Zákon o zdravotních službách a související předpisy 2026: Přehled povinností a změn pro nemocnice a kliniky

Rok 2026 přináší poskytovatelům zdravotních služeb souběh několika klíčových norem v oblasti digitalizace, kybernetické bezpečnosti a zdravotního práva. Článek analyzuje reálný právní stav, povinnosti v transparentnosti plateb a ochranu práv pacientů, které mají zásadní dopad na každodenní činnost nemocnic. Zaměřujeme se na praktické dopady směrnice NIS2 i elektronizace zdravotnictví.

Právní rámec pro poskytování zdravotních služeb v roce 2026

Rok 2026 je milníkem především pro digitální transformaci a transparentnost. Legislativa se zaměřuje na vyjasnění vztahů mezi poskytovateli a pacienty, a to zejména v oblasti úhrad a nakládání s daty. Orgány dozoru a zdravotní pojišťovny zvyšují důraz na kontrolu stávajících povinností, které byly v minulosti často opomíjeny. Nejde jen o nové předpisy, ale o důsledné vymáhání zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, a zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách.

Zákonodárce reaguje na potřebu harmonizace a modernizace. Administrativní zátěž se přesouvá do digitální sféry a sjednocují se standardy pro komunikaci. Zároveň se zvyšuje tlak na dostupnost péče a ochranu práv pacientů, což se projevuje v přísnějším posuzování stížnostní agendy a nastavení interních procesů zdravotnických zařízení. V rámci naší praxe v se s těmito požadavky setkáváme denně.

Zákaz nelegálních poplatků a transparentní ceníky

Jedním z klíčových témat, na které se zaměřují kontrolní orgány i zdravotní pojišťovny, je důsledné dodržování zákazu přímých úhrad za péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Tento princip, zakotvený v § 11 odst. 1 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb., je v roce 2026 předmětem zvýšeného dozoru. Nejedná se o novou legislativní úpravu, ale o změnu v aplikační praxi a intenzitě kontrol.

Zákaz se vztahuje na různé formy „registračních poplatků“ či poplatků za „přijetí do péče“, pokud nejsou spojeny s reálnou nadstandardní administrativní službou, kterou si pacient dobrovolně zvolil a která není součástí hrazené péče. Podmiňování poskytnutí hrazené péče jakoukoliv platbou (sponzorský dar, roční poplatek bez jasného protiplnění) je v rozporu s právními předpisy.

Sankce a rizika pro poskytovatele

Porušení povinností v oblasti úhrad a ceníků může být sankcionováno dle zákona o zdravotních službách a zákona č. 526/1990 Sb., o cenách. Poskytovatelům hrozí za správní delikty pokuty, které se mohou v závislosti na závažnosti a typu porušení pohybovat v řádech desítek až stovek tisíc korun.

V krajních případech u systémových pochybení mohou sankce dosáhnout až výše 1 milionu Kč dle obecných ustanovení o sankcích v zákoně č. 372/2011 Sb..

Doplňkové služby, které zvyšují komfort pacienta (např. nadstandardní pokoje, specifická strava), zůstávají přípustné, musí však být jasně odděleny od zdravotní péče hrazené z pojištění. Poskytovatel má povinnost transparentně zpřístupnit ceník těchto služeb dle § 45 odst. 2 zákona o zdravotních službách.

Povinnost zveřejnit ceníky a informovat pacienty

Každý poskytovatel zdravotních služeb má zákonnou povinnost zpracovat a veřejně zpřístupnit (typicky v čekárně a na webových stránkách) ceník zdravotních služeb nehrazených z veřejného zdravotního pojištění. Ceník musí být srozumitelný a aktuální. Pacient musí být o ceně informován prokazatelně předem.

Nedodržení této povinnosti je častým terčem kontrol krajských úřadů. Je důležité zdůraznit, že ceník se musí týkat i výkonů, které jsou hrazeny jen částečně, nebo výkonů poskytovaných samoplátcům. Transparentnost je nejlepší prevencí proti stížnostem a sankcím.

microFAQ – Právní tipy k poplatkům

1. Jaké poplatky jsou v souladu se zákonem? Platby za výkony nehrazené z pojištění (např. estetická medicína, některé stomatologické výkony), administrativní úkony nesouvisející s léčebným procesem (výpisy na vlastní žádost) nebo nadstandardní ubytování. Vždy musí existovat souhlas pacienta a ceník.

2. Co když pacient není pojištěncem v ČR? U samoplátců (např. cizinci bez EHIC či místního pojištění) poskytovatel účtuje smluvní ceny dle svého ceníku. V případě neodkladné péče však nesmí být péče odepřena ani při absenci okamžité platby.

