Smlouva o poskytování a úhradě zdravotní služeb

Uzavření smlouvy se zdravotní pojišťovnou je pro lékaře či zdravotnické zařízení zásadní krok k tomu, aby mohli poskytovat péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Proces získání smlouvy však podléhá přísnému právnímu rámci a požadavkům pojišťoven. Pokusíme se Vám v tomto článku vysvětlit, jak smluvní vztah s pojišťovnou vzniká, jaké podmínky musí poskytovatel splnit, jaká rizika mohou nastat při sjednávání či ukončení smlouvy a jaké dopady má absence smlouvy na praxi lékaře. Zmíníme také důvody, proč je užitečné přizvat k procesu právníka.

Autor článku: ARROWS advokátní kancelář (Mgr. Dita Zbožínková, LL.M., office@arws.cz, +420 245 007 740)

(na fotografii část týmu ARROWS)

Právní rámec: výběrové řízení a síť smluvních poskytovatelů

Právní rámec smluvního vztahu mezi lékařem (poskytovatelem zdravotních služeb) a zdravotní pojišťovnou určuje zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Ten ukládá pojišťovnám povinnost zajistit svým pojištěncům dostupnou zdravotní péči prostřednictvím sítě smluvních poskytovatelů. Pojišťovny nemohou uzavírat smlouvy zcela libovolně – nový smluvní vztah je zpravidla podmíněn výběrovým řízením, které organizuje krajský úřad (v Praze magistrát). Výběrové řízení je zákonem daný proces, který má posoudit, zda je nový poskytovatel v daném oboru a lokalitě potřebný a splňuje požadované předpoklady.

Návrh na vyhlášení výběrového řízení může podat zdravotní pojišťovna, samotný uchazeč (lékař) nebo místní samospráva (obec). Krajský úřad vyhlásí řízení s dostatečným předstihem – oznámení se zveřejňuje na úřední desce po dobu 30 pracovních dnů, během nichž mohou zájemci podat přihlášky. 

Uchazečem se rozumí poskytovatel oprávněný poskytovat zdravotní péči v příslušném oboru, nebo fyzická nebo právnická osoba, která hodlá poskytovat zdravotní služby a je schopna ve lhůtě stanovené ve vyhlášení výběrového řízení splnit předpoklady k poskytování zdravotních služeb v příslušném oboru zdravotní péče (tj. registraci zdravotnického zařízení podle zákona č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách). 

Samotné hodnocení výběrového řízení provádí komise složená ze zástupců krajského úřadu, dané zdravotní pojišťovny, profesní komory (např. České lékařské komory) a odborné lékařské společnosti. Každý zástupce má jeden hlas a výsledné doporučení je dáno hlasováním.

Pojišťovna smí uzavřít smlouvu s poskytovatelem, pouze pokud ve výběrovém řízení získal doporučení. Doporučení komise ovšem nezakládá automatický nárok na uzavření smlouvy – pojišťovna jej sice musí zohlednit, ale finální rozhodnutí je na ní. V praxi tedy i uchazeč, který ve výběrovém řízení uspěje, může na smlouvu čekat, pokud pojišťovna usoudí, že síť jejích poskytovatelů je již dostatečná.

Cílem tohoto mechanismu je udržovat racionální síť zdravotnických zařízení. Pojišťovny posuzují například dostupnost péče v regionu, počet pojištěnců, kterým je třeba péči zajistit, a současnou saturaci oblasti lékaři dané specializace. Pokud je v lokalitě lékařů dostatek, může pojišťovna další smlouvu odmítnout s odkazem na to, že by byla nadbytečná. Naopak v oblastech, kde lékaři chybí, samy pojišťovny aktivně vypisují výběrová řízení, aby nalákaly nové lékaře (např. venkovské či pohraniční regiony s nedostatkem praktiků). 

Pojišťovny mají interní smluvní politiku, která zohledňuje kromě dostupnosti i další kritéria – například zda má uchazeč odpovídající specializaci, vybavení a personální zajištění pro požadovaný rozsah péče. Důraz je kladen i na rozsah ordinačních hodin a jejich rozvržení (poskytovatel by měl mít otevřeno dostatečně dlouho, ideálně i v odpoledních hodinách), k čemuž pojišťovna poskytovatele motivuje i tzv. bonifikací, tedy navýšením ceny bodu. Pojišťovna dále posuzuje i účelnost záměru (zda nabízené služby odpovídají potřebám pojištěnců v oblasti). Teprve když všechny tyto aspekty dopadnou příznivě, je pojišťovna ochotna nového poskytovatele do sítě zařadit.

Shrnutí: Prvním krokem k získání smlouvy je úspěšně projít výběrovým řízením. Lékař musí prokázat, že je kvalifikovaný a jeho praxe přinese pojištěncům dostupnou péči, která je skutečně potřeba. Z právního hlediska jde o transparentní proces, který má bránit nadbytečnému nárůstu smluvních zařízení, ale zároveň nutí pojišťovny zajistit péči tam, kde chybí.

Žádost o smlouvu a potřebné dokumenty

Pokud lékař ve výběrovém řízení uspěje (komise doporučí uzavřít smlouvu), podává následně oficiální žádost konkrétní zdravotní pojišťovně o uzavření smluvního vztahu. Žádost se obvykle zasílá písemně příslušnému oddělení (referentovi) pojišťovny. K žádosti je nutné přiložit celou řadu dokumentů, které dokládají splnění všech zákonných i smluvních podmínek. Mezi typické doklady požadované pojišťovnami patří zejména:

• Potvrzení o výsledku výběrového řízení – tedy kopie rozhodnutí, že poskytovatel získal doporučení uzavřít smlouvu. Bez tohoto dokumentu nelze postupovat dál.

• Oprávnění k poskytování zdravotních služeb – rozhodnutí krajského úřadu o registraci zdravotnického zařízení v daném oboru (podle zákona 372/2011 Sb.). To prokazuje, že lékař či zařízení splňuje odborné, technické a personální podmínky pro poskytování péče.

• Pojištění odpovědnosti za škodu – kopie pojistné smlouvy profesního pojištění, které je pro poskytovatele zdravotních služeb povinné. Pojišťovna musí mít jistotu, že případné škody při poskytování péče budou kryty.

• Personální zabezpečení a kvalifikace – seznam lékařů a dalšího zdravotnického personálu, kteří budou v zařízení působit, včetně dokladů o jejich vzdělání a specializaci. U samostatné praxe to znamená doložit atestační diplomy lékaře, případně certifikáty sester apod.

• Ordinační hodiny – rozpis navrhovaných ordinačních (provozních) hodin pro jednotlivé lékaře/nositele výkonů.

• Seznam požadovaných zdravotních výkonů – výčet výkonů (dle číselníku), které chce lékař poskytovat a vykazovat pojišťovně.

• Materiálně-technické vybavení – seznam zdravotnických přístrojů a vybavení ordinace. U výkonů, které jsou vázány na konkrétní přístroj, pojišťovna obvykle požaduje doložit vlastnictví či pronájem daného zařízení (např. kupní nebo leasingovou smlouvou). Někdy se přikládá i prohlášení o shodě u zdravotnických prostředků (potvrzení, že přístroj splňuje normy).

• IČZ a další identifikace – přidělené identifikační číslo zařízení (IČZ) od VZP a případně další kódy (IČP – identifikační číslo pracoviště, pokud se přiděluje). Pojišťovna VZP přiděluje IČZ novému poskytovateli při vstupu do smluvního vztahu.

Větší pojišťovny mají smluvní komise, které se scházejí zpravidla jednou za čtvrtletí a jednotlivé žádosti vyhodnocují. Komise hodnotí žádost podle interních kritérií (mnohdy obdobných těm z výběrového řízení, viz výše) – zohledňuje tedy např. potřeby dané oblasti, stávající pokrytí péče, odborné stanovisko atd. Výstupem je stanovisko, zda s žadatelem uzavřít smlouvu či nikoli.

Pojišťovna následně zašle lékaři písemné vyrozumění, obvykle do datové schránky. V případě kladného stanoviska připojí rovnou návrh smlouvy k podpisu. Pokud je stanovisko záporné, nemusí to být definitivní konec – poskytovatel má možnost se odvolat. 

Odvolání se podává písemně s odůvodněním, proč by pojišťovna měla své rozhodnutí přehodnotit. Je vhodné doplnit nové informace nebo argumenty (např. zdůraznit zhoršující se dostupnost péče v regionu, další získané specializace apod.). Odvolání lze podávat i opakovaně. Pojišťovny někdy své stanovisko změní, objeví-li se nové skutečnosti – např. jiný lékař ukončí praxi a tím vznikne prostor pro dalšího. Trpělivost a dobrá komunikace s pojišťovnou mohou vést k úspěchu napodruhé.

