Řešíte stejný problém?
Kontaktujte nás
Kontaktujte nás
Mgr. Vendula Růžková, LL.M., MBA
advokátka
Ať už máte problém z jakékoli oblasti práva, neváhejte se na mě obrátit. Ráda se o Vašem případu dozvím více.
České podniky brzy čeká nová povinnost v oblasti whistleblowingu. Budou muset přijímat a vyšetřovat oznámení o možném porušení práva ve své organizaci a chránit oznamovatele před odvetnými opatřeními. Oficiálním cílem je usnadnit oznamování protiprávního jednání a tím přispět k ochraně veřejných zájmů, například ochraně životního prostředí, kvalitě potravin, placení daní atd.
Zavedení whistleblowing procesu lze pojmout formálně a jen papírově splnit nezbytné minimum. Nebo je možné k zavedení whistleblowing procesu přistoupit pozitivně, zavést funkční a efektivní systém a přesvědčit zaměstnance, že mají problémy řešit nejdříve interně. Zaměstnavatel tak může hrozící neshody vyřešit vlastními silami, bez zapojení úřadů (a médií!). A v důsledku ušetřit, zlepšit své procesy, například v oblasti nákupu, kontroly kvality nebo nakládání s odpady, a ochránit svoji pověst.
Povinnost zavést whistleblowing systém vychází ze směrnice EU o ochraně oznamovatelů (směrnice č. 2019/1937). Ta je již platná a účinná. V České republice ji upřesní nový zákon o ochraně oznamovatelů, který právě projednává Poslanecká sněmovna.
Lhůtu pro přijetí zákona (17. prosinec 2021) Česká republika nestihla. Proto lze očekávat, že návrh zákona bude projednán poměrně rychle, zřejmě do konce roku 2023, a lhůta pro splnění podmínek nového zákona tak bude krátká.
Whistleblowing zákon je také předmětem poměrně silné diskuse. V Parlamentu zřejmě dojde k rozšíření jeho záběru o další oblasti či zakotvení povinnosti přijímat a řešit i anonymní oznámení. Proto je vhodné legislativní vývoj alespoň v hlavních bodech sledovat.
Povinnosti plynoucí z této nové regulace nebudou omezeny na vybrané sektory. Dotknou se všech zaměstnavatelů, úřadů i samosprávy. Všichni budou muset reagovat na podněty, ať se k nim dostanou přímo nebo zprostředkovaně. A zejména chránit oznamovatele před odvetnými opatřeními, které popíšeme dále.
Řada subjektů bude mít ale výrazně více povinností, zejména zavedení komplexního whistleblowing procesu.
O které subjekty se bude zejména jednat?
Směrnice a návrh zákona vymezují 14 oblastí, ve kterých bude moci oznamovatel informovat o možném porušení pravidel a organizace bude povinna ve stanovených lhůtách jeho oznámení prošetřit, případně přijmout nápravná a opatření a zajistit ochranu oznamovatele před odvetou.
O jaké oblasti se jedná především?
To zdaleka není všechno. Návrh zákona to rozšiřuje i na okruh všech trestných činů, které může právnická osoba spáchat. A poslanecký pozměňovací návrh i na všechny přestupky, které lze právnické osobě přičíst.
Zákon tedy dopadne vlastně na všechny.
Organizace uvedené v předchozí části budou povinny zavést komplexní whistleblowing proces. Ten musí zahrnovat zejména:
Návrh zákona zavádí pokuty. Pro oznamovatele, prošetřovatele a hlavně regulovaný subjekt jako takový. V jaké výši?
Oznamovatel může být pokutován za vědomě nepravdivé oznámení, oznámení podané s úmyslem někoho poškodit až do 50.000,- Kč.
Prošetřovatel, který i interně zpřístupní informace o oznamovateli nebo jinak ohrozí vyšetření oznámení, může dostat pokutu až 100.000,- Kč.
Regulovaný subjekt, která nezavede funkční whistleblowing systém, ač mu to zákon uloží, hrozí pokuta až do 1.000.000,- Kč. K tomu ovšem musíme připočíst riziko, že zaměstnanci, kteří nebudou mít možnost své podezření oznámit interně, nebo nebudou vnitřnímu systému důvěřovat, oznámení pošlou jinam, na úřady, do médií. A i tak budou chráněni před odvetnými opatřeními.
Když nám na sebe necháte kontakt, heslo Vám rádi zašleme. K celé databází mají přístup zdarma i naši klienti a je stejné jako heslo k naší veřejné Wi-Fi v zasedacích místnostech.
JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D
advokát, partner
Podělte se s námi prosím o: