Jak nastavit české podnikání na Islandu bez zbytečných rizik Co české firmy nejčastěji řeší

Pokud zvažujete expanzi na Island nebo zde zakládáte firmu, čeká vás řada odlišných právních a daňových povinností. Specifika místních zákonů mohou vést k pokutám či obchodním problémům. Tento článek přináší odpovědi na otázky ohledně daní, zaměstnávání a rizik, abyste se vyhnuli chybám, které vás mohou stát statisíce korun.

Fotografie ukazuje odborníka diskutujícího o tématu právní a daňové povinnosti.

Právní rámec pro české podnikání na Islandu

Island není členským státem Evropské unie, ale je součástí Evropského hospodářského prostoru (EHP) a patří do Evropského sdružení volného obchodu (ESVO). Právě toto postavení je pro české podnikatele klíčové. Nacházíte se v jurisdikci, která přebírá většinu legislativy EU týkající se vnitřního trhu, ale zachovává si suverenitu v oblastech, jako je rybolov.

Zásadním aspektem je rovné zacházení, kdy díky členství v EHP mají čeští občané právo na svobodu usazování za stejných podmínek jako místní subjekty. Islandská legislativa nicméně v některých strategických sektorech uplatňuje restrikce pro zahraniční vlastnictví, které je nutné respektovat. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře mají zkušenosti s navigací v těchto předpisech a vědí, jaké kroky činit, aby registrace a provoz proběhly hladce.

Obchodní a daňové vztahy mezi Českou republikou a Islandem jsou upraveny Smlouvou o zamezení dvojího zdanění. Ta je klíčová pro optimalizaci daňové povinnosti a zamezení situaci, kdy byste stejný příjem danili dvakrát. Aplikace této smlouvy však vyžaduje prokázání daňového domicilu a správné nastavení účetnictví, což bez odborné pomoci často vede k chybám.

Související otázky k právnímu rámci podnikání

1. Má český podnikatel, který chce na Islandu založit živnost, stejná práva jako místní?
Ano, v rámci EHP máte právo zakládat na Islandu firmu nebo živnost za stejných podmínek jako Islanďané. Musíte však získat islandské identifikační číslo (kennitala) a splnit veškeré registrační povinnosti u daňového úřadu (Skatturinn).

2. Jaký je rozdíl mezi smlouvou o zamezení dvojího zdanění a pravidly EHP?
Pravidla EHP vám umožňují na Islandu podnikat a pracovat (přístup na trh). Smlouva o zamezení dvojího zdanění řeší, kterému státu odvedete daň ze zisku, abyste neplatili dvakrát. Jde o dva odlišné, ale související právní nástroje.

3. Kde mohu zjistit přesné znění platné legislativy pro Island?
Oficiální znění zákonů je dostupné na webu islandského parlamentu (Althingi) nebo na portálu Island.is. Většina závazných textů je pouze v islandštině. Pro přesný výklad doporučujeme kontaktovat office@arws.cz, aby vám právníci ARROWS advokátní kanceláře poskytli odborný právní rozbor.

Daňový systém na Islandu

Daňový systém na Islandu je specifický a v mnoha ohledech přísnější než český. Pokud chcete na Islandu úspěšně podnikat, musíte pochopit principy zdanění příjmů právnických osob, vysoké mzdové náklady a systém DPH. Islandský systém kombinuje státní daně, obecní daně a specifické odvody na sociální a penzijní zabezpečení.

Daňová rezidence je klíčový pojem. Právnická osoba je daňovým rezidentem, pokud je registrována na Islandu nebo zde má místo svého skutečného vedení. Fyzická osoba se stává daňovým rezidentem, pokud na Islandu pobývá déle než 183 dní v jakémkoliv dvanáctiměsíčním období.

DPH na Islandu (VSK)

Daň z přidané hodnoty – islandsky Virðisaukaskattur (VSK) – má základní sazbu 24 procent. Snížená sazba 11 procent se uplatňuje například na potraviny, knihy, ubytovací služby nebo teplou vodu.

Všechny subjekty prodávající zdanitelné zboží a služby na Islandu se musí registrovat k DPH, jakmile jejich obrat překročí 2 000 000 ISK v jakémkoliv dvanáctiměsíčním období. Registrace se provádí u daňového úřadu (Skatturinn) pomocí formuláře RSK 5.02. Pozor, hranice pro registraci je relativně nízká a její překročení bez registrace vede k doměření daně a penále.

Právníci z ARROWS advokátní kanceláře často řeší případy českých firem, které tuto hranici ignorovaly, nebo se mylně domnívaly, že se na ně vztahuje "reverse charge". Právníci z ARROWS advokátní kanceláře vám pomohou správně posoudit povinnost registrace k DPH.

Daň z příjmů právnických osob

Sazba daně z příjmů právnických osob (CIT) pro standardní společnosti s ručením omezeným (v islandštině Einkahlutafélag - ehf.) a akciové společnosti ( Hlutafélag - hf.) činí 20 procent. To je srovnatelné s ČR, nicméně rozdíl je v uznatelnosti nákladů.

Partnerství (v.o.s./k.s. ekvivalenty) mohou být zdaněna jako samostatné subjekty vyšší sazbou, nebo transparentně na úrovni společníků. Základem daně je zisk po odečtení daňově uznatelných nákladů. Islandské právo je však přísnější u nákladů na reprezentaci, dary nebo používání firemních vozidel pro soukromé účely.

Daňové přiznání právnických osob se obvykle podává do konce května následujícího roku. Pokud přiznání nepodáte, správce daně může daň stanovit odhadem a připočíst sankční přirážku.

Daň z příjmu fyzických osob a mzdové náklady

Zdanění práce na Islandu je vysoké a funguje formou srážkové daně (staðgreiðsla), která kombinuje státní a obecní daň. Systém je progresivní a pro rok 2025/2026 se sazby pohybují v několika pásmech, která se postupně zvyšují.

Příjem do cca 446 000 ISK měsíčně podléhá sazbě 31,48 %. Vyšší příjmy spadají do pásem 37,98 % a 46,28 %. Zaměstnanci mají nárok na osobní slevu na dani (persónuafsláttur), která efektivní zdanění snižuje.

Jako zaměstnavatel musíte navíc odvíjet daň z mezd (tzv. tryggingagjald), která zahrnuje příspěvky na sociální zabezpečení a pojištění v nezaměstnanosti. K tomu přistupuje povinný příspěvek do penzijních fondů, kde zaměstnavatel přispívá obvykle 11,5 % a zaměstnanec 4 %.

Související otázky k daňovému systému

1. Pokud má moje česká firma na Islandu stálou provozovnu, jak se daní?
Pokud vznikne stálá provozovna (dle smlouvy o zamezení dvojího zdanění, obvykle při trvání stavebního projektu nad 6-12 měsíců nebo existenci kanceláře), musíte zisk připadající na tuto provozovnu zdanit na Islandu. Je nutné vést oddělené účetnictví pro islandskou část.

2. Je lepší se registrovat k DPH dobrovolně?
Ano, pokud plánujete investice a nákupy na Islandu, dobrovolná registrace vám umožní nárokovat odpočet DPH na vstupu ještě před dosažením limitu obratu.

3. Jaké sankce hrozí za nepodání přiznání?
Kromě odhadnutí daně úřadem hrozí penále z prodlení (úroky) a pokuty za nesplnění administrativní povinnosti. V závažných případech krácení daně hrozí trestní stíhání a vysoké finanční sankce, které mohou být násobkem dlužné částky.

Registrace společnosti na Islandu

Založení společnosti na Islandu je pro cizince z EHP poměrně přímočarý proces, ale vyžaduje přesnost. Nejčastější formou je Einkahlutafélag (ehf.), což je obdoba české s.r.o.

Klíčové kroky k registraci
  • Získání identifikačního čísla (Kennitala): Každý společník a jednatel (i cizinec) musí mít islandské identifikační číslo. O to se žádá u Národního registru (Þjóðskrá Íslands). Bez něj nelze provádět žádné právní úkony.
  • Založení společnosti a složení kapitálu: Musíte sepsat zakladatelskou listinu a stanovy. Minimální základní kapitál pro soukromou společnost s ručením omezeným (ehf.) je 500 000 ISK. Kapitál musí být složen na vázaný účet v islandské bance před registrací.
  • Zápis do Rejstříku podniků (Fyrirtækjaskrá): Společnost se registruje u Skatturinn (daňový a celní úřad), který spravuje obchodní rejstřík. Poplatek za založení ehf. činí přibližně 140 000 ISK. Je nutné doložit potvrzení o splacení kapitálu a notářsky ověřené podpisy na zakladatelských dokumentech.
  • Daňová registrace: Po přidělení IČ (kennitala) právnické osoby následuje registrace k DPH (pokud je to relevantní) a registrace do registru zaměstnavatelů pro odvod mezd. Tento krok je nezbytný pro legální zahájení podnikatelské činnosti a zaměstnávání osob.
  • Omezení pro cizince: Občané EHP mohou být zakladateli a členy představenstva bez omezení, pokud mají bydliště v EHP. Pokud by většinu členů představenstva tvořili lidé s bydlištěm mimo EHP, je třeba žádat o výjimku.
Nákup nemovitostí

