Vypořádání společného jmění manželů aneb jaké následky má rozvod pro podnikatele?

15.11.2019

Mgr. Lukáš Pospíšil, specialista na rodinné právo, ve svém nedávném článku shrnul základní postupy a zásady při rozvodu manželství. S rozvodem manželství je spojeno několik povinností, mezi které patří také vypořádání společného jmění manželů. S ohledem na naše zkušenosti Vám níže uvedeme, jaké následky, a to zejména pro podnikatele, s sebou vypořádání společného jmění manželů nese. 

Rozvodem manželství dochází k zániku společného jmění manželů a přichází proto na řadu jeho vypořádání. Ideálním řešením je společná dohoda manželů o tom, jak si své majetkové vztahy do budoucna upraví. Ne vždy se však manželé na vypořádání společného majetku i svých dluhů dokáží dohodnout. Pro tyto situace lze žádat vypořádání společného jmění manželů po soudu. Je však třeba upozornit, že tento návrh musí být podán maximálně do tří let od rozvodu. Po uplynutí tří let se totiž presumuje, že společné jmění manželství bylo vypořádáno. Tento způsob vypořádání však nelze doporučit pro jeho značnou nevýhodnost, neboť v takové situaci se manželé stávají spoluvlastníky veškerého majetku i veškerých dluhů. Doporučujeme proto vypořádání vzájemných vztahů řešit co možná nejdříve. Specifické řešení se pak týká specifických situací, kdy jeden z manželů je podnikatelem nebo společníkem v obchodní společnosti.

Obecně platí, že podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, avšak každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek. Každý z manželů pak má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek. Přihlédne se však k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, a dále k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

Obchodní podíl jako součást společného jmění manželů

Pokud manžel nabyl podíl v obchodní společnosti ještě před uzavřením manželství, druhému manželu po uzavření manželství k tomuto podílu nevznikne žádné právo, a proto i podíl bude ve výlučném vlastnictví manžela – nabyvatele po celou dobu trvání manželství. Tento podíl proto nebude ani předmětem vypořádání společného jmění manželů.

Pokud pak jeden z manželů nabyl podíl ve společnosti až za trvání manželství, avšak pouze za své vlastní prostředky, pak ani tento podíl není součástí společného jmění, a proto i zde odpadá povinnost vypořádat tento podíl při zániku společného jmění manželů.

U těchto popsaných dvou situací je však třeba upozornit na to, že ačkoli podíl nespadá do společného jmění manželů, je přesto součástí společného jmění manželů výnos z tohoto podílu (např. podíl na zisku společnosti).

Pokud jeden z manželů nabyl za trvání manželství podíl v obchodní společnosti, a to byť jen zčásti ze společných prostředků, platí, že společníkem společnosti je za trvání manželství pouze tento manžel. Ačkoli se druhý manžel nestane společníkem dané obchodní společnosti, součástí společného jmění manželů je tzv. majetková část, resp. hodnota tohoto podílu.

Pokud se o vypořádání společného jmění manželé dohodnou, jejich dohoda bude zpravidla směřovat k tomu, že manžel, který podíl ve společnosti nabyl, tj. společník společnosti, se stane výlučným vlastníkem tohoto podílu, zatímco druhého manžela vypořádá vyplacením majetkové hodnoty podílu. Lze očekávat, že obdobně pak rozhodne o vypořádání obchodního podílu ve společném jmění i soud, pokud manželé nebudou schopni dohodu uzavřít. Podle ustálené rozhodovací praxe soud přikáže obchodní podíl pouze tomu z manželů, který je – jako spolumajitel tohoto obchodního podílu – společníkem společnosti. Tento postup tak nebude zásahem do činnosti dané společnosti, jejíž obchodní podíl se vypořádává. Lze však očekávat, že manžel – společník bude povinen druhému manželovi vyplatit odpovídající majetkový ekvivalent, kterým vzájemné vztahy vypořádá.

Pokud jsou společníky společnosti oba manželé a každý z nich by tedy měl ve společnosti určitý podíl, záleží pak zejména na jejich společné dohodě, zda ve společnosti setrvají oba dva i po rozvodu, či zda jeden z manželů převede svůj obchodní podíl na druhého, a to za odpovídající náhradu.

Lze tak shrnout, že je v první řadě třeba vyřešit, kdy manžel podíl na obchodní společnosti nabyl, příp. z jakých prostředků, a zda z tohoto podílu vznikl nějaký výnos.

Vypořádání společného jmění manželů při podnikání

Druhé specifikum pak tvoří případy, kdy alespoň jeden z manželů za trvání manželství podnikal. Pokud začal podnikat již před uzavřením manželství, pak součástí společného jmění manželů jsou jak výnosy z jeho činnosti vzniklé během trvání manželství, tak i to, co bylo ze společného jmění za trvání manželství vynaloženo zpět na jeho podnikatelskou činnost (investice do obchodního závodu nebo podnikání). Pokud jeden z manželů začal podnikat až za trvání manželství, pak předmětem vypořádání společného jmění manželů je i majetková hodnota jeho obchodního závodu, včetně výnosů z této činnosti. V praxi je pak často problém tyto hodnoty vyčíslit, a proto je třeba přivolat znalce, s čím souvisí i další náklady.

Pakliže byla mezi manželi uzavřena za trvání manželství dohoda nebo pokud je předmětem vypořádání věc, u které zákon vyžaduje písemnou formu i smlouva o převodu vlastnického práva (např. převod nemovité věci nebo převod obchodního podílu), pak dohoda o vypořádání vyžaduje taktéž písemnou formu. Ačkoliv v ostatních případech zákon písemnou formu dohody nevyžaduje, je písemná forma žádoucí a lze ji více než doporučit, aby v budoucnu nevznikaly pochybnosti o vzájemném vypořádání.

Čtěte také: