Obchodní podmínky pro obchodování s Amerikou Jak je nastavit, aby chránily firmu v mezinárodním obchodu

Obchodování s USA nabízí české firmy značné příležitosti, ale i právní odlišnosti. Americký právní systém (common law) se od českého (kontinentálního) liší důrazem na striktní písemnou smlouvu – co není výslovně uvedeno, právně neexistuje. Tento článek vysvětlí, jak správně nastavit obchodní podmínky, abyste předešli nástrahám a finančním ztrátám v mezinárodním obchodu s USA.

Na obrázku vidíme specialistu diskutujícího o tématu nastavení obchodních podmínek s USA.

  • Americké právo (common law) funguje odlišně od českého kontinentálního systému: smlouva je obvykle považována za absolutní zákon mezi stranami a vše, co v ní není výslovně uvedeno, právně neexistuje – ústní sliby a e-maily po podpisu mají omezenou nebo žádnou právní váhu.
  • Největším rizikem je absence detailně nastavených obchodních podmínek (např. Incoterms, platební podmínky, omezení odpovědnosti za škodu, řešení sporů), což může vést ke značným finančním ztrátám nebo právní porážce bez šance na efektivní vymáhání práv.
  • České firmy často podceňují klíčové klauzule jako "Entire Agreement", "Limitation of Liability" a "Force Majeure" – chybí-li tyto v americké smlouvě, americké soudy nebudou nápomocny, přestože by podobné situace v Česku mohly být řešeny výhodněji díky zákonným ustanovením.
  • Od roku 2026 se v americké obchodní politice mohou výrazně zpřísnit podmínky kvůli novým cílům (např. spekulativní cla 15 % na dovoz z EU, nová vyšetřování dle Section 301) – staré obchodní modely přestávají fungovat a firmy musí smlouvy urgentně aktualizovat s ohledem na potenciální změny.

Proč se americké a české obchodní smlouvy nesmí plést dohromady

Když si česká firma vezme šablonu americké smlouvy a podepíše ji bez úprav, obvykle si to neuvědomuje, ale právě se tím může připravit o řadu ochran, které by jí jinak garantoval český právní řád.

V České republice funguje kontinentální právní systém. To znamená, že český občanský zákoník obsahuje řadu dispozitivních ustanovení, která se uplatní, pokud si strany ve smlouvě nedohodnou jinak. 

Dále obsahuje kogentní ustanovení, která nemohou být smluvně vyloučena, a v mezích těchto pravidel automaticky poskytuje řadu práv a povinností. Pokud se váš partner chová v rozporu se základními principy dobré víry nebo poctivosti, české soudy to mohou zohlednit.

I když v kontraktu zapomenete na něco důležitého, český zákon to často řeší za vás prostřednictvím svých podpůrných pravidel. Pokud si obchodní zástupce slíbí verbálně exkluzivitu pro vaší zemi a později se vám vymluví, že to v písemném kontraktu není, české soudy mohou v některých případech uznat, že takový slib měl váhu, zejména pokud byla ústní dohoda potvrzena následným jednáním stran.

V Americe to funguje zcela opačně. Při uzavírání smluv s americkými partnery se proto vyplatí řešit podmínky a volbu práva už ve fázi vyjednávání, k čemuž se vztahují i naše služby v oblasti mezinárodního práva. Americké právo staví na principu common law, což znamená, že smlouva je mezi stranami absolutní a představuje jediný závazný zdroj práv a povinností.

Pokud v ní něco není výslovně uvedeno, prakticky to neexistuje. To je důsledek principu známého jako "Parol Evidence Rule" – co není v psané smlouvě, nelze později prosazovat u amerického soudu tvrzením, že "jsme se na tom verbálně domluvili" nebo "bylo to v e-mailu před podpisem".

Pokud smlouva neobsahuje výslovně sjednanou slevu a podepíšete ji s klauzulí "Entire Agreement", váš slib o slevě bude ignorován a jste právně v nevýhodě. Váš slib o slevě bude ignorován.

Právníci z ARROWS advokátní kanceláře se opakovaně setkávají s českými podniky, které přišly o značné finanční prostředky podpisem smluv, které oslabily jejich vyjednávací pozici. Toto není náhoda, ale pochopitelný střet dvou odlišných právních kultur. Praktické dopady klauzulí typu „Entire Agreement“ a dalších typických ustanovení popisujeme i v navazujícím článku Obchodní smlouvy s americkými partnery: Časté chyby českých firem.

Právní rozdíly, které rozhodují v praxi

Ústní sliby versus psaný text

V Česku je možné, aby se práva a povinnosti zakládaly na ústních dohodách nebo dokonce na zavedené obchodní praxi. Pokud jste s partnerem desítky let obchodovali a vždy se řídili určitým pravidlem, české právo to může uznat. Když pak partner poruší toto "neformální" pravidlo, soud vám může přiznat právo.

V Americe, jakmile podepíšete kontrakt s klauzulí "Entire Agreement", všechny předchozí e-maily, hovory a ústní sliby jsou právně irelevantní a musíte se spoléhat pouze na psaný dokument. To je přímý důsledek "Parol Evidence Rule". Pokud se kvůli takto nastavené smlouvě dostanete do konfliktu o výklad závazků nebo o náhradu škody, typicky už jde o otázku obchodních a soudních sporů.

Praktický příklad: Česká strojírenská firma vyrábí komponenty pro amerického výrobce. Při jednáních si obchodní ředitel Američana řekne: "Budeme vám dávat 5% slevu na ceně, pokud nám budete dodávat minimálně 500 kusů měsíčně." Oba si potřesou rukama, pošlou si to v e-mailu a začnou obchodovat.

Pokud smlouva obsahuje klauzuli "Entire Agreement" a sleva není výslovně uvedena, americký soud ji nebude považovat za právně vymahatelnou. Pokud ne, slib o slevě nebude právně vymahatelný. Kdy je vůbec bezpečné spoléhat na objednávku, e-mail nebo rámcovou dohodu místo detailní smlouvy, rozebíráme také v textu Obchodní smlouva vs. objednávka: Kdy stačí objednávka a kdy firmě hrozí problém.

"Consideration" – protihodnota v americké smlouvě

V americkém právu existuje povinný prvek, který v češtině označujeme jako "consideration" (protihodnota). Znamená to, že pro platnost smlouvy musí obě strany něco dát a něco dostat; musí existovat vzájemná výměna hodnot. Pokud jedna strana něco dá druhé bezplatně (například slíbí dar), smlouva nemusí být ve Spojených státech právně platná jako smluvní závazek, protože zde chybí "consideration".

V České republice můžete uzavřít darovací smlouvu nebo sjednat jednostranný závazek, pro které má české právo připravené řešení.

V Americe jste bez "consideration" ztraceni. Pokud jste něco slíbili zadarmo a později se domníváte, že se situace změnila, americký právník vám vysvětlí, proč smlouva neplatí nebo proč jste se zavázali bez toho, aby byl zavázán i váš partner.

Klíčové americké klauzule, které české firmy často podceňují

"Entire Agreement" – smlouva je zákon

Tato klauzule se objevuje prakticky ve všech amerických smlouvách. Zní obvykle takto: "This Agreement constitutes the entire agreement between the parties and supersedes all prior negotiations, representations, or agreements, either written or oral."

Jakmile klauzuli "Entire Agreement" podepíšete, předchozí e-maily, ústní sliby a prezentace jsou právně irelevantní a americký soud se bude řídit pouze obsahem písemné smlouvy.

Americké soudy jsou v tomto důsledné – aplikují zde princip "Four Corners Rule", což znamená "vše, co potřebuješ vědět, je uvnitř čtyř rohů tohoto dokumentu".

Pokud vám v e-mailu slíbili "best effort support" (maximální úsilí při technické podpoře), ale není to v samotné smlouvě s klauzulí "Entire Agreement", pak tato podpora podle amerického práva neexistuje jako vymahatelný závazek. Můžete se hádat, co slovo "best effort" znamená, ale soud bude namítat, že jste to měli dát do smlouvy.

Právníci z ARROWS advokátní kanceláře systematicky procházejí každou americkou smlouvu a identifikují "skryté pasti", aby zajistili ochranu české firmy. Vždy připomínají, co chybí a co by mělo být přidáno, aby byla česká firma chráněna.

"Limitation of Liability" – omezení odpovědnosti

V České republice máte právo na náhradu skutečné škody a ušlého zisku. Pokud partner poruší smlouvu a způsobí vám značnou ztrátu, můžete ho zažalovat na tuto částku. Limitovat odpovědnost je v B2B vztazích možné, avšak s určitými omezeními – například nelze zcela vyloučit odpovědnost za úmyslně způsobenou škodu nebo škodu způsobenou hrubou nedbalostí, ani nelze omezit odpovědnost za újmu na zdraví.

V Americe je omezení odpovědnosti (Limitation of Liability) běžné a očekávané, přičemž smlouvy téměř vždy omezují odpovědnost na určitý typ škody nebo částku. Americké smlouvy téměř vždy obsahují klauzuli, která říká: "Neither party shall be liable for any indirect, incidental, consequential, or punitive damages." Nebo: "Liability of either party shall not exceed the amount paid in the preceding 12 months."

To znamená, že i když partner způsobí obrovskou škodu, jeho odpovědnost je automaticky omezena na určitou částku nebo typ škody. Například: pokud máte roční smlouvu na 100 000 dolarů a partner ji poruší tak, že vám způsobí škodu za 5 milionů dolarů, může být jeho odpovědnost "capped" na těch 100 000 dolarů, které jste ročně zaplatili.

Limitace odpovědnosti se v USA obvykle neuplatňují na podvod, hrubou nedbalost či úmyslné jednání, což však vytváří prostor pro právní spory o definici těchto pojmů. Ale i to vytváří právní pole pro spor – jak se přesně definuje "hrubá nedbalost" a "úmyslné jednání" v konkrétním kontextu?

Právníci z ARROWS advokátní kanceláře znají americkou praxi a vědí, jak zakotvit klauzule o omezení odpovědnosti tak, aby chránily vaši firmu před přehnanými nároky. Zároveň se snaží, aby nerozumně neomezovaly odpovědnost za běžné chyby.

"Force Majeure" – vyšší moc

V České republice jste chráněni institutem "nepřekonatelné překážky" (vyšší moci), který je upraven občanským zákoníkem. Pokud se stane něco zcela mimo vaši kontrolu – válka, zemětřesení, pandemie, embargo – a nemůžete plnit svůj závazek, soud vám obvykle porozumí a neuloží vám sankce, pokud překážka byla mimo vaši kontrolu a nepřiměřeně zatěžuje plnění.

