Vývoj software za použití umělé inteligence - komu patří kód?

Když necháte AI generovat kód, není vůbec jasné, komu tento kód patří. U běžného vývoje je vlastnictví řešeno zaměstnaneckou smlouvou nebo smlouvou se smluvčím. S AI je to složitější. Kód bez podstatné lidské tvůrčí účasti nemusí mít právní ochranu vůbec. Zjistěte, jaká rizika vás čekají, jak se vlastnictví určuje u nás a v EU, a co nesmíte opomenout ve smlouvách.

Fotografie ukazuje odborníka konzultujícího vlastnictví AI generovaného kódu.

Rychlé shrnutí

  • Autorská práva na AI-generovaný kód jsou nejistá: bez dostatečné lidské tvůrčí účasti se kód nedá chránit autorským právem, takže ho může používat prakticky kdokoliv.
  • Zaměstnanci: kód patří zaměstnavateli, pokud je vytvořen v rámci pracovních povinností; u AI-generovaného kódu je vhodné dokumentovat lidské příspěvky a výslovně to ošetřit ve smlouvě.
  • Smluvčí a dodavatelé: bez písemné smlouvy s výslovným převzetím práv kód patří developerovi, ne vám – to může zkomplikovat prodej firmy, získávání financí nebo partnerství.
  • Rizika plynou ze tří zdrojů: bezpečnostní zranitelnosti v AI-generovaném kódu, porušení licencí (GPL, MIT apod.) a spory o autorská práva k datům použitým pro trénování AI.

Proč je vlastnictví kódu v éře AI kriticky důležité?

V posledních měsících roku 2025 a na počátku roku 2026 jsme svědky řady soudních případů v USA (například Doe v. GitHub) a v Evropě, které se zabývají autorstvím AI-generovaných výtvorů. V Česku například Městský soud v Praze již rozhodl o tom, že AI-generovaný obrázek není chráněn autorským právem bez prokazatelné lidské tvůrčí činnosti. Není to jen právní abstrakce. Pokud nevíte, komu váš kód patří, čekají vás problémy, které sníží cenu vaší firmy, zablokují investici nebo vás postaví do obranné pozice v soudním sporu.

Vlastnictví kódu je zásadní pro několik klíčových oblastí. Při prodeji či slučování firem vás kupující požádá o záruky, že kód skutečně vlastníte. Pokud nemůžete poskytnout čistý titul, transakce se zablokuje.

Při smluvních závazcích s klienty slibujete exkluzivitu kódu; pokud ho nevlastníte, porušujete smlouvu a riskujete soud. Při licencování bez jasného vlastnictví nemůžete kód poskytovat třetím stranám a nejste schopni vymáhat svá práva. Nakonec, bez vlastnictví nemůžete efektivně chránit konkurenční výhodu jako obchodní tajemství a vaše investice do vývoje může být obtížně zpeněžitelná.

To je důvod, proč právníci z ARROWS advokátní kanceláře vidí vlastnictví AI-generovaného kódu jako jednu z nejčastějších právních propastí, která se potom vynořuje v nejhorších možných chvílích – v neochotě kupujícího koupit vaši firmu, v požadavku regulátora či v soudním sporu.

Jak se určuje vlastnictví AI-generovaného kódu v právní realitě?

V USA, stejně jako v Česku a ostatních zemích Evropské unie, platí již od základního právního předpisu (Copyright Act z roku 1976 v USA, autorský zákon č. 121/2000 Sb. v Česku) základní princip: autorským právům podléhají jen díla, která vytvořil člověk.

V březnu 2025 Apelační soud pro DC Circuit (USA) opět potvrdil, že umělá inteligence nemůže být autorem. Ani pokud někdo zadal AI příkaz – samotné promptování bez další tvůrčí práce není dost na to, aby se člověk považoval za autora.

To znamená velmi konkrétně: kód, který AI vygeneruje bez smysluplné lidské tvůrčí interakce, není chráněn autorským právem. Bez autorskoprávní ochrany ho potom může používat prakticky kdokoliv. Není vám k ochraně konkurenční výhody, není ho možné efektivně vymáhat, a při koupi firmy o něm jednoduše řeknete "to není naše".

Česká právní praxe se v tomto bodě řídí stejnými principy jako USA a Evropská unie. U nás se tato otázka ještě masivně neprojednala v soudech (na rozdíl od USA), ale judikatura z ostatních zemí EU a výklady českých právníků naznačují, že české soudy se budou chovat stejně: bez lidské tvůrčí práce, žádná autorskoprávní ochrana.

