dítěte-svědka je vždy přítomen zástupce OSPOD, lze připustit i účast rodičů, pokud to může pomoci správnému provedení. Otázky se pokládají prostřednictvím policie, není možné, aby se například dítěte napřímo ptal obhájce obviněného mladistvého. Výslech by pokud možno neměl být opakován. U soudu lze případně přečíst protokol z výslechu dítěte nebo přehrát jeho audiovizuální záznam.
Právní řád ČR je připraven na to, aby adekvátním způsobem postihl děti-agresory a tím chránil oběti i širokou veřejnost. Na druhou stranu je třeba vnímat, že hlavním cílem trestní politiky vůči dětem není potrestání, ale integrace zpět do většinové společnosti, která trestnou činnost nepáchá. Ani tento cíl ovšem nevylučuje, aby se oběť domohla náhrady újmy - v případě agresora ve věku do 15 let tak lze učinit sice jen v občanskoprávním řízení, avšak v případě agresorů ve věku od 15 do 18 let lze žádat, aby o jejich povinnosti k náhradě újmy rozhodl soud již v trestním řízení.
Když nám na sebe necháte kontakt, heslo Vám rádi zašleme. K celé databází mají přístup zdarma i naši klienti a je stejné jako heslo k naší veřejné Wi-Fi v zasedacích místnostech.
JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D
advokát, partner
Podělte se s námi prosím o: