
Přemýšlíte o expanzi na rakouský trh, nebo už na něm aktivně působíte? Rakousko, náš soused s bohatou obchodní historií a silnou ekonomikou, nabízí českým firmám lákavé příležitosti. Ale pozor, vstup na tento vyspělý trh není jen o překročení hranic – je to vstup do specifického právního a regulatorního prostředí. Úspěch v Rakousku vyžaduje nejen kvalitní produkt či službu, ale i důkladnou znalost místních pravidel hry. Podcenění právních aspektů může vést k citelným finančním ztrátám, zbytečným sporům a poškození reputace.
Ať už řešíte založení společnosti, přípravu smluv s rakouskými partnery, vysílání zaměstnanců, nebo bohužel i vymáhání pohledávek, bez expertní právní pomoci se snadno můžete dostat do úzkých. Advokátní kancelář ARROWS je tu od toho, aby vám cestu rakouským právním labyrintem usnadnila. Naši specialisté se na česko-rakouské obchodní vztahy dlouhodobě zaměřují a pomáhají klientům předcházet problémům i efektivně řešit ty stávající.
Jaké zásadní oblasti byste měli mít pod kontrolou? Od založení firmy, přes specifika rakouských smluv a pracovního práva, až po nejčastější „právní miny“, jako je obávaná „zdánlivá samostatná výdělečná činnost“ či přísný zákon proti mzdovému dumpingu (LSD-BG).
(tým ARROWS International, advokátní kancelář)
Rozhodnutí o formě vašeho podnikání v Rakousku je prvním a zásadním krokem. Ovlivní nejen vaše daňové a administrativní povinnosti, ale i míru vašeho ručení a flexibilitu. Správná volba právní formy je klíčová, protože špatné rozhodnutí může vést k osobní odpovědnosti za dluhy podniku nebo k zbytečně vysokým administrativním a finančním nákladům.
Pro české subjekty se nabízí několik možností:
1. OSVČ (Einzelunternehmer) Pro některé české živnostníky může být lákavé pokračovat pod českým živnostenským listem v rámci přeshraničního poskytování služeb. To je možné pro krátkodobé, nepravidelné či příležitostné služby, přičemž váš osobní život – rodina, bydlení – musí zůstat v České republice.
Při trvalejším působení, tedy pokud vaše činnost v Rakousku přesáhne rámec dočasnosti a příležitostnosti, je však nutná registrace rakouské živnosti (Gewerbeanmeldung). Tento proces obnáší ohlášení na příslušném živnostenském úřadu (Gewerbebehörde) a splnění dalších podmínek, jako je například doklad o trvalém pobytu v Rakousku (pokud nejste občanem EU).
Důležité je si uvědomit, že podnikatel jako fyzická osoba ručí za případné obchodní dluhy neomezeně, tedy veškerým svým majetkem.
2. GmbH (Gesellschaft mit beschränkter Haftung – obdoba českého s.r.o.): Pro firmy je nejčastější a často nejvhodnější volbou založení společnosti s ručením omezeným. Tato forma nabízí klíčovou výhodu omezeného ručení společníků – ti ručí jen do výše svých nesplacených vkladů do základního kapitálu společnosti.2 Založení GmbH v Rakousku je však administrativně i finančně náročnější než u OSVČ a v některých ohledech i než založení s.r.o. v České republice. Musíte počítat se základním kapitálem ve výši minimálně 35 000 EUR.
Z tohoto kapitálu musí být alespoň polovina, tedy 17 500 EUR, splacena v hotovosti při založení; nepeněžitý vklad musí být uhrazen celý. Celý proces založení GmbH trvá přibližně 4 až 5 týdnů a celkové náklady se mohou pohybovat mezi 1200 až 1700 EUR. Tyto náklady zahrnují ověření podnikatelského jména u hospodářské komory, sepsání společenské smlouvy nebo zprávy o založení formou notářského zápisu (což samo o sobě může stát 1000 až 1500 EUR), poplatek za registraci u obchodního soudu (cca 202 EUR) a další nezbytné registrace, například u finančního úřadu a správy sociálního zabezpečení.
Pro nově založené GmbH platí od 1. března 2014 výhoda v podobě snížené minimální daně z příjmu právnických osob, která v prvních pěti letech činí 500 EUR ročně, následně se zvyšuje na 1750 EUR ročně.
3. AG (Aktiengesellschaft – obdoba české a.s.): Pro větší podniky s vysokým kapitálovým požadavkem nebo pro ty, které plánují získávat kapitál prostřednictvím veřejné nabídky akcií, přichází v úvahu založení akciové společnosti. Minimální základní kapitál pro AG je stanoven na 70 000 EUR a musí být plně splacen v hotovosti.
Stejně jako u GmbH, akcionáři osobně neručí za závazky společnosti. Výhodou AG oproti GmbH může být snazší převoditelnost akcií, která nevyžaduje notářský zápis a nemusí být zapsána v obchodním rejstříku.
4. FlexCo (Flexibilní kapitálová společnost): Od 1. ledna 2024 rakouské právo nabízí novou právní formu – FlexCo. Tato forma je zaměřena především na startupy a inovativní podniky, kterým má poskytnout větší flexibilitu ve financování a možnost snadnějšího zapojení zaměstnanců do firmy prostřednictvím zaměstnaneckých podílů. Minimální základní kapitál je stanoven na pouhé 1 EUR na společníka, což výrazně snižuje vstupní bariéru.
(advokát, který Vám v Rakousku pomůže - Vojtěch Sucharda, vedoucí advokát ARROWS International)
Krátkodobé a nepravidelné služby lze často poskytovat na základě českého živnostenského oprávnění. Je však nezbytné splnit ohlašovací povinnosti vůči rakouským úřadům, konkrétně podat tzv. Notifikaci přeshraničního poskytování služeb (Gewerbeanzeige) před zahájením činnosti.
Pokud je však vaše činnost v Rakousku pravidelnější, soustavnější a déletrvající, je založení rakouské obchodní společnosti nebo alespoň organizační složky (pobočky) zpravidla nevyhnutelné, abyste se vyhnuli potenciálním problémům s nelegálním podnikáním či zdánlivou samostatně výdělečnou činností. Právníci ARROWS vám pomohou pečlivě posoudit vaši konkrétní situaci, zvážit všechny relevantní faktory a zvolit optimální právní strukturu pro vaše podnikání v Rakousku.
Nejste si jisti, která forma je pro váš byznys v Rakousku ta pravá? Obáváte se administrativní zátěže spojené se založením GmbH? Právníci z ARROWS vám poskytnou komplexní poradenství, provedou vás celým procesem založení společnosti od A do Z a zajistí, aby byl váš vstup na rakouský trh co nejhladší.
Rakouské smluvní právo, které je zakotveno především ve Všeobecném občanském zákoníku (Allgemeines bürgerliches Gesetzbuch – ABGB) a Podnikatelském zákoníku (Unternehmensgesetzbuch – UGB), ctí princip smluvní svobody. To v praxi znamená, že si s vašimi rakouskými obchodními partnery můžete dohodnout podmínky spolupráce poměrně volně.
Tato svoboda však není bezbřehá. Vaše smluvní ujednání nesmí být v rozporu s dobrými mravy nebo s kogentními (donucujícími) zákonnými ustanoveními, která nelze smluvně obejít. Je také důležité dbát na formu smlouvy. Ačkoliv rakouské právo uznává platnost i ústních dohod, u některých typů smluv, jako jsou například smlouvy o poskytnutí záruky, pojišťovací smlouvy, smlouvy podléhající ochraně spotřebitele, nebo při zakládání společností a převodech obchodních podílů ve společnostech s ručením omezeným, je vyžadována písemná forma, případně dokonce forma notářského zápisu.
Velmi často se v obchodním styku s rakouskými firmami setkáte s tím, že váš partner bude trvat na uzavření smlouvy na základě svých Všeobecných obchodních podmínek (Allgemeine Geschäftsbedingungen – AGB). Právě zde je namístě maximální obezřetnost. Rakouské právo stanoví, a to je pro vás klíčové, že AGB nesmí druhou smluvní stranu nepřiměřeně znevýhodňovat a jsou platné pouze tehdy, pokud s nimi tato protistrana výslovně souhlasila.
Nestačí tedy, že AGB jsou někde zveřejněny na webových stránkách partnera; musí být prokazatelně součástí vašeho smluvního ujednání. Důkladně si proto AGB vždy prostudujte. Zaměřte se zejména na ustanovení týkající se odpovědnosti za vady dodaného zboží či služeb, výše a podmínek smluvních pokut, možností a důvodů pro odstoupení od smlouvy, volby rozhodného práva a místní příslušnosti soudu pro případné spory.
Nenechte se uchlácholit tvrzením, že se jedná o „standardní“ dokument, protože právě v těchto „standardních“ podmínkách se mohou skrývat pro vás velmi nevýhodná ujednání. I když je ochrana podnikatelů v rámci AGB obecně slabší než ochrana spotřebitelů, rakouské právo a judikatura (např. Nejvyššího soudního dvora – OGH) poskytují určitou míru ochrany proti zjevně nepřiměřeným nebo překvapivým klauzulím i ve vztazích mezi podnikateli. Například rakouské soudy opakovaně řešily případy, kdy byly nepřiměřené klauzule v AGB prohlášeny za neplatné.
Máte před sebou smlouvu od rakouského partnera a nejste si jisti jejími ustanoveními nebo obsahem jeho AGB? Právníci ARROWS provedou důkladnou revizi smluv a AGB, identifikují potenciální rizika a pomohou vám vyjednat férové podmínky. Chráníme vaše zájmy, aby vaše obchodní vztahy v Rakousku stály na pevných základech.
Pokud plánujete v Rakousku zaměstnávat pracovníky, ať už místní nebo vyslané z České republiky, musíte bezpodmínečně respektovat rakouské pracovní právo. To se v některých důležitých aspektech liší od české právní úpravy a jeho neznalost či podcenění může vést k vážným komplikacím a finančním postihům.
Jedním z výrazných rozdílů je úprava náhrady mzdy při nemoci zaměstnance. Zatímco v České republice vyplácí zaměstnavatel náhradu mzdy po dobu prvních 14 kalendářních dnů nemoci, v Rakousku je tato doba podstatně delší. Zaměstnavatel zde vyplácí náhradu mzdy po dobu 6 až 12 týdnů, a to ve výši 100 % předchozí mzdy zaměstnance. Konkrétní délka tohoto období závisí na délce trvání pracovního poměru daného zaměstnance u zaměstnavatele.
Po uplynutí této doby plné náhrady mzdy následuje období dalších 4 týdnů, během kterých náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši 50 %. Během tohoto období již může zaměstnanec souběžně čerpat i nemocenskou od zdravotní pojišťovny, avšak také v poloviční výši. Dalším rozdílem je nárok na dovolenou. V Rakousku mají zaměstnanci při pětidenním pracovním týdnu nárok na 25 pracovních dnů dovolené ročně, což odpovídá pěti týdnům.
Pokud vaši zaměstnanci vykonávají v Rakousku regulované povolání (např. lékaři, právníci, inženýři, někteří řemeslníci), je nezbytné zajistit uznání jejich profesní kvalifikace získané v České republice rakouskými úřady. Tyto rozdíly v nákladech na pracovní sílu a administrativních požadavcích je nutné pečlivě zohlednit ve vašich obchodních a finančních plánech.
Specifickou a velmi přísně regulovanou oblastí je vysílání pracovníků do Rakouska. Před samotným zahájením prací vašich zaměstnanců na rakouském území jste povinni splnit ohlašovací povinnost. Toto hlášení se provádí elektronicky prostřednictvím příslušných formulářů, nejčastěji formuláře ZKO3 pro většinu typů vyslání. Pro dočasné přidělování zaměstnanců (Arbeitskräfteüberlassung) se používá formulář ZKO4 a pro mobilní zaměstnance v oblasti dopravy (např. řidiče) formulář ZKO3-T.
(na fotografii Zuzana Liškařová, vedoucí právnička střediska ARROWS International)
Klíčovou povinností je garantovat vyslaným pracovníkům rakouské mzdové a pracovní podmínky, zejména minimální mzdu stanovenou příslušnou rakouskou kolektivní smlouvou pro daný obor a pracovní zařazení. Dále musíte vést a na pracovišti v Rakousku mít k dispozici pro případnou kontrolu rozsáhlou dokumentaci v německém jazyce. Podrobněji se k těmto povinnostem a souvisejícím sankcím vrátíme v kapitole o zákonu LSD-BG.
Zvláštní pozornost je třeba věnovat vysílání pracovníků v oboru stavebnictví, kde platí další specifická pravidla a povinnosti vůči Stavební dovolenkové a odstupňové pokladně (Bauarbeiter-Urlaubs- und Abfertigungskasse – BUAK). Podcenění těchto administrativních kroků může vést k zákazu činnosti nebo vysokým pokutám ještě předtím, než se vůbec začne řešit otázka samotné výše mzdy.
Pracovněprávní předpisy a pravidla pro vysílání pracovníků jsou v Rakousku komplexní a jejich porušení může vést k vysokým sankcím. Právníci ARROWS vám pomohou se v nich zorientovat, připravit potřebnou dokumentaci a zajistit soulad s rakouskou legislativou, včetně registrací a komunikace s úřady.
I při nejlepší snaze a pečlivě připravených smlouvách se může stát, že váš rakouský obchodní partner neuhradí faktury včas nebo vůbec. Nezaplacené pohledávky mohou vážně ohrozit cashflow vaší firmy, a proto je důležité vědět, jak v takové situaci postupovat. Vymáhání pohledávek v zahraničí má svá specifika, ale dobrou zprávou je, že v rámci Evropské unie existují nástroje, které tento proces mohou výrazně usnadnit a zefektivnit.
Prvním a často nákladově nejefektivnějším krokem je pokus o mimosoudní vymáhání. Specializované inkasní agentury, které mají zkušenosti s rakouským trhem a spolupracují s místními partnery, mohou dosáhnout úspěšnosti kolem 40 %. Výhodou je, že zhruba do dvou měsíců bývá jasno, zda je dlužník ochoten spolupracovat a dohodnout se na splátkovém kalendáři či jiném řešení.
Některé agentury pracují na principu "No Win, No Fee", což znamená, že odměnu platíte pouze v případě úspěšného vymožení pohledávky. Pro udržení dobrých obchodních vztahů nebo minimalizaci nákladů může být tato cesta atraktivní.
Pokud mimosoudní cesta selže, nezbývá než se obrátit na soud. Obecně platí, že žalobu na dlužníka podáváte u soudu v té zemi, kde má dlužník své sídlo (u právnické osoby) nebo bydliště (u fyzické osoby). Pro usnadnění přeshraničních sporů v rámci EU byly zavedeny speciální evropské nástroje:
1. Evropský platební rozkaz (EPR): Tento nástroj je velmi efektivní pro nesporné peněžité nároky. Jedná se o zjednodušené písemné řízení založené na standardizovaných formulářích, které se vyplňují online. Soud návrh pouze formálně přezkoumá (nezkoumá důkazy do hloubky) a pokud jsou splněny podmínky, měl by do 30 dnů od podání návrhu vydat evropský platební rozkaz. Tento rozkaz je poté doručen žalovanému, který má 30 dní na to, aby buď zaplatil, nebo podal odpor.
Pokud odpor nepodá, stává se EPR vykonatelným a lze na jeho základě vést exekuci v kterémkoli členském státě EU, včetně Rakouska. V Rakousku je pro řízení o EPR centrálně příslušný Okresní soud pro obchodní věci ve Vídni (Bezirksgericht für Handelssachen Wien – BGHS), pokud je návrh podáván v německém jazyce. Náklady na podání návrhu na EPR v Rakousku začínají na relativně nízké částce, přibližně 23 EUR, v závislosti na výši pohledávky.
2. Evropský exekuční titul (EET): Tento nástroj se používá pro pohledávky, které již byly soudně přiznány (např. českým soudem) a jsou nesporné. EET potvrzuje, že rozhodnutí splňuje určité minimální standardy, a umožňuje jeho přímý výkon v jiném členském státě bez nutnosti dalšího mezitímního řízení o uznání (tzv. exequatur).
Pokud disponujete vykonatelným titulem (ať už českým rozsudkem s doložkou vykonatelnosti a příslušným certifikátem EU, jako je osvědčení EET, nebo přímo rakouským soudním rozhodnutím či evropským platebním rozkazem), samotné exekuční řízení v Rakousku provádějí rakouské orgány podle rakouských právních předpisů.
Návrh na nařízení exekuce (Exekutionsantrag) se podává u místně příslušného okresního soudu (Bezirksgericht) v Rakousku. Místní příslušnost se zpravidla řídí místem bydliště dlužníka (u fyzických osob) nebo sídlem (u právnických osob), případně místem, kde se nachází majetek určený k postižení (např. nemovitost). Návrh lze podat písemně nebo v některých případech i ústně do protokolu u soudu.
Samotný výkon rozhodnutí (např. exekuci na movitý majetek, srážky ze mzdy, obstavení bankovních účtů) pak provádí rakouský soudní exekutor (Gerichtsvollzieher). Je důležité si uvědomit, že český soudní exekutor nemůže přímo postihovat majetek dlužníka nacházející se na území Rakouska. Může však využít například evropský exekuční titul k tomu, aby požádal o zahájení exekuce prostřednictvím svého rakouského kolegy. I s evropským titulem tak vstupujete pro samotný výkon do rakouského právního systému, což vyžaduje znalost místních exekučních postupů.
Čelíte nezaplaceným fakturám od rakouských odběratelů? Nevíte, jak postupovat při vymáhání dluhu v Rakousku? Právníci ARROWS mají rozsáhlé zkušenosti s přeshraničním vymáháním pohledávek. Pomůžeme vám zvolit nejefektivnější strategii, ať už mimosoudní, nebo soudní cestou s využitím evropských nástrojů, a zastoupíme vás v řízení před rakouskými soudy a úřady.
Rakousko je sice blízký trh, ale jeho právní systém má svá specifika, která mohou být pro nepřipravené české firmy skutečným minovým polem. Podívejme se na ty nejčastější a nejrizikovější oblasti. Podcenění těchto oblastí může vést nejen k finančním ztrátám, ale i k poškození reputace a v krajním případě i k zákazu činnosti na rakouském trhu.
Jedním z největších strašáků pro firmy, které v Rakousku využívají služeb externích spolupracovníků – typicky osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) – je tzv. zdánlivá samostatná výdělečná činnost, německy Scheinselbstständigkeit. Jde o situaci, kdy osoba sice formálně vystupuje jako nezávislý podnikatel (např. na základě živnostenského oprávnění a fakturuje za své služby), ale ve skutečnosti vykonává práci způsobem a za podmínek, které jsou typické spíše pro zaměstnance.
Rakouské kontrolní orgány, zejména finanční policie (Finanzpolizei) a správa sociálního zabezpečení (Österreichische Gesundheitskasse – ÖGK), tuto oblast velmi pečlivě sledují. Důvodem je, že takovéto uspořádání spolupráce je často vnímáno jako snaha o obcházení povinných odvodů na sociální a zdravotní pojištění, daně z příjmu ze závislé činnosti a dalších zaměstnaneckých benefitů a ochran. Nejde tedy jen o formální správnost smluv, ale o ochranu rakouského sociálního systému a trhu práce.
Největší riziko hrozí v odvětvích, kde je v České republice běžnější praxí využívání OSVČ i na pozicích, které by jinde byly obsazeny zaměstnanci, často s cílem "ušetřit" na vedlejších nákladech práce. Typickým příkladem je stavebnictví. Rakouské úřady jsou na tuto praxi obzvláště citlivé a kontroly jsou zde časté a důkladné. Je důležité si uvědomit, že klasifikace vztahu jako OSVČ versus zaměstnanec se může podle českého a rakouského práva lišit.
Co je v ČR akceptováno jako legitimní výkon samostatné činnosti, může být v Rakousku posouzeno jinak. Například některé činnosti, jako jsou bourací práce, jsou v Rakousku zásadně považovány za práci, kterou mají vykonávat zaměstnanci, nikoli OSVČ. Při posuzování, zda se jedná o Scheinselbstständigkeit, není rozhodující pouze to, co je napsáno ve smlouvě (např. "Smlouva o dílo" nebo "Příkazní smlouva").
Klíčový je tzv. "skutečný hospodářský obsah" vztahu (Wahrer wirtschaftlicher Gehalt), jak stanoví například § 2 rakouského zákona proti mzdovému a sociálnímu dumpingu (LSD-BG). Kontrolní orgány zkoumají celou řadu kritérií, mezi něž patří míra podřízenosti pokynům zadavatele (Weisungsgebundenheit), integrace osoby do organizační struktury zadavatele, používání pracovních prostředků a infrastruktury zadavatele, nemožnost odmítnout přidělenou práci, způsob odměňování (zda je placeno za čas, nikoli za konkrétní výsledek/dílo), absence vlastního podnikatelského rizika a nemožnost nechat se zastoupit jinou osobou.
Pokud rakouské úřady dospějí k závěru, že se ve vašem případě jedná o Scheinselbstständigkeit a vašeho externího spolupracovníka překlasifikují na zaměstnance, důsledky mohou být velmi vážné. Hrozí vám především doměření dlužných odvodů na sociální a zdravotní pojištění, a to jak části, kterou měl platit zaměstnavatel, tak i části, kterou měl platit zaměstnanec.
Toto doměření může být provedeno až pět let zpětně. Dále vám může být doměřena daň z příjmu ze závislé činnosti a případně i DPH. Kromě těchto finančních doplatků mohou být uloženy také citelné správní pokuty. Tyto pokuty mohou dosáhnout výše až 20 000 EUR za každého takto nesprávně klasifikovaného "zaměstnance". Pro menší firmy a OSVČ mohou být takovéto sankce skutečně likvidační. Aby toho nebylo málo, dotyčný "OSVČ", který byl překlasifikován na zaměstnance, může navíc zpětně uplatňovat veškeré nároky vyplývající z pracovního poměru, jako je nárok na placenou dovolenou, odstupné při ukončení "pracovního poměru", náhrada mzdy při nemoci atd.
Jak se tedy těmto závažným problémům vyhnout? Klíčová je prevence a pečlivé nastavení smluvních vztahů tak, aby odpovídaly skutečné povaze spolupráce. Smlouva by měla jasně zdůrazňovat nezávislost dodavatele (např. volbou vhodné smluvní typologie, jako je smlouva o dílo – Werkvertrag). Měla by obsahovat ujednání o možnosti dodavatele odmítnout konkrétní zakázku, o používání vlastních pracovních prostředků a nástrojů dodavatele, o nesení vlastního podnikatelského rizika (např. odpovědnost za výsledek práce, nikoli jen za odpracovaný čas).
(tým ARROWS International, advokátní kancelář)
Ve smlouvě by neměly být sjednány pevné pracovní doby nebo konkrétní místo výkonu práce určené zadavatelem, pokud to nevyžaduje samotná povaha díla. Odměna by měla být sjednána za konkrétní dílo nebo projekt, nikoli jako pravidelná měsíční částka připomínající mzdu. Zásadní je, aby smluvní ujednání nejen formálně existovala, ale aby také plně odpovídala reálné praxi každodenní spolupráce!
Pokud realita ukazuje na závislý vztah, ani nejlépe formulovaná smlouva vás neochrání. Dalšími faktory, které mohou podpořit status nezávislého dodavatele, jsou například diverzifikace klientů (OSVČ nepracuje výhradně nebo převážně pro jednoho zadavatele) a vlastní marketingové a obchodní aktivity OSVČ, které prokazují jeho samostatné vystupování na trhu.
Problematika Scheinselbstständigkeit je v Rakousku velmi komplexní a judikatura se neustále vyvíjí. Právníci ARROWS mají s touto oblastí bohaté zkušenosti. Pomůžeme vám správně nastavit smluvní vztahy s vašimi rakouskými partnery nebo OSVČ, provést audit stávajících smluv a minimalizovat riziko drahých překlasifikací a pokut. Toto je oblast, kde se prevence skutečně vyplácí.
Rakouský zákon proti mzdovému a sociálnímu dumpingu (Lohn- und Sozialdumping-Bekämpfungsgesetz – LSD-BG) představuje další významnou právní oblast, které musí české firmy působící v Rakousku věnovat maximální pozornost. Hlavním cílem tohoto zákona je zajistit rovné podmínky na rakouském trhu práce, chránit zaměstnance (včetně těch vyslaných ze zahraničí) před mzdovým podhodnocením a zabránit nekalé konkurenci ze strany zaměstnavatelů, kteří by se snažili získat výhodu nedodržováním rakouských mzdových standardů.
Zákon se vztahuje na všechny zaměstnavatele, tedy jak na rakouské, tak i na zahraniční subjekty, které své zaměstnance dočasně vysílají k poskytování služeb na území Rakouska. LSD-BG, který nabyl účinnosti v roce 2017 a byl následně novelizován (významná novela BGBl. I Nr. 174/2021 s účinností od 1. září 2021), konsolidoval a v mnoha ohledech zpřísnil pravidla, která byla dříve roztroušena v různých právních předpisech, jako byl například zákon o úpravě pracovní doby (Arbeitsvertragsrechts-Anpassungsgesetz – AVRAG) nebo zákon o dočasném přidělování pracovníků (Arbeitskräfteüberlassungsgesetz – AÜG).
1. Nahlášení vyslání: Před samotným zahájením práce vyslaných zaměstnanců v Rakousku je zaměstnavatel povinen toto vyslání elektronicky nahlásit příslušným rakouským úřadům. K tomu slouží standardizované formuláře ZKO (Zentrale Koordinationsstelle für die Kontrolle der illegalen Beschäftigung). Nejčastěji se jedná o formulář ZKO3.
2. Dodržování rakouské minimální mzdy: Vyslaným zaměstnancům musí být po dobu jejich práce v Rakousku vyplácena mzda minimálně ve výši, která odpovídá mzdě stanovené příslušnou rakouskou kolektivní smlouvou (Kollektivvertrag) pro daný obor, region a pracovní zařazení zaměstnance.
Tato mzda zahrnuje nejen základní mzdu, ale i veškeré povinné příplatky (např. za přesčasy, práci v noci, o svátcích), zvláštní platby (např. 13. a 14. plat, pokud je kolektivní smlouvou stanoven) a další složky mzdy. Rakouské kolektivní smlouvy jsou často velmi detailní a komplexní, a proto je správné určení příslušné kolektivní smlouvy a správné mzdové zařazení zaměstnance (tzv. Einstufung) naprosto klíčové a často problematické.
3. Připravenost dokumentace: Zaměstnavatel je povinen vést a na místě výkonu práce v Rakousku (nebo na jiném určeném místě snadno dostupném pro kontrolu) mít k dispozici v německém jazyce celou řadu dokumentů. Mezi tyto dokumenty patří zejména pracovní smlouva vyslaného zaměstnance, mzdové záznamy (výplatní pásky), doklady o skutečné výplatě mzdy (bankovní výpisy), podrobné záznamy o odpracované pracovní době, dokumenty prokazující přihlášení zaměstnance k sociálnímu zabezpečení v domovském státě (typicky formulář A1) a doklady o správném mzdovém zařazení podle rakouské kolektivní smlouvy.
V případě přeshraničního dočasného přidělení pracovníků nese primární odpovědnost za připravenost těchto dokumentů rakouský uživatel (Beschäftiger), kterému zahraniční agentura pracovníky poskytuje.
Dodržování povinností vyplývajících z LSD-BG je v Rakousku přísně kontrolováno. Kontroly provádí především finanční policie (Finanzpolizei), ale i další orgány, jako je Stavební dovolenková a odstupňová pokladna (BUAK) ve stavebnictví nebo příslušné zdravotní pojišťovny. Sankce za porušení LSD-BG mohou být skutečně drakonické:
1. Pokuty za mzdové podhodnocení (Unterentlohnung):Pokud kontrola zjistí, že vyslaným zaměstnancům nebyla vyplacena mzda v náležité výši podle rakouských předpisů, hrozí zaměstnavateli vysoké pokuty. Strafní sazby jsou odstupňovány podle celkové výše nedoplatku na mzdách a mohou dosáhnout až 400 000 EUR.
Novelou z roku 2021 sice došlo ke zrušení tzv. kumulačního principu, kdy se pokuty sčítaly za každého jednotlivého podhodnoceného zaměstnance, nicméně počet dotčených zaměstnanců je stále relevantním faktorem při stanovení konkrétní výše pokuty v rámci zákonného rozpětí.
2. Pokuty za neposkytnutí nebo nevedení požadované dokumentace: I pouhé nepředložení nebo nesprávné vedení výše uvedených mzdových a pracovněprávních dokumentů je samostatně postihováno. Za toto porušení hrozí pokuta až do výše 20 000 EUR, a v případě opakovaného porušení dokonce až 40 000 EUR.
3. Další možné důsledky: Kromě finančních pokut může být zaměstnavateli při závažném nebo opakovaném porušení LSD-BG uložen zákaz výkonu činnosti v Rakousku. Informace o pravomocných odsouzeních za porušení LSD-BG jsou také evidovány ve speciálním registru (tzv. Strafevidenz), což může v budoucnu vést například k vyloučení firmy z účasti na veřejných zakázkách v Rakousku. Kontrolní orgány mají také pravomoc požadovat složení kauce k zajištění případné pokuty.
