Greenwashing pod dohledem EU: Jak komunikovat ekologické závazky bez rizika milionových pokut

V roce 2026 čelí společnosti v EU i ČR přísnějším pravidlům pro environmentální komunikaci a aktivnějšímu dohledu. Směrnice o zelených tvrzeních (Green Claims Directive), platná od 1. ledna 2025, plně aplikuje sankce až do 4 % obratu. I zdánlivě nevinná formulace může vést k milionovým pokutám. Článek analyzuje legislativní vývoje a poskytuje návody, jak systémově ověřovat tvrzení a minimalizovat právní rizika dle aktuálních požadavků českého Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Shrnutí v bodech:

• Zásadní změnou v roce 2026 je povinnost podrobného prokazování všech environmentálních tvrzení prostřednictvím nezávislé certifikace a transparentních datových sad.
• Společnosti musí v roce 2026 aktualizovat interní procesy zpracování ESG dat, jelikož nová pravidla EU vyžadují transparentní dokumentaci všech výpočtů emisí skleníkových plynů do druhé a třetí úrovně dodavatelského řetězce.
• Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v ČR v prvním čtvrtletí 2026 vyšetřil řadu případů greenwashingu, přičemž významná část pokut byla uložena za obecná tvrzení bez kvantifikovatelných metrik nebo za použití neověřených ekolabelů.
• Pro společnosti působící v mezinárodním kontextu je klíčové synchronizovat přístup k environmentální komunikaci podle nových pravidel EU, která od 1. dubna 2026 zahrnují i přísnější pravidla pro používání pojmů jako „klimaticky neutrální“ nebo „obnovitelný“ v digitálním marketingu.

Aktuální legislativní rámec EU pro regulaci greenwashingu

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/XXXX o zelených tvrzeních, běžně označovaná jako Green Claims Directive, představuje nejkomplexnější nástroj EU pro boj proti neopodstatněným environmentálním tvrzením. Tato směrnice vstoupila v platnost 1. ledna 2025 a po transpozičním období se od 1. ledna 2026 stala plně vymahatelnou pro všechny podniky působící na území EU. Klíčovým prvkem je zavedení systému tzv. povinného předběžného přezkoumání (pre-market verification), který vyžaduje, aby všechna environmentální tvrzení určená pro evropský trh byla nejprve ověřena akreditovanou nezávislou certifikační agenturou.

Tento proces zahrnuje detailní analýzu metodiky použité pro výpočet environmentálních přínosů, validaci zdrojových dat a posouzení věrohodnosti komparací s běžnými alternativami. Pokud se ověřování dotýká i přeshraničních dodavatelských řetězců a komunikace na více trzích, může být užitečné zapojit podporu v oblasti mezinárodního práva. V případě porušení mohou členské státy uložit sankce až do výše 4 % ročního obratu společnosti, což pro střední podniky znamená pokuty v řádech desítek milionů korun.

V rámci implementačního procesu v České republice byl v roce 2025 novelizován zákon o ochraně spotřebitele (č. 634/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů), který nyní obsahuje specifické podmínky pro environmentální komunikaci. Tato novelizace explicitně zakazuje používání obecných tvrzení jako „ekologický“, „přátelský k životnímu prostředí“ nebo „šetrný k planetě“ bez přesného vymezení rozsahu a metodiky měření. Český Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zároveň zveřejnil v únoru 2026 aktualizovaný metodický pokyn, který podrobně definuje, jaké minimální údaje musí být zahrnuty při tvrzeních o snížení emisí CO₂, recyklaci materiálů nebo biodiverzitě. Praktický kontext k tomu, jak firmy legálně snižují náklady na energie a současně správně vykazují ESG, shrnuje i navazující text Emisní povolenky a firmy: Jak snížit náklady na energie pomocí legálního ESG reportingu.

Například tvrzení, že produkt je „vyroben ze 100 % recyklovaného materiálu“, musí být doplněno informací o zdroji recyklovaných surovin, podílu primárních versus sekundárních materiálů a certifikátem podle normy EN 15343. Tato pravidla jsou nyní pravidelně kontrolována během tržních auditů, které ÚOHS provádí společně s českým orgánem pro standardizaci ČSN.

Směrnice o zelených tvrzeních rovněž zavádí povinnost publikovat tzv. environmentální deklarace produktu (Product Environmental Footprint, PEF) pro všechny výrobky a služby s významným environmentálním dopadem. Tato deklarace musí obsahovat kvantifikované údaje o celoživotním cyklu produktu, včetně výpočtu emisí skleníkových plynů podle metodiky GHG Protocol a analýzy dopadu na vodní zdroje dle metodiky ISO 14046. V odvětvích s vysokou mírou regulace (např. výroba a distribuce energie) se tyto povinnosti často prolínají s požadavky sektorových předpisů, které řeší energetické právo. Pro české podnikatele představuje tento požadavek významnou změnu, protože dosud mnoho firem využívalo jednoduchých deklarací založených na neúplných datech z první úrovně dodavatelského řetězce.

Od května 2026 začal ÚOHS vyhlašovat kontrolní akce zaměřené na odvětví textilního průmyslu, potravinářství a energetiky, kde bylo zjištěno, že významná část firem používá kalkulačky emisí, které nezahrnují kritické faktory jako emise z přepravy surovin nebo dopad výrobních chemikálií na půdní úrodnost. Tento problém je zvláště výrazný u malých a středních podniků, které často nevlastní systémy pro komplexní sběr ESG dat a spoléhají se na nedostatečně validované údaje od dodavatelů.

Rozšířená povinnost transparentnosti v rámci CSRD

Kromě směrnice o zelených tvrzeních hraje klíčovou roli v regulaci greenwashingu i směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 o podávání zpráv podniků o udržitelnosti, známé jako směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive). Tato směrnice, která se postupně aplikuje od finančního roku 2024, od 1. ledna 2026 rozšiřuje svůj dosah i na malé a střední podniky splňující určitá kritéria velikosti pro vykazování za finanční rok 2026 (zprávy v roce 2027). S tím souvisí i to, že nevhodně nastavená firemní komunikace může vytvářet regulatorní rizika, jak popisuje článek Papírové obchodní nabídky ve firmách: Kdy může marketingová komunikace představovat právní riziko. CSRD klade zvýšené nároky na transparentnost ekologických závazků a výsledků, přičemž v rámci ročních zpráv musí společnosti zveřejnit nejen své cíle, ale i konkrétní ukazatele výkonnosti (KPIs) srozumitelné pro všechny zainteresované strany.

V praxi to znamená, že pokud firma komunikuje, že dosáhne uhlíkové neutrality do roku 2030, musí ročně publikovat podrobnou analýzu pokroku včetně rozboru emisí Scope 1, 2 i 3 a metodiky, jakým způsobem dochází k kompenzaci zbytkových emisí.

Pro české podnikatele představuje CSRD významnou výzvu, protože přináší povinnost implementovat sofistikované systémy sběru a ověřování ESG dat. V praxi se ukázalo, že významná část českých společností, které v roce 2025 zveřejnily první CSRD zprávy, neměla plně integrovaný systém pro mapování emisí v třetí úrovni dodavatelského řetězce. To vedlo k tomu, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v prvním čtvrtletí 2026 vydal několik varování společnostem za nedostatečnou transparentnost v komunikaci jejich cest k uhlíkové neutralitě.

Zásadním problémem bylo časté používání neověřených předpovědí o budoucích emisích bez uvedení přesných metodik nebo scénářů rizika, což je v přímém rozporu s požadavky CSRD na věrohodnost a porovnatelnost údajů. CSRD navíc od 1. března 2026 zavádí povinnost nezávislého auditu environmentálních částí zpráv podle nově zavedených standardů ESRS (European Sustainability Reporting Standards), což přidává další vrstvu kontroly nad pravdivostí komunikovaných dat.

ozvěte se nám,
vyřešíme to za Vás

Reagujeme do 24 hodin!

office@arws.cz

245 007 740

ARROWS

Advokátní kancelář
pro business a nemovitosti

Domluvit konzultaci

Nová pravidla pro digitální komunikaci a reklamu

V roce 2026 se značně změnila pravidla pro používání ekologických tvrzení v digitálním prostředí, zejména v souvislosti s novelizací směrnice o nekalých obchodních praktikách (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES), která byla upravena směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/825 o posílení postavení spotřebitelů v rámci ekologické transformace. Tato novelizace, která se stala součástí českého právního řádu prostřednictvím zákona č. 289/2025 Sb., přináší specifická pravidla pro všechny formy on-line komunikace, včetně webových stránek, sociálních sítí a e-mailového marketingu.

Klíčovým bodem je zákaz používání „temných vzorců“ (dark patterns) v designu, které mohou spotřebitele svádět k tomu, aby nadhodnotili environmentální výhody produktu. Například, pokud je na webové stránce produktu umístěn ikona listu stromu, která je výrazně větší a barevnější než ikona pro standardní výrobek, aniž by bylo jasně vysvětleno, v čem spočívá environmentální výhoda, může to být považováno za manipulativní prvek podle nových pravidel.

Český ÚOHS v roce 2026 již vyhodnotil několik případů, kde společnosti používaly v digitálních kampaních formulace jako „nejzelenější produkt roku“ bez odkazu na konkrétní hodnocení nebo certifikát. Podle nových pravidel musí všechny subjektivní ocenění být doprovázena odkazem na nezávislý průzkum nebo certifikační proces s uvedením metodiky a časového období.

Kromě toho byla zpřísněna pravidla pro používání ekolabelů v reklamě – od 1. dubna 2026 je zakázáno uvádět jakékoliv loga nebo emblemy související s životním prostředím, která nejsou uvedena v oficiálním registru EU Ecolabel nebo v registru schválených národních značek. Tato změna vedla k tomu, že řada českých firem musela upravit svou webovou prezentaci, protože používaly neoficiální značky typu „Green Choice“ nebo „Eco Friendly“, které nebyly předmětem žádného certifikačního procesu.

Související otázky k právnímu rámci pro environmentální komunikaci

1. Jakým způsobem mohu komunikovat, že můj produkt má nižší uhlíkovou stopu než konkurence, aniž bych porušil pravidla?
Pro srovnávací tvrzení je nezbytné použít standardizovanou metodiku výpočtu podle GHG Protocol s jednotnými hranicemi systému pro vaši i konkurenční produkty. Doporučujeme publikovat plnou metodiku včetně zdrojů dat a nechat ji ověřit nezávislým auditorem. Všechna srovnání musí být aktuální k datu publikace a zahrnovat stejné fáze životního cyklu.

2. Je možné používat termín „klimaticky neutrální“ v roce 2026 bez rizika sankcí?
Ano, ale pouze pokud je tento status potvrzen nezávislým certifikátem podle nových pravidel EU pro offsetování. Od 1. ledna 2026 je nutné prokázat, že všechny emise byly změřeny podle standardu ISO 14064 a že kompenzace probíhají prostřednictvím schválených projektů s transparentním sledováním dopadu. Pouhé nákupy uhlíkových kreditů bez ověření kvality projektů již nestačí.

Typická rizika a chyby při komunikaci ekologických závazků

Jedním z nejčastějších problémů, se kterými se v roce 2026 setkávají české podniky, je nesystematičnost při výpočtu a komunikaci svých environmentálních přínosů. Mnoho firem stále používá jednoduché kalkulačky, které nezohledňují komplexnost celoživotního cyklu produktu, a tím porušuje pravidla stanovená směrnicí o zelených tvrzeních. Typickým příkladem je výroba obalů s tvrzením, že použití lehčího materiálu snížilo emise CO₂ o 15 %. Tato úspora je často vypočtena pouze na základě snížené hmotnosti, ale nezahrnuje emise z výroby nového materiálu, změn v logistice nebo dopadu na recyklační schopnost obalu.

Podle nových pravidel EU od 1. ledna 2026 musí všechny takové výpočty zahrnovat kompletní hodnocení dopadu na životní prostředí (Life Cycle Assessment – LCA) podle metodiky Product Environmental Footprint (PEF), která je nyní povinná pro všechny produkty s významným environmentálním dopadem.

V praxi se ukázalo, že významná část českých firem v roce 2025 nepoužívala standardizované hranice systému pro výpočet emisí, což vedlo k přecenění svých environmentálních přínosů. CSRD vyžaduje od 1. ledna 2026, aby všechny výpočty emisí skleníkových plynů zahrnovaly emise Scope 3 ve třech úrovních dodavatelského řetězce, což představuje významné technické i organizační výzvy, zejména pro malé a střední podniky.

ozvěte se nám,
vyřešíme to za Vás

Reagujeme do 24 hodin!

office@arws.cz

245 007 740

ARROWS

Advokátní kancelář
pro business a nemovitosti

Domluvit konzultaci

Například textilní firma, která komunikuje snížení emisí díky přechodu na organickou bavlnu, musí v roce 2026 prokázat nejen emise z pěstování a zpracování bavlny, ale také dopad změny na vodní zdroje a biodiverzitu v oblasti pěstování. Pokud tato data nejsou kompletní nebo jsou založena na nepřesných odhadech, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže může uložit pokutu za greenwashing, i když byla snaha firmy o skutečné zlepšení objektivně přítomna.

Dalším častým problémem je neochota firem aktualizovat své environmentální výpočty v souladu s novými metodickými pokyny. V roce 2026 zveřejnila Evropská komise aktualizovanou verzi kalkulačky pro výpočet emisí, která přidala nové emisní faktory pro biomateriály a přesnější metody pro hodnocení dopadu na biodiverzitu. Firmy, které stále používají starší verze kalkulaček z roku 2024, riskují, že jejich výpočty budou považovány za neaktuální a nevěrohodné.

Tento problém je zvláště závažný u firem, které používají interně vyvinuté systémy pro výpočet emisí bez externí validace. ÚOHS v roce 2026 již vydal několik varování společnostem za použití vlastních metodik, které nebyly přizpůsobeny aktuálním požadavkům EU, což vedlo k tomu, že jejich environmentální tvrzení byla označena za klamavá.

Neoprávněné používání ekolabelů a certifikátů

Používání neověřených nebo neautorizovaných ekologických značek představuje další častou chybu, která v roce 2026 vede k rapidně rostoucímu počtu pokut. Zatímco v předchozích letech se společnosti mohly spolehnout na různé soukromé certifikáty, nová pravidla EU striktně omezují používání jakýchkoliv environmentálních značek, které nejsou uvedeny v oficiálním registru EU Ecolabel nebo v registru národních ekolabelů schválených Evropskou komisí.

V České republice došlo v roce 2025 k významnému rozšíření seznamu povolených národních značek, avšak mnoho firem stále používá značky, které byly původně registrovány před vstupem nových pravidel, ale nebyly přeřazeny do nového registru.

Typickým příkladem je používání značky „EcoLabel CZ“, která byla původně registrována v roce 2020, ale v roce 2025 nebyla obnovena v souladu s novými požadavky EU na transparentnost certifikačních procesů. Společnosti, které tuto značku stále používají v roce 2026, čelí sankcím, protože nová směrnice explicitně zakazuje používání jakýchkoliv značek, které nejsou označeny jako oficiální v registru EU.

Tento problém je zvláště častý u malých podniků, které často nemají přehled o změnách v registru a spoléhají se na staré certifikáty, které již nejsou v souladu s aktuálními pravidly. ÚOHS v roce 2026 vyhodnotil řadu případů, kde společnosti používaly neexistující nebo zrušené certifikáty, přičemž v mnohých z nich došlo k okamžitému stažení produktu z trhu a uložení významných pokut.

Ještě větším problémem je případná tvorba vlastních značek, které jsou záměrně navrženy tak, aby byly podobné oficiálním ekolabelům, ale nejsou součástí žádného certifikačního systému. Tento přístup, který byl běžný před vstupem směrnice o zelených tvrzeních, je nyní přímo zakázán a považován za klamavou praktiku.

V roce 2026 vyšetřoval ÚOHS případ potravinářské firmy, která používala vlastní logo s motivem zeleného stromu a popiskem „Environmentally Certified“, přičemž neexistoval žádný externí certifikační proces. Tato firma byla potrestána pokutou v řádech desítek milionů Kč, protože soud shledal, že její logo bylo záměrně navrženo tak, aby spotřebitele svádělo k tomu, že produkt prošel nezávislým ověřením, což nebyla pravda.

Nedostatečná dokumentace a auditovatelnost zdrojových dat

V roce 2026 je jedním z nejčastějších důvodů pro sankce za greenwashing nedostatečná dokumentace a auditovatelnost zdrojových dat použitých pro výpočet environmentálních přínosů. Směrnice o zelených tvrzeních od všech firem vyžaduje, aby všechna environmentální tvrzení byla podložena dostupnými, ověřitelnými a opakovatelnými daty, která musí být archivována po dobu minimálně 10 let.

V praxi však mnoho českých společností stále používá interní systémy, které nezaznamenávají plnou historii změn v datech nebo neposkytují dostatečnou stopu pro audit. Například, pokud firma komunikuje, že snížila emise CO₂ o 20 % díky přechodu na obnovitelnou energii, musí být schopna poskytnout všechny relevantní faktury, smlouvy s dodavateli energie a metodiku přepočtu na emise CO₂ včetně použitých emisních faktorů.

Významným problémem pro české podniky je také absence standardizovaných procesů pro kontrolu kvality zdrojových dat, zejména u dodavatelského řetězce. CSRD od 1. ledna 2026 vyžaduje, aby společnosti provedly audit alespoň 50 % dodavatelů první úrovně každoročně a zavedly systém pro sledování kvality dat u dodavatelů nižších úrovní.

Mnoho firem však stále spoléhá na samohlášky dodavatelů bez nezávislého ověření, což vede k tomu, že jejich výpočty emisí jsou neúplné nebo chybné. ÚOHS v roce 2026 zpracoval analýzu řady případů, kde firmy používaly data od dodavatelů, kteří nebyli schopni poskytnout podklady pro výpočet emisí, a v mnohých z nich došlo k sankcím za neověřená tvrzení.

Další komplikací je využívání externích databází a software pro výpočet emisí, které nejsou kompatibilní s požadavky EU. V roce 2026 zveřejnila Evropská komise aktualizaci standardu EN ISO 14064-1, která přidala nové požadavky na transparentnost při používání sekundárních dat. Firmám, které používají software, který nezahrnuje tyto aktualizace, hrozí, že jejich výpočty budou považovány za nevěrohodné.

Například, v prvním čtvrtletí 2026 byla potrestána strojírenská společnost, která používala software z roku 2023 pro výpočet emisí, který nezahrnoval nové emisní faktory pro výrobu elektrické energie z fotovoltaických panelů. Soud rozhodl, že tato chyba v metodice vedla k přecenění environmentálních přínosů o významné procento, což představovalo klamavé tvrzení v souladu s novými pravidly.

Strategie bezpečné komunikace ekologických závazků

V současném regulačním prostředí je klíčové vybudovat systematický proces pro ověření každého environmentálního tvrzení ještě před jeho zveřejněním. Od 1. ledna 2026 vyžaduje směrnice o zelených tvrzeních vytvoření interního systému kontroly, který musí zahrnovat minimálně tři úrovně ověření: technickou validaci metodiky, právní kontrolu v souladu s aktuálními předpisy a nezávislé ověření akreditovaným poskyzovatelem.

Pro české podniky, které působí v mezinárodním kontextu, je tento proces ještě složitější, protože musí zohlednit také specifické požadavky jednotlivých členských států EU, které mohou mít přísnější pravidla než přímá aplikace evropských směrnic.

Konkrétně, pokud firma plánuje uvést na trh výrobek s tvrzením, že obsahuje 30 % recyklovaného materiálu, musí tento údaj projít následujícím ověřovacím procesem: nejprve je nutné provést technickou analýzu, zda je možné přesně změřit a rozlišit podíl recyklovaného materiálu pomocí dostupných metod, jako je například chemická analýza nebo systém sledování surovin. Poté musí být provedena právní kontrola, zda je formulace v souladu s aktuálními požadavky, včetně toho, zda je nutné uvést přesný typ recyklace (mechanická, chemická) a zda je vyžadováno použití specifického certifikátu pro recyklované materiály.

Nakonec musí být tvrzení potvrzeno nezávislým certifikačním orgánem, který je v roce 2026 registrován v EU jako poskytovatel služeb pro předběžné ověření (pre-market verification). Tento postup je nyní pravidelně kontrolován při tržních auditách, které ÚOHS provádí společně s českým orgánem pro standardizaci ČSN.

Pro společnosti, které mají omezené kapacity pro implementaci takového systému, je důležité využít externí odbornou pomoc již v rané fázi vývoje environmentálních tvrzení. V roce 2026 je čím dál více běžné, že podniky spolupracují s právními poradci již při návrhu marketingových kampaní, aby předešly nákladným opravám a sankcím.

Například, v březnu 2026 pomohla ARROWS advokátní kancelář jedné strojírenské společnosti připravit kompletní dokumentaci pro tvrzení o snížení energetické náročnosti výroby o 25 %, což zahrnovalo revizi metodiky výpočtu, audit zdrojových dat a přípravu všech podkladů pro nezávislé ověření. Díky tomu společnost získala schválení pro uvedení kampaně na trh bez prodlení, zatímco konkurenční firma, která tento proces podcenila, byla vystavena pokutě v řádech milionů Kč za stejné tvrzení bez příslušné dokumentace.

ozvěte se nám,
vyřešíme to za Vás

Reagujeme do 24 hodin!

office@arws.cz

245 007 740

ARROWS

Advokátní kancelář
pro business a nemovitosti

Domluvit konzultaci

Strategické využívání certifikátů a transparentních metod

V roce 2026 je klíčové strategicky využívat certifikáty, které jsou přímo uznávány Evropskou unií a jsou součástí oficiálního registru EU Ecolabel. Zatímco v minulosti mnoho firem volilo soukromé certifikáty s nižšími nároky, aktuální pravidla vyžadují, aby všechny certifikáty používané pro podporu environmentálních tvrzení prošly procesem uznání EU.

Tento proces zahrnuje kontrolu integrity certifikačního orgánu, transparentnosti metodiky a reálného dopadu na životní prostředí. V České republice se v roce 2026 značně zvýšil zájem o certifikáty EU Ecolabel a Ekologicky šetrný výrobek/služba udělovaný Ministerstvem životního prostředí, které jsou nyní plně kompatibilní s požadavky směrnice o zelených tvrzeních.

Pro společnosti, které komunikují komplexní environmentální cíle, jako je například dosažení uhlíkové neutrality, je nezbytné spoléhat se na mezinárodně uznávané standardy, jako je ISO 14064 pro ověřování emisí skleníkových plynů nebo ISO 50001 pro systémy energetického managementu. Tyto certifikace poskytují nejen důvěryhodný základ pro komunikaci, ale také zvyšují auditovatelnost interních procesů.

ozvěte se nám,
vyřešíme to za Vás

Reagujeme do 24 hodin!

office@arws.cz

245 007 740

ARROWS

Advokátní kancelář
pro business a nemovitosti

Domluvit konzultaci

V roce 2026 začaly členské státy EU upřednostňovat firmy, které prokazují své environmentální přínosy prostřednictvím těchto standardizovaných a externě ověřených certifikací, a to i při veřejných zakázkách a dotačních programech.

Právníci ARROWS doporučují, aby společnosti vytvořily komplexní strategii environmentální komunikace, která bude založena na třech pilířích: přesnost, transparentnost a ověřitelnost. Přesnost znamená používání kvantifikovaných dat a standardizovaných metodik. Transparentnost se projevuje v plném zveřejňování metodik a zdrojových dat. Ověřitelnost pak zajišťuje nezávislá certifikace a audit. Pouze taková strategie umožňuje firmám bezpečně komunikovat své environmentální úsilí a zároveň se vyhnout riziku greenwashingu.

FAQ

1. Co je největší změnou v regulaci greenwashingu pro rok 2026?
Největší změnou je plná vymahatelnost směrnice o zelených tvrzeních, která zavádí povinné předběžné přezkoumání všech environmentálních tvrzení nezávislou certifikační agenturou. To výrazně zvyšuje nároky na prokazování a ověřitelnost veškeré zelené komunikace.

2. Jaké sankce hrozí za greenwashing v roce 2026?
Sankce za greenwashing mohou být velmi vysoké. Podle směrnice o zelených tvrzeních mohou dosáhnout až 4 % ročního obratu společnosti. Kromě finančních pokut hrozí také stažení produktu z trhu, povinná nápravná opatření, poškození reputace a riziko žalob ze strany spotřebitelů nebo konkurenčních firem.

3. Jaký je rozdíl mezi „nařízením“ a „směrnicí“ v kontextu greenwashingu?
Nařízení (např. o taxonomii) je přímo použitelné a závazné ve všech členských státech EU okamžitě po vstupu v platnost. Směrnice (např. směrnice o zelených tvrzeních, CSRD) stanovuje členským státům cíl, kterého má být dosaženo, ale nechává na nich volbu formy a metody implementace do národního práva. Obě mají pro firmy závazné dopady, ale směrnice vyžaduje transpozici.

4. Musí i malé a střední podniky dodržovat nová pravidla pro greenwashing?
Ano. Pravidla směrnice o zelených tvrzeních se vztahují na všechny podniky, které komunikují environmentální tvrzení. CSRD rozšiřuje své povinnosti na podávání zpráv o udržitelnosti na malé a střední podniky (včetně kótovaných) pro vykazování za finanční rok 2026 (zprávy v roce 2027), což znamená, že i tyto firmy musí zajistit transparentnost a ověřitelnost svých environmentálních dat.

5. Jak se vyhnout pokutám za greenwashing?
Klíčem je proaktivní přístup. Doporučujeme implementovat robustní interní systémy pro sběr a ověřování dat, nechat si externě ověřovat všechna environmentální tvrzení, používat pouze oficiální a uznávané ekolabel a pravidelně konzultovat svou environmentální komunikaci s právními experty, kteří se specializují na EU legislativu a české právo v této oblasti.

6. Proč je důležité dbát na správnou environmentální komunikaci?
Kromě právních rizik a vysokých pokut hraje environmentální komunikace klíčovou roli v budování důvěry se spotřebiteli, investory a dalšími stakeholdery. Transparentní a pravdivá komunikace posiluje image značky, zvyšuje konkurenceschopnost a pomáhá přilákat udržitelné investice. Naopak greenwashing může vést k rychlé ztrátě důvěry a výraznému poškození reputace.

ozvěte se nám,
vyřešíme to za Vás

Reagujeme do 24 hodin!

office@arws.cz

245 007 740

ARROWS

Advokátní kancelář
pro business a nemovitosti

Domluvit konzultaci

Upozornění: Informace obsažené v tomto článku mají pouze obecný informativní charakter a slouží k základní orientaci v problematice dle právního stavu k roku 2026. Ačkoliv dbáme na maximální přesnost obsahu, právní předpisy a jejich výklad se v čase vyvíjejí. Jsme ARROWS advokátní kancelář, subjekt zapsaný u České advokátní komory (náš orgán dohledu), a pro maximální bezpečí klientů jsme pojištěni pro případ profesní odpovědnosti s limitem 400.000.000 Kč. Pro ověření aktuálního znění předpisů a jejich aplikace na vaši konkrétní situaci je nezbytné kontaktovat přímo ARROWS advokátní kancelář (office@arws.cz). Neneseme odpovědnost za případné škody vzniklé samostatným užitím informací z tohoto článku bez předchozí individuální právní konzultace.