3. Jak se řeší spory o platby? Pacient se může obrátit na svou zdravotní pojišťovnu, která prověří, zda byla platba vyžadována oprávněně, případně na krajský úřad.

Ochrana práv pacientů a efektivní řešení stížností

Ačkoliv zákon o zdravotních službách v roce 2026 nezavádí plošnou povinnost zřídit funkci s názvem „nemocniční ombudsman“ pro všechna zařízení, legislativa striktně vyžaduje zavedení funkčního mechanismu pro podávání a vyřizování stížností. Institut ombudsmana se tak stává doporučovaným standardem („best practice“) zejména pro lůžková zařízení.

Úkolem osoby pověřené řešením stížností (či ombudsmana) je nezávislé šetření podnětů a mediace mezi pacientem, rodinou a zdravotnickým týmem. Cílem je deeskalace konfliktů přímo na půdě zařízení, což často zamezí následným soudním sporům nebo stížnostem k regulátorovi.

Praktická funkce v rámci nemocnice

Osoba řešící stížnosti by měla mít přímý přístup k vedení nemocnice a pravomoc nahlížet do zdravotnické dokumentace (v rozsahu nezbytném pro řešení stížnosti a v souladu s GDPR). Ačkoliv její stanovisko není pro vedení právně závazné ve smyslu soudního rozsudku, slouží jako klíčový podklad pro nápravná opatření.

Existence této role, ať už interní nebo externí, je signálem kvality péče. V praxi se na tyto pozice osvědčují osoby s kombinací zdravotnického a právního vzdělání nebo zkušení zdravotníci s komunikačním tréninkem.

microFAQ – Řešení sporů

1. Je doporučení ombudsmana závazné? Interně záleží na stanovách nemocnice, právně nikoliv. Konečnou odpovědnost nese statutární orgán poskytovatele.

2. Kdo může podat stížnost? Pacient, jeho zákonný zástupce, osoba blízká (pokud pacient nemůže) nebo osoba zmocněná pacientem.

3. Jaké jsou lhůty? Poskytovatel je povinen vyřídit stížnost do 30 dnů, v odůvodněných případech lze lhůtu prodloužit.

Organizace pohotovostních služeb

Organizace Lékařské pohotovostní služby (LSPP) zůstává v roce 2026 sdílenou odpovědností. Zákon o zdravotních službách (§ 110) svěřuje organizaci krajům, zatímco zdravotní pojišťovny mají povinnost zajistit dostupnost hrazených služeb. Dochází k silnějšímu tlaku na efektivitu sítě a smluvní zajištění.

Páteřní síť tvoří urgentní příjmy nemocnic, které jsou doplňovány ambulantní pohotovostní službou. Financování je realizováno skrze úhradovou vyhlášku a dotace krajů. Nejedná se o jednorázový přechod odpovědnosti, ale o kontinuální proces optimalizace sítě urgentní péče.

Lékárenská pohotovost

Dostupnost lékárenské péče v mimopracovní době je zajišťována v návaznosti na síť urgentních příjmů. Kraje v součinnosti s Českou lékárnickou komorou definují potřeby regionů. Povinnost zajistit výdej léků v akutních případech dopadá primárně na nemocniční lékárny v zařízeních s nepřetržitým provozem.

Specifické zdravotní služby a jejich ukotvení

Legislativa postupně zpřesňuje definice specifických druhů péče. Paliativní a hospicová péče má v zákoně o zdravotních službách své pevné místo, přičemž důraz je kladen na multidisciplinaritu. Rozvíjí se centra duševního zdraví jako součást reformy psychiatrické péče, která propojují zdravotní a sociální služby.

Povinnosti pro lůžková zařízení

Poskytovatelé lůžkové péče musí mít vypracovány standardní ošetřovatelské postupy a vnitřní řády. Důležitou součástí je i zajištění duchovních služeb, což zákon (§ 28 odst. 3) garantuje jako právo pacienta. Nemocnice nemusí kaplana přímo zaměstnávat, ale musí umožnit jeho přístup k pacientovi.

Přerušení poskytování zdravotních služeb

Zákon o zdravotních službách (§ 26) upravuje možnosti přerušení poskytování služeb. Poskytovatel je povinen oznámit přerušení příslušnému správnímu orgánu. Dlouhodobé přerušení bez vážného důvodu může vést k odejmutí oprávnění. V roce 2026 je kladen důraz na to, aby přerušení neohrozilo dostupnost péče v regionu.

Elektronizace zdravotnictví: Povinnosti dle zákona

Rok 2026 je klíčový pro implementaci zákona č. 325/2021 Sb., o elektronizaci zdravotnictví. Postupně nabíhají povinnosti spojené s využíváním kmenových registrů a resortních systémů.

Základem je identifikace a autentizace v rámci Integrovaného datového rozhraní . Poskytovatelé musí zajistit, aby jejich informační systémy byly kompatibilní se standardy vydávanými Ministerstvem zdravotnictví a Národním centrem elektronického zdravotnictví (NCEZ).

eŽádanky a sdílení dat

Elektronická žádanka (eŽádanka) se stává standardem pro indikaci vyšetření. Ačkoliv plná plošná vymahatelnost nabíhá postupně, systémy pro ni musí být připraveny. Cílem je eliminace papírových průvodek. Pacienti získávají přehled o svých datech prostřednictvím portálu a aplikace EZKarta , která slouží jako brána k elektronickým službám resortu.

Sdílení zdravotnické dokumentace (resp. emergentního datového setu) je vázáno na technickou připravenost a souhlasné mechanismy v souladu s GDPR a zákonem o elektronizaci.

Obraťte se na naše odborníky

Mgr. MUDr. Veronika Králíková, Ph.D.

Counsel

• kralikova@arws.cz

Mgr. Dita Zbožínková, LL.M.

advokátka

• zbozinkova@arws.cz

Kmenové registry

Provoz poskytovatelů se stále více opírá o data z Kmenového registru poskytovatelů a Kmenového registru zdravotnických pracovníků. Správnost údajů v těchto registrech je nezbytná pro vykazování péče i e-preskripci.

microFAQ – Digitalizace

1. Jsou eŽádanky povinné? Legislativa směřuje k jejich povinnému využívání, v roce 2026 je tento systém již v ostrém provozu pro vybrané segmenty péče.

2. Kdo odpovídá za bezpečnost dat? Poskytovatel zdravotních služeb je správcem osobních údajů a nese plnou odpovědnost za zabezpečení svého informačního systému.

Kybernetická bezpečnost (NIS2)

S účinností nového zákona o kybernetické bezpečnosti (transpozice směrnice NIS2) spadá mnoho nemocnic (zejména poskytovatelé s více než 50 zaměstnanci a určitým obratem, nebo zařízení kritická pro region) do režimu regulovaného subjektu.

Vedení nemocnice (statutární orgán) nese přímou odpovědnost za řízení kybernetických rizik. To zahrnuje povinnost zavádět technická a organizační opatření, hlásit incidenty NÚKIB a zajistit kontinuitu provozu. Kybernetická bezpečnost přestává být jen záležitostí IT oddělení a stává se právní povinností managementu.

Preventivní prohlídky a screeningy

Systém preventivních prohlídek je upraven vyhláškou č. 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách. V roce 2026 pokračuje trend rozšiřování screeningových programů, které jsou hrazeny z veřejného pojištění.

Screening kolorektálního karcinomu

Screeningový program se na základě odborných doporučení a věstníků MZ ČR postupně optimalizuje. Cílová skupina se rozšiřuje (často již od 50 let, u některých indikací i dříve), přičemž pacienti mají možnost volby mezi testem na okultní krvácení (TOKS) a screeningovou kolonoskopií v definovaných intervalech.

Změny v zubní péči

V oblasti stomatologie dochází v souladu s nařízením EU 2017/852 (o rtuti) k postupnému útlumu používání dentálního amalgámu, zejména u zranitelných skupin. Úhrady ze zdravotního pojištění se přizpůsobují a reflektují nové materiály, avšak plná úhrada nadstandardních fotokompozitních výplní u dospělých je omezena.

Tabulka klíčových rizik a doporučená řešení

Zdravotnická dokumentace a telemedicína

Nová legislativa (novela zákona o zdravotních službách účinná již od roku 2024/2025) explicitně zakotvila telemedicínu. Poskytování zdravotních služeb na dálku je možné, pokud je to medicínsky vhodné a bezpečné.

Poskytovatel musí používat zabezpečené komunikační kanály a o telemedicínském výkonu musí být veden řádný záznam ve zdravotnické dokumentaci.

Pacient má právo na elektronický přístup k výpisům ze své dokumentace, což bude postupně realizováno skrze pacientské portály napojené na národní infrastrukturu.