Co se počítá jako dostatečná lidská tvůrčí práce?

Právníci z ARROWS advokátní kanceláře zde řeší konkrétní případy v praxi a vědí, že hranice mezi "prostým promptem" a "tvůrčí účastí" se v soudech často rozmazává. Obecně se uznává jako tvůrčí práce:

  • Opakované, cílené promptování – ne jen jeden jednoduchý příkaz typu "vytvoř login", ale série propracovaných pokynů se specifickými požadavky.
  • Editace, úprava a vylepšování výstupu AI – developer úmyslně mění části kódu, přepracovává logiku, opravuje chyby.
  • Faktické rozhodování o architektuře a struktuře kódu – člověk si sám vybere, jak bude celek strukturován, jaké vzory použije, jak integruje AI-generované kousky.
  • Integrace AI-generované části do celého systému s vlastním intelektuálním přínosem – nejedná se jen o "slepení" AI výstupů, ale o systémový přístup, kde AI-generovaný kód je součástí větší tvůrčí vize.

Praktický příklad: pokud vývojář zadá AI prompt "vytvoř login formulář" a vezme kód takový, jaký mu AI vrátila, bez dalších úprav, jen ho zkopíruje do projektu – to na autorskoprávní ochranu nestačí.

Pokud ale zadá specifické bezpečnostní požadavky, iterativně opravuje chyby, přepisuje klíčové části pro integraci se zbytkem aplikace a vytváří dokumentaci, jak to funguje, má pak větší šanci, aby se tvůrčí autorství uznalo.

Problém je v tom, že hranice je nejistá. Ani zkušení právníci si v soudních sporech nejsou vždy jisti, kde přesně začíná "tvůrčí práce" a kde končí "pouhá aplikace". Proto právníci z ARROWS doporučují vždy, když počítáte s důležitostí kódu pro vaši firmu, dokumentovat všechno, co se dělo – logy promptů, verze souborů, provedené úpravy, vše. Tato dokumentace se pak stane vaším nejlepším důkazem v soudě.

Související otázky k určování autorství AI-generovaného kódu

1. Pokud já zadám prompt do ChatGPT a vezmu vytvořený kód, patří mi?
Zákonně – ne. Samotné zadání promptu bez dalšího není dostatečná tvůrčí činnost. ChatGPT (nebo kterýkoliv jiný velký jazykový model) generuje kód na základě svého trénování a algoritmu; ty pracují nepředvídatelně. Pokud si vezmete kód takový, jaký vám AI vrátila, bez dalších úprav a bez jasné editace, autorské právo do něj nevzniklo tvůrčím aktem z vaší strany. To není váš kód, i když jste ho zadal. Pro autorské právo by musel být součástí něčeho většího, kde je vidět váš rukopis a vaše volby.

2. Jak si mohu "prokázat" později, že jsem měl tvůrčí podíl na kódu?
Dokumentací. Měli byste vést logy promptů s časovými značkami, verze kódu, které ukazují iterace a změny, design dokumenty, které ukazují, jak jste ten kód měnili a proč, a záznamy o testování, které ukazují, že jste kód testovali a upravovali. S nastavením systému pro právně bezpečný a auditovatelný AI-asistovaný vývoj vám pomohou právníci z ARROWS.

3. Stačí mi "neveřejné" promptování, abych měl autorské právo?
Ne, není to vůbec na tom založené. Fakt, že jste si to "mysleli v hlavě" nebo si to napsali v soukromém promptu, nestačí. Autorské právo vzniká k zachycenému dílu – tedy od okamžiku, kdy kód existuje v nějaké fyzické či digitální formě. A pak se klade otázka: kdo je autorem toho, co tam je? Je to AI, nebo to jste vy? Bez dalších důkazů se to považuje za AI-generované bez vaší tvůrčí účasti.

Vlastnictví kódu v zaměstnaneckém vztahu

V zaměstnaneckém vztahu je pravidlo jednoznačné a je stanoveno přímo v autorském zákoně: autorská práva k dílu vytvořenému zaměstnancem při plnění jeho pracovních povinností vykonává zaměstnavatel vlastním jménem a na vlastní účet (autorský zákon č. 121/2000 Sb., § 58 odst. 1), pokud smlouva nestanoví jinak.

To platí bez ohledu na to, zda je kód generován člověkem, částečně AI, či úplně AI-generovaný. Podmínka je ale kritická: ačkoliv práva vykonává zaměstnavatel ze zákona, je vysoce doporučené, aby to vyplývalo z pracovní smlouvy nebo z interní směrnice firmy, a to dostatečně jasně a specificky.

Společnosti, které si myslely, že "to je samozřejmé", aniž by to konkrétně napsaly, později zjistily, že zaměstnanec má jistou argumentační pozici, obzvláště když podá žalobu s tvrzením, že "AI vygenerovala kód, já jsem jen kliknul". Jestliže smlouva neříká nic, nebo je vágní ("zaměstnanec se podílí na projektech"), pak může být spor.

Písemnost je zde klíčová. Měli byste:

  • Mít písemnou pracovní smlouvu (nebo minimálně dodatek), která výslovně říká, že veškeré duševní vlastnictví vytvořené v rámci pracovních povinností patří zaměstnavateli.
  • Zavést interní politiku nebo směrnici pro AI, která specifikuje, jak se AI nástroje mohou a nesmí používat, a že veškerý výstup patří firmě.
  • Dokumentovat, jakých AI nástrojů zaměstnanci v rámci projektu používali a jak je používali, a zejména jaký byl lidský tvůrčí přínos.

Právníci z ARROWS advokátní kanceláře běžně pomáhají firmám s takovými směrnicemi a s revizí pracovních smluv. Není to jen akademické cvičení – je to ochrana, která se potom projeví v případě sporu, konfliktu se zaměstnancem nebo při kontrole třetími stranami (investor, kupující).

Vlastnictví kódu u nezávislých dodavatelů a smluvčích

Zde se situace komplikuje a pro mnohé podnikatele je překvapující.

V USA, Česku a EU platí následující základní princip: pokud si najmete nezávislého vývojáře, agenturu nebo smluvčího a oni vám vygenerují kód, kód v zákoně patří jim, pokud není v písemné smlouvě výslovně řečeno jinak. Není to jako u zaměstnance. Nezávislý smluvčí si "pracuje pro sebe" – i když ho vy platíte, zákonně se podílí na tvorbě pro sebe, nikoli pro vás.

Aby se vlastnictví přeneslo na vás, musí být v písemné smlouvě:

  • Výslovné převzetí práv – v angličtině se tomu říká "assignment of rights". V češtině by to mělo znít například: "Zhotovitel převádí na Objednatele veškerá autorská práva, včetně výlučných práv na užívání, reprodukci, distribuci a úpravu, na veškerý kód vytvořený v rozsahu této smlouvy o dílo, a to s okamžitou účinností a v plném rozsahu."
  • Musí to být podepsáno oběma stranami. Ústní dohoda, e-mail či slovní slib nejsou právně závazné. Musí to být písemný dokument s podpisy.
  • Musí se jednat o okamžité převedení práv – musí to být "Zhotovitel převádí" nebo "Zhotovitel tímto přiřazuje", nikoli "Zhotovitel bude souhlasit s převedením".

Jaký problém se často stane? Firma si najme agenturu, do smlouvy se buď vůbec nic o vlastnictví nenapíše, nebo tam bude vágní věta o "licenci", a pak zjistí, že:

  • Agentura si kód vzoruje pro své další projekty a prodává ho konkurentům.
  • Agentura si "půjčuje" kód konkurenci, protože ho fakticky vlastní.
  • Při prodeji firmy se objeví kupující, který si nechal dělat kontrolu (due diligence), a právník kupujícího konstatuje, že váš software vlastně není vaše vlastnictví – máte jen licenci, omezená práva.
  • Transakce se zablokuje, cena se sníží o 20-50 % (nebo více), nebo se smlouva ruší zcela. Je to obvyklý právní důvod k tomu, aby transakce nebyla vůbec realizovatelná.

Je to vážná věc a právníci z ARROWS advokátní kanceláře vidí podobné případy zbytečně často. Jsou připraveni takové situace řešit – jednak prevencí (správná redakce smluv na počátku), jednak jejich nápravou, pokud k problému již došlo.

Související otázky k vlastnictví kódu u dodavatelů a smluvčích

1. Mám agenturu, která mi vyvíjela software. Smlouva nic neříkala o vlastnictví. Patří mi kód?
Zákonně – ne, pokud se na tom výslovně nedohodli. Máte zřejmě licenci – právo kód používat – ale nikoli vlastnictví. To znamená, že agentura ho má v rukách a může ho licencovat konkurenci, případně ho dát více klientům. Pokud to chcete napravit, musíte si to s agenturou dojednat dodatečně. Je to těžší situace; agentura bude mít lepší vyjednávací pozici, protože už ví, že kód je cenný, a bude chtít za převzetí práv peníze. Právníci z ARROWS vám mohou pomoci s vyjednáváním a s redakcí dodatku.

2. Chci koupit software od jiné firmy. Co si mám ověřit, abych si nekoupil "kočku v pytli"?
Měli byste si vyžádat písemný důkaz (kopii smlouvy, potvrzení od právníka prodávajícího), že ten, kdo kód prodává, ho skutečně vlastní. Ověřte si, zda se na kódu nepodílely třetí strany – tedy zda neobsahuje komponenty od ostatních (např. open-source), které by měly své vlastní licenční podmínky. Zkontrolujte, zda tam není open-source, který by měl složité licenční podmínky (zejména copyleft licence jako GPL, které by vás zavázaly zveřejnit i váš kód). To jsou věci, které právníci z ARROWS řeší při prověřování obchodních partnerů a během due diligence procesu. Neměli byste koupit "slepeného" bez takového prošetření.

3. Mohu si nechat svým zaměstnancem podepsat převzetí práv zpátky, pokud si je bez vědomí vzal?
V obecné rovině ano, ale v některých zemích (zejména Francie, Německo) existují zákonná omezení na převody autorských práv. V Česku je to obvykle možné, ale musíte to udělat správně – písemně a s oboustranným souhlasem. Nedělejte to "na mínus", neboli bez oficiálního postupu; to je právní akt, který musí být dokumentován. Může se stát, že zaměstnanec nebude ochoten podepsat – zejména pokud se později dozví, že věc je cenná. V praxi se vždy vyplatí mít to ošetřené v pracovní smlouvě od počátku.

Jaká rizika plynou z neujasnění vlastnictví kódu?

Věc není pouze teoretická. V praxi se podnikatelé otázkám vlastnictví vyhýbají, a pak přijde problém v nejhorší možné chvíli.

Riziko 1: Blokace prodeje firmy nebo financování

Když se chystáte na prodej firmy, vstup investora, nebo slučování s jinou firmou, první věc, kterou si kupující nebo investor ověří, je: "Vlastníte opravdu veškerý kód, který tvoří jádro vaší firmy?"

Pokud odpověď zní "Nejsme si jisti, používáme AI-generovaný kód, není jasné, jaký díl patří nám a jaký dodavateli", nebo "Máme licenci od agentury, ale vlastnictví jsme nikdy neošetřili", due diligence (právní kontrola) se zastaví.

Kupující se bude obávat, že mu to jednoho dne zakáže konkurence nebo si agentura kód vezme zpět. Transakce se prodlouží, cena se sníží o 20-50 % (nebo více), nebo se smlouva zcela zruší. Je to obvyklý právní důvod k tomu, aby transakce nebyla vůbec realizovatelná.

Riziko 2: Spory o autorská práva a nečekané žaloby

Je-li váš kód podobný kódu jiného podnikatele, a vy nemůžete prokázat, že jste ho vytvořili s vlastní tvůrčí prací (speciálně u AI), můžete být žalováni za porušení autorských práv.

Osoba, která tvrdí, že je vlastníkem kódu a s vámi není spokojena, vás bude žalovat za "neoprávněné užití". Zároveň, pokud AI, kterou vy používáte, vycvičila svůj model na datech třetích osob bez jejich svolení, můžete se ocitnout v pozici obhajoby v žalobě za porušení autorských práv třetích osob.

To byl případ Getty Images a New York Times proti OpenAI a ostatním AI firmám. Pokud váš software obsahuje kousky, které AI zkopírovala z jejich materiálu, mohou žalobu poslat i vám.

Rizika specificky z AI-generovaného kódu:
  • Bezpečnostní zranitelnosti: AI je cvičena na veřejných datech; ty mohou obsahovat starý, zranitelný kód a zastaralé bezpečnostní praktiky. AI se naučila tyto vzory a občas je zopakuje. Pokud integrujete AI-generovaný kód bez důkladné bezpečnostní kontroly, můžete si do aplikace vpustit SQL injection, XSS, nebo jiné zranitelnosti.
  • Porušení licencí: AI může vygenerovat kousek kódu pod GPL nebo AGPL licencí (copyleft licence), a vy ho integrujete do vašeho proprietárního software bez vědomí, že tam je. Později se to zjistí a vy jste zavázáni zveřejnit celý kód – to je katastrofa pro konkurenční výhodu.
  • Neznámý původ: Pokud AI vygeneruje kód, který vypadá jako něčí jiný, a později se to zjistí a ten člověk si ho vezme za svůj, můžete si koupit patentový či autorský spor. Je známo, že AI nástroje občas "halucinují" – vygenerují kousky, které vypadají jako kód, který viděly v tréninku.
Rizika z nedostatečné dokumentace:
  • Nemůžete dokázat, že jste měli tvůrčí podíl na kódu – takže autorské právo se na něj nevztahuje.
  • Nemůžete prokázat, že zaměstnanec ho vytvořil v pracovní náplni – zaměstnanec si pak může myslet, že je to jeho.
  • Nemůžete vyloučit, že jste porušili open-source licenci – při kontrole z regulátora nebo v soudě to nebude vypadat dobře.

Nejčastější rizika a jak pomáhá ARROWS

Možné problémy

Jak pomáhá ARROWS (office@arws.cz)

Nejasné vlastnictví kódu při prodeji firmy nebo vstupu investora

Právníci z ARROWS ověří řetězec vlastnictví, zanalyzují zaměstnanecké a dodavatelské smlouvy, připraví potřebné dodatky nebo převzetí práv tak, aby byl vlastnický řetězec jasný a bezpečný pro kupujícího. Zajistí také audit AI-generovaného kódu s ohledem na tvůrčí podíl.

Spor s dodavatelem o to, komu patří kód

ARROWS advokátní kancelář zajistí zastupování v jednáních s dodavatelem a v případě soudního sporu. Předtím vám pomohou s analýzou, jakou máte právní pozici a jaké jsou vaše šance.

Riziko porušení open-source licencí v AI-generovaném kódu

Právníci z ARROWS vám pomohou zavést audit licencí a vytvoří nebo revidují vnitřní směrnice pro používání AI nástrojů. Mohou také zajistit prověření stávajícího kódu prostřednictvím specialistů.

Porušení autorských práv – žaloba od třetí strany nebo hrozba soudního řízení

ARROWS poskytne obranu proti obviněním z porušení autorských práv a v případě potřeby zastoupení v soudním řízení. Budou se podílet na vyjednávání s navrhovatelem a na přípravě strategie.

Nejasnost, zda je AI-generovaný kód chráněn autorským právem

Právníci z ARROWS vypracují právní stanovisko na základě aktuálního právního výkladu v ČR a EU. Pomohou zajistit alternativní ochranu, jako je obchodní tajemství nebo patent.

Právní rámec v EU, v Česku a nové regulace

Česko se řídí zejména autorským zákonem (č. 121/2000 Sb.), který chrání díla vytvořená člověkem. Právní výklad vychází z Direktiva EU 2019/790 (směrnice o autorském právu na digitálním jednotném trhu), která harmonizuje autorská práva v EU.

Navíc do hry vstupuje EU AI Act (Nařízení EU 2024/1689), které vstoupilo v platnost 1. srpna 2024 a postupně se zavádí do konce roku 2026.

Co znamená EU AI Act pro vás?

EU AI Act klasifikuje AI systémy do kategorií podle rizika. Pokud vyvíjíte software pomocí AI, který spadá do kategorie "vysokého rizika" (například rozhodování v zaměstnávání, přístupu ke službám, nebo systémy používané v kritické infrastruktuře), musíte splňovat přísné povinnosti:

  • Dokumentace – musíte vést detailní záznam o tom, jak AI funguje, jaké jsou její limity a jak byla vyvinuta.
  • Testování a validace – musíte AI otestovat a ověřit, že dělá to, co má, a že je spolehlivá a přesná.
  • Záznam o událostech (audit trail) – musíte vést záznam o tom, jak AI pracuje a jaká rozhodnutí dělá, aby bylo možné zpětně prověřit její fungování.
  • Lidský dohled (human oversight) – musíte zajistit smysluplný lidský dohled nad rozhodnutími AI, aby člověk mohl zasáhnout a rozhodnutí korigovat.
  • Kybernetická bezpečnost – musíte zajistit, aby byla AI bezpečná a odolná vůči útokům, manipulaci a neoprávněnému přístupu.

Povinnosti se postupně zavádějí a budou plně účinné pro vysokorizikové AI systémy od srpna 2026. Pokud software, který vyvíjíte, není klasifikován jako "vysokorizikový AI", máte lehčí povinnosti (např. transparentnost), ale měli byste si ověřit, do jaké kategorie váš systém spadá.

Také se očekává revize stávající směrnice o odpovědnosti za vadné výrobky (Product Liability Directive), která bude mít významný dopad na odpovědnost za škody způsobené AI systémy. Tato nově navrhovaná úprava počítá s přísnější odpovědností za AI.

Pokud AI vygeneruje bezpečnostní zranitelnost v kódu a to způsobí škodu (např. hacker se dostane přes vaši aplikaci k datům), můžete být zodpovědní, i když jste si věci "mysleli" a udělali jste, co bylo rozumné. Předpokládá se zavedení "strict liability" – odpovídáte bez ohledu na zavinění. To je důvod, proč je audit a dokumentace AI-generovaného kódu více nutné než kdy dříve.

V Česku ještě není specifická legislativa pro AI-generovaný software (jako je tomu v některých jiných zemích), ale soudní praxe se tvoří. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře sledují vývoj judikatury a jsou připraveni vás poradit podle nejnovějšího právního výkladu.

Související otázky k právnímu rámci v EU a Česku

1. Je AI-generovaný kód v Česku legální?
Ano, AI-generovaný kód je legální. Problém není v tom, že by byl nelegální, ale s jeho vlastnictvím a ochranou. Pokud AI-generovaný kód nemá tvůrčí příspěvek člověka, není chráněn autorským právem – to je právní realita. Ale používat AI k vývoji software je legální. Není se za to penalizováno. Měli byste si ale uvědomit, že bez autorskoprávní ochrany nemáte právní ochranu a vaše konkurenční výhoda je omezená.

2. Musím se hlásit státu, když vyvíjím software s AI?
V Česku není plošná povinnost hlášení. Ale pokud vyvíjíte aplikace, které spadají pod EU AI Act (speciálně "vysokorizikové AI" systémy), musíte splňovat povinnosti z tohoto nařízení. Pokud vyvíjíte software, který se používá k rozhodování o přístupu lidí k službám (např. chatbot pro zákaznický servis, který filtruje dotazy), nebo software pro HR rozhodování, nebo software v medicíně, měli byste si ověřit, zda se vás tyto povinnosti týkají. Právníci z ARROWS vám pomohou zjistit, jestli se to týká vás.

3. Jaký má vliv EU AI Act na můj kód a můj podnik?
Pokud váš kód nebo produkt spadá pod "vysokorizikové AI" dle EU AI Act, musíte splňovat striktní povinnosti: detailní dokumentaci, testování, záznam o událostech, lidský dohled a kybernetickou bezpečnost. Tyto povinnosti se zavádějí postupně; plná účinnost pro vysokorizikové systémy je od srpna 2026. Pokud máte software, který řeší něco z těchto "vysokorizikových" kategorií, měli byste se na to začít připravovat teď. Nečekejte na srpen. Je dobré si zavést compliance mapování a připravit systémy. Právníci z ARROWS vám pomohou s auditem compliance, s mapováním, na co se zaměřit, a s přípravou dokumentace, kterou bude EU vyžadovat.

Praktické kroky, které musíte udělat teď

Pokud používáte AI na vývoj software, měli byste se bez odkladu zeptat:

Krok 1: Máte stávající dokumentaci, která prokazuje váš tvůrčí podíl na AI-generovaném kódu?

Pokud ne, začněte ihned. Bez dokumentace později nemůžete dokazovat tvůrčí autorství.

Měli byste vést logy promptů s časovými značkami, verze kódu, které ukazují iterace a změny, design dokumenty a schematiku, kterou jste dělali. Začněte to dělat od dneška. Bude vás to stát pár hodin týdně, ale za rok vám to ušetří spoustu problémů.

Krok 2: Máte smlouvu se všemi zaměstnanci a smluvčími, která jasně říká, že veškerý kód patří vám?

Pokud ne, je to kritický nedostatek. Obraťte se na právníky z ARROWS advokátní kanceláře, aby vám smlouvy prověřili a upravili.

Nejedná se jen o to, aby tam byla věta o autorském právu. Měli byste si zajistit, aby to bylo formulované jasně a specificky pro váš případ. U zaměstnanců: klauzule v pracovní smlouvě musí být konkrétní a odkazovat na § 58 autorského zákona. U smluvčích: dodatek nebo nový kontrakt s výslovným přenosem práv.

Krok 3: Užíváte open-source komponenty (knihovny, frameworky)?

Víte, jaké licence mají? Pokud ne, riziko je velké. Licenční audit se musí provést co nejdříve. Pokud máte ve svém software kód licencovaný pod GPL a vy si myslíte, že je to všechno proprietární, máte problém. Pomoci s tím mohou právníci z ARROWS.

Krok 4: Máte interní politiku pro AI?

Víte, kdo může používat jaké AI nástroje? Co se smí a co ne? Pokud ne, měli byste ji zavést.

Špatné zacházení s AI (např. zaměstnanec vysílá proprietární data do ChatGPT) může znamenat bezpečnostní či právní problém, kterému se bude těžko vysvětlovat při kontrole nebo v soudě. Právníci z ARROWS vám pomohou s takovými směrnicemi.

Krok 5: Smlouvy s novými dodavateli

Pokud si najímáte agenturu nebo developera, ujistěte se, že smlouva obsahuje výslovné převzetí všech práv na veškerý kód, včetně AI-generovaného. Nechte si to formulovat právníky z ARROWS, aby to bylo právně nepochybné a aby v tom bylo jasně uvedeno, kdo je autorem, kdo je vlastníkem, a že se práva bezpodmínečně přenášejí na vás.

Právníci z ARROWS vám pomohou se všemi pěti kroky. Není to jen "check-box" seznam – je to strategický přístup, který vás chrání dlouhodobě.

Závěrečné shrnutí

Vlastnictví kódu v AI éře není jen právní otázka – je to otázka, která určuje, zda budete mít exkluzivitu na svůj software, zda si ho budete moci prodat, zda ho nebude moci vzít konkurent, a zda vám při prodeji firmy kupující neřekne "ne, díky, to není váš kód".

Klíčový poznatek je tento: samotné zadání promptu AI nestačí na autorskoprávní ochranu. Musí tam být dokumentovaná lidská tvůrčí práce. To znamená, že firmy, které používají AI bez jasného dokumentování a bez jasných smluv, se vystavují ohromnému riziku. Když se pak podívá investor, kupující, nebo když to zkoumá soud, zjistí, že "věci nejsou jasné" a obchodní transakce se buď zastaví, nebo se zlevní.

Druhý poznatek je, že EU AI Act a nově navrhovaná směrnice o odpovědnosti za výrobky přinášejí přísnější odpovědnost. Pokud AI-generovaný kód způsobí bezpečnostní incident nebo porušení práva, nebudete se moci vymluvit na to, že "AI to udělala". Odpovídáte vy. Odpovídáte za kvalitu, za bezpečnost, za licenční korektnost.

Třetí poznatek je, že vlastnictví se řeší papírově. Bez písemné smlouvy s jasným převzetím práv (anglicky "assignment") není jasné, komu kód patří. Mluvit si o tom přes email, nebo se "spoléhat na to, že to bude jasné", není dostatečné.

Pokud nechcete riskovat vážné právní, finanční a obchodní problémy – a věřte, že se to stává – měli byste teď jednat. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře mohou zajistit komplexní řešení:

  • Revizi vašich stávajících smluv a identifikaci mezer.
  • Aktualizaci zaměstnaneckých a dodavatelských smluv.
  • Přípravu AI politiky a audit compliance.
  • Právní stanoviska na specifické otázky.
  • Zastupování, pokud se objeví spor.

Neváhejte kontaktovat ARROWS advokátní kancelář na office@arws.cz. Rádi vám pomohou s vlastnictvím vašeho kódu a s tím, aby se vám podobným problémům v budoucnu podařilo vyhnout. Díky síti ARROWS International řeší ARROWS advokátní kancelář i případy s mezinárodním prvkem, pokud to bude pro vaši situaci relevantní.

FAQ: Vývoj software za použití umělé inteligence

1. Patří mi AI-generovaný kód, pokud ho zaměstnanec vytvořil během pracovní doby?
Měl by vám patřit, pokud to spadá do rozsahu jeho pracovních povinností. Autorský zákon (č. 121/2000 Sb., § 58 odst. 1) stanoví, že autorská práva k dílu vytvořenému zaměstnancem při plnění jeho pracovních povinností vykonává zaměstnavatel vlastním jménem a na vlastní účet.Nicméně, explicitní klauzule v pracovní smlouvě toto ujednání výrazně posiluje a předchází sporům, zejména u AI-generovaného kódu. Bez jasné formulace a dokumentace by mohlo dojít k nejasnostem ohledně tvůrčího příspěvku.Také je dobré dokumentovat, jaký přístup měl zaměstnanec k AI, aby později bylo jasné, že tam byla lidská tvůrčí práce a ne "pouhé kliknutí na tlačítko". Pokud si nejste jistí, nebo máte starší smlouvu bez takovéhoto ustanovení, zeptejte se právníků z ARROWS na office@arws.cz.

2. Pokud si najmu agenturu a nebudeme mít smlouvu o převzetí práv, mohu kód používat?
Máte zřejmě licenci – právo ho používat – ale ne vlastnictví. To znamená, že agentura ho může dát taky konkurenci, nebo si ho může vzorovat pro jiné klienty. To je vážný problém, speciálně pokud chcete kód později prodat nebo když se chystáte na prodej firmy. Bez vlastnictví vám takový kód při prodeji nepůjde zpeněžit a kupující bude nervózní a bude snižovat cenu. Měli byste si to s agenturou dojednat teď, třeba dodatkem k původní smlouvě. Pomoci s vyjednáváním a redakcí smlouvy vám mohou právníci z ARROWS na office@arws.cz.

3. Je AI-generovaný kód chráněn autorským právem?
Jen částečně. Pokud jde o kód, který AI vygenerovala bez dalšího lidského přispění, autorské právo se na něj nevztahuje. Pokud ale v tom kódu je váš přístup, vaše úpravy, vaše architektonické rozhodnutí a vaše editory, pak ta část autorským právem chráněna je. Tady je kriticky důležitá dokumentace – logy promptů, verze souborů, design dokumenty. Právníci z ARROWS vám pomohou si to ujasňovat pro váš konkrétní případ a v případě sporu vám pomohou prosazovat vaše práva.

4. Jaký je rozdíl mezi autorským právem a ochranou obchodního tajemství na AI-generovaný kód?Autorské právo chrání "výraz" – tedy jak je kód napsán, jeho konkrétní formu. Obchodní tajemství chrání "informaci" – tedy to, že kód existuje a jakou funkci plní.Autorské právo vás chrání před tím, aby to někdo fyzicky zkopíroval. Obchodní tajemství se vás snaží chránit před tím, aby vůbec věděli, jak kód funguje a co v něm je. Pro autorské právo se obecně nevyžaduje registrace, ale trvá po určitou dobu, pak vyprší. Obchodní tajemství trvá, dokud je informace tajná a přijímáte opatření k jejímu utajení; pokud se prozradí, ochrana končí.U AI-generovaného kódu, když autorské právo není jisté, se ochrana obchodního tajemství často hodí víc. Právníci z ARROWS vám pomohou rozhodnout, které řešení je pro vás správné, nebo zda je nejlepší kombinovat obě.

5. Co se stane, když AI-generovaný kód porušuje něčí autorské právo?
Pokud váš AI-generovaný kód obsahuje kousky kódu, který AI zkopírovala z open-source nebo z proprietárního kódu třetí strany bez svolení, mohli byste být žalováni za porušení autorských práv. Odpovědnost padá na vás, ne na AI firmu – obvykle mají v podmínkách disclaimer, který je zprošťuje odpovědnosti. To je důvod, proč se musí provádět licenční audit a proč byste měli být opatrní s tím, jaký kód do aplikace integrujete. Právníci z ARROWS mohou zajistit audit a přípravu obranné strategie, pokud byste se ocitli v soudním sporu.

6. Jaké povinnosti na mě klade EU AI Act, pokud vyvíjím AI-asistovaný software?
Pokud váš software je klasifikován jako "vysokorizikové AI" (například rozhodování o zaměstnávání, přístupu k službám, úvěrovém hodnocení apod.), musíte splňovat přísné povinnosti: detailní dokumentaci, testování, záznam o událostech, lidský dohled a kybernetickou bezpečnost. Tyto povinnosti se postupně zavádějí a pro vysokorizikové systémy budou plně účinné od srpna 2026. Není-li váš software v vysokorizikové kategorii, máte lehčí povinnosti – zejména transparentnost (musíte říci uživatelům, že je tam AI), ale měli byste si ověřit, do jaké kategorie váš systém spadá. Právníci z ARROWS vám mohou udělat audit compliance a mapování, na co se zaměřit. Kontaktujte je na office@arws.cz.

Upozornění: Informace obsažené v tomto článku mají pouze obecný informativní charakter a slouží k základní orientaci v problematice dle právního stavu k roku 2026. Ačkoliv dbáme na maximální přesnost obsahu, právní předpisy a jejich výklad se v čase vyvíjejí. Jsme ARROWS advokátní kancelář, subjekt zapsaný u České advokátní komory (náš orgán dohledu), a pro maximální bezpečí klientů jsme pojištěni pro případ profesní odpovědnosti s limitem 400.000.000 Kč. Pro ověření aktuálního znění předpisů a jejich aplikace na vaši konkrétní situaci je nezbytné kontaktovat přímo ARROWS advokátní kancelář (office@arws.cz). Neneseme odpovědnost za případné škody vzniklé samostatným užitím informací z tohoto článku bez předchozí individuální právní konzultace.