Jak se daní prodej doplňků přes e-shop – fyzická osoba vs. s.r.o.

Pokud zvažujete prodej doplňků přes e-shop, volba právní formy podnikání je klíčová. Daňové dopady se zásadně liší, ovlivňují sazby daně, sociální a zdravotní pojištění, vedení účetnictví a DPH. Rozdíl mezi OSVČ a s.r.o. může činit statisíce korun ročně. Ukážeme vám konkrétní čísla, kdy se která forma vyplatí, a na jaké právní nástrahy si dát pozor.

Na obrázku vidíme advokáta řešícího problematiku volbu právní formy podnikání.

Rychlé shrnutí:
  • Daňová sazba: OSVČ platí 15 % daně z příjmů (do 36násobku průměrné mzdy) nebo 23 % (nad limit); s.r.o. platí 21 % z příjmů právnických osob, navíc 15 % srážkou z podílů na zisku
  • Sociální a zdravotní pojištění: OSVČ v roce 2026 platí minimálně 5 720 Kč sociálního pojištění a 3 306 Kč zdravotního pojištění měsíčně; zaplacené pojistné je daňově uznatelným výdajem; s.r.o. se řídí podle počtu zaměstnanců a jejich mezd
  • Registrace k DPH: Oba subjekty se stávají plátci DPH při překročení 2 milionů Kč obratu za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců; lhůta pro podání přihlášky je max. 10 pracovních dní
  • Výsledný zisk: Při nižších obrátkách (do cca 2 mil. Kč) je OSVČ obvykle výhodnější díky daňové slevě na poplatníka; nad 2–3 miliony Kč se vyplatí spíš s.r.o. díky možnosti ponechat zisk ve firmě se zdaněním 21 % a ochraně osobního majetku

Právní forma podnikání: základní volba s daňovými důsledky

Když se rozhodujete, zda prodávat doplňky jako fyzická osoba (OSVČ) nebo zakládat s.r.o., nejedná se jen o administrativu. Jde o to, jakou daň budete platit, jaký budete nést risk, a jak moc budete moci svůj zisk optimalizovat. Pro nastavení zdanění, výdajů a souvisejících povinností se v praxi vyplatí konzultovat daňové právo. Obě formy mají své místo a svůj smysl – je jen potřeba jasně pochopit jejich dosah.

OSVČ (fyzická osoba podnikající) je fyzickou osobou z hlediska daňového i právního, přestože vykonává samostatnou činnost. To znamená, že když váš e-shop způsobí nějaký závazek nebo škodu, ručíte za ni celým svým osobním majetkem – tedy i domem, autem, vklady na účtech. Tato povinnost vyplývá ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Z druhé strany je založení velmi jednoduché a levné.

S.r.o. (společnost s ručením omezeným) je právnickou osobou, která existuje nezávisle na vás. Ručí pouze do výše nesplaceného vkladu společníka zapsaného v obchodním rejstříku. Zákon o obchodních korporacích umožňuje minimální vklad 1 Kč, prakticky se však pro důvěryhodnost a počáteční kapitál doporučuje vložit vyšší částku. Zakladatel má tedy ochranu osobního majetku, ale za to se musí vypořádat s účetnictvím, sbírkou listin a složitější administrativou. Toto rozlišení se přímo odráží na daních, které platíte, a na povinnostech, které máte. Pokud při zpětné kontrole zjistíte chybu v evidenci nebo účtování, může být na místě postup podle článku Dodatečné daňové přiznání: Jak postupovat při zjištění chyby v účetnictví a eliminovat riziko vysokých sankcí.

Daň z příjmů: sazby a výpočet v roce 2026

Volba mezi OSVČ a s.r.o. není jen otázkou administrativy nebo odpovědnosti, ale také způsobu zdanění. Zatímco OSVČ daní příjmy přímo jako fyzická osoba progresivní sazbou, u s.r.o. dochází ke zdanění nejprve na úrovni společnosti a následně při výplatě zisku společníkovi.

1. OSVČ: dvoustupňová progresivní sazba

Jako fyzická osoba podnikající máte v roce 2026 následující daňový režim, podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů:

15 % daň se uplatňuje na základ daně do 36násobku průměrné mzdy. Průměrná mzda pro účely zákona o daních z příjmů v roce 2026 činí 48 967 Kč, takže 36násobek je 1 762 812 Kč. Do tohoto limitu patří váš základ daně po odečtu výdajů a zaplaceného sociálního a zdravotního pojištění.

23 % daň se uplatňuje na část základu daně, která tento limit přesahuje. Je to progresivní sazba, která se vztahuje jen na nadbytek.

Dodatečně máte právo na základní slevu na poplatníka ve výši 30 840 Kč ročně (nebo 2 570 Kč měsíčně), jak stanovuje zákon o daních z příjmů. Tato sleva se odečítá z vypočtené daně. Pro správné nastavení evidence příjmů a výdajů (včetně práce s pojistným a daňovými odpočty) se často řeší i účetní služby.

Příklad: Pokud máte jako OSVČ základ daně 1 000 000 Kč za rok (po odečtu výdajů a pojistného), vaše daň se počítá takto:

  • Základ daně (1 000 000 Kč) je pod limitem (1 762 812 Kč).
  • Daň = 1 000 000 Kč × 15 % = 150 000 Kč
  • Sleva na poplatníka = 30 840 Kč
  • Výsledná daň = 150 000 – 30 840 = 119 160 Kč

Pokud byste měli základ daně 2 000 000 Kč:

  • Část do limitu (1 762 812 Kč) × 15 % = 264 421.8 Kč
  • Část nad limit = (2 000 000 – 1 762 812) Kč = 237 188 Kč × 23 % = 54 553.24 Kč
  • Celková daň před slevou = 264 421.8 + 54 553.24 = 318 975.04 Kč
  • Po odečtu slevy na poplatníka = 318 975 – 30 840 = 288 135 Kč (zaokrouhleno)
2. S.r.o.: dvoustupňové zdanění

Jako s.r.o. platíte 21 % daň z příjmů právnických osob z vašeho zdanitelného příjmu (zisk po odečtu veškerých nákladů). Tato sazba se neuplatňuje s žádnými limitami – výši zisků nezáleží, je to lineární 21 %.

Když si pak vybíráte zisk jako podíl na zisku, společnost musí srazit 15 % srážkovou daň (pokud jste fyzickou osobou a jediným společníkem), dle zákona o daních z příjmů. Toto je druhý stupeň zdanění.

Příklad: Má-li s.r.o. zisk 1 000 000 Kč:

  • Daň z příjmů PO = 1 000 000 × 21 % = 210 000 Kč
  • Zisk po dani = 1 000 000 – 210 000 = 790 000 Kč
  • Vyplatíte si 790 000 Kč jako podíl na zisku
  • Srážková daň = 790 000 × 15 % = 118 500 Kč
  • Váš čistý příjem = 790 000 – 118 500 = 671 500 Kč

Zdánlivě to vypadá hůře, ale právě zde se skrývá možnost optimalizace. Průběžné odčerpávání hotovosti ze společnosti (např. formou záloh) má ale specifická pravidla, která shrnuje článek Zálohy na výplatu podílu na zisku: Daňové a účetní souvislosti při průběžném odčerpávání firemní hotovosti. Pokud totiž část zisku investujete zpět do firmy, snižujete její zdanitelný zisk a tím pádem i daň. OSVČ tuto možnost nemá – bez ohledu na to, jestli si peníze vezmete nebo je necháte v podniku, jsou zdaněny stejně.

Srovnání na konkrétních číslech

1. OSVČ s paušálními výdaji 60 %:

  • Příjmy = 500 000 Kč
  • Paušální výdaje (60 %) = 300 000 Kč
  • Zisk pro výpočet pojistného / před DPPO = 200 000 Kč
  • Zaplacené sociální pojištění = 68 640 Kč (min. 12 × 5 720 Kč)
  • Zaplacené zdravotní pojištění = 39 672 Kč (min. 12 × 3 306 Kč)
  • Daňový základ (po odečtu výdajů a pojistného) = 91 688 Kč
  • Daň z příjmů (15 % z 91 688 Kč) = 13 753 Kč
  • Sleva na poplatníka = -30 840 Kč
  • Výsledná daň po slevě = 0 Kč
  • Celkové daňové a pojistné zatížení = 0 Kč (daň) + 68 640 Kč (SP) + 39 672 Kč (ZP) = 108 312 Kč
  • Kolik z příjmů zbude podnikateli = 500 000 Kč - 108 312 Kč = 391 688 Kč

2. S.r.o. se stejnými faktickými výdaji 60 % (300 000 Kč):

  • Příjmy = 500 000 Kč
  • Faktické výdaje (např. mzda jednatele, účetní, nájemné atd.) = 300 000 Kč
  • Zisk pro výpočet pojistného / před DPPO = 200 000 Kč
  • Daň z příjmů PO (21 %) = 42 000 Kč
  • Zisk po dani = 158 000 Kč
  • Pokud si zisk vyberete jako podíl na zisku, srážková daň = 158 000 × 15 % = 23 700 Kč
  • Náklady na účetního (průměr) = 18 000 Kč ročně
  • Celkové daňové a další zatížení (DPPO + srážková daň + účetní) = 42 000 + 23 700 + 18 000 = 83 700 Kč
  • Kolik z příjmů zbude podnikateli (formou dividend) = 158 000 - 23 700 = 134 300 Kč

Závěr: Při 500 tisících Kč příjmu je OSVČ výrazně výhodnější z pohledu peněz, které zůstanou podnikateli k dispozici. U OSVČ je k dispozici 391 688 Kč, zatímco u s.r.o. 134 300 Kč. Zde OSVČ s minimálními odvody na pojištění a daňovou slevou jednoznačně vítězí.

Při obratu kolem 2 milionů Kč se situace začíná vyrovnávat. Při obratu nad 2,5–3 miliony Kč se s.r.o. postupně stává výhodnější.

Proč? Protože u OSVČ rostou odvody na sociální a zdravotní pojištění úměrně s vyšším ziskem a daňová progrese (23 %) začíná platit pro zisk nad 1 762 812 Kč. U s.r.o. si můžete část zisku nechat v podniku a ponechat ho v nižší sazbě 21 %, což umožňuje budoucí reinvestice bez dalšího zdanění.

Sociální a zdravotní pojištění u OSVČ

Zaplacené sociální a zdravotní pojištění jsou pro OSVČ daňově uznatelnými výdaji podle zákona o daních z příjmů. Snižují tak základ daně, z něhož se počítá daň z příjmů. Platíte je sice na účty příslušných pojišťoven, ale v konečném důsledku vám snižují daňovou povinnost. Jejich výše je však závislá na dosaženém zisku a na zákonem stanovených minimálních vyměřovacích základech.

V roce 2026 se minimální vyměřovací základ pro výpočet těchto odvodů zvýšil na 40 % průměrné mzdy, dle zákona o důchodovém pojištění a zákona o veřejném zdravotním pojištění. Při průměrné mzdě 48 967 Kč to znamená minimální měsíční vyměřovací základ cca 19 587 Kč.

Minimální měsíční zálohy pro OSVČ v roce 2026 (hlavní činnost), dle České správy sociálního zabezpečení a Ministerstva zdravotnictví:

  • Sociální pojištění: minimálně 5 720 Kč měsíčně (29,2 % z 19 587 Kč)
  • Zdravotní pojištění: minimálně 3 306 Kč měsíčně (13,5 % z 50 % průměrné mzdy, tj. z 24 483,5 Kč)

U začínajících OSVČ platí od počátku standardní minimální zálohy jako u ostatních OSVČ s hlavní činností.

Pro vedlejší činnost se minimální záloha na sociální pojištění počítá jako čtvrtina minimální zálohy pro hlavní činnost, tedy 1 430 Kč měsíčně (5 720 Kč / 4). Pro zdravotní pojištění se u vedlejší činnosti zálohy neplatí, doplatek se hradí až po podání přehledu. Rozhodná částka pro sociální pojištění pro vedlejší činnost v roce 2026 je 146 901 Kč ročně.

Toto znamená, že i když nevyděláte skoro nic, budete muset každý měsíc zaplatit minimálně cca 9 026 Kč (5 720 + 3 306) za sociální a zdravotní pojištění. Tyto zaplacené částky si pak můžete odečíst od základu daně z příjmů.

Skutečné zálohy se počítají z vašeho příjmu, a pokud váš zisk za rok stoupne, zvýší se i zálohy. Nejpozději tři měsíce po skončení roku si musíte podat přehled o příjmech a výdajích u zdravotní pojišťovny a ČSSZ. Pokud jste zaplatili více, než měl být váš roční příspěvek, dostanete přeplatek zpět. Pokud jste zaplatili méně, budete muset doplatit.

Nejčastější otázky k sociálnímu a zdravotnímu pojištění OSVČ

1. Musím platit sociální pojištění, pokud nemám příjmy?
Ano. I když váš e-shop dosud nevydělal ani korunu, musíte ze zákona platit minimální měsíční zálohy na sociální a zdravotní pojištění, pokud jde o vaši hlavní činnost. To je jedna z hlavních finančních povinností OSVČ, která často překvapí začínající podnikatele.

2. Může se mi sazba sociálního pojištění snížit, když si zařídím vedlejší činnost?
Ano, ale jen v určitých situacích. Pokud je vaše činnost vedlejší (máte například zaměstnání, jste student/důchodce a doplňky stravy prodáváte v přečase), můžete platit nižší zálohu nebo v určitých případech nemusíte platit zálohy vůbec, pokud zisk z vedlejší činnosti nepřekročí rozhodnou částku (pro rok 2026 je rozhodná částka pro sociální pojištění 146 901 Kč ročně).

3. Co se stane, když nebudu moct zaplatit sociální pojištění?
Vznikne vám dluh na pojistném a může nastat tzv. pohyb dlužnosti. ČSSZ v takových případech často upomíná a nakonec si může zajistit svou pohledávku i soudně, což může vyústit v exekuci. Navíc vznikají penále a úroky z prodlení, což se vám může promítnout na budoucím důchodu.

Registrace k DPH a limity v roce 2026

V roce 2026 platí následující pravidla, podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Máte povinnost registrovat se k DPH, pokud:

Váš obrat za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců překročil 2 000 000 Kč. V takovém případě se stáváte plátcem DPH od prvního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl limit překročen.

Prodáváte-li zboží na dálku (e-shop) spotřebitelům v jiných členských státech EU a váš celkový obrat z těchto prodejů přesáhne v kalendářním roce 10 000 EUR (cca 253 650 Kč při kurzu 25,365 Kč/EUR).

Tento limit je platný pro celkovou hodnotu zasílaného zboží z ČR do všech ostatních členských států EU, dle Směrnice Rady 2006/112/ES. V takovém případě se musíte zaregistrovat k DPH v rámci režimu One Stop Shop (OSS) v České republice (nebo v jiném členském státě EU) a odvádět DPH podle sazeb cílových zemí.

Lhůta pro podání přihlášky k registraci k DPH je 10 pracovních dnů od data, kdy se stanete plátcem (tj. od prvního dne druhého kalendářního měsíce po překročení obratu).

Praktické důsledky registrace k DPH

Zvýšená administrativa: Když se stanete plátcem DPH, budete muset:

  • Vystavovat  daňové doklady (faktury) s vyčíslenou DPH
  • Vést DPH evidenci
  • Podávat měsíční nebo čtvrtletní přiznání k DPH (včetně kontrolního hlášení)
  • Archivovat daňové doklady po dobu 10 let

Změna ceny produktů: Pokud jste dosud prodávali bez DPH (jako neplátce), vaše nová cena pro konečného spotřebitele bude o 21 % vyšší, pokud si neupravíte marži. To může zákazníky odradit – zejména když vidí, že si ostatní e-shopy (třeba v zahraničí, které prodávají do ČR bez DPH) DPH neúčtují.