V Americe "Force Majeure" není automaticky dáno zákonem; pokud ve smlouvě tuto klauzuli nemáte, americký soud vás z povinnosti plnit neomluví a budete muset plnit nebo zaplatit škodu. Není automaticky předpokládáno a je to čistě věc smluvní dohody.

Praktický příklad: Česká firma se zavázala dodat zboží během tří měsíců. Ve druhém měsíci vypukne válka a přeprava je nemožná. Česká firma píše Američanovi: "Válka! Nemůžeme vám dodávat!" Americký partner odpoví: "To mě nezajímá, máte povinnost z našeho kontraktu. Pokud nedodáte, zaplatíte mi 500 000 dolarů jako smluvní pokutu za nedodání."

Bez Force Majeure klauzule s explicitní zmínkou o události jako je válka, americký soud vám nepomůže a vy budete povinni zaplatit.

To je důvod, proč je v amerických smlouvách kritické mít precizně zapsanou Force Majeure klauzuli. Měla by jmenovat konkrétní situace (válka, přírodní katastrofy, pandemie, embarga, významné změny v regulačním prostředí) a uvést, jaký dopad mají na plnění smluvních povinností. Bez toho jste bez spolehlivé ochrany.

Související otázky:

1. Pokud jsem verbálně dohodl slevu, ale podepsal jsem smlouvu bez ní a smlouva obsahuje "Entire Agreement", mám nějakou šanci získat slevu zpět? Téměř žádnou. Americké soudy jsou v tomto přísné. Měli jste příležitost si text smlouvy zkontrolovat před podpisem. Pokud jste ji podepsali, přijali jste ji takovou, jaká je. Americký právník vám řekne, že jste měli vždy "read the fine print". V Česku by to bylo jinak – zde by soud mohl posoudit, zda byl slib skutečně dán a zda má být vynucován, například na základě zavedené praxe nebo principu poctivosti. V Americe má psaný text a klauzule "Entire Agreement" absolutní přednost.

2. Jak mohu v americké smlouvě chránit své výrobky, pokud se v USA sníží poptávka nebo cena a já nechci prodávat pod nákladem? Musíte to mít ošetřené v kontraktu. Existují několik možností: 1. "price adjustment clause" – pravidlo, které umožňuje změnu ceny v určitých situacích (např. při změně vstupních nákladů o více než X %), 2. rozšířená "force majeure" klauzule, která by pokrývala situace, kdy se tržní ceny dramaticky změní tak, že plnění by bylo ekonomicky neúnosné. 3. "renegotiation clause" – dohodnuté pravidlo, že pokud se ceny surovin nebo tržní poptávka změní o více než X procent, musí si strany sednout a jednat o nové ceně. Bez toho budete vázáni na původní cenu po dobu trvání smlouvy.

3. Proč Američané neustále nacházejí způsob, jak využít "mezery" v naší smlouvě, zatímco my toto u českých partnerů nevidíme? Protože v Americe je to zakořeněno v právní kultuře. Smlouva se čte doslova. Pokud v ní stojí "dodáváme zboží v termínu, který bude sdělen později", americký právník to vyloží tak, že se termín musí sdělit, ale není nikde napsáno, že v určitém čase.Nebo pokud je napsáno "ve standardní kvalitě", bude se debatovat, co je "standardní" v souladu s obvyklou praxí nebo technickými normami. V Česku by došlo k diskusi, vysvětlování, hledání smyslu. V Americe se text čte doslova – "Four Corners Rule".

Obchodní podmínky (Incoterms): Co české firmy opomíjejí

Incoterms jsou mezinárodní obchodní podmínky vydané Mezinárodní obchodní komorou (ICC). Jasně určují, kdo je odpovědný za přepravu, pojištění, clo a další náklady v mezinárodním obchodu. V Americe se na Incoterms spoléhají především v námořní a letecké přepravě, stejně jako ve většině světa.

Problém: Mnoho českých firem si Incoterms neuvědomuje nebo je používá nesprávně. Je klíčové, aby Incoterms byly v kupní smlouvě výslovně uvedeny, včetně verze (např. Incoterms 2020), jinak hrozí spory o výklad.

EXW (Ex Works – ze závodu)

Znamená, že kupující si vyzvedne zboží ve vašem skladu nebo jiném dohodnutém místě a od toho momentu nese všechna rizika a náklady spojené s přepravou. Vy (prodávající) máte minimální odpovědnost – pouze za přípravu zboží k odběru.

Vhodné pro: Malé objednávky, kupující, který chce mít plnou kontrolu nad přepravou, nebo je-li kupující lokálně blízko.

Nevhodné pro: Americké partnery, pokud nechcete mít riziko stížností na poškození zboží v přepravě, za kterou nese odpovědnost kupující, ale kterou mohou zpochybňovat. Přestože je riziko na kupujícím, v USA to často znamená, že americký zákazník bude žádat vrácení peněz, tvrda, že jste dodali vadné zboží, aniž byste ho zabezpečili v přepravě.

FCA (Free Carrier – s dodáním dopravci)

Předáte zboží prvnímu přepravci (například silničnímu dopravci nebo letadlu) na dohodnutém místě a od toho momentu nese rizika a náklady kupující. Vy zaplatíte přepravu na dohodnuté místo dodání (které si obvykle objedná kupující), ale již ne hlavní část přepravy do USA.

Vhodné pro: Prodej do USA, pokud chcete mít méně odpovědnosti než u FOB, ale stále máte kontrolu nad zbožím až do předání prvnímu přepravci.

Riziko: Pokud se zboží poškodí v přepravě (za kterou již nese odpovědnost kupující), může dojít ke sporu o to, kdo za to odpovídá, pokud nebyly podmínky přepravy jasně stanoveny nebo kupující opomenul pojištění.

FOB (Free On Board – s dodáním na palubu lodi)

Používá se výhradně pro námořní a vnitrozemskou vodní přepravu. Zaplatíte přepravu zboží až na palubu lodi v dohodnutém přístavu odeslání. Jakmile zboží překročí zábradlí lodi, všechna rizika a náklady (včetně nákladů na nakládku) přecházejí na kupujícího.

Vhodné pro: Zajišťuje jasné rozdělení odpovědnosti při námořní přepravě. V momentě, kdy zboží překročí zábradlí lodi, je to problém kupujícího.

Nevhodné pro: Pokud nechcete řešit námořní přepravu až do přístavu. Pokud máte s přepravou problémy (vaše zboží vypadne z paluby a potápí se) před překročením zábradlí, vy jste odpovědný. Pro přepravu kontejnerem se doporučuje spíše FCA.

CIF (Cost, Insurance and Freight – náklady, pojištění a přeprava)

Používá se rovněž výhradně pro námořní a vnitrozemskou vodní přepravu. Zaplatíte přepravu a pojištění zboží až do dohodnutého přístavu určení v USA. Kupující vám zaplatí cenu za zboží plus CIF. Rizika ztráty nebo poškození zboží však přecházejí na kupujícího již v okamžiku, kdy zboží překročí zábradlí lodi v přístavu odeslání, přestože vy jste pojištění stále platili za něj až do přístavu určení.

Vhodné pro: Když chcete zajistit přepravu a pojištění, ale chcete jasně, že od určitého bodu je riziko na kupujícím.

Nejčastější chyba českých firem: Neznámost, jaký Incoterm si vybrat, nebo jejich nesprávná interpretace, a pak překvapení v soudním sporu, když se začne debatovat, kdo měl zboží pojistit a kdo za ztrátu v přepravě odpovídá.

Právníci z ARROWS advokátní kanceláře často vidí, že česká firma s Američanem nikdy nediskutovala, jaký Incoterm budou používat, a pak při sporu zjišťují, že jejich americký partner věřil něčemu úplně jinému. To vede k právním sporům, které by šly snadno řešit prostou a jasnou domluvou od začátku.

Platební podmínky: Jak se bránit nedoplacení

Dokumentární akreditiv (Letter of Credit – L/C) je bankovní nástroj, kde banka (obvykle americká) vystavuje garanci, že zaplatí prodávajícímu. Česká firma dodá zboží, předloží dokumenty bance a banka zaplatí z účtu amerického partnera, jakmile jsou splněny všechny podmínky akreditivu.

Výhoda: Máte vysokou jistotu platby, pokud splníte podmínky akreditivu. Banka vám zaplatí, pokud předloží správné dokumenty – bez ohledu na to, co řeší americký zákazník s americkou bankou nebo zbožím.

Nevýhoda: Je to drahé. Banky si účtují poplatky (obvykle 0,5–1,5 % z částky, ale může být i více v závislosti na složitosti a riziku). Navíc musíte splnit všechny podmínky akreditivu přesně – i malá odchylka v dokumentech může vést k tomu, že banka platbu odmítne.

Vhodné pro: Velké objednávky, nové obchodní partnery, nebo pokud je americký partner finančně nejistý či má špatnou úvěrovou historii.

Dokumentární inkaso (Documentary Collection): Místo bankovní garance zde vystupují banky pouze jako zprostředkovatelé pro výměnu dokumentů a platby. 

Vy pošlete dokumenty (např. nákladní list) prostřednictvím své banky bance amerického partnera. Americký partner zaplatí své bance, která následně uvolní dokumenty a odešle peníze vaší bance.

Vhodné pro: Druhé či třetí objednávky od partnera, kdy už si víc důvěřujete, ale chcete mít jistotu, že americký partner zaplatí, než mu budou předány dokumenty pro vyzvednutí zboží.

Platba předem (Advance Payment): Americký partner vám pošle peníze ještě předtím, než vyšlete zboží. Je to nejbezpečnější pro vás (prodávajícího), ale nejméně bezpečné pro kupujícího.

Problém: Jen málo amerických firem to přijme, protože se obávají, že česká firma vezme peníze a nikdy nepošle zboží. V americkém obchodě se tradičně očekává, že kupující má určitou míru kontroly nebo ochrany.

Platba na otevřený účet (Open Account): Česká firma dodá zboží a fakturu, americký partner zaplatí později, obvykle v dohodnuté lhůtě (např. 30, 60 nebo 90 dní). To je nejčastější model v USA pro zavedené partnery – firmy si věří nebo si to domlouvají smluvně.

Riziko: Máte velmi nízkou ochranu. Pokud americký partner neplatí, musíte ho žalovat v Americe – což je drahé a dlouhé. Absence zajištění je zde nejvyšší.

Důležité: Bez ohledu na to, jakou platební podmínku si vyberete, musí být jasně a přesně uvedena v kupní smlouvě. Pokud se budete spoléhat na "ale já jsem řekl, že chci třídenní lhůtu k úhradě", americký partner vám může odpovědět: "To není v smlouvě, takže to neuznávám."

Otázky k nezaplaceným fakturám:

1. Jak se v Americe bránit situaci, kdy americký partner kupuje zboží, ale pak zpoždění zaplacení faktury trvá třeba 6 měsíců? Musíte to napsat v kontraktu: "Payment is due within [např. 30] days of invoice date. If payment is not received by that date, interest accrues at [např. 1.5%] per month on the outstanding balance." Bez toho americký partner často "zapomene" platit včas. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře radí, aby smlouva obsahovala také smluvní pokutu za průtahy – ať už ve formě penalizačních úroků, nebo explicitního "Liquidated Damages" za každý den zpoždění (pokud výše pokuty není přehnaná, americký soud ji uzná).

2. Proč česká firma nedostává peníze, když si myslí, že si s Američanem "domluvila" 30denní lhůtu? Protože to není v písemné smlouvě. Bez ohledu na to, co si myslíte, že jste domluvili, americké právo a americké obchodní chování se řídí primárně tím, co je písemně zaznamenáno a podepsáno. Pokud kupní smlouva obsahuje větu "Payment Terms: Net 30", ale americký partner ji nikdy nepodepsal nebo to "zapomněl" uvést do svého systému, jeho účetní může platit po 90 dnech a právně to pro něj bude obhajitelné.

3. Jaký je rozdíl mezi "Liquidated Damages" a "smluvní pokutou" z českého pohledu? Smluvní pokuta v Česku je obecně automaticky vymahatelná, pokud je sjednána ve smlouvě. "Liquidated Damages" v Americe musí být "rozumným odhadem skutečné ztráty" – nesmí to být příliš vysoké nebo sloužit jako trest. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře vědí, jak nastavit částky tak, aby byly americkými soudy uznávány a zároveň dostatečně vysoké, aby motivovaly amerického partnera k včasné platbě.

Americké exportní kontroly a sankce: Úskalí, která překvapují

Pokud prodáváte něco do Ameriky nebo americkému partnerovi, musíte si uvědomit, že americké exportní kontroly jsou velmi přísné a mají extrateritoriální dosah. Týkají se nejen amerických subjektů, ale za určitých podmínek i zahraničních firem, které obchodují s americkými produkty, technologiemi nebo službami.

OFAC – Office of Foreign Assets Control

OFAC spravuje americké sankce vůči zemím, podnikům a osobám. Pokud budete obchodovat se sankcionovaným státem (například Ruskem, Íránem, Severní Koreou) nebo s osobami/firmami na sankčních listinách OFAC (např. Specially Designated Nationals and Blocked Persons List – SDN List), porušíte americké právo. Riziko roste, pokud transakce zahrnuje americké dolary, americké banky nebo americké produkty či technologie.

Důsledky porušení amerického práva zahrnují vysoké pokuty (v řádu statisíců až milionů dolarů za každé porušení), ztrátu schopnosti importovat z USA a případně trestní stíhání klíčových osob.

Právníci z ARROWS advokátní kanceláře, sítě partnerů ARROWS International, mohou pomoci s prověřením, zda vaše produkty podléhají americkým exportním kontrolám, což je kritické pro ochranu před právními problémy. To je kritické, aby nedošlo k nečekaným právním problémům a ochraně před obrovskými pokutami.

ITAR a EAR – kontroly exportu vojenského zboží a technologií

Pokud vyvážíte nebo distribuujete "defense articles" (vojenské zboží), "defense services" (služby související s obranným průmyslem) pod ITAR (International Traffic in Arms Regulations) nebo "dual-use items" (věci, které se dají používat jak civilně, tak vojensky) pod EAR (Export Administration Regulations), musíte pro ně získat licenci od příslušných amerických úřadů, i když jste česká firma.

Příklad: Pokud prodáváte software, který obsahuje pokročilé šifrování ("encryption") nebo zpracovávání dat, může být klasifikován jako "subject to export control" pod EAR. Podobně i některé výrobní technologie nebo strojní součástky.

Důsledky: Pokud vyvážíte bez licence, hrozí pokuty až do výše 1 milionu dolarů za porušení a případně zákaz obchodu s americkými subjekty nebo americkými technologiemi.

Česká IT firma prodávající software s technologií podléhající EAR může být zapojena do vyšetřování, i když neměla úmysl porušit pravidla, pokud americký partner software přeprodá do omezené země. Americké právo má v těchto oblastech "extrateritoriální" dosah – uplatňuje se i mimo území USA.

Související otázky k software a hardware:

1. Jak poznám, že můj produkt (software, hardware) podléhá americké exportní kontrole? Není to jednoduché a vyžaduje to expertní posouzení. Existují seznamy USML (United States Munitions List) pro vojenské zboží a Commerce Control List (CCL) pro dual-use položky. Pokud váš produkt obsahuje kryptografii, určité senzory, pokročilé zpracování dat, software pro simulace nebo cokoliv s vojenskou nebo bezpečnostní aplikací, je velmi pravděpodobné, že podléhá kontrole. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře mají zkušenosti s klasifikací těchto produktů a mohou vám s jejich "prověřením" pomoci.

