Jak založit svěřenský fond krok za krokem

Svěřenský fond je moderní nástroj správy a ochrany majetku, který si v Česku získává stále větší popularitu. Umožňuje vyčlenit majetek z vlastnictví zakladatele a svěřit jej k samostatné správě správci fondu. Díky tomu může rodina či podnikatel ochránit rodinný majetek před nečekanými událostmi, zajistit jeho přechod na další generace a nastavit jasná pravidla pro jeho využití. Důležité je, že majetek vložený do svěřenského fondu již nevlastní zakladatel, správce ani obmyšlený (beneficient) – fond představuje samostatné vlastnictví bez právní subjektivity. Právě tato unikátní struktura nabízí řadu výhod, ale klade také nároky na správné nastavení všech podmínek.

Tento článek nabízí srozumitelný návod krok za krokem, jak může fyzická osoba v České republice – typicky podnikatel nebo rodina s větším majetkem – založit svěřenský fond. Vysvětlíme celý proces od prvotní právní přípravy, přes volbu správce fondu, až po finální registraci. Zaměříme se také na praktické rady pro zakladatele, upozorníme na nejčastější chyby a rizika při nedostatečné přípravě a shrneme právní požadavky dle legislativy 2025. Cílem je poskytnout vám přehlednou představu o tom, co založení svěřenského fondu obnáší, a motivovat vás k vyhledání odborné právní pomoci pro bezpečné a úspěšné založení fondu.

Autor článku: ARROWS advokátní kancelář (JUDr. Kateřina Müllerová, office@arws.cz, +420 245 007 740)

Co je svěřenský fond a proč o něm uvažovat

Svěřenský fond (někdy nepřesně nazývaný „svěřenecký fond“) je soubor vyčleněného majetku spravovaný na zvláštní účel svěřenským správcem. Zakladatel fondu převede část svého majetku do fondu a vzdá se tím vlastnických práv k tomuto majetku. Takto vyčleněný majetek nemá svého vlastníka – není jím ani zakladatel, ani správce, ani obmyšlený (osoba, které plyne užitek z fondu). Správce drží a obhospodařuje majetek na základě pokynů a pravidel daných zakladatelem v zakládacích dokumentech. Obmyšlený (beneficient) je pak ten, komu má být z fondu plněno (např. členové rodiny, potomci, případně dobročinné účely apod.).

Proč založit svěřenský fond? Důvodů může být celá řada. Mnoho lidí volí svěřenský fond k dlouhodobé ochraně rodinného majetku – například rodinných nemovitostí, úspor, cenných papírů či rodinné firmy – před riziky typu exekuce, podnikatelského neúspěchu nebo rodinných sporů. Majetek vložený do fondu je oddělen od osobního jmění zakladatele, a tím lépe chráněn před věřiteli či nenadálými událostmi. Dalším častým motivem je mezigenerační předání majetku – svěřenský fond umožňuje nastavit podmínky dělení majetku pro potomky přesně podle přání zakladatele a obejít standardní dědické řízení. Lze tak například zajistit prostředky vnukům přímo, i když by jinak musely projít dědictvím přes děti. Svěřenské fondy také pomáhají předejít rodinným sporům o majetek (zakladatel předem stanoví, kdo a za jakých podmínek co dostane) a mohou zachovat integritu rodinného jmění, aby se nerozkouskovalo mezi mnoho dědiců.

V podnikatelském prostředí může fond posloužit k pokračování rodinné firmy v případě, že potomci nemají o vedení firmy zájem nebo schopnosti. Zakladatel může firmu vložit do fondu, jmenovat profesionálního správce pro její řízení a určit, že zisky z podnikání budou plynout rodině. Tím se oddělí každodenní vedení společnosti od vlastnictví – firma může dál prosperovat pod odborným vedením, zatímco rodina získává finanční benefity z vlastnictví. Svěřenský fond lze zřídit i za veřejně prospěšným účelem (obdoba nadace) – například na podporu charitativních projektů, kulturních akcí nebo rodného města zakladatele. Velkou výhodou je flexibilita: pravidla fungování fondu si nastavuje zakladatel dle svých potřeb a přání, takže fond může plnit prakticky jakýkoli účel v mezích zákona.

Stručně řečeno, svěřenský fond nabízí kombinaci ochrany majetku, diskrétnosti a kontroly nad tím, jak bude majetek užíván v budoucnu. Aby však fond skutečně plnil zamýšlený účel a nevymkl se z rukou, je nutné jej správně založit a odborně nastavit všechny podmínky. Níže proto popisujeme jednotlivé kroky založení svěřenského fondu včetně důležitých rad, na co si dát pozor.

Postup založení svěřenského fondu

Založení svěřenského fondu vyžaduje několik na sebe navazujících kroků. Celý proces trvá obvykle několik týdnů až měsíců v závislosti na složitosti fondu a rychlosti přípravy dokumentů. Doporučuje se spolupracovat s právníkem již od počátku – jednak kvůli splnění všech zákonných požadavků, jednak aby se předešlo chybám, které by mohly fond zneplatnit či zkomplikovat jeho správu. Zde je základní postup:

• Krok 1: Důkladná příprava a plánování. Než podniknete jakékoli formální kroky, čeká vás pečlivá právní a strategická příprava. V této fázi si ujasněte účel fondu (soukromý vs. veřejně prospěšný), okruh obmyšlených osob (kdo bude z fondu čerpat benefity) a majetek, který do fondu vyčleníte. Můžete do něj vložit finanční prostředky, nemovitosti, obchodní podíly, cenné papíry aj. – zákon v tomto směru neklade zvláštní omezení. Uvědomte si, že vyčleněním majetku do fondu o něj nenávratně přicházíte jako vlastník – tento majetek už nebude váš, ale bude spravován anonymně ve fondu správcem. Promyslete proto, jakou část svého jmění tímto způsobem vyčleníte, aby to dávalo smysl a současně jste se neochudili o prostředky potřebné k vlastnímu zajištění. Zvažte také dobu trvání fondu – může být zřízen na dobu určitou (např. 30 let, do dosažení určitého cíle) nebo na dobu neurčitou/generační. Ve fázi plánování je nesmírně užitečné poradit se s odborníky: advokát vám pomůže nastavit strukturu fondu a předejít právním zádrhelům, daňový poradce upozorní na daňové dopady. Daňový režim svěřenských fondů je poměrně složitý a může zakladatele či beneficienty nepříjemně překvapit, pokud mu předem nevěnují pozornost. Například převod majetku do fondu může podléhat darovací dani (pokud obmyšlenými mají být osoby mimo rodinu) či dalším poplatkům, zejména u nemovitostí. Pečlivá příprava vám ušetří mnoho starostí – svěřenský statut musí pokrýt co nejvíce možných situací na desítky let dopředu, proto si na plánování vyhraďte dostatek času a klidně zapojte i rodinné příslušníky, kterých se to týká.
  
  
• Krok 2: Volba svěřenského správce. Svěřenský správce je osoba (případně více osob), která bude oficiálně vystupovat jménem fondu a pečovat o vyčleněný majetek. Výběr správce je jeden z nejkritičtějších kroků – správcem můžete být i vy sami, ale často se jmenuje někdo jiný, komu důvěřujete nebo kdo má potřebné odborné schopnosti. Správcem může být jak fyzická, tak právnická osoba (např. specializovaná firma poskytující trustové služby). Klíčové je, aby šlo o svéprávnou a bezúhonnou osobu, která přijme pověření spravovat cizí majetek s péčí řádného hospodáře. Zvažte, zda nejmenovat správců více – například jednoho rodinného příslušníka a k němu profesionála, kteří budou jednat společně či si rozdělí role. Můžete také zřídit funkci tzv. ochránce (protektora) fondu, který dohlíží na činnost správce a může ho odvolat, pokud by neplnil své povinnosti – tato role však musí být zakotvena ve statutu fondu. Při volbě správce myslete na budoucnost: co se stane, když správce zemře, odstoupí nebo ztratí způsobilost? Statut by měl obsahovat mechanismy pro jmenování nástupce správce či postup při jeho odvolání. Pamatujte, že správce má vůči fondu a obmyšleným fiduciární povinnosti – musí jednat v nejlepším zájmu fondu. Přesto by zakladatel neměl spoléhat jen na dobré úmysly; nastavte správci ve statutu jasná pravidla a omezení, má-li spravovat majetek jen určitým způsobem. Bez výslovných omezení je správce ze zákona oprávněn s majetkem fondu nakládat poměrně volně, včetně jeho investování či změny jeho podstaty. Správnou kombinací důvěryhodné osoby a pevně daných pravidel tak minimalizujete riziko, že by správce mohl majetek spravovat nevhodně.
  
  
• Krok 3: Sepsání zakládací listiny a statutu fondu. Jakmile máte plán a vybraného správce, přichází na řadu formální zřízení svěřenského fondu právním jednáním. Pokud fond zřizujete za života, děje se tak smlouvou mezi zakladatelem a správcem (tzv. zakladatelské právní jednání). V té zakladatel vyčleňuje majetek, správce se zavazuje jej přijmout do správy a vše směřuje k vytvoření fondu za stanoveným účelem. Zákon vyžaduje písemnou formu takové smlouvy a pro statut svěřenského fondu přímo formu veřejné listiny (notářského zápisu). Prakticky se tedy dostavíte k notáři, kde bude sepsán notářský zápis obsahující Statut svěřenského fondu. Statut vydává zakladatel a jde o klíčový dokument, který podrobně upravuje veškeré podmínky fungování fondu. Podle zákona musí statut obsahovat minimálně základní náležitosti fondu, jako je název fondu, účel, vymezení majetku, určení správců, obmyšlených osob, podmínky plnění pro obmyšlené a doba trvání fondu. V praxi do statutu doporučujeme zahrnout i mnohé další detaily: pravidla pro svolávání porad správců (je-li jich víc), způsob vedení účetnictví, zda a jak může zakladatel či ochránce zasahovat do správy, postup při konfliktech mezi správcem a obmyšlenými, možnost změny statutu v budoucnu apod. Čím důkladněji statut připravíte, tím hladší bude fungování fondu. Pozor – dodatečné změny statutu jsou velmi obtížné a zdlouhavé (v zásadě je lze provést jen soudně nebo pokud jste si ve statutu vyhradil výslovně právo změny). Proto nepodceňte fázi jeho tvorby. Notář při sepisování dohlédne, aby dokument splňoval zákonné požadavky. Po sepsání statutu notářem a podpisu smlouvy se správcem máte formálně založený svěřenský fond, ovšem zatím jen „na papíře“.
  
  
• Krok 4: Vznik fondu – přijetí správcem a notářské zápisy. K naplnění založení fondu je třeba, aby správce formálně přijal pověření ke správě vyčleněného majetku. Tento akt často probíhá současně s podpisem smlouvy u notáře – správce svým podpisem stvrzuje, že funkci přijímá. Tímto okamžikem se má za to, že svěřenský fond byl zřízen. U svěřenských fondů zřizovaných za života zakladatele je dalším krokem zápis do evidence, kterému se věnujeme níže – právě zápisem fond oficiálně vznikne. (Jinak je to u fondů zřizovaných pořízením pro případ smrti – ty vznikají okamžikem smrti zůstavitele a do evidence se dopisují dodatečně.) Po přijetí funkce správcem je vhodné fyzicky převést spravovaný majetek na správce, resp. do fondu. Například u nemovitosti se podá návrh na vklad vlastnického práva do katastru – novým vlastníkem bude správce s poznámkou, že jde o svěřenského správce pro daný fond. Obdobně cenné papíry se převedou na účet správce, peníze na zvláštní bankovní účet fondu atd. Tyto převody často zařídí advokát či notář v koordinaci se správcem tak, aby odpovídaly statutu fondu.
  
  
• Krok 5: Registrace fondu do Evidence svěřenských fondů. Zásadním závěrečným krokem je oficiální zápis fondu do Evidence svěřenských fondů, což je informační systém veřejné správy vedený Ministerstvem spravedlnosti. Zápis provádí notář nebo přímo svěřenský správce podáním návrhu; ze zákona je návrh na zápis oprávněn podat právě správce fondu. V praxi notář často podá zápis elektronicky ihned po založení fondu. Do evidence se zapisují hlavní údaje o fondu: jeho název, účel, datum vzniku, identifikační číslo (IČO přidělené při registraci), jméno a adresa zakladatele, jméno a sídlo správce (u fyzické osoby správce i datum narození), údaje o obmyšlených či pravidla jejich určení a případně údaje o dohlížející osobě, pokud byla zřízena. Veřejnost vidí z evidence jen omezené údaje – například jména zakladatele a obmyšlených jsou chráněny a neuvádějí se ve veřejném výpisu. Plný výpis ze zápisu či nahlížení do detailů je umožněno jen oprávněným orgánům (soudy, orgány činné v trestním řízení, finanční správa) nebo tomu, kdo prokáže právní zájem. Po provedení zápisu do evidence má svěřenský fond právní subjektivitu pro daňové a účetní účely – stává se poplatníkem daně z příjmů právnických osob a musí vést účetnictví podle zákona. Tím je celý proces založení završen. Od této chvíle správce jedná za fond oficiálně, spravuje vyčleněný majetek a plní povinnosti podle statutu. Jako zakladatel už do běžného chodu fondu přímo nezasahujete, pokud jste si k tomu nevyhradil nějaká práva (např. právo odvolat správce nebo měnit okruh obmyšlených – takové zásahy ale musí být předvídány statutem a mít oporu v zákoně).
  
  

Poznámka: Založení svěřenského fondu s sebou nese i určité náklady. Počítejte s notářským poplatkem za sepsání veřejné listiny (ten se odvíjí od hodnoty vyčleňovaného majetku a složitosti statutu) a případně odměnou advokáta za poradenství. Rovněž převody nemovitostí mohou znamenat správní poplatky na katastru. Provoz fondu dále zahrnuje náklady na správu (odměna správce, vedení účetnictví, daňová přiznání atd.). Tyto výdaje by měly být přiměřené hodnotě majetku a účelu fondu – i na to je dobré pamatovat v plánovací fázi.

Praktické rady pro zakladatele fondu

Založení svěřenského fondu je komplexní proces a úspěch závisí na detailech. Zde je několik ověřených rad z praxe, které vám pomohou vyvarovat se problémů a nastavit vše správně hned od začátku:

• Nepodceňujte přípravu statutu a dokumentace. Řada budoucích komplikací pramení z vágně nebo neúplně napsaných pravidel fondu. Věnujte maximální péči přípravě statutu – promyslete různé scénáře, které mohou během existence fondu nastat a jak na ně fond zareaguje. Například stanovte, co se stane, pokud některý z obmyšlených předčasně zemře, jak se doplní majetek fondu, pokud dojde k jeho poklesu, nebo jak lze změnit správce. Kvalitně sepsaný statut je nejlepší prevencí sporů a nejasností v budoucnu.
  
  
• Spolupracujte s odborníky. Svěřenské fondy spojují oblasti práva, financí i daní, a proto se vyplatí mít po ruce zkušené poradce. Obrátit se na specializovaného advokáta a daňového poradce už při prvních úvahách je investice, která se vrátí v podobě hladkého průběhu založení fondu a optimalizace podmínek. Odborníci s praxí v trustové oblasti zajistí správné založení fondu dle platné legislativy a minimalizují vaši administrativní zátěž. Například pomohou správně nastavit daňový režim fondu a využít případné daňové úlevy, aby fond zbytečně neodváděl více, než musí. Také pohlídají termíny pro zápisy do registrů a další povinnosti.
  
  
• Volte správce obezřetně a sjednejte si kontrolu. Svěřenský správce hraje klíčovou roli – musí to být osoba naprosto důvěryhodná, schopná a etická. V praxi se osvědčuje volit správce, který má zkušenosti se správou majetku či financí, případně využít profesionální trustovou společnost. Je vhodné do statutu zakotvit povinnost správce pravidelně informovat zakladatele nebo ochránce o hospodaření fondu a o významných krocích. Můžete také určit nezávislý dohled (ochránce), který bude činnost správce sledovat a v krajním případě má pravomoc navrhnout jeho odvolání. Tím zvýšíte důvěryhodnost celého nastavení a zakladatel i obmyšlení budou mít větší klid, že fond je spravován řádně. Profesionální správce či dohled sice znamenají další náklady, ale u větších fondů se vyplatí.
  
  
• Zvažte daňové dopady a administrativu. Jak již bylo zmíněno, svěřenský fond je samostatným poplatníkem daně z příjmů a vztahují se na něj specifické daňové předpisy. Připravte se na to, že fond musí vést účetnictví a každoročně podávat daňová přiznání. Příjmy fondu (např. z pronájmu nemovitostí, dividend apod.) podléhají dani z příjmů právnických osob. Pokud fond vyplácí plnění obmyšleným, může to mít daňové dopady i pro ně (záleží na povaze plnění a příbuzenském vztahu k zakladateli). Rozhodně doporučujeme probrat daňovou stránku fondu s poradcem, aby vás nepřekvapila vyšší daňová zátěž či povinnost doplatků.

 

• Myslete na diskrétnost a ochranu soukromí. Jedním z lákadel svěřenských fondů bývá jistá míra anonymity – ve veřejných rejstřících se neobjevujete jako vlastník majetku. Nicméně současná legislativa již vyžaduje evidenci klíčových údajů o fondu a jeho aktérech (byť neveřejnou). Dbejte proto na správné nastavení interních pravidel ochrany informací. Ve statutu můžete zavázat správce i obmyšlené k mlčenlivosti o záležitostech fondu pod sankcí. Profesionální správcovské firmy často mívají propracovaná opatření pro ochranu dat; pokud spravujete fond svépomocí, nepodceňte kybernetickou bezpečnost a uchovávání citlivých dokumentů v soukromí.
  
  
• Nepoužívejte fond k účelovému krácení věřitelů či jinému obcházení zákona. Svěřenský fond má sloužit legitimním cílům (ochrana rodiny, diverzifikace majetku, dobročinnost apod.), nikoli jako úkryt majetku těsně před bankrotem. Pokud vložíte majetek do fondu až ve chvíli, kdy vám reálně hrozí exekuce nebo soudní spor, může soud takový převod prohlásit za neplatný a majetek zahrnout zpět do exekuce. S fondem proto plánujte včas a strategicky, nikoli narychlo pod tlakem problému. Stejně tak není vhodné zakládat fond s úmyslem agresivně obcházet daně nebo zákonné povinnosti – jednak to odporuje smyslu legislativy, jednak tím vystavujete fond i sebe riziku sankcí a soudních sporů.
  
  

Na koho se můžete obrátit?

Legislativní rámec a požadavky (2025)

Svěřenské fondy jsou v českém právním řádu relativně novým prvkem – byly zavedeny od roku 2014 novým občanským zákoníkem. Od té doby prošly několika novelizacemi, které upřesnily jejich právní režim a zavedly nové povinnosti. Zde je přehled aktuální legislativy k roku 2025, kterou je třeba při zakládání fondu zohlednit:

• Občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) – v § 1448 až 1474 OZ je zakotvena základní úprava svěřenského fondu. Zákon definuje vznik fondu vyčleněním majetku a přijetím správy správcem, stanoví povinné náležitosti statutu, práva a povinnosti správce i obmyšlených apod. Dále například říká, že fond musí mít vlastní název obsahující označení „svěřenský fond“ a že zakladatel může fond zřídit smlouvou nebo pořízením pro případ smrti. Občanský zákoník rovněž upravuje zánik fondu (dosažením účelu, uplynutím doby, rozhodnutím soudu atd.) a pravidla vydání majetku obmyšleným či zpět zakladateli při zániku fondu.
  
  
• Zákon o veřejných rejstřících a evidenci svěřenských fondů (č. 304/2013 Sb.) – tento zákon zavedl povinnou Evidence svěřenských fondů. Upravuje, jaké údaje se do evidence zapisují, kdo zápis provádí a jaké listiny tvoří sbírku evidence. Zápis do evidence je podmínkou vzniku fondu. Nesplnění této povinnosti by znamenalo, že fond právně nevznikl. Evidence svěřenských fondů je částečně neveřejná; veřejnost z ní uvidí například název fondu, účel a IČO, ale ne už osobní údaje zakladatele, správce či obmyšlených (ty jsou chráněny).
  
  
• Zákon o evidenci skutečných majitelů (č. 37/2021 Sb.) – v návaznosti na evropské směrnice proti praní peněz byla zřízena samostatná evidence skutečných majitelů, kam se zapisují i skuteční majitelé svěřenských fondů. Typicky půjde o zakladatele, případně osoby mající zásadní vliv na správu fondu či prospěch z něj. Od roku 2021 má každý svěřenský fond povinnost oznámit svého skutečného majitele do této evidence, jinak hrozí sankce. Tato změna reagovala na původní obavy, že svěřenské fondy mohou sloužit k ukrývání identity vlastníků majetku – transparentnost se tím zvýšila. Pro zakladatele to znamená další administrativní krok navíc, ale zároveň zvýšení důvěryhodnosti fondu.
  
  
• Daňové zákony a účetnictví: Svěřenský fond je daňovým subjektem. Zákon o daních z příjmů (č. 586/1992 Sb.) jej řadí mezi poplatníky daně z příjmů právnických osob. Fond má tedy povinnost se registrovat u finančního úřadu, vést účetnictví (dle zákona o účetnictví č. 563/1991 Sb.) a platit daň z příjmů ze zisků plynoucích z majetku ve fondu. Některé příjmy fondu mohou být osvobozené (např. bezúplatná plnění při zřízení fondu v rámci rodiny), jiné jsou zdaněny standardní sazbou 19 %. Daňové režimy se liší podle účelu fondu – veřejně prospěšné svěřenské fondy mohou mít daňové úlevy, naopak komerční fondy nesou běžné zdanění. Zakladatel ani obmyšlení se obecně nepovažují za plátce daně z majetku fondu, dokud nedojde k výplatě – teprve při výplatě obmyšleným se zkoumá zdanění u nich. Kromě daní z příjmů může do hry vstupovat DPH (zákon č. 235/2004 Sb., pokud fond podniká v ekonomické činnosti) a dříve i zákon o dani z nabytí nemovitých věcí (č. 340/2013 Sb. – ten však byl v roce 2020 zrušen, takže převod nemovitosti do fondu již nepodléhá 4% dani). Fondy musí plnit i povinnosti podle zákona o rezervách (č. 593/1992 Sb.) a dalších předpisů týkajících se právnických osob.
  
  
• Další relevantní předpisy: V praxi může do režimu svěřenských fondů zasáhnout i celá řada dalších zákonů. Například živnostenský zákon (č. 455/1991 Sb.) – pokud by fond výjimečně provozoval živnost, musí splnit podmínky jako jiné subjekty (obvykle to ale není běžné, fond spíše drží podíly ve firmách než aby sám živnostnil). Zákon o zvláštních řízeních soudních (č. 292/2013 Sb.) řeší mimo jiné soudní řízení ve věcech svěřenských fondů (např. jmenování nového správce soudem, pokud chybí, apod.). Katastrální zákon (č. 256/2013 Sb.) a související vyhláška jsou důležité pro zápis nemovitostí do fondu – v katastru se u vlastníka (správce) poznamená, že jde o svěřenský fond. Speciální kapitolou je zákon o investičních společnostech a fondech (č. 240/2013 Sb.) – ten se týká svěřenských fondů, které slouží jako investiční fondy, podléhající regulaci ČNB. Většina běžných rodinných či firemních svěřenských fondů ale takovou regulaci nepodléhá.
  
  

Celkově lze říci, že legislativa k roku 2025 klade důraz na evidenci a transparentnost svěřenských fondů a zároveň ponechává značnou volnost v tom, k jakým účelům lze fond využít. Díky povinným registrům se rozptýlily počáteční obavy, že fondy budou zneužívány k nelegálním účelům. Pro zakladatele je však klíčové všechny tyto zákonné požadavky splnit – zejména provést zápis do evidence, nahlásit skutečné majitele a plnit daňové povinnosti. V opačném případě hrozí pokuty či jiné postihy, které mohou benefity fondu převážit.

Závěrem: bezpečná cesta k svěřenskému fondu

Založení svěřenského fondu může být jedním z nejlepších rozhodnutí pro ochranu a správu rodinného majetku – pokud je provedeno správně. Umožňuje vám s předstihem nalinkovat osud vašeho jmění, zajistit rodinu a předejít mnoha potenciálním sporům či rizikům. Zároveň jde ale o složitý právní úkon, kde chyba může mít dalekosáhlé následky. Důvěra, zkušenosti a pečlivost – to jsou klíčové ingredience úspěchu. Důvěra ve správce a poradce, zkušenosti odborného týmu při nastavování fondu a pečlivost v každém detailu smluv a statutu.

Pamatujte, že na to nejste sami. Naše advokátní kancelář má se svěřenskými fondy bohaté zkušenosti a ráda vám pomůže na každém kroku – od prvotní konzultace nad vašimi záměry, přes přípravu veškeré dokumentace, až po finální zápis a následnou správu. Svěřenské fondy jsou užitečným a praktickým nástrojem, pokud jsou založeny a vedeny s odbornou péčí. Rádi vám poskytneme jistotu, že vše proběhne v souladu s platnou legislativou, a ušetříme vás zbytečné administrativní zátěže. Kontaktujte nás pro nezávaznou konzultaci – společně najdeme optimální cestu, jak založit svěřenský fond na míru vašim potřebám a jak tím nejlépe ochránit váš majetek i budoucnost vašich blízkých.

Nechcete tenhle problém řešit sami? Věří nám více než 2000 klientů a jsme oceněni jako Právnická firma roku 2024. Podívejte se ZDE na naše reference.