Zároveň ale získáte výhodu: Jako plátce DPH si můžete odečíst DPH, kterou jste zaplatili na nákupu zboží a služeb pro svůj podnik. Pokud tedy nakupujete doplňky stravy od výrobce jako plátce, který vám vyfakturuje DPH, můžete si ji odečíst. Tímhle se vám obvykle vyplatí stát se plátcem.

Když si vezmete typický scénář: vykupujete zboží za 100 000 Kč bez DPH od dodavatele. Pokud je dodavatel plátcem DPH, vyfakturuje vám 121 000 Kč (100 000 + 21 % DPH).

Jako plátce DPH v ČR si těch 21 000 Kč DPH na vstupu odečtete. Pokud prodáte zboží za 150 000 Kč, vyberete DPH ve výši 21 % z 150 000 Kč, tedy 31 500 Kč. Odvod do státního rozpočtu = 31 500 Kč (DPH na výstupu) – 21 000 Kč (DPH na vstupu) = 10 500 Kč. To znamená, že zatímco jste odvedli DPH státu, odpočet DPH na vstupu vám efektivně snížil náklady na nákup zboží.

Nejčastější otázky k DPH pro e-shopy

1. Stanu se plátcem DPH povinně, i když nechci?
Ano. Když překročíte limit 2 milionů Kč za 12 po sobě jdoucích měsíců, neexistuje možnost se vyhnout registraci, dle zákona o DPH. Musíte ji podat do 10 pracovních dnů od konce měsíce, ve kterém jste limit překročili. Pokud si nejste jistí, kdy překročíte limit, můžete se stát plátcem dobrovolně už na začátku – pak se nemusíte obávat zpětného doplácení DPH.

2. Jaké sankce hrozí, když se nezaregistruji k DPH včas?
Správce daně vám může uložit pokutu za opožděné podání přihlášky k registraci k DPH. Pokuta se počítá zpravidla 0,05 % z DPH, která měla být zaplacena, za každý den zpoždění, maximálně do 5 % z daně, dle daňového řádu. To se může v praxi vyšplhat na stovky tisíc korun. Navíc si správce daně zachová právo na doměření DPH za období, kdy jste měli být plátcem a nebyli jste registrováni. To znamená, že budete muset zaplatit zpětně DPH plus úroky z prodlení.

3. Co když je můj e-shop malý a nechci se stát plátcem?
Můžete se snažit udržet svůj obrat pod limitem 2 milionů Kč. Ale je to riskantní strategie. Jednak se musíte přesně kontrolovat (správce daně to kontroluje sám), jednak si tím omezujete růst. Mnoho e-shopů se raději stane plátcem dobrovolně už v začátcích, aby měli jasno a abyste si mohli odečítat DPH z nákupů.

4. Kdy se mohu z DPH odhlásit?
Odhlásit se z DPH můžete, pokud váš obrat za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců nepřekročil 2 000 000 Kč a zároveň uplynulo 12 kalendářních měsíců od data, kdy jste se stali plátcem DPH. Případně pokud jste se stali plátcem DPH dobrovolně, můžete se odhlásit po 12 měsících, pokud to váš obrat dovoluje.

DPH u s.r.o.

U s.r.o. je registrace k DPH řešena stejně jako u OSVČ – podle obratu. S.r.o. se také stává plátcem DPH při překročení 2 milionů Kč za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, dle zákona o DPH.

Rozdíl je v tom, že s.r.o. má povinnost vést účetnictví a všechny daňové doklady si musí archivovat v běžné účetní praxi, dle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. To znamená, že DPH evidence je ve skutečnosti součástí běžné účetní správy, kterou si typicky zajišťuje s.r.o. u účetního. Takže administrativní zátěž je fakticky podobná, ale pro s.r.o. je to již součástí celkové účetní povinnosti.

Účetnictví, daňová evidence a paušální daň

Teď přichází otázka, jak vůbec evidovat své příjmy a výdaje. Má to přímý dopad na to, jaké výdaje si můžete odečíst, a tedy na daň. OSVČ má tři možnosti:

1. Paušální daň (od roku 2021)
Zaplatíte jedinou částku měsíčně, která zahrnuje daň z příjmů, sociální pojištění a zdravotní pojištění. Nemusíte podávat daňové přiznání. Příjmy nesmí přesáhnout 2 miliony Kč za rok, dle zákona o daních z příjmů.

V roce 2026 se paušální daň pro první pásmo (nejnižší příjmy) odhaduje na 9 984 Kč měsíčně, dle Ministerstva financí.

Výhoda: Žádná administrativa s příjmy a výdaji, jasné fixní náklady.

Nevýhoda: Nemůžete si uplatnit slevy na dani ani odčitatelné položky (např. úroky z hypotéky, dary). Paušální daň vám nevyhovuje, pokud máte vysoké skutečné náklady, které si nemůžete odečíst, nebo by vaše vypočtená daň po slevách byla nižší.

2. Daňová evidence (zjednodušená forma evidence)
Vedete si příjmy a výdaje, odpočítáváte skutečné výdaje. Platíte zálohy na sociální a zdravotní pojištění (podle zisků z minulého roku), které jsou daňově uznatelné. Daň z příjmů se vypočítává z daňového základu.

Výhoda: Jasně vidíte svoje skutečné náklady, můžete si odečíst reálné výdaje. Pokud máte vysoké náklady (nájemné, marketingové kampaně atd.), je to výhodné. Můžete uplatnit všechny daňové slevy a odpočty.

Nevýhoda: Musíte evidovat každou fakturu, potvrdit nákupy, platby – administrativa je vyšší než u paušální daně, ale nižší než u účetnictví.

3. Účetnictví (povinné od určitého obratu)
Vést si podvojné účetnictví, což znamená, že každou transakci zaznamenáváte na dvou místech (debet a kredit). To je značně komplexní a obvykle si to zajišťujete u účetního.

Pro OSVČ vzniká povinnost vést účetnictví, pokud její obrat za bezprostředně předcházející kalendářní rok přesáhl 25 milionů Kč, nebo pokud je zapsána v obchodním rejstříku, dle zákona o účetnictví. Samotné plátcovství DPH nezakládá povinnost vést účetnictví pro fyzické osoby – ty mohou i nadále vést daňovou evidenci.

Výhoda: Máte úplný přehled o majetku, závazcích, příjmech a nákladech. Účetnictví vytváří „fotku" finanční situace podniku, kterou můžete používat při jednáních s bankami, investory apod.

Nevýhoda: Náklady na účetního (minimálně 1 500–3 000 Kč měsíčně) a samotná administrativa je vysoká.

Paušální výdaje: jak fungují

Jako OSVČ si můžete místo skutečných výdajů odečíst paušální výdaje jako procento z příjmů, dle zákona o daních z příjmů:

  • 80 % z příjmů ze zemědělství, lesnictví, vodního hospodářství, či z řemeslných živností (max. 1 600 000 Kč)
  • 60 % z příjmů z ostatních živností (např. služby, prodej – to je váš případ, max. 1 200 000 Kč)
  • 30 % z pronájmu majetku (max. 600 000 Kč)

V případě prodeje doplňků přes e-shop jdete do kategorie 60 % paušálních výdajů.

Příklad: Máte příjmy 1 000 000 Kč z e-shopu. Paušální výdaje činí 1 000 000 × 60 % = 600 000 Kč. Zisk pro účely výpočtu pojistného = 400 000 Kč. Odvody SP/ZP se počítají z 50 % tohoto zisku. Zároveň zaplacené SP/ZP snižují daňový základ. To je výhodný postup, pokud jsou vaše skutečné výdaje nižší než tento paušál a chcete si minimalizovat administrativu.

Ale – pozor – existují situace, kdy se paušální výdaje nevyplatí. Když máte vysoké skutečné náklady, je lepší přejít na daňovou evidenci a odečítat si skutečné výdaje.

Pokud třeba nakupujete doplňky za 700 000 Kč, ale paušální výdaje jsou jen 600 000 Kč (při obratu 1 milion), pak využití paušálu není tak výhodné jako daňová evidence se skutečnými výdaji.

S.r.o.: povinné účetnictví

S.r.o. musí vést podvojné účetnictví, protože to vyžaduje zákon o účetnictví. Účetní závěrka se pak musí předložit do sbírky listin u obchodního rejstříku.

Toto znamená vyšší náklady – běžný účetní si vezme minimálně 1 500–3 000 Kč měsíčně, tedy ročně 18–36 tisíc Kč. Může to být i víc, pokud má s.r.o. více transakcí, zaměstnanců apod.

Zároveň s.r.o. nemůže využívat paušální výdaje – všechny výdaje se evidují jako skutečné. To má ale svou výhodu: všechny vaše reálné náklady se vám počítají, takže máte nižší zdanitelný zisk.

Rizika a sankce: chyby, které vás mohou přijít draho

Jak prodej doplňků přes e-shop, tak volba právní formy podnikání je spojené s řadou rizik. Při chybě nebo porušení povinnosti může  správce daně či inspekce uložit pokuty v řádech desítek či stovek tisíc korun.

Typická rizika:

  • Neregistrování se k DPH včas
    Pokud překročíte limit 2 milionů Kč za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců a nepodáte si přihlášku k registraci k DPH, správce daně vám uloží pokutu. Počítá se 0,05 % z DPH za každý den zpoždění, max. 5 % z celkové daně, kterou jste měli odvést, dle daňového řádu. To se během několika měsíců může vyšplhat na statisíce korun. Pokud si třeba v červnu 2026 zjistíte, že jste už v květnu překročili limit, a oznámíte si to až v srpnu, máte 2–3 měsíce zpoždění. Pokud vaše DPH za těchto měsíců činí 50 tisíc Kč, pokuta může být v řádech desítek tisíc korun. Navíc vám  může být doměřena DPH s úroky z prodlení.
  • Chyby v informacích na e-shopu a nezveřejnění údajů
    Když prodáváte doplňky stravy, musíte mít na webu: podrobné informace o složení produktu (v češtině); přesné identifikační údaje (IČ, DIČ, sídlo); obchodní podmínky s vysvětlením práv na odstoupení (14 dní) a reklamační řád; bezpečnostní údaje a upozornění (pokud jsou vyžadována); zásady ochrany osobních údajů - při kontrole jsou hledány právě tyto informace. Pokud chybí, riskujete pokutu až do 100 tisíc korun.
  • Nedodržení povinností dle GPSR (nařízení o bezpečnosti výrobků)
    Od 13. prosince 2024 platí v EU Nařízení o obecné bezpečnosti výrobků (GPSR - Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/988). Máte povinnost zajistit, že jste uvedl na trh pouze bezpečné výrobky. Musíte: mít na e-shopu jméno a kontakt výrobce/dovozce nebo odpovědné osoby v EU; prokázat, že výrobek je bezpečný (např. certifikáty, technická dokumentace); zajistit sledovatelnost výrobku; reagovat na stížnosti a případně výrobek stáhnout. Pokud tento předpis porušíte, můžete obdržet pokutu až do 5 milionů korun za porušení (v rámci zákona o ochraně spotřebitele a GPSR).
  • Neuhrazení sociálního a zdravotního pojištění
    Pokud jako OSVČ neplatíte sociální a zdravotní pojištění, ČSSZ a zdravotní pojišťovny si to vyberou postupně přes upomínky a případně exekuci. Navíc vám vznikají penále a úroky z prodlení, což se vám může negativně promítnout na budoucím důchodu.
  • Chyba v daňovém přiznání či skrytí příjmů
    Pokud správce daně zjistí, že jste si nepodali daňové přiznání nebo si ho podali s nesprávnými údaji, může to vyústit v pokutu za opožděné podání (0,05 % daně za den, max. 5 %), nebo v pokutu za nedohlášení příjmů (5–10 % z doměřené daně). K tomu přistupují úroky z prodlení, dle daňového řádu.

Možné problémy

Jak pomáhá ARROWS (office@arws.cz)

Neregistrování se k DPH včas – pokuta 0,05 % DPH za den zpoždění, max. 5 % + doměření DPH

Pohlídáme si limit překročení obratů a zajistíme včasnou registraci. Pokud je už pozdě, pomůžeme vám s obhajobou či minimalizací pokuty.

Chyby v informacích na webu, porušení GDPR či zákona o ochraně spotřebitele – pokuta ČOI až 100 tis. Kč

Nastavíme vám obchodní podmínky, obsah e-shopu, zásady zpracování údajů a provádět metodické kontroly, aby web vyhovoval všem požadavkům.

Nedodržení GPSR (bezpečnost výrobků) – pokuta až 5 mil. Kč

Zajistíme vám ověření bezpečnosti produktů, přípravu bezpečnostní dokumentace a komunikaci s výrobci. Hájíme vás při stížnostech či kontrolách.

Zatajení příjmů či chyby v daňovém přiznání – pokuta za nedohlášení 5–10 % z doměřené daně + úroky

Pomůžeme se správným určením příjmů, správou daňové evidence, přípravou přiznání a zastupováním při kontrole správce daně.

Dluh na sociálním či zdravotním pojištění, penále, hrozba exekuce

Zajistíme jednání s ČSSZ a zdravotními pojišťovnami o splácení, podání návrhu na oddálení či snížení zálohy, obranu vůči exekučnímu řízení.

Specifika prodeje doplňků stravy: dodatečné povinnosti

Když prodáváte konkrétně doplňky stravy či potravinové doplňky, máte některé zvláštní povinnosti, které ostatní e-shopy nemusí mít.

Notifikační povinnost

Před prvním uvedením doplňku stravy na trh musíte poslat Státní zemědělské a potravinářské inspekci (SZPI) oznámení (tzv. notifikaci) o tom, jaké parametry má váš produkt (složení, alergenní látky, obsahy), dle zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a vyhlášky č. 225/2008 Sb., o doplňcích stravy a složení potravin. Tuto povinnost byste měli splnit před spuštěním prodeje, jinak hrozí pokuty od SZPI.

GPSR – bezpečnost výrobků

Od 13. prosince 2024 platí v celé EU nové Nařízení o obecné bezpečnosti výrobků (GPSR - Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/988). Máte povinnost:

  • Mít na e-shopu jméno a adresu výrobce produktu a kontaktní údaje (nebo údaje dovozce/odpovědné osoby v EU)
  • Zajistit, aby výrobek splňoval bezpečnostní standardy EU
  • Mít k dispozici dokumentaci o bezpečnosti výrobku (tzv. technickou dokumentaci)
  • Zajistit sledovatelnost výrobku
  • Reagovat na stížnosti od zákazníků a v případě potřeby podniknout kroky ke stažení výrobku z trhu

Pokud ČOI nebo SZPI zjistí, že váš produkt nesplňuje GPSR, můžou vám  uložit pokutu 

Informační povinnost k produktům

Na každém produktu musí být jasně vidět, dle Nařízení EU č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům a zákona o potravinách a tabákových výrobcích:

  • Složení produktu (v češtině)
  • Alergenní informace
  • Minimální trvanlivost
  • Doporučená dávka a upozornění na nepřekračování
  • Upozornění na rizika (např. nevhodné pro děti, těhotné, kombinace s léky)

Toto vše se má zveřejnit na webu ještě před tím, než si zákazník produkt koupí. Pokud jsou informace skryté nebo nejsou dostupné, porušujete zákon.

Nejčastější otázky k prodeji doplňků stravy

1. Musím si nechat všechny doplňky testovat v laboratoři?
Ne, ale měli byste mít od výrobce/dodavatele certifikáty či vysvědčení o bezpečnosti a kvalitě produktů, které potvrzují shodu s legislativou EU. U výrobků, které máte v nabídce, byste si měli ověřit, že splňují EU normy. Pokud si to nejste jisti, je bezpečnější si nechat udělat analýzu nebo se poradit s právníkem.

2. Jaké sankce mi hrozí, když nesplním notifikační povinnost?
SZPI vám může uložit pokutu až do 500 tisíc korun za uvedení produktu na trh bez řádného oznámení, dle zákona o potravinách. Hrozí vám také příkaz stáhnout produkt z prodeje.

3. Mohu si koupit doplňky z Číny a prodat je bez certifikátu?
Pokud kupujete doplňky z Číny nebo jakékoli třetí země mimo EU, stáváte se "dovozcem" a musíte zajistit, aby měly EU certifikaci nebo aby splňovaly EU normy. Na e-shopu musíte mít uveden "odpovědný ekonomický subjekt" (tj. dovozce nebo zplnomocněný zástupce v EU), dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/988. Pokud to neuděláte a prodáte nekvalitní nebo nebezpečný produkt, odpovídáte vy jako prodávající – a to i když si kupujete od čínského výrobce.

Jak si vybrat mezi OSVČ a s.r.o. pro prodej doplňků přes e-shop

Jak si zvolit?

Volba OSVČ se vyplatí, když:

  • Váš obrat bude do cca 2 milionů Kč ročně a zisk není příliš vysoký.
  • Chcete minimální administrativu a nízké počáteční náklady.
  • Máte nízké až střední osobní náklady na provoz (nájemné, doprava apod.).
  • Nepotřebujete ochranu osobního majetku (nebo máte málo majetku na ochranu).
  • Chcete využívat daňové slevy a odpočty (např. na manžela/manželku, dítě, hypotéku).

Volba s.r.o. se vyplatí, když:

  • Plánujete obrat nad 2–3 miliony Kč.
  • Chcete omezit osobní ručení (maximálně do výše nesplaceného vkladu).
  • Plánujete najímat zaměstnance nebo potřebujete profesionální vzhled.
  • Máte finanční prostředky na placení účetního a administrativy.
  • Chcete ponechávat zisk ve firmě pro budoucí reinvestice s nižší sazbou daně (21 %).
  • Chcete později firmu prodat nebo ji převést na někoho jiného (se s.r.o. to je mnohem jednodušší než s OSVČ).

Praktická rada:

Pokud si nejste jisti, začněte jako OSVČ, ideálně s paušální daní, pokud splňujete podmínky. Administrace je minimální, a za 1–2 roky jasně uvidíte, jaký máte skutečný zisk.

Pokud překročíte 2 miliony Kč a vidíte, že chcete pokračovat a expandovat, pak si můžete s.r.o. založit. Přechod z OSVČ na s.r.o. není složitý, i když s sebou nese určité administrativní kroky.

Nejčastější chyby při zakládání e-shopu s doplňky

1. Podcenění DPH
Mnoho začínajících e-shopařů si myslí, že DPH je jen administrativa. Když se stanete plátcem DPH a nebudete vést evidenci správně, může vám vzniknout problém s daňovou kontrolou. Pokud máte více DPH na vstupech než na výstupech, vzniká vám nadměrný odpočet, což znamená, že stát vám DPH vrací. Pokud je naopak DPH na výstupech vyšší než na vstupech, vzniká vám daňová povinnost a musíte DPH doplatit státu. Pokud na to nemáte peníze, nastane cash flow problém. Proto je důležité si vybrat formu podnikání, která vám vyhovuje, a správně vést DPH evidenci dříve, než se to stane.

2. Neinformování se o GPSR a bezpečnosti produktů
Mnoho e-shopů prodává doplňky, které nejsou správně označeny nebo nemají dokumentaci o bezpečnosti. ČOI to při kontrole zjistí a pokuta jde za vámi. Ověřte si u svého dodavatele, že má všechny bezpečnostní certifikáty, a zkontrolujte, že je váš e-shop obsahuje.

3. Nevedení správné evidence
Ať už si vyberete OSVČ nebo s.r.o., musíte vést evidenci svých příjmů a výdajů. Když ji nebudete mít, správce daně nemůže nic ověřit a může vám uložit pokutu. Nejjednodušší je si vést běžný Excel nebo si koupit účetního program.

4. Opomenutí minimálních záloh na sociální a zdravotní pojištění
Jako OSVČ si často podnikatelé myslí, že když nevydělají, nemusí nic platit. Chyba – minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění se musí platit vždy, pokud se nejedná o vedlejší činnost se ziskem pod limitem. Pokud na to zapomenete, ČSSZ a zdravotní pojišťovny to vymáhají s penále a úroky.

Závěrečné shrnutí

Prodej doplňků přes e-shop je perspektivní podnikání, ale bez správné právní a daňové přípravy se může stát finančně zatěžující. Volba mezi OSVČ a s.r.o. není jen administrativa – je to rozhodnutí, které ovlivňuje, kolik daně budete platit, jaké máte rizika a jak moc budete schopni firmu škálovat.

Při nižších obrátkách (do cca 2 milionů Kč) je OSVČ obvykle výhodnější – nižší daň, nižší náklady na administrativu, jednodušší začátek a možnost využití daňových slev.

Při vyšších obrátkách si s.r.o. drží krok, a od určitého bodu (2,5–3 milionů Kč obratu, v závislosti na zisku) se může stát daňově výhodnější, zejména díky možnosti optimalizace zisku uvnitř firmy a ochraně osobního majetku.

Nezapomeňte na specifické povinnosti u doplňků: notifikace SZPI, GPSR, bezpečnostní dokumentace a řádné informační povinnosti. Tyto věci nejsou volitelné – jejich porušením si můžete přivodit vysoké pokuty.

Pokud nechcete riskovat chyby, chybějící dokumenty, zjišťovat si pravidla sami, nebo pokud si chcete ušetřit čas a peníze na správné nastavení, obraťte se na právníky z ARROWS advokátní kanceláře.

Pomůžeme vám s volbou správné právní formy, nastavíme vám dokumenty na webu, zajistíme evidenci, komunikaci se správními úřady a zastoupíme vás, pokud by mělo dojít k problému. Kontaktujte nás na office@arws.cz.

FAQ - Nejčastější otázky k zdaňování prodeje doplňků přes e-shop

1. Mohu začít prodávat doplňky, aniž bych se zaregistroval k DPH, i když vím, že překročím 2 miliony Kč?
Technicky ano, ale hrozí vám  pokuta. Správce daně ví, když překročíte limit, a očekává, že si podáte přihlášku do 10 pracovních dní od konce měsíce, ve kterém jste limit překročili. Je bezpečnější si registraci podat včas. Pokud si nejste  jistí, kdy překročíte limit, můžete se stát plátcem dobrovolně už na začátku – pak se nemusíte bát zpětného doplácení.

2. Jsou sociální a zdravotní pojištění jako OSVČ daňově uznatelné náklady?
Ano, zaplacené sociální a zdravotní pojištění jsou pro OSVČ daňově uznatelnými výdaji a snižují základ daně pro výpočet daně z příjmů (dle § 24 odst. 2 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů). Je však důležité si uvědomit, že pro výpočet samotného pojistného slouží jako základ polovina daňového základu po odečtení výdajů (ať už skutečných, nebo paušálních).

3. Pokud mám s.r.o. a nechám si všechny peníze v podniku, nemusím z nich platit srážkovou daň?
Ano, to je výhoda s.r.o. Jako OSVČ si musíte všechny příjmy za rok zdanit – ať si je vezmete nebo ne. Jako s.r.o. si můžete část zisku nechat v podniku a zdanit ji jen 21 % (namísto 15–23 % + sociální a zdravotní pojištění při vyplacení celé částky). Tyto peníze zůstanou v podniku a můžete je později reinvestovat bez dalšího daňového zatížení. Srážková daň 15 % se platí až v okamžiku výplaty podílu na zisku.

4. Co se stane, když si budu prodávat bez faktury?
Pokud se stanete plátcem DPH, musíte vystavovat daňové doklady (faktury) pro každou prodej zboží či služby, dle zákona o DPH. Bez daňového dokladu neexistuje účetní doklad, a správce daně si to při kontrole všimne. Navíc si nemůžete odečíst DPH z nákupů bez daňového dokladu od dodavatele. Pokud prodáváte bez daňového dokladu, je to porušení daňových povinností a hrozí vám pokuta.

5. Mohu si nechat svůj e-shop provozovat manželem/manželkou bez jejich registrace?
Pokud je to ve skutečnosti vaší společnou činností a manžel/manželka má na tom podíl, měl by být zaregistrován/a jako OSVČ či být součástí s.r.o. (např. jako jednatel s platovou odměnou, nebo společník). Pokud by byl jen de facto zaměstnán na nerozdílné bázi bez registrace, porušujete zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti a hrozí vám pokuty. Je lépe si to vyřešit včas s právníkem – třeba tak, že si manžel/manželka otevře vlastní vedlejší činnost, nebo jej zaměstnáte s pracovní smlouvou.

6. Jaké dokumenty si musím uchovávat?
Všechny daňové doklady (faktury, účtenky), potvrzení o nákupech, bankovní výpisy, daňové doklady na nájemné a další výdaje. Archivovat je musíte nejméně 10 let, pokud jste plátce DPH, dle zákona o DPH. Pokud nejste plátce DPH, musíte je uchovávat nejméně 3 roky pro účely daňové evidence a 10 let pro účely daňového řízení, dle daňového řádu a zákona o účetnictví. Elektronické faktury si uchovávejte v originálním formátu nebo jako scany – nezapomeňte si je zálohovat.

Upozornění: Informace obsažené v tomto článku mají pouze obecný informativní charakter a slouží k základní orientaci v problematice dle právního stavu k roku 2026. Ačkoliv dbáme na maximální přesnost obsahu, právní předpisy a jejich výklad se v čase vyvíjejí. Jsme ARROWS advokátní kancelář, subjekt zapsaný u České advokátní komory (náš orgán dohledu), a pro maximální bezpečí klientů jsme pojištěni pro případ profesní odpovědnosti s limitem 400.000.000 Kč. Pro ověření aktuálního znění předpisů a jejich aplikace na vaši konkrétní situaci je nezbytné kontaktovat přímo ARROWS advokátní kancelář (office@arws.cz). Neneseme odpovědnost za případné škody vzniklé samostatným užitím informací z tohoto článku bez předchozí individuální právní konzultace.