2. Jsem česká firma a prodám americkému partnerovi software. Ten ho pak prodá Rusku. Nejsem přece odpovědný, že to Rus koupí? Odpověď je složitá a právě proto je důležité poradit se s právníky ARROWS advokátní kanceláře. Pokud jste věděli nebo měli vědět (např. na základě "red flags" – podezřelých okolností), že software putuje do Ruska (země pod sankcemi), mohli byste být odpovědní za porušení sankcí OFAC. Navíc, pokud jste americkému partnerovi prodali software s vědomím nebo s přiměřeným předpokladem, že jej bude "re-exportovat" do omezené země, mohli byste porušit EAR. Detaily jsou složité a mohou stát miliony. Je nezbytné provést právní prověření (tzv. due diligence), než se na něco takového spolehnete.

3. Jaké jsou tipy od právníků ARROWS, aby česká firma neporušila americké exportní kontroly?
1. Proveďte klasifikaci svého produktu – určete, zda podléhá ITAR/EAR. 2. Proveďte prověření (due diligence) amerického partnera – ověřte, zda není na sankční listině OFAC (např. SDN List) či jiných restriktivních seznamech.3.Do smlouvy zahrňte klauzuli, která americkému partnerovi zakazuje re-exportovat produkt bez získání potřebných amerických licencí. 4. Požádejte amerického partnera o "end-user certificate" – potvrzení, že bude produkt používat pouze v USA nebo v zemích, které nejsou omezeny, a pro civilní účely. 5.Kontaktujte právníka – je to levnější nyní, než později řešit obrovské pokuty a právní spory.

Nová americká obchodní politika od roku 2026: Změny, které ovlivní vaši smlouvu

Od roku 2026 se americká obchodní politika může dramaticky měnit v reakci na globální ekonomické a geopolitické trendy. Hypoteticky, nová cla (např. 15% na dovoz z EU), nová vyšetřování dle Section 301 Trade Act a obecná snaha o "zlepšování" americké obchodní pozice by mohly znamenat, že stávající smlouvy a obchodní modely přestanou fungovat bez úprav.

Hypotetická nová cla 15% na dovoz z EU

Předpokládejme, že v únoru 2026 by bylo rozhodnuto, že dovoz vybraných kategorií zboží z EU do USA bude podléhat clu 15%. To by znamenalo, že všechny vaše ceny, které jste kalkulovali bez zohlednění tohoto cla, by se staly nerentabilní. Americký partner by logicky tlačil na to, abyste cenu snížili.

Co to znamená prakticky (hypoteticky): Pokud jste prodali zboží za 100 dolarů bez cla, americký partner by nově dostával fakturu za 115 dolarů (100 + 15% cla). Americký partner by argumentoval: "To je drahé! Musíte cenu snížit!" Bez "price adjustment clause" ve smlouvě, která řeší, co se stane, změní-li se cla nebo daně, byste byli pod silným tlakem. Buď byste snížili cenu a přišli o marži, nebo byste se hádali s partnerem o to, kdo nese riziko cel.

Hypotetická nová vyšetřování Section 301 zaměřená na "overcapacity"

Předpokládejme, že úřad USTR (Úřad obchodního zmocněnce USA) zahájil nová vyšetřování podle Section 301 Trade Act vůči EU, Číně a dalším zemím v březnu 2026, zaměřená na "nadměrnou výrobní kapacitu" v určitých sektorech.

To by znamenalo, že americká vláda a americké firmy by vyvíjely tlak na zavedení dalších cel či omezení na dovoz z EU, aby "chránily" americké pracovníky a domácí průmysl. Pokud prodáváte do Ameriky průmyslové zboží, stroje, chemikálie nebo autosoučástky, mohli byste být přímo v ohnisku těchto opatření.

Hypotetické změny v dodavatelských řetězcích

Vzhledem k potenciálním novým clům a nejistotě by se americké firmy mohly snažit "diverzifikovat" své dodavatele mimo USA a EU. To by znamenalo, že česká firma, která byla dosud "hlavním dodavatelem", by se mohla najednou stát "druhou volbou" nebo "záložním dodavatelem". Objem objednávek by se mohl dramaticky snížit.

Co to znamená prakticky (hypoteticky): Máte smlouvu na 1 milion kusů za rok. Americký partner najednou chce "flexibilitu" – možnost objednat jen 500 000 kusů, protože se chce více spoléhat na dodavatele z Mexika nebo Vietnamu. Bez "minimum purchase commitment" (závazku minimálního odběru) ve smlouvě by vás to stálo polovinu zisku. S touto klauzulí (pokud jste ji měli a vyjednali), by si americký partner musel rezervovat alespoň určitý objem, nebo zaplatit penále za nedodržení.

Řešení sporů: Arbitráž versus americké soudy

Když se s americkým partnerem dostanete do sporu, máte několik možností. Každá má jiné náklady, dobu trvání a rizika.

Soudní spor v USA

Pokud máte spor, americký partner vás může zažalovat v USA. Nebo můžete zažalovat vy. Typicky se spor vede v tom státě, kde je uvedená "forum selection clause" (klauzule o volbě soudu) ve smlouvě – nejčastěji New York, Delaware, Kalifornie, nebo tam, kde sídlí americký partner.

Časová náročnost soudního sporu v USA je 2–5 let a náklady se pohybují v řádech desítek až stovek tisíc dolarů na právníky.

Riziko: Americké soudní řízení je velmi formální, zdlouhavé a drahé. Zároveň zahrnuje "discovery" (rozsáhlé dokazování), kdy americký partner si může vyžádat všechny vaše e-maily, zprávy, dokumenty, což může vést k odhalení dalších problémů.

Arbitráž (rozhodčí řízení)

Dvě strany si vyberou arbitra (obvykle právníka nebo skupinu právníků) a předloží mu svůj spor. Arbitr rozhodne a jeho rozhodnutí je závazné a obvykle konečné.

Arbitráž je rychlejší (6–18 měsíců) a obvykle levnější ($30,000–200,000+) než soudní spor. Závisí to však na složitosti a na volbě arbitrážní instituce a pravidlech.

Výhoda: Arbitráž je privátní (nemusíte se bát publicity), rychlejší a arbitr si může vybrat, jaké právo použije (např. UNCITRAL Model Law či CISG). Rozhodčí nálezy jsou navíc mezinárodně snáze vykonatelné.

Nevýhodou arbitráže je, že neposkytuje stejné možnosti odvolání jako soudní řízení a obvykle neumožňuje rozsáhlé dokazování ("discovery").

Mediace

Neutrální osoba (mediátor) se snaží, aby se dvě strany dohodly. Mediátor nerozhoduje – pouze usnadňuje diskusi a pomáhá stranám najít kompromis. Pokud se dohodnete, je to velmi efektivní.

Mediace je rychlejší (týdny až měsíce) a levnější než arbitráž nebo soudní řízení, a představuje nezávazný pokus o dohodu bez rizika.

Právníci z ARROWS advokátní kanceláře radí, aby smlouva obsahovala "escalation clause" (eskalační doložku), která definuje postup řešení sporů od jednání až po arbitráž, což je nejchytřejší strukturování. Teprve poté by se pokračovalo do arbitráže.

Jak bezpečně obchodovat se Spojenými státy: strategie pro minimalizaci rizika

Pochopitelně – chcete mít obchod s USA, ale bezpečně. Zde je přehled strategií, jak na to:

Strategie 1: Maximální ochrana ve smlouvě

Napište do smlouvy všechno: platební podmínky, Incoterms, Force Majeure, Limitation of Liability, rozhodčí doložku, jaké právo se použije, mechanismy pro řešení sporů atd. Být detailní není projev "nedůvěry" – je to standard v americkém obchodě a projev profesionality.

Výhoda: Budete chráněni, i když s partnerem přijdete do sporu, protože vše bude předem jasně dohodnuto.

Nevýhoda: Partner může smlouvu označit za "příliš legalistickou" a bude chtít "zjednodušit". Budete muset vyjednávat, ale s podporou zkušeného právníka.

Právníci z ARROWS advokátní kanceláře vypracují "první návrh" smlouvy, která je detailní, profesionální a "férová", aniž by ji americký partner na první pohled zavrhoval.

Strategie 2: Pojištění rizika

Kupte si "trade credit insurance" – pojištění proti nedoplacení amerického partnera. Také zvažte "product liability insurance" – pojištění, pokud váš produkt způsobí škodu v Americe.

Výhoda: Pokud se něco stane, pojišťovna vám zaplatí, což minimalizuje vaše finanční riziko, avšak pojištění stojí peníze, které představují investici do vaší bezpečnosti.

Právníci z ARROWS advokátní kanceláře spolupracují s pojišťovnami a poradí vám, jaké pojištění je pro vaši konkrétní situaci a obchodní model nejvhodnější.

Strategie 3: Postupný nárůst obchodu a due diligence

Začněte s menší objednávkou, pečlivě si prověřte amerického partnera (jeho úvěruschopnost, případné soudní spory, reputaci, bonitu, atd.), a teprve poté zvyšujte objem spolupráce.

Výhoda: Snižujete riziko v počáteční fázi a získáváte cenné zkušenosti.

Nevýhoda: Partner si může myslet, že mu nedůvěřujete, a zvažovat jiného dodavatele.

Právníci z ARROWS advokátní kanceláře mohou provést hloubkovou prověrku ("due diligence") amerického partnera, čímž ověří jeho finanční stabilitu, právní spory či přítomnost na sankčních seznamech.

Závěrečné shrnutí

Obchodování s Amerikou není samo o sobě nebezpečné – ale bez správné přípravy obchodních podmínek a právního zabezpečení je to jako hrát si na ruletě. Americký právní systém, na rozdíl od českého, nepozná "dobrou víru" jako záchrannou brzdu, pokud je smluvní text jasný. Smlouva je mezi stranami absolutní. Všechno, co není v písemném dokumentu, právně neexistuje nebo je jen velmi obtížně vymahatelné.

Typické chyby českých firem zahrnují podceňování klauzule Entire Agreement, nesprávné nastavení Incoterms a absenci Force Majeure klauzule, což vede k právním problémům.

Všechny tyto chyby jsou levnější prevencí než opravou; nejjednodušší je kontaktovat právníka z ARROWS advokátní kanceláře, který se v problematice orientuje a ochrání vaši firmu. Právníci ARROWS se v této problematice dokonale orientují a vědí, jak nastavit smlouvu tak, aby chránila vaši firmu, ale zároveň aby byla pro amerického partnera "férová" a přijatelná.

Bez správného právního zabezpečení mohou náklady průtahů, sporů a právní porážky být tisícinásobně vyšší, proto je inteligentnější řešit to s ARROWS advokátní kanceláří předem, než se s tím potýkat v soudní síni. Kontaktujte nás na office@arws.cz a my vám pomůžeme nastavit obchodní podmínky, které vás ochrání.

Nejčastější otázky k americkým smlouvám:

1. Co se stane, pokud podepíšu americkou smlouvu bez právníka a později zjistím, že obsahuje nevýhodné podmínky? Máte velmi málo možností. Podle amerického práva (common law) jste odpovědný za svůj podpis a pečlivé přečtení smlouvy. Pokud chybí právně uznatelný důvod jako "fraud" (podvod), "duress" (nátlak), nebo "impossibility" (nemožnost plnit) – kdy se závazky staly právně nemožnými, soud vám zpravidla nepomůže. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře vám pomohou identifikovat, zda má vaše situace nějakou právní cestu, ale nejsnazší řešení je být opatrný a mít právníka dříve , než smlouvu podepíšete.

2. Pokud jsem malá česká firma a americký partner je velký koncern, mohu si vůbec něco "vyjednat" v podmínkách, nebo si jen vezme své "standard terms"? Máte více možností, než si myslíte. Americké velké firmy obvykle mají "standard terms", ale pokud jste pro ně důležitý dodavatel s unikátním produktem nebo službou, jsou často ochotny jednat. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře znají taktiky, jak efektivně vyjednávat – například nechte partnera vidět, že jste si všimli rizik v jeho smlouvě, nebo navrhněte oboustrannou Force Majeure klauzuli, nikoli jen pro jednu stranu. Můžete také odkazovat na "standards of the industry" – "to je v americkém obchodu obvyklé, pojďme to doplnit." Výsledkem jsou často malé, ale klíčové úpravy, které vás chrání, aniž by se partner cítil "zatlačovaný".

3. Kolik stojí, aby si nechala ARROWS advokátní kancelář prověřit americkou smlouvu, kterou si chystám podepsat? Cena se liší podle rozsahu a složitosti smlouvy. Jednoduchá revize (čtení, identifikace hlavních problémů a rizik) se obvykle pohybuje v řádech tisíců až desetitisíců korun. Detailnější právní stanovisko s konkrétními doporučeními a návrhem úprav je dražší. Nicméně, ve srovnání s rizikem a potenciálními náklady, které by mohla špatná smlouva způsobit (v řádech statisíců až milionů korun), je investice do právní revize zanedbatelná. Kontaktujte office@arws.cz a dozvíte se konkrétní cenovou nabídku dle vaší situace.

4. Mohu si ze vzoru americké smlouvy vybrat nějaké klauzule a přidat je do mé vlastní smlouvy s českými partnery? Ano, ale s opatrností. Některé americké klauzule mají v českém právu smysl a mohou být užitečné pro posílení smluvního postavení. Jiné však nikoliv nebo vyžadují pečlivou adaptaci. Například klauzule "Entire Agreement" se dá v Česku napsat, ale nebude mít takovou absolutní sílu jako v Americe. "Limitation of Liability" v Česku musí být nastavená opatrně a v souladu s kogentními ustanoveními občanského zákoníku, aby ji české soudy neprohlásily za neplatnou. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře vám pomohou adaptovat americké "best practices" na českou smlouvu tak, aby byla právně bezpečná a místně relevantní.

5. Pokud se domnívám, že americký partner porušil americkou smlouvu, měl bych okamžitě zažalovat nebo si nejdříve "promluvit" s partnerem? Nejdříve byste si měli "promluvit" a veškerou komunikaci zdokumentovat. Soudní spor je vždy až posledním prostředkem. Správný postup: 1. pošlete formální upozornění (tzv. "notice letter") – dopis od právníka, který upozorní amerického partnera na porušení smlouvy a stanoví lhůtu na nápravu.2. Pokud partner nezjedná nápravu, kontaktujte mediátora nebo arbitra, pokud to smlouva umožňuje. 3. Teprve poté zvažte žalobu. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře vám pomohou s formulací formálního upozornění a s strukturováním vašeho nároku, aby byl právně "čistý" a měl šanci na úspěch.

6. Je pravda, že "v Americe se obchoduje bez smluv" a spoléhá se jen na trust? To je mýtus. Ano, některé menší firmy mohou obchodovat na "handshake" (podání ruky) – ale když se stane problém, jsou bez smlouvy ztraceny. Velké firmy v Americe vždy mají smlouvy – a jsou obvykle velmi detailní. "Trust" je pěkný, ale právní bezpečí je lepší a profesionálnější. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře radí: vždy mějte smlouvu, i když důvěřujete partnerovi. Smlouva není o nedůvěře – je to o jasnosti, minimalizaci rizik a předvídatelnosti právních vztahů.

Upozornění: Informace obsažené v tomto článku mají pouze obecný informativní charakter a slouží k základní orientaci v problematice dle právního stavu k roku 2026. Ačkoliv dbáme na maximální přesnost obsahu, právní předpisy a jejich výklad se v čase vyvíjejí. Jsme ARROWS advokátní kancelář, subjekt zapsaný u České advokátní komory (náš orgán dohledu), a pro maximální bezpečí klientů jsme pojištěni pro případ profesní odpovědnosti s limitem 400.000.000 Kč. Pro ověření aktuálního znění předpisů a jejich aplikace na vaši konkrétní situaci je nezbytné kontaktovat přímo ARROWS advokátní kancelář (office@arws.cz). Neneseme odpovědnost za případné škody vzniklé samostatným užitím informací z tohoto článku bez předchozí individuální právní konzultace.