Příklad z praxe: Mladý lékař absolvoval úspěšně výběrové řízení v oboru praktického lékařství, ale pojišťovna zpočátku odmítla uzavřít smlouvu s odkazem na dostatečný počet praktiků v okolí. Lékař podal odvolání, v němž zdůraznil, že několik starších praktiků brzy odejde do důchodu, a nabídl rozšířené ordinační hodiny do večera. Na základě těchto argumentů pojišťovna své rozhodnutí změnila a smlouvu nakonec navázala. – Tento hypotetický scénář ukazuje, že negativní rozhodnutí není vždy definitivní a vyplatí se bojovat odbornými argumenty.

Smluvní podmínky a limity úhrad

Jakmile lékař obdrží a podepíše smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb, stává se smluvním poskytovatelem dané pojišťovny. Smlouva bývá uzavírána na dobu neurčitou (pokud není stanoveno jinak) a řídí se tzv. rámcovou smlouvou vydanou ministerstvem zdravotnictví (vyhláška). Rámcová smlouva obsahuje základní ujednání o právech a povinnostech stran, včetně např. výpovědních důvodů. To znamená, že individuální smlouva lékaře s pojišťovnou nemůže být libovolná – musí respektovat podmínky dané rámcovým vzorem a právními předpisy.

Smluvní poskytovatel má nárok na úhradu zdravotních služeb poskytnutých pojištěncům dané pojišťovny. Je však důležité porozumět systému úhrad a případným limitům, které smlouva a související předpisy stanovují. Úhrada péče v ČR probíhá kombinací kapitačních plateb (u praktických lékařů), výkonového (bodového) systému a paušálních či balíčkových plateb v různých odbornostech. Každoročně je vydávána tzv. úhradová vyhláška, která stanoví hodnotu bodu a regulace pro daný rok (např. vyhláška č. 314/2024 Sb. pro rok 2025). Pro nového smluvního lékaře ale může být zpočátku klíčový pojem maximální úhrada.

Pojišťovny typicky uplatňují regulační limit celkové úhrady pro jednoho poskytovatele, odvozený z tzv. referenčních období a průměrných nákladů na pacienty. Jedním z mechanismů je PURO – průměrná úhrada na jednoho pojištěnce. Pro nového poskytovatele vyjde pojišťovna z hodnoty ceny průměrné péče na jednoho pacienta u srovnatelných lékařů v minulém období, a tím vynásobí počet pacientů nového lékaře, čímž vznikne maximální objem peněz, který mu za rok uhradí. Pokud lékař poskytne péči nad tento finanční limit, nemusí dostat proplaceno vše – část výkonů nad limit mu pojišťovna nezaplatí. 

Maximální úhrada (limity) se mohou v průběhu času měnit (zvyšují se např. pokud lékař získá více pacientů, poskytuje nadstandardní péči nebo splní bonifikační kritéria). Pro nového poskytovatele bez historie je výchozí PURO stanoveno podle průměru srovnatelných ordinací (v daném oboru a regionu). Pojišťovny někdy sdělují hodnotu PURO lékaři v úhradovém dodatku ke smlouvě nebo zvláštním dopisem s referenčními hodnotami.

Praktický dopad: Začínající lékař musí počítat s tím, že v prvním roce nemusí dostat zaplaceno za všechny výkony, pokud překročí stanovený limit. Například specialista má průměrný limit (PURO) 2 000 Kč na pacienta; ošetří-li výrazně složitější případy nebo více pacientů než průměr, může jeho vyúčtování narazit na strop. Je proto vhodné průběžně sledovat čerpání úhrad. Existují i nástroje, jako online kalkulačky nebo software (PUROBot), které pomáhají spočítat průběžnou úhradu a předejít překročení.

Na koho se můžete obrátit:

Smluvní limity se netýkají jen peněz, ale i rozsahu péče. Smlouva obvykle vymezuje odbornost a výkony, které smí lékař v rámci ní vykazovat. Pokud chce později poskytovatel rozšířit své služby (např. nový výkon, přístroj), musí žádat pojišťovnu o rozšíření smlouvy. Pojišťovna opět posoudí, zda je rozšíření opodstatněné a zda lékař splňuje pro nový výkon podmínky (např. kvalifikaci či vybavení). 

