Podpis elektronických právních jednání

V době momentálně vyhlášené karantény, tedy v době podstatného omezení fyzického styku osob, lze předpokládat nárůst případů, v nichž bude docházet k písemnému právnímu jednání skrze elektronické prostředky. Proto je vhodné připomenout, jak je to s podpisy takových právních jednání. 

Základní pravidlo zní – činíte-li právní jednání v písemné formě, musíte jej podepsat. V opačném případě nebude Vaše právní jednání platné. Tuto povinnost stanoví § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Pokud se rozhodnete využít k právnímu jednání elektronické prostředky, musí tomu odpovídat způsob podpisu.

Podpis jako takový není v o. z. vymezen, je však zřejmé, co jím lze rozumět – standardně jméno a příjmení (za určitých podmínek se lze platně podepsat též pseudonymem), nejběžněji pak samotné příjmení. Jeho funkcí lze vyjmenovat vícero, např. stvrzení konečnosti či autentičnosti právního jednání, identifikaci jednající osoby.¹

Druhy elektronických podpisů

Uzavíráte-li smlouvu osobně, v drtivé většině případů se na listinu vlastnoručně podepíšete a o identifikaci jednajícího nemůže být sporu. Jiná situace nastává v momentě, kdy pro své písemné právní jednání využijete elektronické prostředky – pak je třeba podepsat se elektronicky.

Právní podklad pro elektronický podpis je aktuálně tvořen především tzv. nařízením eIDAS² a zákonem č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce (dále jen „Zákon“). Definici elektronického podpisu obsahuje nařízení eIDAS v čl. 3 odst. 10: „data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání“.

Dle § 5 – 7 Zákona pak lze využít tyto druhy elektronického podpisu:

Kvalifikovaný elektronický podpis – jedná se o nejvyšší formu elektronického podpisu. Tzv. veřejnoprávní podepisující³, resp. osoba vykonávající působnost v oblasti veřejné správy, musí při podepisování elektronického dokumentu užívat právě tento druh elektronického podpisu.

Tento podpis umožňuje identifikaci jednající osoby, neboť jednající osoba k jeho vytváření využívá tzv. USB token Token ME (čipovou kartu Crypto Java Card)⁴. Tato forma podpisu je uznávána jako kvalifikovaný elektronický podpis ve všech členských státech Evropské unie.

Uznávaný elektronický podpis – méně silná varianta elektronického podpisu. Jednáte-li v elektronické podobě vůči veřejnoprávnímu podepisujícímu či osobě vykonávající působnost v oblasti veřejné správy, jste dle Zákona povinni použít uznávaný elektronický podpis. Tento postup lze nahradit využitím datové schránky.⁵

Rozumí se jím výše uvedený kvalifikovaný elektronický podpis nebo tzv. zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis. Tento kvalifikovaný certifikát vydává tzv. kvalifikovaný poskytovatel služeb vytvářejících důvěru (Česká pošta, s. p. a další).⁶

Prostý elektronický podpis – nejnižší forma elektronického podpisu. Dle § 7 Zákona lze k podepisování elektronickým podpisem užít i „jiný typ elektronického podpisu“ (než výše uvedené). S ohledem na to, že definice elektronického podpisu dle eIDAS (vizte výše) je značně široká a pojme např. naskenovaný vlastnoruční podpis či e-mailovou patičku, lze uzavřít, že i takto „slabé podpisy“ mohou zachovat písemnou formu právního jednání a tedy jeho platnost.

Tento závěr lze opřít rovněž o čl. 25 odst. 1 eIDAS, který stanoví, že „elektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy.“

Závěrem je třeba upozornit na některá praktická úskalí prostého elektronického podpisu. Jednak jde o to, že sám o sobě neposkytuje důkaz o pravosti podpisu, ani o původnosti písemnosti.⁷ To může vést k problémům z hlediska důkazního v případných sporech. Není-li proto výslovné dohody smluvních stran ohledně způsobu podepisování právních jednání činěných v elektronické podobě, lze doporučit využití některé z výše uvedených silnějších variant elektronického podpisu.

Druhým úskalím prostého elektronického podpisu je, že jej nelze užít kdykoli. Povinnost užívat ve vztahu k orgánům veřejné moci uznávaný elektronický podpis již byla popsána výše. Zaměstnavatelům je pak dobré připomenout ustanovení § 335 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, které stanoví, že „písemnost doručovaná prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací musí být podepsána uznávaným elektronickým podpisem.“ I zde pak samozřejmě postačí užití datové schránky.⁸

Všechny aktualizované informace spojené s koronavirem a krizovými opatřeními naleznete ZDE.

__________________________________________________________

¹ Korbel, F., Melzer, F.: Písemnost, elektronický a biometrický podpis v elektronickém právním jednání. Bulletin advokacie (12/2014), str. 32

² Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES

³ stát, územní samosprávný celek, právnická osoba zřízená zákonem nebo právnická osoba zřízená nebo založená státem, územním samosprávným celkem nebo právnickou osobou zřízenou zákonem

⁴ Více informací na: http://www.postsignum.cz/token_me.html

⁵ § 18 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů

⁶ Seznam kvalifikovaných poskytovatelů služeb vytvářejících důvěru je dostupný na: https://www.mvcr.cz/clanek/seznam-kvalifikovanych-poskytovatelu-sluzeb-vytvarejicich-duveru-a-poskytovanych-kvalifikovanych-sluzeb-vytvarejicich-duveru.aspx

⁷ Kment, V.: Nahradí elektronický podpis prostý ten tradiční vlastnoruční? Bulletin advokacie (12/2016), str. 5

⁸ § 18 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů

Čtěte také:

• 10 věcí, které byste jako podnikatelé měli vědět nebo udělat za účelem ochrany svého podnikání v době epidemie COVID-19
• Koronavirus a smlouvy 2020 (porušení, následky, odstoupení)
• Koronavirus a náhrada škody