Existuje však určitá výjimka z působnosti LSD-BG pro vysokopříjmové zaměstnance. Zákon se nevztahuje na zaměstnance, jejichž pravidelný hrubý měsíční plat přesahuje 120 % maximálního vyměřovacího základu pro sociální pojištění (v roce 2024 tato hranice činila 7 272 EUR hrubého měsíčně). Tato výjimka se však týká jen relativně malé skupiny vysoce kvalifikovaných manažerů či specialistů.
Pro většinu běžně vysílaných pracovníků zákon platí v plném rozsahu. Je také důležité zmínit, že za určitých okolností, například pokud se jedná jen o malé pochybení, zaměstnavatel jednal pouze z lehké nedbalosti a neprodleně doplatil dlužnou mzdu, může kontrolní orgán nebo správní úřad od uložení pokuty upustit. Důležité je také vědět, že odpovědnost za dodržování LSD-BG může v některých případech dopadnout i na rakouského odběratele služeb (tzv. Auftraggeberhaftung), zejména u veřejných zakázek, kde může ručit za mzdové nároky zaměstnanců subdodavatele. To vytváří další tlak na dodržování předpisů i ze strany rakouských obchodních partnerů.
LSD-BG je jedním z nejkomplexnějších a nejrizikovějších předpisů pro české firmy působící v Rakousku. Naši právníci v ARROWS detailně znají problematiku LSD-BG, pomohou vám se správným nastavením mezd, přípravou veškeré dokumentace a zastoupí vás při kontrolách rakouských úřadů. Investice do prevence v této oblasti se vám mnohonásobně vrátí.
Kromě již zmíněných komplexních oblastí pracovního práva, vysílání pracovníků a problematiky zdánlivé samostatné výdělečné činnosti nesmíte při podnikání v Rakousku zapomenout ani na další důležité regulatorní a daňové povinnosti. Jejich opomenutí může vést k dalším komplikacím a finančním postihům.
Základním kamenem je správné nastavení a plnění daňových povinností.
Dále je třeba počítat s tím, že některé obory podnikání a živnosti mají v Rakousku specifické regulatorní požadavky nad rámec obecných registrací. To se týká zejména:
Tyto specifické požadavky představují další administrativní a někdy i finanční zátěž, se kterou je třeba počítat již ve fázi plánování vstupu na rakouský trh v daném odvětví.
Daňový systém a specifické oborové regulace mohou být pro české firmy matoucí. Naši právníci a spolupracující daňoví poradci v ARROWS vám pomohou zorientovat se v rakouských daňových povinnostech, zajistit včasné registrace a splnit všechny specifické požadavky pro vaši oblast podnikání.
Jak jste mohli vidět na předchozích řádcích, podnikání v Rakousku, ačkoliv geograficky a kulturně blízké, přináší celou řadu specifických právních výzev. Od správné volby formy podnikání a nástrah při zakládání společnosti, přes komplexní smluvní vztahy s rakouskými partnery a záludnosti jejich Všeobecných obchodních podmínek, až po mimořádně náročné pracovněprávní předpisy, zejména v oblasti vysílání pracovníků a boje proti mzdovému dumpingu (LSD-BG) či rizika spojená se zdánlivou samostatnou výdělečnou činností (Scheinselbstständigkeit).
Neopomenutelná jsou i specifika daňového systému a v neposlední řadě i postupy při vymáhání pohledávek, pokud obchodní partner svým závazkům nedostojí. V každé z těchto oblastí, a mnoha dalších, vám advokátní kancelář ARROWS může nabídnout expertní právní pomoc a podporu šitou na míru vašim potřebám.
Plánujete vstup na rakouský trh a potřebujete poradit se založením společnosti nebo přípravou smluv? Řešíte konkrétní právní problém s rakouským přesahem, například v oblasti pracovního práva, vymáhání pohledávek nebo daňových povinností? Nebo si jen chcete být jisti, že vaše stávající aktivity v Rakousku jsou plně v souladu s místními předpisy a minimalizujete tak riziko sankcí?
Neváhejte se na nás obrátit. Tým advokátní kanceláře ARROWS je připraven vám poskytnout úvodní konzultaci, analyzovat vaši situaci a navrhnout nejlepší možný postup. Kontaktujte nás ještě dnes a udělejte první krok k bezpečnému a úspěšnému podnikání v Rakousku!
Nechcete tenhle problém řešit sami? Věří nám více než 2000 klientů a jsme oceněni jako Právnická firma roku 2024. Podívejte se ZDE na naše reference.