Vydědění v praxi: Kdy je možné a jak ho správně provést

JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
16.4.2026 | ARROWS advokátní kancelář

Vydědění je závažný právní úkon, kterým zůstavitel může výslovně vyloučit potomka z práva na povinný díl z dědictví. Zákon tento institut připouští jen z úzce vymezených důvodů. Článek vysvětluje, kdy je vydědění možné, jak jej správně provést a jak se vyhnout nejčastějším chybám, které mohou vést k nečekaným právním komplikacím a soudním sporům.

Fotografie ukazuje advokáta při konzultaci ohledně vydědění potomka.

Co je vydědění a jak ho zákon definuje

Vydědění je jednostranný právní úkon zůstavitele, kterým se nepominutelnému dědici – tedy obvykle dítěti, případně jeho potomkovi – odejmou práva, která by mu ze zákona náležela. Přesněji řečeno, vydědění vylučuje dědice z jeho práva na povinný díl, což je zákonem chráněné minimum, které si potomek nemůže nechat odepřít.

Pro pochopení praktických důsledků je nutné rozlišit dva pojmy. Nepominutelný dědic je potomek (resp. v určitých situacích i vnuk či vnučka), kterému právní řád automaticky přiznává právo na podíl z pozůstalosti, i když ho zůstavitel vůbec v závěti neuvedl.

Povinný díl je pak minimální finanční vyjádření tohoto práva – pro nezletilé dítě je to nejméně tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu, pro zletilého potomka je to nejméně čtvrtina jeho zákonného dědického podílu (dle § 1643 odst. 2 občanského zákoníku, dále jen "občanský zákoník"). Vydědění právě tato práva odstraňuje nebo snižuje.

V praxi to znamená, že pokud máte dítě a v závěti mu odkážete vše své matce či partnerovi, dítě si stále může nárokovat svůj povinný díl – ledaže bude řádně vyděděno ze zákonného důvodu. Absence vydědění tedy chrání potomky i v případě, že by se vztahy zhoršily nebo by zůstavitel zvýhodnil jiné osoby.

Vydědění není instituce, která by sloužila k pomstě nebo prosazení rozmarné vůle rodičů. Pokud se v rodině očekává spor o platnost vydědění nebo o povinný díl, bývá vhodné řešit postup i důkazní strategii s advokátem na obchodní a soudní spory. Občanský zákoník jej naopak užívá velmi restriktivně – jako korektiv vůči potomkům, jejichž jednání objektivně ohrožuje rodinný majetek nebo porušuje základní povinnosti vůči zůstaviteli.

Zákonné důvody k vydědění

Občanský zákoník v § 1646 taxativně, tj. výslovně a bez možnosti rozšiřování, vymezuje důvody, za kterých je vydědění přípustné. Zůstavitel nemůže vymyslet vlastní důvody, nemůže je rozšiřovat, a ani se nemohou strany smluvně dojednat jiné důvody. Soud je tak chráněn před tvrzením, že "měli jsme nějakou rodinnou dohodu", "choval se jak se chovat neměl" nebo "prostě jsem si to tak myslel".

Potomek neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nouzi

Prvním důvodem je, že potomek neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nouzi (§ 1646 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku). Nouzí se přitom rozumí skutečně závažné situace – není to běžný život, domácnost či střídavé potřeby. Jde o nemoc, stáří, fyzické nebo zdravotní omezení, živelní pohromy, těžké úrazy nebo jiné hraniční životní situace.

Zásadní je, že zde musí jít o objektivně existující nouzi. Soud bude posuzovat, zda si zůstavitel skutečně žádal pomoc, zda potomek věděl, že je zapotřebí, a zda mohl pomoc skutečně poskytnout. Nelze tedy vydědit potomka jen proto, že během nemoci nepřijel každý den, pokud se o něj někdo jiný staral a péče byla zajištěna.

Odlišně je to, když potomek vědomě pomoc odmítl, i když by ji mohl poskytnout – například odmítl poskytnout finanční podporu v kritické situaci nebo se odmítl postarat o rodiče s invaliditou. V takových případech je důvod snáze obhajitelný.

Potomek neprojevuje o zůstavitele trvalý zájem

Druhým důvodem je neprojevování trvalého zájmu, jaký by potomek měl projevovat (§ 1646 odst. 1 písm. b) občanského zákoníku). Konkrétně jde o situace, kdy se potomek o zůstavitele nezajímá, s ním nekomunikuje, nenavštěvuje ho nebo mu je zůstavitel lhostejný. Je nutné zdůraznit slovo "trvalý".

Tento důvod je však jedním z nejsledovanějších soudní praxí a skrývá několik úskalí. Soudy opakovaně výslovně upozorňují, že pokud sám zůstavitel neprojevoval zájem o potomka, nelze potomkovo chování považovat za důvod k vydědění. Při sepisu prohlášení o vydědění i souvisejících ujednání se v praxi hodí precizní formulace a práce s důkazy, s čímž pomáhá služba smlouvy a vyjednávání.

Jinými slovy, je-li špatný vztah oboustranný nebo iniciován rodičem, který nyní chce potomka vydědit, soud takový důvod zásadně neuzná.

Soud rovněž zohledňuje tzv. jednání s úmyslem ublížit nebo ztížit zůstaviteli život – pokud potomek vědomě ztěžoval zůstaviteli život, pokud jej ubližoval, pokud proti němu podával falešné trestní oznámení nebo jej diskriminoval. V takových případech je důvod lépe podložen.

Potomek byl odsouzen pro trestný čin se zvrhlou povahou

Třetím důvodem je, že potomek byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze (§ 1646 odst. 1 písm. c) občanského zákoníku). Zde zákon požaduje dvojí: (a) existenci pravomocného odsouzení a (b) aby čin svědčil o zvrhlé povaze pachatele.

Zásadní je, že nejde jen o existenci pravomocného odsouzení, nýbrž specificky o okolnosti jeho spáchání. Odsouzení samotné za neúmyslnou chybu (např. neúmyslné usmrcení v dopravní nehodě) zpravidla nebude dostačující.

Naopak trestné činy spáchané surovým či zvlášť trýznivým způsobem, vůči chráněným osobám (děti, těhotné ženy, senioři), z nízkých pohnutek (zisk, pomsta, rasová nenávist) nebo se zvlášť závažným dopadem, mohou svědčit o zvrhlosti.

Soud přitom zohledňuje i relativní závažnost činu a jeho dopad na zůstavitele. Pokud byl trestný čin méně vážný nebo spáchaný za speciálních okolností, vydědění nemusí být přiměřené. Otevřeným problémem zůstává také situace, v níž byl trestný čin po určité době zahlazen – v tom případě soudy obvykle vydědění neuznávají.

Potomek vede trvale nezřízený život

Čtvrtým důvodem je, že potomek vede trvale nezřízený život (§ 1646 odst. 1 písm. d) občanského zákoníku). Jde o dlouhodobý, opakující se a zejména trvalý vzorec chování, který je v rozporu se společenskými normami. Jde o vybočování z běžných standardů a dlouhodobý trend, ne jen o ojedinělý incident.

Typickými příklady jsou: dlouhodobá závislost na drogách nebo alkoholu, opakované neplacení výživného na vlastní děti, opakované trestné činy či výtržnictví, prostituce nebo jiné společensky nepřijatelné chování, a úplné prohospodaření finančních prostředků bez zajištění základního živobytí.

Zásadní je slovo trvalost. Jednorázové opilství, případná účast na trestním řízení nebo chvilkové problémy s penězi nebudou dostačující. Soud musí vidět vzorec, kontinuitu a dlouhodobost chování, které je do takové míry mimo normu, že od něj nelze očekávat návrat k běžnému životu.

Při posuzování soudy také zohledňují, zda se rodiče sami na tomto chování nepodíleli – zda neposkytli dostatečné vedení během dětství, nebo zda sami podobné chování modelovali. Pokud dítě žije nezřízeně v důsledku špatné výchovy ze strany zůstavitele, vydědění nemusí být obhajitelné.

Nejčastější dotazy k vydědění

1. Musím u notáře sepsat prohlášení o vydědění, nebo si ho mohu napsat sám doma?
Právně jsou oba způsoby přípustné – můžete napsat vlastnoručně nebo s ověřením svědky. Avšak z praktického hlediska je sepsání u notáře nejbezpečnější, protože notář ověří vaši způsobilost, právní porozumění a absenci nátlaku. Navíc se listina ihned archivuje v Centrální evidenci závětí a je méně pravděpodobné, že se bude později zpochybňovat. Nejčastěji stojí notářský zápis jednotky tisíc korun (typicky kolem 1 800 Kč plus DPH pro jednoduché případy dle notářského tarifu č. 196/2001 Sb.), což je zanedbatelná částka v porovnání s možnými právními spory. Pokud máte složité poměry, doporučujeme se poradit s právníky z advokátní kanceláře ARROWS – pomohou vám formulovat vydědění tak, aby bylo průkazné. 

2. Mohu změnit svůj názor a vydědění zrušit?
Ano, absolutně. Vydědění, stejně jako závěť, můžete kdykoli změnit nebo zrušit. Stačí sepsat nové prohlášení, ve kterém vyjádříte, že předchozí vydědění rušíte. Nebo můžete sepsat novou závěť, která vydědění implicitně ruší (když v ní potomka opět jmenujete jako dědice). Nejbezpečnější je sepsat výslovné zrušení vydědění, aby nebyl spor o tom, co jste měli na mysli.

3. Jaké jsou nejčastější důvody, které soudy neuznávají?
Nejčastěji se soud neztotožňuje s vyděděním, když zůstavitel tvrdí, že potomek "je nevděčný", "mě zklamal" nebo "má jiný životní styl, který se mi nelíbí". Stejně tak když zůstavitel sám přispěl k problému – například když neplnil rodičovské povinnosti a teď vytýká stejné chování u potomka. Pokud byl vztah špatný oboustranně nebo iniciovaný zůstavitelem, soud obvykle vydědění nepřipustí. Právníci z advokátní kanceláře ARROWS mohou pomoct zhodnotit vaši situaci – kontaktujte je na office@arws.cz.

Potomek je zadlužen nebo se chová marnotratně a hrozí nebezpečí pro povinný díl jeho potomků

Dalším důvodem je situace, kdy je potomek tak zadlužen nebo si počíná tak marnotratně, že tu je obava, že se pro jeho potomky (tj. zůstavitelovy vnuky/vnučky) nezachová povinný díl (§ 1646 odst. 1 občanského zákoníku, poslední věta).

Toto je novinka občanského zákoníku účinného od roku 2014, která se v předchozí právní úpravě neobjevila. Smyslem je chránit rodinný majetek pro další generaci – konkrétně aby zůstavitelův majetek nezmizel v exekuci či insolvenci marnotratného potomka.

Důležité rozlišení: Vydědění z tohoto důvodu se musí uskutečnit tak, že povinný díl zadluženého či marnotratného dědice se odkáže přímo jeho dětem. Zůstavitel nemůže potomka jednoduše vydědit – musí zároveň sepsat dodatečné pořízení (lze to v téže listině), kterým odkáže povinný díl vnoučatům. Pokud vyděděný potomek nemá žádné děti, toto vydědění nelze vůbec použít.

V praxi je důvod splněn, když potomek dlouhodobě splácí dluhy, má běžné exekuce, je v insolvenci nebo má podíl na nemovitosti postižené exekucí. Ale pozor – pouhá existence dluhů soud automaticky nepřekládá jako důvod k vydědění. Soud zkoumá konkrétní okolnosti: jak se dlužník do dluhů dostal, jaké je jeho chování k jejich řešení, zda se snaží situaci napravit. Pokud si podal insolvenci a snaží se věci řešit v souladu se zákonem, vydědění nemusí být přiměřené.

Marnotratnost se posuzuje obdobně – jde o dlouhodobý vzorec plýtvání, bezohledného utrácení a nehospodárnosti, který objektivně ohrožuje zachování majetku pro další generaci.

Potomek je dědicky nezpůsobilý

Zvláštním důvodem, který občanský zákoník v § 1646 odst. 2 připouští, je, že potomek je dědicky nezpůsobilý. Dědická nezpůsobilost (na rozdíl od vydědění, které je aktem vůle zůstavitele) je automatické vyloučení z práva dědit. 

Týká se osob, které se dopustily úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho předku, potomku či manželovi, nebo které spáchaly zavrženíhodný čin proti poslední vůli zůstavitele (vydírání, hrozby, zničení závěti atd.) (viz § 1481–1483 občanského zákoníku).

Vydědění dědicky nezpůsobilého potomka má smysl zejména proto, aby se daly účinky rozšířit i na potomky vyděděného – tedy aby i tito byli z dědictví vyloučeni. Pokud tak zůstavitel neučiní, dědická nezpůsobilost potomka by se automaticky na jeho potomky nevztáhla a ti by nastoupili do dědictví místo něj.

Rizika a chyby, kterých se lze vyvarovat

Možné problémy

Jak pomáhá ARROWS (office@arws.cz)

Vydědění bez uvedení důvodu a následný soudní spor: Když zůstavitel neuvedl důvod, zvyšuje se riziko, že si vyděděný potomek vezme věc k soudu a bude náročné prokázat, že důvod existoval.

Právníci z advokátní kanceláře ARROWS vám pomohou formulovat prohlášení o vydědění s jasně uvedeným a dobře zdůvodněným důvodem, aby bylo co nejlépe chráněno před sporem.

Formální vady na listině o vydědění: Chybí podpis, datum, není to psáno vlastnoručně, chybí svědecké podpisy atd. Výsledek: vydědění je neplatné a všechny snahy jsou marné.

ARROWS zajistí, aby listina byla správně sepsána a formálně bezchybná. Pokud je to vhodné, obstará notářský zápis, což je nejjistější forma.

Nedostatečné prokázání důvodu v soudním řízení: Zůstavitel tvrdil "potomek vede nezřízený život", ale nemá konkrétní důkazy, opakovaná odsouzení, lékařské zprávy, nic. Soud vydědění neuznává.

ARROWS vám pomůže shromáždit relevantní důkazy – komunikaci, finanční výpisy, svědecké výpovědi, soudní rozhodnutí – aby byl důvod důvěryhodně podložen.

Legislativní a právní nesystematičnost: Zůstavitel napsal "vyděďuji potomka a odkážu jeho díl jeho matce" – ale matka není jeho dítě, takže odkaz je formálně chybný. Hrozí právní chaos.

Právníci z advokátní kanceláře ARROWS prověří celou strukturu vašeho pořízení pro případ smrti (závěť, vydědění, odkazy) a zajistí jejich konzistenci a správnost s platnou právní úpravou.

Mezinárodní prvky a daňové dopady: Majitel má majetky v cizině, nebo jsou v pozůstalosti finanční instrumenty se složitou právní regulací. Chybí přehled.

Díky síti ARROWS International řeší advokátní kancelář ARROWS i případy s mezinárodním prvkem a může poskytnout komplexní právní poradenství zahrnující daňové aspekty dědictví.

Jak se postupuje při vydědění: formální náležitosti a sepsání

Vydědění není pouze myšlenka – je to právní úkon, který musí splňovat přísné formální požadavky. Absence těchto požadavků činí vydědění neplatným, a vyděděný potomek si pak může nárokovat svůj povinný díl nebo dokonce více.

Forma prohlášení o vydědění

Vydědění se provádí prohlášením o vydědění (dříve se nazývalo "listina o vydědění"). Toto prohlášení lze sepsat právě třemi způsoby (dle § 1532 a násl. občanského zákoníku, obdobně jako závěť).

Prohlášení lze sepsat třemi způsoby. Zůstavitel může listinu sepsat vlastnoručně, opatřit ji datem a vlastnoručně podepsat.

Kdo Vám s tímto problémem poradí?

Alternativně, pokud zůstavitel listinu nepíše sám (například kvůli zdravotnímu handicapu), může ji vlastnoručně podepsat před dvěma souběžně přítomnými svědky, výslovně prohlásit, že listina obsahuje jeho poslední vůli, a nechat svědky podepsat.

Nejbezpečnější forma je u notáře, kdy notář listinu sepíše, přečte ji zůstaviteli, a ten ji schválí a podepíše.

Zásadní je, že prohlášení o vydědění se pořizuje stejným způsobem jako závěť. Pokud by zůstavitel jednoduše řekl "vyděďuji své potomka" v rozhovoru nebo sepsal email bez podpisu, takový úkon nemá právní účinek.

Povinné náležitosti

Aby bylo prohlášení o vydědění formálně správné, musí obsahovat - datum sepsání (u vlastnoruční listiny konkrétní den), identifikační údaje zůstavitele a vyděděné osoby (jméno, příjmení, datum narození, adresa, případně rodné číslo), jasné vyjádření záměru vydědit a vlastnoruční podpis zůstavitele na konci listiny.

Musí být uveden důvod?

Zde je zásadní a často opomíjené pravidlo: zůstavitel nemusí ve vydědění formálně a výslovně uvádět důvod, pro který potomka vyděďuje (dle § 1647 občanského zákoníku). To znamená, že stačí napsat "Tímto vyděďuji svého potomka (jméno potomka)" – a je to právně relevantní.

Avšak – a to je důležité "ale" – neuvedení důvodu zvyšuje riziko. Pokud vyděděný potomek s vyděděním nesouhlasí, může podat žalobu a v soudním řízení zpochybnit, zda zákonný důvod vůbec existoval. V tom případě si musí ostatní dědicové nebo soud zkomplikovanou cestu prokázat, že byl některý ze zákonných důvodů naplněn. A pokud se neprokáže, vydědění se považuje za neplatné – a vyděděný potomek dostane svůj povinný díl.

Uvádění důvodu je proto žádoucí – ochrání ostatní dědice a sníží riziko soudního sporu. Když zůstavitel napíše "vyděďuji svého potomka (jméno potomka), protože neposkytl potřebnou pomoc v nouzi, když jsem vážně onemocněl a on mě bez důvodu opustil", mají ostatní dědicové lépe připravenou pozici. Pokud se bude spor vést, budou schopni se lépe hájit.

Časté situace a procesní detaily

Může být vydědění částečné? Ano. Zůstavitel nemusí potomka zcela vydědit – může ho pouze zkrátit na povinném dílu. Například místo aby byl potomek vyděden zcela, zůstavitel může rozhodnout, že dostane jen polovinu povinného dílu. To je právně přípustné a často praktičtější, když vztah není úplně zlomený.

Co když vyděděný potomek zemře dřív než zůstavitel? Pokud vyděděný potomek zemře dříve než zůstavitel, pak jeho děti (zůstavitelovy vnuky/vnučky) dědí namísto něj, pokud nebyly rovněž výslovně vydědeny (dle § 1648 odst. 1 občanského zákoníku). Vydědění se tedy na potomky vyděděného automaticky netransponuje, ledaže zůstavitel výslovně v prohlášení o vydědění uvede, že se vydědění vztahuje i na potomky vyděděného.

Vydědění a ostatní dědicové. Když je jeden potomek vyděděn, jeho zákonný podíl se stává součástí pozůstalosti, která se rozděluje mezi ostatní dědice, kteří dědí v dané dědické třídě (nejčastěji mezi ostatní děti zůstavitele). Majetek se tedy dělí mezi menší počet dědiců, čímž se jejich podíly zvyšují.

Závěrečné shrnutí

Vydědění není pouhé rodinné rozhodnutí, ale právním úkonem, který je třeba provést s nejvyšší péčí a v souladu se zákonem. Zůstavitel má právo rozhodovat o své pozůstalosti autonomně – ale jen v rámci právní úpravy, která chrání nepominutelné dědice. Tato ochrana vychází z institutu nepominutelného dědice a povinného dílu.

V praxi se často stává, že lidé podcení formální náležitosti nebo zvolí špatné důvody. Výsledkem jsou právní spory, které trvají roky, stojí desítky tisíc korun na právnících a nikdy nevedou k uspokojení. Mnoha z těchto problémů by bylo možné se vyvarovat, kdyby se zůstavitel či jejich rodinní poradci pustili do přípravy vydědění s dostatečným časem a odborným vedením.

Vydědění je smysluplné a oprávněné, když je založeno na skutečných, zákonem uznaných důvodech. Pokud se jej rozhodujete využít, měli byste si být jistí, že je vaše vůle správně vyjádřena a právně obhajitelná. Právníci z advokátní kanceláře ARROWS na office@arws.cz vám pomohou s přípravou, revizí a zajištěním, že vaše poslední vůle bude respektována a právně pevná.

FAQ - Nejčastější dotazy k vydědění v praxi

1. Může být vydědění reálně napadeno v soudě i po letech?
Ano. Vyděděný potomek se může domáhat soudní ochrany svých práv. Typicky se spory řeší v rámci dědického řízení u notáře, ale pokud dojde k rozhodnutí, které vyděděný potomek považuje za nesprávné, může podat žalobu u soudu. Lhůty pro uplatnění práva v civilním řízení (tzv. promlčecí lhůty) jsou relativně dlouhé – zpravidla tři roky od okamžiku, kdy právo mohlo být poprvé uplatněno (např. od právní moci usnesení o dědictví). Pokud se chystáte vydědit, měli byste si to uvědomit a být na možnost soudního sporu připraveni.

2. Jaký je rozdíl mezi vyděděním a tím, že v závěti potomka prostě neuvedu?
Zásadní. Pokud potomka v závěti vůbec neuvedete, aniž byste ho vydědili, potomek si stále může nárokovat svůj povinný díl – získá alespoň minimální podíl z pozůstalosti, na který má zákonný nárok. Pokud ho ale vydědíte, ztrácí tento nárok úplně – nebude mu nic náležet, pokud je vydědění platné. Vydědění je tedy výrazně silnější právní nástroj, ale také právně náročnější a snadněji napadnutelný. Mezi těmito dvěma situacemi je zásadní právní rozdíl v tom, zda nepominutelný dědic obdrží povinný díl, či nikoli.

3. Co když se už jedná o dědické řízení u notáře a notář mi řekne, že vydědění je neplatné?
Notář v roli soudního komisaře má právo posuzovat platnost vydědění v rámci dědického řízení. Pokud je podle něj vydědění neplatné (kupříkladu proto, že chybí formální náležitosti nebo nejsou naplněny zákonné důvody), může s tím počítat v dědickém řízení. V tom případě se vyděděný potomek automaticky vrací do řízení a má právo na svůj podíl. Pokud si myslíte, že notář se mýlí, nebo pokud chcete vydědění bránit, měli byste si v daném okamžiku zajistit právní zastoupení. Advokátní kancelář ARROWS se dědických řízení účastní a může vás zastupovat – ozvěte se na office@arws.cz.

4. Mohu se domluvit se svým potomkem, že ho vydědím, a on bude souhlasit?
Teoreticky se můžete domluvit, ale právně to není rozhodující. Vydědění je jednostranný právní úkon zůstavitele – právně je irelevantní, zda s ním potomek souhlasí či ne. Pokud se domluvíte "mezi čtyřma očima" a zůstavitel zemře bez formálního prohlášení o vydědění, potomek si stejně může nárokovat svůj povinný díl. Proto musí být vydědění vždy vyjádřeno právním úkonem – v listině. Jakmile je vydědění učiněno, potomek se může se "sjednanou" skutečností sice smířit, ale pokud s ním nesouhlasí, může se domáhat soudní ochrany.

5. Co když se po vydědění změní moje situace – třeba se potomek napraví nebo se sblížíme?
Vydědění můžete změnit nebo zrušit kdykoli. Stačí sepsat nové prohlášení, ve kterém explicitně řeknete, že rušíte předchozí vydědění, a potomka znovu "vyzýváte" do dědictví. Nebo jednoduše sepsat novou závěť, která vydědění implicitně zrušuje. Nejbezpečnější je to sdělit formálně – například v novém notářském zápisu. Pokud byste to chtěli řešit, kontaktujte advokátní kancelář ARROWS na office@arws.cz.

Upozornění: Informace obsažené v tomto článku mají pouze obecný informativní charakter a slouží k základní orientaci v problematice dle právního stavu k roku 2026. Ačkoliv dbáme na maximální přesnost obsahu, právní předpisy a jejich výklad se v čase vyvíjejí. Jsme ARROWS advokátní kancelář, subjekt zapsaný u České advokátní komory (náš orgán dohledu), a pro maximální bezpečí klientů jsme pojištěni pro případ profesní odpovědnosti s limitem 400.000.000 Kč. Pro ověření aktuálního znění předpisů a jejich aplikace na vaši konkrétní situaci je nezbytné kontaktovat přímo ARROWS advokátní kancelář (office@arws.cz). Neneseme odpovědnost za případné škody vzniklé samostatným užitím informací z tohoto článku bez předchozí individuální právní konzultace.

Čtěte také