Splátkový kalendář a nový občanský zákoník

Nový občanský zákoník přináší v oblasti vymáhání pohledávek několik významných novinek.

Jednou z nich je možnost sepsat splátkový kalendář i na již promlčenou pohledávku s účinky uznání dluhu. Na rozdíl od staré právní úpravy totiž nový občanský zákoník nepožaduje, aby dlužník věděl o promlčení pohledávky. Pokud podepíše dlužník splátkový kalendář v podobě, kterou požaduje zákon, pohledávka je uznána bez dalšího.

Nový občanský zákoník rovněž upravuje odlišně problematiku promlčení. Ust. § 639 nového občanského zákoníku totiž stanoví, že podepsal-li dlužník splátkový kalendář (uznání dluhu), promlčí se právo za deset let ode dne, kdy k podpisu došlo. Určí-li však dlužník v uznání i dobu, do které zaplatí, promlčí se právo za deset let od posledního dne určené doby. § 641 stanoví, že pokud bylo ve splátkovém kalendáři (uznání dluhu) plnění rozloženo na splátky, platí desetiletá promlčecí lhůta i na splátky a počíná běžet ode dne dospělosti každé dílčí splátky. Stane-li se dluh splatným pro ztrátu výhody splátek, počne promlčecí lhůta běžet od tohoto okamžiku.

Další novinkou je, že dle § 1953 nového občanského zákoníku věřitel, který má dlužníkovo prohlášení o uznání dluhu nebo jiný dlužní úpis, je musí dlužníkovi při splnění vrátit nebo na dlužním úpisu vyznačit, že bylo splněno částečně. Není-li to možné, může dlužník požadovat, aby mu věřitel vydal potvrzení, že dlužní úpis pozbyl platnosti v rozsahu, ve kterém byl dluh splněn. Ustanovení o kvitanci tím nejsou dotčena. V praxi to tedy znamená, že jakmile je dluh dle splátkového kalendáře splněn, máte povinnost splátkový kalendář vrátit. To samozřejmě na výzvu dlužníka. Na tuto administrativní novinku je třeba reagovat.