Smluvní poskytovatel se také zavazuje dodržovat určité standardy a pravidla – například vést řádně zdravotnickou dokumentaci, vykazovat výkony dle platných číselníků, umožnit reviznímu lékaři pojišťovny kontrolu atd. Revizní činnost pojišťoven je realitou: pojišťovna může provést kontrolu vykazování péče a odmítnout úhradu za výkony, které vyhodnotí jako neoprávněné či nadhodnocené. 

Typickým příkladem jsou tzv. regulační srážky – pokud lékař překročí určité objemy (např. nákladů na léky nebo vyžádanou péči u specialistů), pojišťovna mu podle vyhlášky sníží úhradu. Orientace v těchto pravidlech není jednoduchá ani pro zkušené lékaře, často jde o velmi technické záležitosti úhradových předpisů. Proto je nezbytné se smluvními podmínkami detailně seznámit.

Z hlediska právního textu smlouvy stojí za pozornost ustanovení o výpovědi a zániku smlouvy. Podle rámcových smluv bývají důvody pro vypovězení smlouvy taxativně vyjmenovány. Pojišťovna tak nemůže jednostranně ukončit smlouvu bez důvodu – musí nastat některý ze smluvně definovaných případů (např. závažné porušení smluvních povinností ze strany poskytovatele, zánik oprávnění k poskytování péče, opakované neplnění indikátorů kvality apod.). Současná legislativa je v tomto ohledu poměrně striktní a chrání stabilitu smluvního vztahu (princip pacta sunt servanda – smlouvy se mají dodržovat). V minulosti proběhly debaty o umožnění bezdůvodných výpovědí ze strany pojišťoven, ale odborná veřejnost (včetně ČLK) je kritizovala a taková změna dosud nebyla přijata. Lékař by si tedy měl ve smlouvě ověřit, jaké přesné důvody výpovědi jsou uvedeny, a ujistit se, že žádná “volná” výpověď bez udání důvodu tam není.

Rizika při uzavírání smlouvy

Uchazeč o smlouvu by měl předem znát možná úskalí a rizika celého procesu. Nejistota získání smlouvy je největší překážkou pro nové praxe. I když lékař investuje do zařízení a projde výběrovým řízením, pojišťovna mu smlouvu nemusí dát ihned či vůbec. Riziko se zvyšuje v oblastech, kde je konkurenční prostředí – např. ve městě s mnoha specialisty může pojišťovna argumentovat, že další už nepotřebuje. 

Lékař tak může zůstat odkázán na tzv. nesmluvní (přímou) úhradu od pacientů, což v segmentu běžné ambulantní péče není dlouhodobě udržitelné (většina pacientů půjde raději k lékaři hrazenému z pojištění). Proto mnoho lékařů volí cestu převzetí zavedené ordinace místo zakládání zcela nové – odkupují praxi i s její klientelou a ideálně i se stávajícími smlouvami s pojišťovnami. Toto řešení obvykle nevyžaduje výběrové řízení (pokud jde fakticky o pokračování již existujícího smluvního zařízení ve stejném rozsahu). 

Pozor ale na situace, kdy původní lékař neměl s pojišťovnou plnohodnotnou smlouvu – například pokud poskytoval jen péči za přímou úhradu a pojišťovna mu proplácela pouze nezbytné neodkladné úkony. Když takovou praxi převezmete, nepřechází na vás automaticky nárok na smlouvu. Nový lékař by v tom případě byl veden jako nesmluvní partner a pojišťovna by mu hradila jen neodkladnou péči stejně jako předchůdci. Smluvní vztah v plném rozsahu by nevznikl a lékař by musel standardně absolvovat výběrové řízení, aby získal regulérní smlouvu. 

Příklad z praxe: Mladý stomatolog koupil ordinaci od kolegy v domnění, že “přebere” i jeho smlouvu s pojišťovnou. Ukázalo se však, že kolega žádnou smlouvu neměl (léčil jen pacienty platící v hotovosti a pojišťovna mu hradila jen akutní ošetření). Nový zubař se tak ocitl bez smlouvy a musel projít výběrovým řízením, kterému se koupí ordinace chtěl vyhnout.

Dalším rizikem spojeným s převzetím praxe je nastavení úhradových limitů. Pokud nový lékař přebírá ordinaci po lékaři, který měl nižší výkon nebo užší spektrum služeb, může nastat komplikace. Nový lékař ordinuje více hodin, zavádí nové výkony, přijímá více pacientů. To samozřejmě vede k vyšším nákladům pro pojišťovnu, ale historický limit (PURO) vypočtený z referenčního období může zůstat relativně nízký. 

Strop úhrad, který pojišťovna novému lékaři stanoví, může být nedostačující – lékař rychle narazí na maximální úhradu a další péče nad limit mu nebude proplacena. Řešením je v dalším roce vyjednat (nebo automaticky získat) vyšší limit, což ale vyžaduje překlenout počáteční období s omezenými úhradami. Pro lékaře to představuje finanční riziko, zvláště pokud již zvýšil provozní náklady (např. zaměstnal další sestru, pořídil nový ultrazvuk apod.). Proto je vhodné si před převzetím praxe zjistit u stávajícího lékaře jeho referenční údaje – kolik pacientů a jaké úhrady měl – a připravit se na možný výpadek příjmů v prvním období.

Při uzavírání nové smlouvy hrozí i rizika administrativní. Chyby v dokumentech či nesplnění některé formální podmínky mohou proces protáhnout nebo zmařit. Například pokud lékař opomene obnovit povinné pojištění odpovědnosti, pojišťovna nebude chtít smlouvu podepsat, dokud nedostane platný doklad. 

Problémem jsou také časové prodlevy – čekací doba na výběrové řízení (to může trvat i několik měsíců od podání návrhu) a poté na rozhodnutí pojišťovny (další týdny až měsíce) znamená, že ordinaci nelze hned naplno rozběhnout. Mezitím musí lékař buď pracovat jinde, nebo poskytovat péči bez úhrady (či za přímé platby), což je ekonomicky náročné. Riziko investic do nejisté praxe je tedy nemalé – lékař si může pronajmout prostory, vybavit ordinaci, ale pokud nakonec smlouvu nezíská, návratnost investice je ohrožena.

Z pohledu komunikace s pojišťovnou je rizikem podcenění odvolání v případě neúspěchu. Jak jsme uvedli, zamítnutí žádosti lze často zvrátit aktivním přístupem. Pokud by lékař první odmítnutí rezignovaně přijal, mohl by promarnit šanci. Proto je vhodné vnímat proces smluvního jednání s pojišťovnou spíše jako jednání obchodního partnerství – argumentovat, nabízet řešení (třeba úpravu ordinačních hodin, rozšíření péče do nedostatečně pokrytých oblastí atd.), a nenechat se odradit prvním nezdarem.

Kdy se obrátit na právníka a proč

Právní aspekty smluvního vztahu se zdravotními pojišťovnami jsou poměrně složité a mohou mít pro lékaře dalekosáhlé důsledky. Proto je vhodné zvážit konzultaci s právníkem specializovaným na zdravotnické právo již při přípravě nebo revizi smlouvy. Důvodů je hned několik:

• Složitost předpisů a smluvních podmínek: Smlouva o poskytování péče odkazuje na mnoho zákonů, vyhlášek a metodik (např. zákon o zdravotních službách, zákon o veřejném zdravotním pojištění, úhradové vyhlášky, rámcové smlouvy atd.). I pro právníky je systém úhrad a regulací obtížný na orientaci, natož pro vytíženého lékaře. Právník může pomoci vysvětlit jednotlivá ustanovení smlouvy – například co přesně znamenají různé limity, za jakých podmínek může pojišťovna krátit úhrady, jaké má lékař povinnosti při vykazování péče apod. Tím se předejde nepříjemným překvapením. 

• Kontrola smlouvy a vyjednání úprav: Ačkoli jsou smlouvy do značné míry standardizované, mohou obsahovat individuální dodatky či ujednání. Právník dokáže odhalit případné nevýhodné nebo neobvyklé klauzule. Může například zkontrolovat, zda smlouva neomezuje poskytovatele více, než požaduje zákon, nebo zda obsahuje všechno podstatné (např. přesně vymezený rozsah péče, ujednání o úhradových dodatcích atd.). Pokud pojišťovna předloží smlouvu, s níž lékař nesouhlasí v určité části, právník může asistovat při vyjednávání – navrhnout formulaci nebo úpravu. Někteří lékaři se obávají, že jako jednotlivci nemohou s velkou pojišťovnou nic vyjednat, ale v určitých mezích to možné je (zejm. pokud jde o doplnění příloh, rozsah výkonů apod.). Profesionální přístup právního zástupce může dodat vyjednávání váhu.

• Výběrové řízení a administrativa: Už při přihlašování do výběrového řízení může právník poradit, jak správně formulovat žádost, jaké dokumenty doložit a jak argumentovat potřebnost nové praxe. Pokud by došlo k nesrovnalostem nebo by krajský úřad či pojišťovna postupovali nesprávně, právník může hájit práva uchazeče (např. dohlédnout, že složení komise a proces odpovídá zákonu, případně se odvolat proti rozhodnutí výběrové komise, je-li to namístě). Také při odvolání proti zamítnutí smlouvy pojišťovnou je právní pomoc cenná – pomůže sepsat pádné odůvodnění a odkaz na relevantní právní normy, čímž se zvýší šance na úspěch.

• Řešení sporů s pojišťovnou: I po uzavření smlouvy mohou nastat konflikty – typicky ohledně proplacení poskytnuté péče. Lékaři se často ocitají ve sporech s pojišťovnami kvůli výši úhrad, výsledkům ročního vyúčtování, regulačním srážkám či následkům revizních kontrol. Pojišťovna může například zpětně požadovat vrácení peněz za údajně nesprávně vykázané výkony, nebo odmítat uhradit drahý výkon s odvoláním na překročení limitu. V takových situacích je na místě odborná právní argumentace a znalost judikatury. Právník může poskytovatele zastoupit při smírčím jednání s pojišťovnou (což je mimosoudní pokus o řešení sporu) nebo přímo při soudním řízení. Zdravotnické právo je specializovaná oblast a advokát se zkušeností v tomto oboru zná triky pojišťoven i procesní postupy, jak se bránit. Mít po ruce právníka tedy není znakem konfliktního vztahu, ale spíše projevem prozíravosti ze strany lékaře.

• Aktualizace a legislativní změny: Právní expert sleduje průběžně změny zákonů, vyhlášek a metodik. Může lékaře upozornit na nové povinnosti a také ohlídá formality – třeba že smlouva bude po určité době vyžadovat dodatek podle nové úhradové vyhlášky, nebo že je třeba včas reagovat na výzvu pojišťovny k prodloužení smlouvy. Lékař se tak může věnovat své praxi a právní agendu nechat na odborníkovi.

Na závěr lze říci, že uzavření smlouvy s pojišťovnou je komplexní proces, v němž se prolíná zdravotnické poslání s právními a ekonomickými podmínkami. Lékař jako poskytovatel zdravotní péče by měl být nejen dobrým odborníkem na léčení, ale do určité míry i manažerem, který rozumí smluvním vztahům. Klíčové je plánovat dopředu, pečlivě číst smlouvy, dodržovat podmínky a neváhat se poradit s odborníky. Tak lze předejít mnoha problémům a zajistit, že poskytování zdravotní péče bude probíhat hladce jak pro lékaře, tak pro jeho pacienty.

Zajímají vás legislativní novinky v roce 2025? Připravili jsme si pro vás webinář.

Proč si vybrat právě nás?

Naše služby využívají firmy všech velikostí, protože jim poskytujeme rychlá a efektivní řešení v oblasti smluvní dokumentace. Například:

• Smlouvy na míru bez zbytečných průtahů: Připravíme pro vás obchodní smlouvy, dohody s dodavateli, pracovní smlouvy i další dokumenty tak, aby odpovídaly vašim potřebám a minimalizovaly rizika.
• Jasné a srozumitelné podmínky: Navrhujeme smlouvy tak, aby byly praktické, přehledné a snadno použitelné v běžném provozu.
• Ochrana před právními komplikacemi: Pomáháme klientům předcházet nejasnostem, sporům a nevýhodným podmínkám.

Víme, že administrativní zátěž spojená se smlouvami může brzdit váš byznys. Proto jsme pro vás připravili e-book "Advokáti radí, jak ušetřit miliony", který vám ukáže, jak mít smlouvy pod kontrolou bez zbytečných komplikací.

✅  Praktické rady, jak si efektivně nastavit smluvní procesy a ušetřit čas.
✅  Konkrétní tipy, jak se vyhnout nejčastějším chybám ve smlouvách.
✅Ukázku našeho přístupu: jak jednoduše a srozumitelně předáváme odborné znalosti v oblasti smluvní dokumentace.

Neztrácejte čas se smlouvami – my vám pomůžeme nastavit smluvní procesy tak, aby byly rychlé, efektivní a bezpečné.

Napište si o e-book Advokáti radí, jak ušetřit miliony ZDE 

Nechcete tenhle problém řešit sami? Věří nám více než 2000 klientů a jsme oceněni jako Právnická firma roku 2024. Podívejte se ZDE na naše reference.