Nejčastější chyby při zakládání svěřenského fondu

Založení svěřenského fondu může být skvělým nástrojem pro ochranu rodinného majetku i plánování mezigeneračního předávání hodnot. Jenže právě v této oblasti se často chybuje – a následky mohou být fatální. Nejednoznačný statut, absence kontrolních mechanismů, nevhodně zvolený správce či formální nedostatky mohou vést k paralýze fondu, vleklým sporům nebo dokonce k jeho neplatnosti. V tomto článku přehledně shrnujeme nejčastější chyby, kterých by se měl každý zakladatel vyvarovat, aby jeho fond plnil svůj účel a neohrozil to, co měl chránit.

​Autor článku: ARROWS advokátní kancelář (JUDr. Kateřina Müllerová, office@arws.cz, +420 245 007 740)

I při nejlepší snaze se mohou vyskytnout chyby, které později ohrozí fungování fondu. Zde jsou nejčastější omyly, kterých by se měl zakladatel vyvarovat:

• Nejasné vymezení podmínek a nároků obmyšlených. Mezi typické chyby patří vágní či dokonce nesplnitelné podmínky, za nichž mají obmyšlení (beneficienti) získávat plnění z fondu. Pokud statut stanoví např. podmínku „absolvování prestižní univerzity“ nebo „vedení spořádaného života“ pro vyplacení podílu, mohou nastat interpretační spory. Je potřeba formulovat podmínky jednoznačně, realisticky a kontrolovatelně, jinak hrozí paralýza fondu a konflikt uvnitř rodiny.
  
  
• Chybějící mechanismy pro řešení sporů a dohled. Mnoho statutů opomíjí nastavit, jak postupovat v případě sporu mezi správcem a obmyšlenými či mezi více obmyšlenými navzájem. Stejně tak chybí nezávislý dohled nad správcem. Slabé nebo žádné mechanismy řešení konfliktů pak mohou vést k vleklým soudním tahanicím, které ohrozí plnění účelu fondu. Řešením je ustanovit protektora (dohlížitele) nebo rozhodce, který v případě neshod zasáhne, případně sjednat rozhodčí doložku pro spory z fondu.
  
  
• Nevhodný výběr nebo nedostatečná kontrola správce. Stává se, že zakladatel zvolí správcem osobu, která nemá dostatečnou odbornost či spolehlivost. V horším případě může jít i o někoho s postranními úmysly. Příkladem chyby je svěřit veškerou moc jedinému správci bez nastavení pojistek – pokud správce selže nebo začne jednat ve svůj prospěch, fond utrpí velké škody. Proto je chybou nevložit do statutu možnost správce odvolat (např. společným rozhodnutím obmyšlených) nebo ho ponechat bez povinnosti průběžného reportování. Důvěřuj, ale prověřuj zde platí dvojnásob.
  
  
• Opomenutí klauzulí chránících majetek fondu. Některé fondy neobsahují ustanovení, která by zamezila plýtvání majetkem nebo jeho zneužití. Například chybí tzv. ochranná klausule proti lehkomyslnému chování obmyšlených, kteří by mohli na správci vymáhat předčasné vyplácení peněz. Stejně tak schází ustanovení, že obmyšlený ztratí nárok, pokud by se pokusil napadnout fond soudně apod. Chybným krokem je také neřešit včas doplňování majetku – fond pak může zaniknout vyčerpáním, pokud všichni obmyšlení vyčerpají svůj podíl a další pravidla nejsou nastavena.
  
  
• Porušení formálních požadavků zákona. I drobný formální nedostatek může způsobit, že založení fondu bude považováno za neplatné. Například pokud zakládací smlouva nemá všechny náležitosti, statut není ve formě notářského zápisu, fond nemá určený vlastní název s označením „svěřenský fond“ apod., vystavujete se riziku absolutní neplatnosti fondu. Neúmyslné zveřejnění citlivých listin (třeba založením sbírky listin v jiném rejstříku) může zase zrušit diskrétnost fondu. Vždy proto postupujte přesně podle zákona a rad notáře – ten zkontroluje formu, náležitosti i včasné podání do Evidence. Pokud by přesto někdo zpochybnil platnost fondu, musel by o tom rozhodnout soud, což znamená náklady navíc.
  
  
• Založení fondu na poslední chvíli kvůli dluhům. Jak už bylo zmíněno, pokusit se „honem“ ukrýt majetek do fondu před věřiteli je recept na problémy. Věřitelé či insolvenční správce mohou takový převod napadnout jako účelový a odporující dobrým mravům, přičemž soud může rozhodnout o jeho neúčinnosti nebo neplatnosti. Tím by celý fond přišel vniveč. Také finanční úřady sledují tyto situace kvůli možnosti zneužití – hrozily by daňové postihy. Zakládejte fond s čistými úmysly a jako dlouhodobé preventivní řešení, ne jako záchranu na poslední chvíli.
  

 

Rizika při nedostatečné přípravě fondu

Pokud je svěřenský fond zřízen bez důkladné přípravy nebo v rozporu se zákonem, mohou nastat závažné následky. Mezi hlavní rizika patří zejména:

• Právní neplatnost fondu: Nejzazším rizikem je, že soud zpětně shledá zakladatelské právní jednání fondu neplatným (např. pro rozpor s dobrými mravy či zákonem) a prohlásí, že fond platně nevznikl. V takovém případě by se majetek musel vracet zpět zakladateli či do dědictví a veškeré výplaty obmyšleným by mohly být zpochybněny.
  
  
• Ztráta kontroly nad majetkem: Špatně nastavený fond může vést k tomu, že zakladatel či rodina fakticky přijdou o vliv na svůj majetek, a to bez zajištění adekvátní náhrady. Varovným příkladem je situace, kdy správce zneužije volnosti dané statutem a začne spravovaný majetek používat neúčelně či pro vlastní prospěch. Pokud statut neumožňuje jednoduchou výměnu správce, mohou obmyšlení nebo zakladatel léta bojovat o nápravu. V extrémních případech může dojít i k tomu, že zakladatel skončí v horší situaci než před založením fondu – například přijde o bydlení či příjem z majetku, který vložil do fondu, protože si nevyhradil právo jej dále užívat. Proto je tak důležité ošetřit ve statutu své minimální záruky (např. že zakladatel může doživotně užívat vloženou nemovitost apod.).
  
  
• Finanční a daňová rizika: Nedostatečná příprava může způsobit, že fond a jeho beneficienti ponesou zbytečně vysoké daňové břemeno nebo dostanou pokuty za nesplnění povinností. Například opomenutí registrace fondu k dani z příjmů či DPH může vést k sankcím. Špatně strukturovaný fond může zdaňovat příjmy méně výhodně než jiná forma správy majetku. Pokud zakladatel neprobere situaci s daňovým poradcem, může být překvapen, že některé převody spustily daňovou povinnost (darovací daň, daň z nabytí nemovitosti – ta do 2020 existovala, nyní již ne, aj.). Finanční riziko tkví i v nákladech – fond musí platit notáře, správce, účetní, případně audit, což u menšího majetku může erodovat výnosy. Bez řádného plánu se může stát, že náklady a daně převáží nad benefity fondu.
  
  
• Riziko sporů a paralýzy fondu: Když se příprava podcení a pravidla fondu jsou nejednoznačná, je téměř jisté, že dříve či později dojde ke sporu. Může to být spor mezi rodinnými příslušníky o výklad statutu (kdo a kdy má na co nárok), nebo spor se správcem o to, jak majetek spravuje. Takové spory často končí u soudu a než se vyřeší, majetek fondu může být blokován. Beneficienti se pak k plněním nedostanou včas a vytrácí se smysl fondu. Rizikem je též, že nepůjde jmenovat nový správce, pokud ten původní rezignuje – opět kvůli nedostatečným ustanovením statutu. Výsledkem může být zamrzlý fond, kde není kdo by rozhodoval, a jedinou cestou je zásah soudu.
  
  
• Reputační a právní riziko zneužití fondu: V neposlední řadě, pokud fond není transparentní a v souladu s předpisy proti praní špinavých peněz, může se dostat do hledáčku úřadů. Dnešní legislativa již nařizuje, aby svěřenské fondy evidovaly své skutečné majitele (typicky zakladatele či obmyšlené) v centrální evidenci. Je-li fond založen jen za účelem krytí nekalé činnosti nebo skrývání majetku, hrozí trestní postih osob zapojených do takového fondu. Pro poctivé zakladatele tedy riziko spočívá spíše v tom, aby jejich fond splnil veškeré evidenční povinnosti a nemohl být s žádnými nekalostmi ani omylem spojován.
  

Kdo další Vám pomůže s oblastí svěřenských fondů?

Příklady z praxe

• Na závěr se podívejme na dva skutečné příběhy, které ilustrují, jak může založení svěřenského fondu dopadnout v praxi – jednou pozitivně, podruhé negativně. Tyto příklady ukazují, co dobře nastavený fond dokáže, a naopak jaké problémy mohou nastat při chybném postupu.
• Inspirativní příklad – rodinná firma v bezpečí: Pan Novák vybudoval úspěšnou rodinnou firmu, ale zjistil, že jeho děti nemají zájem (ani potřebné schopnosti) podnik dále řídit. Nechtěl firmu prodat cizím lidem, ale zároveň ji nemohl předat potomkům, kteří by ji nevedli. Rozhodl se proto založit svěřenský fond a vložit do něj své akcie společnosti. Jako správce jmenoval zkušeného manažera mimo rodinu s tím, že tento profesionál bude firmu dále řídit a rozvíjet. Statut fondu určil, že čistý zisk z podnikání bude správce pravidelně vyplácet Novákovým dětem a vnoučatům jako obmyšleným. Tímto nastavením oddělil vlastnictví a řízení firmy – firma může pokračovat pod odborným vedením a nést jméno rodiny dál, aniž by děti musely aktivně podnikat. Zároveň rodina nepřijde o finanční přínos z rodinného podniku. Fond také ošetřil, že pokud by kterýkoli potomek začal firmě škodit či zasahovat do jejího chodu, ztratí nárok na vyplácení zisků. Díky tomu je rodinné dědictví zabezpečeno: firma prosperuje a rodina má zaručený užitek, aniž by docházelo k vnitřním sporům nebo úpadku podniku vlivem nekompetentního vedení.
• Varovný příklad – rizika při zneužití fondu: V roce 2015 řešil Nejvyšší soud (24 Cdo 1754/2022) případ paní Anny, seniorky trpící lehčí mentální poruchou, kterou zneužil jistý podvodník. Tento muž se vetřel do její důvěry, dokonce se k ní s rodinou nastěhoval, a přiměl ji založit svěřenský fond, do nějž vložila své dvě nemovitosti. Ve statutu bylo nenápadně zakotveno, že onen muž bude obmyšleným poslední instance – tzn. majetek by připadl jemu, pokud by fond zanikl. Podvodník čerpal prospěch z nemovitostí. Když se celá věc provalila, byl sice trestně odsouzen za pokus o podvod, ale nastal problém, jak dostat majetek z fondu zpět. Soudy musely řešit otázku platnosti založení fondu a vyčlenění majetku. Nejvyšší soud nakonec potvrdil, že pokud byl fond zřízen podvodně a v rozporu s dobrými mravy, lze jeho založení prohlásit za neplatné a majetek vrátit zpět původní majitelce. Paní Anna se po letech dočkala spravedlnosti, ale případ je varováním – nikdy nezakládejte fond pod nátlakem či na popud cizí osoby bez nezávislé kontroly. Tento nešťastný příběh ukazuje, že špatně nastavený svěřenský fond (navíc založený z nekalých pohnutek) může zakladatele vážně ohrozit a připravit ho o majetek, místo aby jej chránil. Proto vždy jednejte obezřetně, zapojte důvěryhodné poradce a dbejte na svůj nejlepší zájem.

Závěr

Založení svěřenského fondu je silným nástrojem pro ochranu majetku, jeho správu a zajištění dlouhodobé bezpečnosti pro obmyšlené. Nicméně, aby byl fond účinný a bezproblémový, je nezbytné pečlivé nastavení podmínek, výběr správce a stanovení mechanismů pro případné spory. Chyby v těchto oblastech mohou vést k právním problémům, sporům nebo dokonce k neplatnosti fondu. Vždy je důležité přistupovat k zakládání fondu s dlouhodobými úmysly a s pomocí odborníků, kteří zajistí, že fond bude fungovat v souladu se zákonem a vůlí zakladatele.

Při zakládání svěřenského fondu by měl zakladatel zvážit všechny potenciální rizika a vyhnout se spěchu. Správně nastavený fond může představovat vynikající nástroj pro ochranu rodinného majetku, ale jeho příprava a realizace vyžaduje maximální pozornost k detailu a pečlivý právní dohled. Dodržování zákonných požadavků, transparentnost a ochranná opatření jsou klíčem k tomu, aby fond sloužil svému účelu bez problémů.

Nechcete tenhle problém řešit sami? Věří nám více než 2000 klientů a jsme oceněni jako Právnická firma roku 2024. Podívejte se ZDE na naše reference.