Jak vypořádat nároky zhotovitele po odstoupení od smlouvy o dílo?

11.11.2020

Články, které se zaměřují na problematiku odstoupení od smlouvy o dílo, zpravidla upínají svou pozornost na posouzení otázky důvodnosti učiněného odstoupení, tedy zhodnocení, zdali pro odstoupení byly splněny veškeré zákonné či smluvní předpoklady. Co však často bývá opomíjeno, jsou následné vzájemné práva a povinnosti objednatele a zhotovitele vzniklé po důvodném odstoupení. Jaké tedy mají vůči sobě objednatel a zhotovitel nároky a jakými úvahami se soud bude řídit při jejich vypořádání? Na to se zaměříme v tomto článku.

Obecným východiskem při odstoupení od smlouvy (nejen) o dílo je § 2005 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „ObčZ“), dle něhož odstoupením od smlouvy zanikají v rozsahu jeho účinků práva a povinnosti stran. K zániku práv a povinností zhotovitele a objednatele pak dochází v souladu s § 2004 odst. 1 ObčZ od počátku.

Pokud již jedna ze stran plnila dle smlouvy o dílo a došlo k odstoupení, pak má tato strana právo na vrácení toho, co plnila, a druhé straně vzniká povinnost toto plnění vydat. Pokud již například objednatel složil zálohu a došlo k odstoupení od smlouvy o dílo, aniž zhotovitel začal s ujednanými pracemi, pak má zhotovitel povinnost vrátit objednatelem složenou zálohu. Pokud si již zhotovitel a objednatel navzájem plnili (zhotovitel již např. vybudoval základy rodinného domu, objednatel již složil zálohu), pak má každá ze stran právo žádat vrácení toho, co sama plnila (§ 2993 ObčZ), a druhá strana povinnost plnění vydat

V praxi se však lze nezřídka setkat se situací, kdy vydat plnění, které je požadováno, není dobře možné. Pokud má například zhotovitel povinnost vydat jím realizované plnění v podobě vybudovaných základů rodinného domu, lze soudit, že vydat toto plnění není dobře možné. 

Při hodnocení otázky, zda je možné vrátit plnění či nikoliv, je třeba zvažovat zejména důsledky vracení plnění z hlediska hospodárnosti. Vrácení plnění by tedy nemělo vést:

(i) ke znehodnocení či až dokonce ke zničení věcí, která by jinak mohla sloužit svému účelu tam, kde je umístěna (zabudována)

(ii) k dalším nákladům, které by bylo třeba vynaložit na demontáž vracené věci.1

Dojde-li ze strany objednatele k odstoupení od smlouvy o dílo např. z důvodu prodlení na straně zhotovitele, přičemž zhotovitel již položil základy rodinného domu, které nevykazují vady a mohou být použity ke svému účelu dalším zhotovitelem, který převezme stavbu rodinného domu, pak lze soudit, že vydání předmětu plnění není dobře možné. Pokud soud dovodí, že vrácení plnění není dobře možné, má zhotovitel právo na peněžitou náhradu.

Při určování výše peněžité náhrady je třeba vycházet především z toho, zdali se jednalo o smlouvu úplatnou či neúplatnou. Protože smlouva o dílo pojmově je úplatná, pak se peněžitá náhrada poskytuje primárně částkou předmětné úplaty ujednané ve smlouvě (§ 2999 odst. 2 ObčZ). Pokud tedy byla složena záloha ve výši úplaty ujednané na základy rodinného domu (např. v rámci rozpočtu), pak zhotoviteli, který vybudoval základy prosté jakýchkoliv vad, po odstoupení od smlouvy vzniká nárok na přiměřenou náhradu ve výši odpovídající záloze.

Pokud by právě výše úplaty zavdávala důvod pro odstoupení od smlouvy či výše úplaty byla takovým důvodem podstatně ovlivněna nebo pokud by např. byla ujednána smlouva o dílo, avšak nebyla sjednána výše úplaty, pak by zhotoviteli po odstoupení od smlouvy náležela peněžitá náhrada ve výši obvyklé ceny poskytnutého plnění (obvyklá cena za vybudovaných základů rodinného domu) určená zpravidla na základě znaleckého posudku. Muselo by se tedy vycházet z  ceny, která by byla dosažena prodejem tohoto plnění provedeného zhotovitele v daném místě a čase (prodejem základů rodinného domu).

Při určení přiměřené náhrady (ve výši ve smlouvě ujednané úplaty za plnění či ve výši odpovídající obvyklé ceně plnění) je pak třeba přihlédnout také k případné vadnosti či neúplnosti poskytnutého plnění, pokud by tato vadnost či neúplnost odůvodňovala snížení hodnoty plněny (vybudovaných základů).2 Zhotovitel by tak dle okolností měl po odstoupení od smlouvy právo na přiměřenou náhradu odpovídající:

(i) obvyklé ceně vybudovaných základů, kdy v případě určení této ceny by znalec musel vzít do úvahy také vady těchto základů, nebo

(ii) ve smlouvě ujednané ceně realizované části díla, kterou není dobře možné vydat zpět zhotoviteli, kdy tato cena by byla snížena o částku odpovídající nároku objednatele na přiměřenou slevu z důvodu vadnosti realizovaných základů.

____________________________________________________________________

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2009, sp. zn. 23 Cdo 2842/2007.

usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1568/2014 a rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2018, sp. zn. 28 Cdo 1060/2017.

Čtěte také:

Chcete zobrazit celý článek ZDARMA?

Tento článek je pro naše klienty k zobrazení zdarma. Zadejte prosím heslo na wi-fi z našich zasedacích místností. Nemáte heslo? Velmi rádi Vám jej ZDARMA zašleme.

Bc. Lucie Melicharová
manažer marketingu

Zadejte prosím heslo


Chcete heslo zdarma?

Podělte se s námi prosím o: