Smlouvy a vztahy s rakouskými kontraktory a zaměstnanci: HR přehled od mezinárodních právníků

Pokud zaměstnáváte pracovníky v Rakousku nebo plánujete expanzi, musíte pochopit zásadní rozdíly v pracovním právu. Rakouský systém chrání zaměstnance vysokou měrou a práva jsou detailně upravena. I když legislativa vypadá na první pohled jasně, praxe skrývá řadu pastí, které mohou vést k pokutám. Advokáti z ARROWS řeší tyto vztahy denně a pomohou vám minimalizovat rizika.

Rychlé shrnutí

• Přísná klasifikace: Rakousko činí ostrý právní rozdíl mezi zaměstnanci a kontraktory (OSVČ). Špatná klasifikace (tzv. švarcsystém) může vést k vysokým pokutám a doměření odvodů i několik let zpětně.
• Dienstzettel: Všem zaměstnancům musí být předáno písemné vyhotovení pracovní smlouvy nebo tzv. Dienstzettel (potvrzení o podstatných náležitostech) ihned při nástupu.
• Kolektivní smlouvy: Pokrývají přibližně 98 % zaměstnanců v soukromém sektoru, což znamená závazné minimální mzdy a pracovní podmínky pro téměř každé odvětví, bez ohledu na to, zda je zaměstnavatel členem odborů.
• Vysoké sankce: Rakouské právo je postaveno na silném sociálním partnerství. Porušení předpisů může mít za následek pokuty v řádech desítek tisíc eur za každého dotčeného zaměstnance.
• Přeshraniční práce: Vysílání a pronájem zaměstnanců do Rakouska vyžadují specifické notifikační povinnosti a dodržování rakouských minimálních mezd, jak stanoví  a vedení mzdové dokumentace v místě výkonu práce.

Pracovní právo v Rakousku a systém sociálního partnerství

Rakouské pracovní právo má hluboké tradice vycházející z tzv. sociálního partnerství – formálního kooperativního rámce mezi zaměstnavatelskými svazy (Wirtschaftskammer), odbory a státem. Na rozdíl od mnoha zemí, kde si mohou zaměstnavatelé a zaměstnanci dohodnout podmínky poměrně volně, jsou v Rakousku práva zaměstnanců pevně zakotvena v zákoně.

Vzhledem k tomu, že téměř všichni zaměstnanci v Rakousku spadají pod nějakou kolektivní smlouvu, existuje zde velmi pevný a závazný právní rámec.

Právníci z ARROWS advokátní kanceláře pracují v oblasti rakouského pracovního práva denně a vědí, jak se v něm orientovat. Protože se jedná o mezinárodní kancelář s dlouhodobou zkušeností z řešení případů s přeshraničním prvkem, rozumíme i těm nejjemnějším nuancím a rozdílům mezi českým a rakouským právním systémem.

Systém kolektivních smluv a jejich vliv na práva zaměstnanců

Kolektivní smlouvy (Kollektivverträge) v Rakousku nejsou volitelnými dohodami – jsou normativními akty, které se týkají drtivé většiny pracovních vztahů na základě § 11 zákona o úpravě pracovněprávních vztahů (ArbVG). Stovky kolektivních smluv regulují minimální mzdy, zvláštní příplatky, pracovní dobu a nároky při ukončení poměru pro jednotlivé sektory.

Platí zde tzv. Günstigkeitsprinzip (princip výhodnosti) definovaný v § 3 ArbVG, což znamená, že se vždy uplatňují podmínky, které jsou pro zaměstnance příznivější. Struktura je typicky následující: odbory a zaměstnavatelské svazy dohodnou podmínky pro celý sektor. 

Na úrovni podniku lze pak uzavírat tzv. podnikové dohody (Betriebsvereinbarungen), které řeší specifika, ale nesmí jít pod standard sektorové kolektivní smlouvy. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře vám pomohou určit, která kolektivní smlouva se na vás vztahuje a jaké jsou vaše povinnosti.

microFAQ – Kolektivní smlouvy a firemní autonomie

1. Co dělat, pokud nechci podléhat kolektivní smlouvě?
V Rakousku si nemůžete vybrat. Příslušnost ke kolektivní smlouvě je dána vaším živnostenským oprávněním a členstvím v Hospodářské komoře (což je pro podnikatele povinné dle zákona o Hospodářské komoře). Smlouva je právně závazná.

2. Mohu se se zaměstnancem domluvit na nižší mzdě, než určuje kolektivní smlouva?
Ne, nikdy. Takové ujednání je neplatné. Zaměstnanec má nárok na doplacení rozdílu, a to i zpětně.

3. Jak zjistím, která kolektivní smlouva se mě týká?
Závisí to na oboru vašeho podnikání (Gewerbeberechtigung). Doporučujeme konzultaci s právníky z ARROWS advokátní kanceláře, kteří provedou správné zařazení, aby se předešlo budoucím sporům.

Klasifikace pracovníků: Zaměstnanec nebo kontraktor

Jedním z nejčastějších zdrojů právních problémů pro zahraniční zaměstnavatele v Rakousku je chybná klasifikace pracovníků. Rakouské právo rozlišuje tři hlavní kategorie:

1. Zaměstnanec (Echter Dienstnehmer): Plná ochrana, odvody, podřízenost.

2. Volný pracovník (Freier Dienstnehmer): Specifická kategorie, kdy pracovník neodvádí daň ze mzdy.

3. Nezávislý dodavatel (Werkvertragsnehmer/Neue Selbständige): Skutečný podnikatel/OSVČ, který nepodléhá pracovnímu právu, ale občanskému zákoníku.

Rakouské úřady a zdravotní pojišťovny zkoumají skutečný obsah vztahu, nikoliv název smlouvy.

Pokud smlouva říká „kontraktor“, ale pracovník je začleněn do vaší struktury, používá vaše prostředky a řídí se vašimi pokyny, bude překlasifikován na zaměstnance. Rakouský Nejvyšší soudní dvůr (OGH) dlouhodobě judikuje, že rozhodující je osobní závislost a začlenění do organizace.

JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.

advokát, řídící partner

• dohnal@arws.cz

Mgr. Vojtěch Sucharda

advokát, partner

• sucharda@arws.cz

Kritéria pro odlišení

Při posuzování se zvažuje celkový obraz (těžiště vztahu) v souladu s metodikou Österreichische Gesundheitskasse (ÖGK):

• Osobní závislost a vázanost pokyny: Určujete místo, čas a způsob práce? Může pracovník odmítnout zakázku?
• Začlenění do organismu firmy: Používá pracovník vaše IT systémy, kancelář, e-mailovou adresu, účastní se porad?
• Výrobní prostředky: Pracuje na vašem hardwaru nebo používá vlastní?
• Osobní výkon práce: Musí práci vykonat osobně, nebo se může nechat zastoupit třetí osobou, kterou sám platí?
• Podnikatelské riziko: Nese pracovník riziko zisku a ztráty? Fakturuje dle výsledku, nebo má garantovaný paušál?

Právníci z ARROWS advokátní kanceláře vám pomohou správně nastavit smlouvy a procesy tak, abyste se vyhnuli riziku překlasifikování a následným finančním postihům.

Pracovní smlouvy v Rakousku a jejich náležitosti

V Rakousku lze pracovní smlouvu uzavřít i ústně, avšak zaměstnavatel má povinnost vystavit zaměstnanci tzv. Dienstzettel (potvrzení o hlavních náležitostech pracovního poměru). Tento dokument musí být zaměstnanci předán neprodleně po nástupu do práce dle § 2 odst. 1 AVRAG. Novela zákona v návaznosti na směrnice EU zpřísnila pravidla a zavedla správní pokuty za nevystavení tohoto dokumentu.

Dienstzettel (nebo písemná pracovní smlouva) musí dle § 2 odst. 2 AVRAG obsahovat:

• Jméno a adresu zaměstnavatele a zaměstnance, datum začátku pracovního poměru (u doby určité datum konce).
• Výpovědní dobu, termíny výpovědi a obvyklé místo výkonu práce.
• Zařazení do platové třídy dle kolektivní smlouvy a popis činnosti.
• Výši základní mzdy a dalších složek odměny, splatnost mzdy a výměru dovolené.
• Dohodnutou denní a týdenní pracovní dobu.
• Odkaz na příslušnou kolektivní smlouvu a jméno a adresu penzijní pokladny (Mitarbeitervorsorgekasse).

Od března 2024 je možné dle novelizace poskytovat Dienstzettel i v elektronické podobě, pokud k němu má zaměstnanec přístup a může si jej uložit či vytisknout.

microFAQ – Pracovní smlouvy a Dienstzettel

1. Je v Rakousku povinná písemná pracovní smlouva?
Není striktně povinná pro vznik poměru (ten vznikne i fakticky), ale je povinnost vydat písemný Dienstzettel. Z hlediska právní jistoty vždy doporučujeme komplexní písemnou pracovní smlouvu.

2. Co hrozí, když Dienstzettel nevystavím?
Hrozí správní pokuty od okresního úřadu (Bezirksverwaltungsbehörde) dle § 7a AVRAG, které se mohou pohybovat v řádech stovek až tisíců eur, zejména při opakovaném porušení. Zaměstnanec se navíc může domáhat určení obsahu pracovního poměru soudní cestou.

Minimální mzda a mzdový dumping

V Rakousku neexistuje jednotná zákonná minimální mzda pro všechny. Minimální mzdy jsou stanoveny v kolektivních smlouvách. Většina kolektivních smluv dnes stanovuje minimální měsíční mzdu okolo 1 700–2 000 EUR brutto. Standardem je vyplácení 14 platů ročně (tzv. Urlaubsgeld a Weihnachtsgeld), které jsou zdaněny výhodnější sazbou.

Kolektivní smlouvy určují mzdy na základě tabulek zohledňujících kvalifikaci a odpracovaná léta. Zákon o boji proti mzdovému a sociálnímu dumpingu (LSD-BG) stanovuje přísné sankce. 

Pokud zaměstnanci nevyplatíte mzdu, na kterou má dle zákona, nařízení nebo kolektivní smlouvy nárok, hrozí vám vysoké správní pokuty dle § 29 LSD-BG. U závažných nebo opakovaných případů mohou pokuty dosahovat desítek tisíc eur v závislosti na závažnosti a počtu zaměstnanců.

Jak určit správnou mzdu

1. Určit správnou kolektivní smlouvu (dle živnosti).

2. Určit správnou platovou skupinu (dle činnosti zaměstnance).

3. Započítat předchozí praxi (pokud to KV vyžaduje).

Kontaktujte ARROWS advokátní kancelář na office@arws.cz pro provedení auditu zařazení vašich zaměstnanců.

Pracovní doba a odpočinek

Pracovní doba je regulována zákonem o pracovní době (AZG), který upravuje jak pracovní dobu, tak dobu odpočinku

• Běžná pracovní doba: 8 hodin denně, 40 hodin týdně dle. Mnoho kolektivních smluv zkracuje týdenní dobu na 38,5 hodiny.
• Maximální limity: 12 hodin denně a 60 hodin týdně. Průměrná týdenní pracovní doba za období 17 týdnů však nesmí překročit 48 hodin.
• Přesčasy (Überstunden): Práce nad zákonnou týdenní dobu (40 h) nebo denní dobu (8 h). Musí být proplaceny s příplatkem 50 % nebo vybrány formou náhradního volna (v poměru 1:1,5).
• Přestávky a odpočinek: Povinná přestávka 30 minut po 6 hodinách práce. Nepřetržitý odpočinek mezi směnami musí být alespoň 11 hodin.

Přesčasy a All-In smlouvy

Častou praxí jsou tzv. All-In smlouvy, kde paušální odměna pokrývá i případné přesčasy. I zde však platí, že základní mzda nesmí klesnout pod úroveň kolektivní smlouvy. Na konci roku musí zaměstnavatel provést kontrolní výpočet (Deckungsprüfung), zda paušál skutečně pokryl všechny odpracované přesčasy. Pokud ne, musí rozdíl doplatit.

Zaměstnanecké benefity a pojištění

Rakouský systém sociálního zabezpečení je povinný a komplexní. Zahrnuje zdravotní, úrazové, důchodové pojištění a pojištění v nezaměstnanosti dle ASVG.

• Zaměstnanec: cca 18 % z hrubé mzdy (strháváno z platu).
• Zaměstnavatel: cca 21 % nad rámec hrubé mzdy.
• K tomu zaměstnavatel platí další odvody (DB, DZ, KommSt, MV-Kasse), což zvyšuje celkové náklady práce (Lohnnebenkosten) na cca 30 % nad hrubou mzdu.

Dovolená

Každý zaměstnanec má nárok na 30 pracovních dnů placené dovolené ročně dle § 2 zákona o dovolené (UrlG). Po 25 letech započitatelné praxe se nárok zvyšuje na 36 pracovních dnů. Nárok na dovolenou vzniká poměrně v prvních 6 měsících prvního pracovního roku v pracovním poměru.

Nemocenská a péče o rodinu

V případě nemoci má zaměstnanec nárok na plnou náhradu mzdy od zaměstnavatele po dobu (obvykle) 8 až 12 týdnů v závislosti na délce trvání pracovního poměru dle zákona o pokračování vyplácení odměny (EFZG). Poté nastupuje z poloviny zaměstnavatel a z poloviny pojišťovna. Existuje také nárok na ošetřovné (Pflegefreistellung) v rozsahu jednoho týdne ročně při nemoci člena rodiny dle § 16 UrlG.

Ukončení zaměstnání a jeho specifika

Rakouské právo rozlišuje mezi výpovědí (Kündigung) a okamžitým zrušením (Entlassung).

Výpověď

Může ji podat obě strany bez udání důvodu, musí však být dodrženy termíny a lhůty. Od roku 2021 jsou výpovědní lhůty pro dělníky (Arbeiter) a administrativní pracovníky (Angestellte) sjednoceny dle § 1159 ABGB. Výpovědní doba ze strany zaměstnavatele se odvíjí od délky služebního poměru (od 6 týdnů do 5 měsíců).

Ochrana před výpovědí

V podnicích s 5 a více zaměstnanci funguje tzv. obecná ochrana před výpovědí dle § 105 ArbVG. Zaměstnanec může výpověď napadnout u soudu, pokud je sociálně neospravedlnitelná a zaměstnavatel nemá pádný důvod.

Speciální ochranu mají těhotné ženy, rodiče na rodičovské dovolené, členové podnikové rady a osoby se zdravotním postižením .

Úloha podnikové rady

Pokud je ve firmě zřízena podniková rada (Betriebsrat), musí být o každé výpovědi informována týden předem. Pokud zaměstnavatel tuto povinnost nesplní, je výpověď neplatná.

Zahraniční pracovníci a Red-White-Red karta

Pro občany EU/EHP a Švýcarska platí volný pohyb pracovníků. Pro občany třetích zemí je vyžadováno povolení k pobytu a práci dle zákona o zaměstnávání cizinců (AuslBG) a zákona o usazování a pobytu (NAG). Red-White-Red karta je nejčastější titul pro kvalifikované pracovníky ze třetích zemí, vydává se na 2 roky a váže se ke konkrétnímu zaměstnavateli.

Vyžaduje splnění bodového systému (vzdělání, praxe, jazyk, věk) a nabídku mzdy odpovídající zákonnému minimu a obvyklé mzdě v místě. Pro vysoce kvalifikované pracovníky s vysokoškolským vzděláním a nadprůměrným platem existuje také EU Blue Card. Novinky v přeshraničním styku umožňují pendlery za určitých podmínek ponechat sociální pojištění v zemi zaměstnavatele i při práci z domova.

Intelektuální vlastnictví a autorská práva

Na rozdíl od anglosaského práva v Rakousku zůstává autorem zaměstnanec.

• Software: stanoví výjimku – u počítačových programů vytvořených zaměstnancem přecházejí užívací práva na zaměstnavatele automaticky a v neomezeném rozsahu.
• Ostatní díla: U grafiky, textů či designu je nutné ve smlouvě výslovně sjednat převod užívacích práv na zaměstnavatele
• Vynálezy: Pokud zaměstnanec vytvoří vynález, musí jej oznámit zaměstnavateli. Zaměstnavatel má právo vynález převzít, ale zaměstnanec má ze zákona nárok na zvláštní přiměřenou odměnu.

Právníci z ARROWS advokátní kanceláře doporučují ošetřit IP práva detailně přímo v pracovní smlouvě, aby se předešlo sporům o vlastnictví vytvořených hodnot.

Závěr

Rakouské pracovní právo je komplexní systém, který neodpouští formální chyby. To, co funguje v České republice nebo jiných zemích, může být v Rakousku nelegální nebo sankcionovatelné. Vysoká úroveň ochrany zaměstnanců a silná role kolektivních smluv vyžadují profesionální přístup k HR agendě.

Pokud plánujete vstup na rakouský trh nebo zde již působíte, důrazně doporučujeme právní audit vašich pracovních smluv a procesů. Právníci z ARROWS advokátní kanceláře jsou připraveni vám poskytnout odbornou podporu a zajistit, aby vaše podnikání v Rakousku bylo bezpečné a v souladu se zákonem. Jsme pojištěni do výše 400 000 000 Kč a máme rozsáhlé zkušenosti s mezinárodním právem. Neváhejte nás kontaktovat na office@arws.cz.

FAQ – Časté dotazy

1. Je zkušební doba v Rakousku automatická?
Ne. Zkušební dobu (Probezeit) je nutné výslovně sjednat v pracovní smlouvě. Maximální délka je 1 měsíc. Během této doby lze pracovní poměr ukončit kdykoliv bez udání důvodu.

2. Musím vyplácet 13. a 14. plat?
Zákon to nepřikazuje, ale drtivá většina kolektivních smluv ano. Pokud se na vás vztahuje KV (což je téměř jisté), pak jsou tyto platy (Urlaubsgeld a Weihnachtsgeld) povinné a odkazuje na ně obecný portál o kolektivních smlouvách.

3. Jak je to s konkurenční doložkou?
Konkurenční doložka (Konkurrenzklausel) je platná pouze tehdy, pokud je sjednána písemně, zaměstnanec je zletilý a jeho mzda přesahuje určitou hranici. Omezení nesmí trvat déle než 1 rok po skončení poměru.

Upozornění: Informace obsažené v tomto článku mají pouze obecný informativní charakter a slouží k základní orientaci v problematice. Ačkoliv dbáme na maximální přesnost obsahu, právní předpisy a jejich výklad se v čase vyvíjejí. Pro ověření aktuálního znění předpisů a jejich aplikace na vaši konkrétní situaci je proto nezbytné kontaktovat přímo ARROWS advokátní kancelář (office@arws.cz). Neneseme žádnou odpovědnost za případné škody či komplikace vzniklé samostatným užitím informací z tohoto článku bez naší předchozí individuální právní konzultace a odborného posouzení. Každý případ vyžaduje řešení na míru, proto nás neváhejte oslovit.