Právnické osoby z EHP mohou nabývat nemovitosti na Islandu pro své podnikání bez zvláštního povolení. Pozor však na vlastnictví zemědělské půdy nebo rybolovných práv, kde platí přísná omezení i pro subjekty z EHP. Každý převod se zapisuje do katastru nemovitostí a podléhá kolkovnému.

Pracovní právo a pojištění

Islandský pracovní trh je silně regulován kolektivními smlouvami. Téměř každý zaměstnanec spadá pod nějakou odborovou organizaci (stéttarfélag) a vy jako zaměstnavatel musíte respektovat podmínky vyjednané v těchto smlouvách, i když zaměstnanec není členem odborů.

Pracovní povolení a registrace

Občané ČR a EHP nepotřebují pracovní povolení. Mají však povinnost registrovat svůj pobyt u Þjóðskrá (Národní registr), pokud na Islandu plánují pobývat déle než 3 měsíce (nebo 6 měsíců při hledání práce). Občané mimo EHP potřebují pracovní a pobytové povolení ještě před příjezdem na Island.

Zdravotní pojištění a sociální zabezpečení

Systém funguje na principu rezidence. Osoba se stává plně pojištěnou v islandském systému sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění až po 6 měsících legálního pobytu.

Pokud zaměstnanec přijíždí z ČR, kde byl pojištěn, může tuto čekací lhůtu zrušit předložením formuláře S041 nebo prostým prokázáním předchozího pojištění v EHP. Je zásadní tuto administrativu vyřídit ihned po příjezdu. V případě dočasného vyslání z ČR je nutný formulář A1, čímž zaměstnanec zůstává pojištěn v ČR.

Pracovní podmínky a benefity

Standardní pracovní týden je 40 hodin, ale v mnoha sektorech je zkrácen na 36-35 hodin. Zákonné minimum dovolené je 24 pracovních dnů, přičemž zaměstnavatel odvádí min. 10,17 % ze mzdy na účet dovolené (orlof). Povinnost přispívat do penzijního fondu je absolutní a zahrnuje i další odvody do odborových fondů.

Co hrozí a jak pomáhá ARROWS

Rizika a sankce

Jak pomáhá ARROWS (office@arws.cz)

Opomenutá registrace k DPH: Pokud obrat přesáhne 2 miliony ISK a firma se neregistruje, správce daně doměří DPH ze všech příjmů plus penále.

Zajistíme včasnou registraci k DPH (VSK) a správné nastavení fakturace.

Chybná mzdová administrativa: Neodvedení příspěvků do správných penzijních fondů a odborů vede k vymáhání dluhů odbory, které mají na Islandu silné právní postavení.

Pomůžeme nastavit pracovní smlouvy a mzdové systémy.

Nezajištění zdravotního pojištění: Zaměstnanec bez pojištění (v čekací lhůtě) znamená pro firmu obrovské riziko úhrady plných nákladů na léčbu při úrazu.

Asistujeme s přenosem práv sociálního zabezpečení v rámci EHP pro okamžité krytí.

Nelegální práce (černá práce): Práce bez kennitaly a registrace u daňového úřadu je trestána vysokými pokutami a může vést k vyhoštění zaměstnance.

Zajistíme legální status vašich pracovníků od získání ID čísel po registraci pobytu.

Chybná aplikace smlouvy o zamezení dvojího zdanění: Hrozí zdanění zisku v obou zemích nebo naopak obvinění z daňových úniků.

Právníci a daňoví poradci zanalyzují vaši strukturu a připraví model zdanění.

Běžné problémy a jejich řešení

Problém 1: Podcenění celkových mzdových nákladů

Česká firma vyhrála zakázku na Islandu a nacenila ji na základě českých mezd. Následně zjistila, že musí platit islandské minimální mzdy dle kolektivních smluv, odvádět přes 6 % na dani z mezd, přes 11 % do penzí a další procenta odborům. Projekt skončil ve ztrátě.

Řešení: Před vstupem na trh je nutné provést kalkulaci nákladů práce dle konkrétní kolektivní smlouvy pro daný obor. S tím vám pomohou naši specialisté.

Problém 2: "Řetězení" pracovníků bez registrace

Firma posílala pracovníky na "služební cesty" delší než 183 dní, ale nadále za ně odváděla daně pouze v ČR. Islandský daňový úřad zpětně doměřil daň z příjmu na Islandu, protože vznikla daňová rezidence.

Řešení: Sledování pobytových dnů a včasná registrace stálé provozovny nebo změna daňového domicilu zaměstnanců.

Problém 3: Nákup služeb a reverse charge

Česká firma na Islandu nakupovala služby od místních subdodavatelů a neřešila DPH. Později zjistila, že měla povinnost se registrovat k DPH na Islandu a místní daň neodvedla, čímž vznikl dluh na DPH i s úroky.

Řešení: Analýza DPH povinností před zahájením obchodování. Island má specifická pravidla pro místo plnění, která je třeba ověřit.

Závěr článku

Podnikání na Islandu nabízí zajímavé příležitosti díky vysoké kupní síle a stabilitě trhu v rámci EHP. Zároveň však přináší administrativní a finanční nároky, které jsou odlišné od českého prostředí. Vysoká míra organizovanosti trhu práce, specifické daňové sazby a nutnost komunikace v cizím jazyce vyžadují profesionální přípravu.

Právníci z ARROWS advokátní kanceláře vám pomohou s daňovým plánováním, založením společnosti (Ehf.), nastavením pracovněprávních vztahů i zajištěním všech nezbytných registrací. Nespoléhejte se na domněnky – islandské úřady jsou v vymáhání povinností důsledné. Kontaktujte nás na office@arws.cz pro nezávaznou konzultaci.

FAQ – Nejčastější právní dotazy k podnikání na Islandu

1. Potřebuji jako občan ČR vízum pro podnikání na Islandu?
Ne, jako občan EHP vízum nepotřebujete. Máte právo pobytu a podnikání. Pokud však pobyt přesáhne 3 měsíce, musíte se zaregistrovat u Národního registru (Þjóðskrá) a prokázat, že máte prostředky k obživě.

2. Jaký je minimální kapitál pro založení firmy?
Pro soukromou společnost s ručením omezeným (Ehf.) je minimální základní kapitál 500 000 ISK (cca 82 000 Kč).

3. Musím mít na Islandu účetního?
Zákon to pro menší firmy přímo nenařizuje, ale vzhledem ke složitosti daňových přiznání a nutnosti komunikovat se systémem Skatturinn je služby certifikovaného účetního nebo daňového poradce prakticky nezbytností. Účetnictví musí být vedeno v souladu s islandským zákonem o účetnictví.

4. Může být jednatelem české s.r.o. na Islandu Čech?
Ano, pokud má bydliště v některém státě EHP/ESVO. Není nutné, aby bydlel přímo na Islandu, ale firma musí mít na Islandu registrované sídlo.

5. Jak vysoké je penále za pozdní úhradu daní?
Islandské úřady uplatňují přísné sankční úroky (dráttarvextir), které určuje Centrální banka Islandu. Tyto úroky jsou vysoké a naskakují automaticky dnem prodlení.

Upozornění: Informace obsažené v tomto článku mají pouze obecný informativní charakter a slouží k základní orientaci v problematice dle právního stavu k roku 2026. Ačkoliv dbáme na maximální přesnost obsahu, právní předpisy a jejich výklad se v čase vyvíjejí. Jsme ARROWS advokátní kancelář, subjekt zapsaný u České advokátní komory (náš orgán dohledu), a pro maximální bezpečí klientů jsme pojištěni pro případ profesní odpovědnosti s limitem 400.000.000 Kč. Pro ověření aktuálního znění předpisů a jejich aplikace na vaši konkrétní situaci je nezbytné kontaktovat přímo ARROWS advokátní kancelář (office@arws.cz). Neneseme odpovědnost za případné škody vzniklé samostatným užitím informací z tohoto článku bez předchozí individuální právní konzultace.