Klimatické dopady v EIA – nové požadavky EU od roku 2026

Pokud váš podnik plánuje rozvojový projekt nebo investici do infrastruktury, již nemusíte posuzovat jen tradiční environmentální rizika. V EU a České republice se zásadně zpřísňuje praxe hodnocení klimatických dopadů v procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Vysvětlíme vám, jak požadavky ovlivní váš projekt a kde hledat pomoc.

Rychlé shrnutí

• Úřady a investoři nyní v EIA důsledně vyžadují zohlednění nejen emisí projektu, ale i rizik, která klimatická změna představuje pro projekt. Tato komplexní analýza vychází z metodiky Evropské komise a zákona č. 100/2001 Sb.
• Váš projekt musí prokázat, že minimalizuje svou uhlíkovou stopu v souladu s klimatickými cíli a je technicky odolný vůči budoucím extrémům počasí. Oba aspekty jsou nezbytnou součástí dokumentace.
• Nedostatečné posouzení vede k vracení dokumentace, což znamená delší dobu schvalování a vícenáklady na nové posudky. Bez souladu s principem „významně nepoškozovat“ (DNSH) navíc často nezískáte bankovní úvěr.
• Pokud do projektu včas integrujete klimatické aspekty a budete mít kvalitní dokumentaci, ušetříte čas a vyhnete se zbytečným opravám. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře mají s touto agendou dlouholeté zkušenosti a mohou vám zajistit hladký průběh schvalováním.

Co se v oblasti EIA skutečně mění?

Začněme uvedením věcí na pravou míru. Povinnost posuzovat vlivy na klima vychází již z revidované směrnice EIA, která byla do českého právního řádu transponována novelou zákona č. 100/2001 Sb. Co se však nyní zásadně mění, je hloubka a přísnost kontroly těchto požadavků s blížícím se rokem 2026. Evropská komise a národní orgány nyní důsledně aplikují principy vyplývající z balíčku Fit for 55 a Taxonomie EU.

To sice ukládá zákon již několik let, ale zatímco dříve stačil formální popis, nyní úřady pod tlakem judikatury vyžadují detailní výpočty. Projekt musí dále prokázat svou odolnost vůči klimatickým změnám. To znamená, že musíte v dokumentaci EIA posoudit, jak ho ovlivní zvýšené teploty, sucha, povodně a další klimatické extremity během jeho celé životnosti.

Prakticky to znamená, že musíte v dokumentaci EIA uvést nejen bilanci skleníkových plynů projektu, ale také scénáře, jak projekt zvládne extrémy počasí v horizontu příštích desetiletí.

microFAQ: Základní orientace v povinnostech

1. Týká se klimatických požadavků i menších projektů?
Ano, pokud váš projekt spadá do kategorie II podle přílohy č. 1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (záměry vyžadující zjišťovací řízení), úřad může rozhodnout, že se bude posuzovat i vliv na klima. Jde typicky o energetiku, dopravní stavby, výrobu, ale i velké developerské projekty či vodní hospodářství.

2. Je klimatické posouzení víc než jen analýza emisí?
Přesně tak. Požadavky zahrnují dvě strany mince: (a) emisní bilanci projektu (mitigace – kolik skleníkových plynů projekt vypustí) a (b) klimatickou odolnost (adaptace – jak projekt zvládne budoucí klimatické podmínky).

3. Musím čekat na novou legislativu?
Nikoliv. Musíte jednat ihned. Projekty, jejichž příprava probíhá nyní, budou posuzovány optikou aktuálních metodických pokynů a Taxonomie EU, které jsou již účinné nebo nabíhají. Čekání znamená riziko přepracování projektu.

Dva pilíře klimatických požadavků: mitigace a adaptace

Chceme-li porozumět tomu, co se od investorů očekává, musíme rozumět základnímu rozdělení dle § 5 odst. 1 zákona č. 100/2001 Sb.: klimatické posouzení v EIA má dvě části. Obě jsou stejně důležité.

Pilíř první: mitigace – jak váš projekt ovlivňuje klima?

Mitigace znamená omezení emisí skleníkových plynů. Pokud stavíte dálnici, výrobní halu nebo energetický zdroj, musíte v EIA doložit, kolik tun CO₂ ekvivalentu bude projekt za rok vypouštět. Metodika běžně vyžaduje kalkulaci emisí Scope 1 a 2, u velkých projektů i relevantní části Scope 3.

Při stavbě dálnice to znamená, že musíte kvalifikovaně odhadnout vliv provozu na emise v regionu, ale započítávají se i emise vzniklé při výstavbě. Evropská komise i české MŽP vydaly k této problematice metodické pokyny. 

V praxi se nyní posuzuje soulad s národními klimatickými cíli. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře běžně řeší projekty s evropským přesahem a vědí, jaké standardy vyžadují nejen úřady, ale i banky pro tzv. zelené financování.

Mgr. Karel Huneš

advokát

• hunes@arws.cz

JUDr. Tereza Snopková, Ph.D.

advokátka

• snopkova@arws.cz

Pilíř druhý: adaptace – jak klima ovlivňuje váš projekt?

To je oblast, kde se nejčastěji chybuje. Adaptace znamená, že musíte posoudit zranitelnost vašeho záměru vůči změně klimatu. Konkrétně: pokud stavíte vodní nádrž, musíte modelovat průtoky řeky za třicet let s ohledem na předpokládaná sucha. Pokud stavíte v oblasti, kde se očekává zvýšení výskytu bleskových povodní, musíte v projektu navrhnout adekvátní retenční a ochranná opatření.

Věc se na první pohled zdá jako technický detail, ale bez této kapitoly v dokumentaci EIA vám úřad projekt vrátí. Právníci ARROWS advokátní kanceláře ve spolupráci s technickými poradci umí klienty tímto procesem bezpečně provést.

microFAQ: Praktické otázky k mitigaci a adaptaci

1. Musím počítat emise i ze stavby, nebo jen z provozu?
Oba scénáře. Emise se počítají pro fázi výstavby (zabudované emise v materiálech, doprava, staveniště) i pro dobu provozu. U infrastrukturních projektů je důraz kladen na celý životní cyklus.

2. Co se stane, když zjistím, že projekt má vysoké emise?
Vysoké emise musí být odůvodněny a kompenzovány. Musíte navrhnout mitigační opatření – např. nejlepší dostupné techniky (BAT), energetické úspory, obnovitelné zdroje nebo výsadbu zeleně. Pokud je projekt v rozporu s klimatickými plány státu, může to být důvodem pro negativní stanovisko.

3. Kde získám data o budoucím klimatu pro svou lokalitu?
V ČR jsou k dispozici data Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), portál Klimatická změna v ČR nebo projekt ClimRisk. Pro mezinárodní kontext slouží Copernicus. Pokud si nejste jistí interpretací dat pro právní účely, pomůžeme vám – napište nám na office@arws.cz.

Vývoj právní úpravy a aktuální tlak

Abyste lépe pochopili, proč nyní úřady tak tlačí na kvalitu posudků, je nutné znát kontext. Ačkoliv základní zákonná povinnost platí od transpozice směrnice v roce 2017, teprve v posledních letech došlo k vydání klíčových prováděcích dokumentů a strategií. Ta stanovuje, že aby byla investice považována za udržitelnou, nesmí „významně poškozovat“ žádný z environmentálních cílů, včetně adaptace na změnu klimatu.

Na příkladu ČR: zákon č. 100/2001 Sb. je vykládán stále přísněji ve světle Evropského právního rámce pro klima, který zakotvuje cíl klimatické neutrality. Úřady už nemohou ignorovat, pokud velký projekt tento cíl podkopává.

Právníci z ARROWS advokátní kanceláře sledují vývoj legislativy i rozhodovací praxe soudů. Víme, že formální „odškrtnutí“ klimatické kapitoly už nestačí a připravujeme klienty podle nejnovějších standardů.

microFAQ: Legislativní zázemí

1. Je posouzení klimatu novinkou roku 2026?
Legislativně nikoliv (povinnost je v zákoně č. 100/2001 Sb. již od roku 2017). Novinkou je však intenzita vymáhání, provázanost s financováním (Taxonomie) a nové směrnice jako RED III, které budou mít plný dopad v letech 2025/2026.

2. Proč se o tom teď tolik mluví?
Protože investoři začínají narážet na problémy při financování a pojišťování projektů, které nemají vyřešená klimatická rizika. Zároveň se zpřísňují podmínky pro čerpání dotačních titulů z EU, které jsou na proces EIA navázány.

3. Jak se to týká mé starší dokumentace EIA?
Pokud má vaše EIA již vydané pravomocné stanovisko, zůstává zpravidla platné (pokud neexpirovalo). Pokud však žádáte o prodloužení stanoviska nebo děláte změnu záměru, úřad již bude postupovat podle nových, přísnějších měřítek. Konzultujte nás – office@arws.cz.

Praktické kroky: jak se připravit?

Pokud připravujete projekt, postupujte následovně:

Krok 1: Správná kategorizace záměru

Nejdříve si ujasněte: pod jakou kategorii přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb. projekt spadá? Je to záměr kategorie I (povinná EIA), nebo kategorie II (zjišťovací řízení)? U kategorie II záleží na úřadu, zda EIA nařídí.

Kvalitně zpracované oznámení záměru, které již obsahuje klimatický rozbor, může úřad přesvědčit, že „velká EIA“ není nutná, protože rizika jsou vyřešena. To je moment pro specialistu – právníci z ARROWS advokátní kanceláře mohou pomoci se strategií ve fázi zjišťovacího řízení.

Krok 2: Screening klimatických rizik

Jakmile víte, že projekt bude posuzován, zajistěte data:

• Identifikujte budoucí klimatické scénáře pro lokalitu (teplota, srážky, vítr).
• Posoudit citlivost projektu (bude vadit, když týden nepoteče voda v řece? Bude vadit, když bude 40 °C?).
• Provést analýzu významnosti rizik.

V ČR využíváme data CENIA, ČHMÚ a specializované studie. Není nutné data vymýšlet, ale je nutné je správně aplikovat na konkrétní technické řešení stavby.

Krok 3: Integrace do projektu

Klimatická opatření nesmí být jen „na papíře“, ale musí být v projektu. Pokud víte, že hrozí přehřívání, zahrňte do projektu stínění, zelené střechy nebo efektivnější chlazení. Pokud hrozí přívalové deště, dimenzujte kanalizaci a vsakování na budoucí, nikoliv historické hodnoty. Tato opatření často zlepší i ekonomiku provozu a usnadní jednání s úřady i sousedy.

microFAQ: Praktické otázky k přípravě

1. Kdy začít řešit klima?
V ideálním případě ve fázi studie proveditelnosti. Pokud zjistíte zásadní riziko až při psaní EIA, může to znamenat nutnost předělat projekt.

2. Kdo je za to odpovědný?
Oznamovatel (investor). Ten musí zajistit autorizovanou osobu pro zpracování dokumentace EIA, která má povinnost tyto aspekty zahrnout. Právní odpovědnost za správnost podkladů nese investor.

3. Co když projekt vyjde jako klimaticky rizikový?
Neznamená to konec. Znamená to nutnost navrhnout adaptační opatření a monitorovací plán. Projekt může být schválen, pokud prokážete, že rizika jsou řízena na přijatelnou úroveň.

Specifické požadavky na obsah dokumentace

Podle zákona a metodických pokynů musí dokumentace obsahovat:

Část A – Mitigační aspekty:

• Kvantifikace emisí skleníkových plynů (CO₂eq) pro fázi výstavby a provozu.
• Srovnání emisí s referenčními hodnotami a klimatickými cíli ČR.
• Popis opatření ke snížení energetické náročnosti a emisí.

Část B – Adaptační aspekty:

• Identifikace klimatických hrozeb v místě záměru (teplota, srážky, vítr, sucho).
• Posouzení zranitelnosti a rizik (Risk Assessment).
• Návrh adaptačních opatření (technická, ekosystémová).
• Plán monitoringu v případě nejistot.

Jednoduše řečeno: musíte prokázat, že váš projekt nebude „klimatickým škůdcem“ a že přežije i v podmínkách roku 2050.

microFAQ: Technické detaily

1. Mohu použít starší data?
Doporučujeme používat vždy nejnovější sady klimatických modelů (např. CMIP6). Úřady mohou starší data rozporovat jako neaktuální.

2. Jaký časový horizont posuzovat?
Zpravidla se posuzuje celá předpokládaná životnost projektu. U staveb to bývá 50 i více let.

3. Co je LCA (Life Cycle Assessment)?
Posouzení životního cyklu. U některých typů projektů se vyžaduje zahrnout i emise z výroby materiálů a likvidace stavby, nejen z provozu.

Postup procesu EIA s důrazem na klima

Fáze 1: Oznámení a zjišťovací řízení: Investor předloží oznámení. Klíčové je zde již uvést základní klimatickou rozvahu. Úřad rozhodne, zda je potřeba plná EIA. Pokud je oznámení kvalitní, může proces zde skončit.

Fáze 2: Dokumentace EIA: Pokud se jde do „velké EIA“, autorizovaná osoba zpracuje detailní dokumentaci včetně rozptylových studií a klimatického posouzení. Zde je nutná součinnost projektanta, klimatologa a právníka. ARROWS zajišťuje koordinaci těchto profesí.

Fáze 3: Posudek a veřejné projednání: Úřad zadá oponentní posudek. Pokud je dokumentace kvalitní, posudkář ji potvrdí. Následuje veřejné projednání, kde se často řeší emise a voda. Právní zastoupení na veřejném projednání je klíčové pro zvládnutí emocí a věcnou argumentaci.

Fáze 4: Závazné stanovisko: Výsledkem je závazné stanovisko MŽP nebo krajského úřadu. To je podkladem pro řízení o povolení záměru. Stanovisko může obsahovat podmínky – např. povinnost realizovat zelenou střechu nebo retenční nádrž.

Nová legislativa: směrnice RED III a EU Taxonomie

Místo fiktivních změn je třeba zmínit skutečnou legislativní revoluci, která ovlivní roky 2025 a 2026. Jde především o implementaci směrnice RED III a plný náběh reportingu dle CSRD.

• Akcelerační zóny (RED III): Členské státy musí do roku 2026 vymezit tzv. oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů.
• Převažující veřejný zájem: U projektů obnovitelných zdrojů energie a související infrastruktury se nově předpokládá převažující veřejný zájem, což usnadňuje získání výjimek z ochrany přírody.
• CSRD a Taxonomie : Velké firmy musí od roku 2025/2026 reportovat svá klimatická rizika. K tomu potřebují data z EIA svých investičních projektů.

Pro váš projekt to znamená: pokud děláte obnovitelné zdroje, legislativa vám jde naproti (zkrácení lhůt). Pokud děláte jiné projekty, musíte počítat s tím, že bez kvalitního klimatického posudku projekt nezafinancujete.

Závěr článku

Zohlednění klimatu v EIA není hudbou budoucnosti – je to tvrdá realita dnešních povolovacích procesů a podmínek financování. Rok 2026 přinese plnou aplikaci pravidel pro akcelerační zóny a reportování udržitelnosti, což tlak na kvalitu EIA ještě zvýší.

Klíčové poselství je jednoduché: úřady a banky posuzují projekty přísněji, což vyžaduje kvalitní dokumentaci, odborné znalosti a soulad techniky s právem. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře řeší tuto problematiku denně. Víme, jaké chyby se běžně dělají a jak se jim vyhnout. Pomáháme klientům připravit projekty, které projdou schvalováním a jsou bezpečné pro investory.

Pokud máte projekt a chcete se ujistit, že je na nové požadavky připraven, neváhejte nás kontaktovat. ARROWS advokátní kancelář se vás ujme – od prověrky záměru, přes koordinaci EIA, až po zastupování v řízení. Stačí nám napsat na office@arws.cz.

FAQ – Nejčastější právní dotazy

1. Musím klimatické posouzení udělat, i když mám projekt podlimitní?
U podlimitních záměrů se EIA neprovádí, pokud to nestanoví zákon (např. v chráněných oblastech). Nicméně i ve řízení o povolení záměru musí být stavba navržena tak, aby byla bezpečná a odolná, což de facto zahrnuje klimatickou adaptaci.

2. Kolik stojí kvalitní EIA s klimatickým posouzením?
Cena se liší dle typu záměru. U jednoduchých projektů se pohybuje v desítkách tisíc, u plné dokumentace EIA pro velké stavby jde o stovky tisíc až miliony korun. Náklady na kvalitní zpracování jsou však zlomkem ceny oproti ztrátám z prodlení projektu. Kontaktujte nás pro odhad – office@arws.cz.

3. Pokud má projekt již schválenou EIA, musím ji aktualizovat?
Stanovisko EIA má platnost 7 let (s možností prodloužení). Pokud je platné a projekt se nemění, aktualizace není nutná. Při žádosti o prodloužení platnosti však úřad zkoumá, zda nedošlo ke změně podmínek v území nebo legislativě – zde může být klimatický posudek nově vyžadován.

4. Jaké konkrétní opatření můžu navrhnout?
Záleží na lokalitě. Proti suchu: retence dešťové vody, šedé vody, propustné povrchy. Proti horku: zelené fasády, stínění, chlazení s rekuperací. Proti povodním: suché poldry, vyvýšení nivelety. Specialisté ARROWS vám pomohou najít řešení akceptovatelná pro úřady – office@arws.cz.

5. Jaké jsou lhůty pro schvalování EIA?
Zákonná lhůta pro zjišťovací řízení je 45 dnů, ale reálně s doručováním 2–3 měsíce. Velká EIA trvá obvykle 6–12 měsíců. Nová směrnice RED III má lhůty pro obnovitelné zdroje energie zkrátit, transpozice do českého práva se připravuje.

6. Platí stejná pravidla v celé EU?
Směrnice EIA a Nařízení o Taxonomii platí v celé EU. Národní postupy se mohou lišit v procesních detailech, ale věcné požadavky na klima jsou harmonizované. ARROWS International vám pomůže i s projekty v zahraničí – office@arws.cz.

Upozornění: Informace obsažené v tomto článku mají pouze obecný informativní charakter a slouží k základní orientaci v problematice. Ačkoliv dbáme na maximální přesnost obsahu, právní předpisy a jejich výklad se v čase vyvíjejí. Pro ověření aktuálního znění předpisů a jejich aplikace na vaši konkrétní situaci je proto nezbytné kontaktovat přímo ARROWS advokátní kancelář (office@arws.cz). Neneseme žádnou odpovědnost za případné škody či komplikace vzniklé samostatným užitím informací z tohoto článku bez naší předchozí individuální právní konzultace a odborného posouzení. Každý případ vyžaduje řešení na míru, proto nás neváhejte oslovit.