Změny v úhradovém systému (DRG)

Pro rok 2026 se úhrady lůžkové péče nadále řídí systémem CZ-DRG (platba za diagnózu). Úhradová vyhláška pro rok 2026 reflektuje nákladovost péče a podporuje jednodenní medicínu tam, kde je to bezpečné. Nemocnice musí optimalizovat vykazování a kódování diagnóz, aby úhrady odpovídaly realitě poskytnuté péče.

Executive shrnutí pro management

• Compliance v úhradách: Okamžitě revidujte ceníky a praxi vybírání poplatků. Eliminujte „vstupní poplatky“ bez reálného plnění. Hrozí vysoké sankce a reputační riziko.
• Stížnostní agenda: I bez explicitního zákonného názvu „ombudsman“ posilte kapacity pro řešení stížností. Je to nejlevnější prevence soudních sporů.
• Digitalizace je povinnost: Investice do IT a souladu se  jsou nevyhnutelné. eŽádanky a napojení na registry musí fungovat.
• Kyberbezpečnost: Vedení nemocnice nese odpovědnost. NIS2 vyžaduje aktivní řízení rizik, nejen pasivní nákup softwaru.
• Telemedicína: Využívejte ji, ale pouze přes zabezpečené a schválené kanály s řádnou dokumentací.

Závěr článku

Rok 2026 představuje pro české zdravotnictví období stabilizace nových digitálních procesů a důslednějšího vymáhání stávajících pravidel. Nejedná se o legislativní zemětřesení jedním zákonem, ale o komplexní mozaiku povinností vyplývajících ze zákona o zdravotních službách, elektronizace a kybernetické bezpečnosti.

Pro management zdravotnických zařízení to znamená nutnost opustit reaktivní přístup a aktivně řídit compliance rizika. Transparentnost vůči pacientům a bezpečnost dat jsou novou měnou, která rozhoduje o důvěře a stabilitě poskytovatele. Doporučujeme pravidelné právní audity vnitřních předpisů a procesů, aby zařízení obstálo před kontrolními orgány i nároky pacientů.

FAQ – Právní dotazy k povinnostem v roce 2026

1. Musíme mít od roku 2026 ombudsmana?
Zákon o zdravotních službách přímo neukládá povinnost zřídit pozici s názvem „ombudsman“. Ukládá však povinnost mít zavedený systém pro podávání a vyřizování stížností (§ 261). Zřízení ombudsmana je doporučený způsob, jak tuto povinnost kvalitně plnit.

2. Jaké sankce hrozí za nesprávně vedené ceníky?
Za porušení povinností souvisejících s cenami a informováním spotřebitele (pacienta) hrozí pokuty dle zákona o cenách a zákona o zdravotních službách, které mohou v závažných případech dosáhnout až 1 000 000 Kč, zejména pokud dochází k systematickému porušování zákona.

3. Je telemedicína plnohodnotnou zdravotní službou?
Ano, novela zákona o zdravotních službách ji postavila na roveň prezenční péče, pokud povaha zdravotního stavu pacienta takový postup umožňuje. Musí být splněny technické požadavky na bezpečnost a vedení dokumentace.

4. Co znamená NIS2 pro naši nemocnici?
Pokud splňujete kritéria (velikost, význam pro zdravotnictví), musíte zavést systém řízení bezpečnosti informací, hlásit incidenty a mít plány obnovy provozu. Odpovědnost za to nese přímo statutární orgán.

5. Kde najdeme aktuální standardy pro elektronizaci?
Technické standardy a metodiky vydává Ministerstvo zdravotnictví a publikuje je na webu Národního centra elektronického zdravotnictví (NCEZ).

6. Můžeme vybírat poplatek za registraci nového pacienta?
Pokud jde o péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění, je podmiňování registrace poplatkem nezákonné. Poplatek lze vybírat pouze za administrativní úkony, které nejsou hrazeny z pojištění a které pacient žádá nad rámec běžné péče, nikoliv za samotný přístup k péči.

Upozornění: Informace obsažené v tomto článku mají pouze obecný informativní charakter a slouží k základní orientaci v problematice. Ačkoliv dbáme na maximální přesnost obsahu, právní předpisy a jejich výklad se v čase vyvíjejí. Pro ověření aktuálního znění předpisů a jejich aplikace na vaši konkrétní situaci je proto nezbytné kontaktovat přímo ARROWS advokátní kancelář (office@arws.cz). Neneseme žádnou odpovědnost za případné škody či komplikace vzniklé samostatným užitím informací z tohoto článku bez naší předchozí individuální právní konzultace a odborného posouzení. Každý případ vyžaduje řešení na míru, proto nás neváhejte oslovit.