Zaměstnání cizinců z destinací mimo EU v ČR: Jak správně nastavit pracovní povolení a víza?

Zaměstnávání pracovníků ze zemí mimo EU se zdá jednoduché, ale realita je složitější. Českým firmám hrozí vysoké pokuty, pokud podcení přípravu. Pro bezpečný nábor zaměstnanců z Vietnamu či Indie musíte dodržet řadu právních kroků. V tomto článku objasníme klíčové povinnosti, specifická rizika a způsob, jak nastavit proces, který vaši firmu ochrání.

Rychlé shrnutí

• Nová pravidla od července 2024: Cizince musíte hlásit Úřadu práce už před jejich prvním pracovním dnem, nikoliv až v den nástupu – porušení této povinnosti je sankcionováno dle zákona o zaměstnanosti a v krajním případě může vést k podezření na nelegální práci.
• Výběr správného pracovního oprávnění je kritický: Cizinec z třetí země nemůže prostě tak pracovat v ČR. Potřebuje jedno z několika oprávnění (povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, modrá karta nebo kartu vnitropodnikově převedeného zaměstnance) dle zákona o pobytu cizinců, které si vyžadují jiné dokumenty a lhůty.
• Komplexní administrativa: Věci jako předregistrace na zdravotní pojištění, ohlášení volného pracovního místa, digitální hlášení nástupu zaměstnance nebo vedení evidence cizinců nejsou jen formality – jsou to zákonem povinné procesy, jejichž nedodržení vás stojí nemalé částky.
• Právníci ARROWS advokátní kancelář se touto agendou zabývají denně: Znají všechna aktuální pravidla, výjimky a praktické detaily, které laici přehlížejí. Tvořit si vlastní proces bez odborné pomoci je rizikem, které se nevyplácí.

Kdo je cizinec z třetí země a jaké má právo pracovat v ČR

Pokud chcete zaměstnat cizince, první zásadní otázka zní: má volný přístup na trh práce, nebo ne? Pro občany zemí mimo Evropskou unii, Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko – tzv. třetích zemí – platí zpravidla: bez zvláštního pracovního oprávnění nemohou pracovat legálně. Výjimku tvoří jen velmi specifické kategorie definované v § 98 zákona o zaměstnanosti, například osoby, které v ČR získaly střední nebo vysokoškolské vzdělání, nebo ti, kteří získali azyl či trvalý pobyt.

Tato základní zásada se zdá jednoduchá, ale v praxi si ji často firmy, zvlášť malé a střední, neuvědomují. Zjistíte to až ve chvíli, kdy inspektor práce odhalí, že váš zahraniční strojvedoucí či stavbyvedoucí pracuje bez řádného oprávnění. Sankce za takzvanou nelegální práci mohou pro právnické osoby dosáhnout až 10 milionů korun. Proto je pravý čas říci si jasně, které pracovní oprávnění máte k dispozici.

Čtyři typy pracovních oprávnění pro cizince ze třetích zemí

Když se rozhodujete přivést cizince z třetí země do ČR, máte v podstatě čtyři cesty. Každá z nich má svoje pravidla, požadavky na kvalifikaci, doby trvání a proces schvalování. Není to jen o tom vybrat si „kterékoli", ale o tom pochopit, která varianta odpovídá vaší situaci a vaší firmě.

Povolení k zaměstnání

Povolení k zaměstnání je specifické oprávnění, které se využívá jen v zákonem stanovených případech (např. sezónní práce, krátkodobé stáže, vyslání zahraničním zaměstnavatelem). Vyžaduje relativně jednoduchý proces: zaměstnavatel nahlásí volné pracovní místo Úřadu práce, cizinec podá žádost o vydání povolení a pokud jsou splněny základní podmínky, Úřad práce vydá rozhodnutí.

Toto oprávnění se vydává maximálně na 2 roky (v některých případech kratší dobu) a lze je prodlužovat. Je vhodné pro jednorázové projekty nebo situace, kdy si chcete nejdřív „vyzkoušet" pracovníka a vyhnout se delším závazkům spojeným s duálními kartami. Ale pozor – existují speciální podmínky. Pokud jde o sezónní zaměstnání, povolení se vydává jen na maximum 9 měsíců.

Nejdůležitější je, že i když se povolení k zaměstnání vydá relativně rychle, cizinec jej automaticky ještě nepoužívá. Potřebuje také příslušné pobytové oprávnění – typicky schengenské vízum za účelem zaměstnání (do 90 dní) nebo dlouhodobé vízum či pobyt dle § 30 a násl. zákona o pobytu cizinců. To se řeší na zastupitelském úřadě v zemi občana, kde čekací doby běžně dosahují několika týdnů nebo měsíců.

microFAQ
1. Kolik stojí podání žádosti o povolení k zaměstnání?
Správní poplatek činí 500 Kč dle zákona o správních poplatcích. Není to mnoho, ale nezapomeňte na další vázané náklady – konzultace právníka, příprava dokumentů, cestovné zaměstnavatele či komunikace s úřady.

2. Může si cizinec povolení sám podat, nebo to musí zaměstnavatel?
Cizinec podá žádost sám na příslušné krajské pobočce Úřadu práce, ale zpravidla se nechává zastupovat zaměstnavatelem nebo advokátem na základě plné moci.

3. Co se stane, když zaměstnanec změní zaměstnavatele během platnosti povolení?
Povolení k zaměstnání se vydává na konkrétní místo u konkrétního zaměstnavatele. Změna zaměstnavatele vyžaduje nové řízení a nové povolení.

Zaměstnanecká karta

Zaměstnanecká karta je povolení k dlouhodobému pobytu, které zároveň slouží jako pracovní oprávnění (tzv. duální karta) upravené v § 42g zákona o pobytu cizinců. Je vhodná, pokud chcete cizince přizvat na neurčitou dobu nebo alespoň na několik let. Vlastník zaměstnanecké karty může pracovat na jím určeném pracovním místě bez nutnosti žádat o další povolení u Úřadu práce.

Cizinec musí mít uzavřenu pracovní smlouvu s minimální měsíční mzdou odpovídající alespoň aktuální minimální mzdě a pracovat minimálně 15 hodin týdně. Pracovní místo přitom musí být zapsáno v Centrální evidenci volných míst – zaměstnavatel jej musí nahlásit Úřadu práce. Až poté, co bude místo zaregistrováno a uplyne test trhu práce, se cizinec může přihlásit na zastupitelském úřadě.

Zde se věci komplikují: zaměstnanecké karty se vydávají v rámci vládních kvót – ne všechny zastupitelské úřady přijímají neomezený počet žádostí. Doba schvalování Ministerstvem vnitra obvykle činí 60 dní, ale ve složitých případech až 90 dní. Cizinec potom musí v ČR sjednat cestovní zdravotní pojištění a teprve po příchodu do ČR si kartu osobně vyzvedne.

Upozorňujeme, že první změna zaměstnavatele je možná nejdříve po 6 měsících od převzetí karty (až na specifické výjimky, jako je výpověď ze strany zaměstnavatele). Když cizinec změní zaměstnavatele nebo místo práce, musí tuto změnu oznámit Ministerstvu vnitra nejméně 30 dnů předem a splnit zákonné podmínky dle § 42g odst. 7 zákona o pobytu cizinců.

microFAQ
1. Jaký je minimální věk pro žádost o zaměstnaneckou kartu?
Cizinec musí být plnoletý (18 let), aby mohl uzavřít pracovněprávní vztah a nést odpovědnost.

2. Může cizinec podat žádost z území ČR, pokud tu již pobývá na jiném vízu?
Ano, ale pouze v omezených případech uvedených v § 42g odst. 5 zákona o pobytu cizinců. Většina prvo-žadatelů podává žádost na ambasádě v zahraničí.

3. Je potřeba nostrifikace vzdělání?
U regulovaných povolání ano. U neregulated povolání může Ministerstvo vnitra nostrifikaci vyžadovat, pokud má pochybnosti o úrovni vzdělání, v praxi je to u zaměstnaneckých karet běžné.

Modrá karta

Modrá karta je určena pro cizince s vysokoškolským vzděláním nebo vyšším odborným vzděláním (trvajícím alespoň 3 roky) dle § 42i zákona o pobytu cizinců. Je to prestižnější nástroj, kterým se Česká republika snaží přilákat experty v IT, medicíně, inženýrství a dalších oborech.

Sjednaná hrubá měsíční mzda musí dosahovat nejméně 1,5násobku průměrné hrubé roční mzdy vyhlašované sdělením MPSV. Modrá karta se vydává na dobu pracovní smlouvy plus 3 měsíce, maximálně však na 3 roky. 

Hlavní výhodou je rychlejší vyřízení (lhůta 90 dní, v praxi často rychleji) a snazší mobilita v rámci EU. Držitel modré karty může po určité době (zpravidla 12 měsíců) měnit zaměstnavatele pouze na základě oznámení Ministerstvu vnitra, bez složitého schvalování.

microFAQ
1. Lze o modrou kartu žádat, pokud zaměstnanec už pracuje v jiné zemi EU na modrou kartu?
Ano, a dokonce za výhodnějších podmínek dle § 42i odst. 6 zákona o pobytu cizinců. Pokud cizinec pobýval v jiném státě EU jako držitel modré karty alespoň 12 měsíců, může podat žádost přímo na území ČR.

2. Co se stane, když se změní zaměstnavatel?
Držitel modré karty je oprávněn změnit zaměstnavatele, pokud jsou i nadále splněny podmínky pro její vydání (zejména vysoká kvalifikace). Tuto změnu je povinen oznámit Ministerstvu vnitra do 3 pracovních dnů ode dne, kdy k ní došlo.

3. Jak dlouho trvá vydání modré karty?
Zákonná lhůta je 90 dní. Pokud jde o vysoce kvalifikovaného pracovníka v prioritním oboru, úřady se snaží postupovat rychleji.

Karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance

Poslední typ oprávnění je určen pro specifické situace: když mezinárodní společnost přesouvá svého zaměstnance (manažera, specialistu nebo stážistu) z pobočky mimo EU do pobočky v ČR. Jedná se o kartu vnitropodnikově převedeného zaměstnance upravenou v § 42k zákona o pobytu cizinců.

Podstata je v tom, že cizinec musí být nejméně 6 měsíců zaměstnán u své domovské společnosti (mimo EU), aby jej mohla dočasně převést do ČR. Není potřeba hlášení volného pracovního místa ani test trhu práce. Karta se vydává na dobu převedení, maximálně však na 3 roky pro manažery a specialisty, a na 1 rok pro stážisty.

Zdravotní pojištění – povinná součást balíčku

Když přijímáte cizince z třetí země, musí být pojištěn. Pokud s vámi uzavře pracovněprávní vztah (pracovní smlouva, DPČ), automaticky se stane účastníkem českého veřejného zdravotního pojištění – stejně jako kterýkoliv občan ČR. Odvody se platí standardně ze mzdy.

Pro účely víz nad 90 dnů a povolení k pobytu musí cizinec doložit doklad o komplexním zdravotním pojištění dle § 180j zákona o pobytu cizinců. V období od příjezdu do ČR do nástupu do zaměstnání totiž cizinec nespadá do veřejného systému. Minimální pojistné krytí musí činit 400 000 EUR.

Dříve měla na toto pojištění monopol Pojišťovna VZP, ale ten byl zrušen. Nyní si cizinec může vybrat z nabídky pojišťoven oprávněných poskytovat toto pojištění v ČR. Bez platného pojištění nemůže cizinec legálně pobývat v ČR a Ministerstvo vnitra či cizinecká policie doklad o pojištění striktně vyžadují.

Jak správně nahlásit volné pracovní místo

Ať už volíte povolení k zaměstnání, zaměstnaneckou kartu nebo modrou kartu, všechny tyto cesty procházejí stejným prvním krokem: musíte nahlásit volné pracovní místo Úřadu práce ČR. Toto není jen možnost – je to právní povinnost.

Pro získání karty je však hlášení volného místa a jeho zařazení do centrální evidence nezbytné. Netýká se to pouze vnitropodnikových převodů nebo specifických výjimek pro cizince s volným přístupem na trh práce, kde stačí místo nahlásit při nástupu.

Co musíte uvést? Základní charakteristiku místa – druh práce, místo výkonu, předpoklady a požadavky, informace o pracovních a mzdových podmínkách (mzda, doba neurčitá/určitá). Místo se zadává do Centrální evidence volných pracovních míst.

Aby mohl cizinec žádat o zaměstnaneckou či modrou kartu, musí místo projít tzv. testem trhu práce, aby se ověřilo, zda není k dispozici český uchazeč. Zaměstnavatelé se často mylně domnívají, že když už mají kandidáta vybraného, nemusí místo zveřejňovat, což je chyba.

microFAQ
1. Může zaměstnavatel hlásit místo ústně?
Ne. Hlášení se podává písemně, nejčastěji elektronicky přes portál Úřadu práce ČR nebo datovou schránkou.

2. Jak dlouho je povinné místo udržovat v evidenci?
Do doby, než je místo obsazeno, nebo než uplyne jeho platnost. Pokud na místo nastupuje cizinec s kartou, místo musí být v evidenci v době podání jeho žádosti.

3. Hrozí sankce za nenahlášení?
Ano, nenahlášení volného místa nebo jeho obsazení v rozporu se zákonem může být sankcionováno pokutou až do výše 500 000 Kč. 

Nové pravidlo od července 2024: Hlášení před nástupem

Od 1. července 2024 platí novela zákona o zaměstnanosti, která zásadně změnila pravidla pro oznamování nástupu cizinců. Dříve mohl zaměstnavatel nahlásit nástup cizince nejpozději v den, kdy cizinec začal pracovat.

Nově musí zaměstnavatel nástup nahlásit Úřadu práce nejpozději v den nástupu, avšak v praxi systém vyžaduje, aby hlášení proběhlo ještě před tím, než zaměstnanec fakticky začne vykonávat práci. Tato povinnost vychází z upraveného znění § 87 zákona o zaměstnanosti.

Toto pravidlo se vztahuje na všechny cizince, kteří potřebují povolení, ale i na ty s volným přístupem na trh práce. Pokud inspekce práce zjistí cizince na pracovišti, který nebyl řádně nahlášen, může to vyhodnotit jako nesplnění oznamovací povinnosti.

Proč je to důležité? Pokuta za nesplnění oznamovací povinnosti může dosáhnout až 100 000 Kč. Pokud by cizinec neměl ani platné oprávnění k práci, jedná se o nelegální práci s pokutou až 10 milionů korun.

Elektronické hlášení nástupu musí být vyřízeno včas. Pokud máte nového pracovníka v pondělí od 8 hodin, doporučujeme odeslat hlášení nejpozději v pátek nebo v pondělí brzy ráno před jeho příchodem.

Digitalizace hlášení – povinně online od července 2024

S novou legislativou od 1. července 2024 přišla i povinná digitalizace: hlášení nástupu zaměstnance (informační karta) se odesílá výhradně elektronicky v souladu s informacemi MPSV.

Starý papírový formulář zasílaný poštou nebo donášený osobně již není akceptován. Máte k dispozici webový formulář na portálu MPSV, XML soubor zaslaný do datové schránky Úřadu práce ČR nebo přímou integraci vašeho mzdového softwaru.

Jakmile zaměstnavatel úspěšně podá hlášení, je evidováno v systému. Pokud hlášení neodešlete elektronicky ve stanoveném formátu, hledí se na něj, jako by nebylo podáno, což vás vystavuje riziku pokuty.

microFAQ
1. Lze zaslat hlášení běžným e-mailem?
Ne. Hlášení e-mailem (ani s elektronickým podpisem) není přípustné. Musí jít přes datovou schránku nebo portál MPSV.

2. Jak získám potvrzení?
Při podání přes portál nebo datovou schránku máte k dispozici doručenku, která slouží jako důkaz o splnění povinnosti.

Rizika a sankce	Jak pomáhá ARROWS (office@arws.cz)
Nelegální práce – pracovník bez platného povolení: Pokuty až 10 milionů korun pro firmu, povinnost uhradit náklady na vyhoštění cizince, zápis na seznam nespolehlivých zaměstnavatelů.	Příprava interních procesů a kontrolních mechanismů. ARROWS advokátní kancelář nastavuje HR procesy tak, aby žádný cizinec nezačal pracovat bez platného oprávnění a řádného nahlášení.
Nesplnění oznamovací povinnosti – nenahlášení nástupu včas (digitálně): Pokuta až 100 000 Kč za každého nenahlášeného zaměstnance.	Digitální compliance. Pomůžeme vám nastavit systém pro automatizované či včasné hlášení přes portál MPSV, abyste se vyhnuli zbytečným pokutám.
Špatná volba typu pracovního oprávnění: Ztráta času, zamítnutí žádosti, zbytečné náklady, zablokování projektu.	Strategická analýza. Právníci z ARROWS posoudí profil kandidáta a zvolí nejrychlejší a nejbezpečnější cestu (modrá karta vs. zaměstnanecká karta vs. programy ekonomické migrace).
Chybná dokumentace při žádosti: Zastupitelský úřad žádost vrátí nebo zamítne. Prodloužení procesu o měsíce.	Revize dokumentace. Kontrolujeme pracovní smlouvy, doklady o ubytování a další přílohy tak, aby splňovaly všechny zákonné náležitosti pro hladký průběh řízení.
Chybějící zdravotní pojištění: Cizinec nesmí pobývat v ČR, riziko pokuty a úhrady léčby.	Poradenství v oblasti pojištění. Zajistíme, abyste věděli, kdy cizinec spadá do veřejného pojištění a kdy potřebuje komerční pojistku s krytím 400 000 EUR.

Jak správně připravit žádost o pracovní oprávnění

Proces přípravy se u jednotlivých karet liší, ale základní kostra zůstává. Detaily rozhodují o úspěchu.

Sběr dokumentů ze strany zaměstnance

Cizinec bude muset doložit originály nebo úředně ověřené kopie dle § 31 zákona o pobytu cizinců. Patří sem platný cestovní pas, pracovní smlouva, doklad o zajištění ubytování, fotografie, doklady o kvalifikaci a výpis z rejstříku trestů. Doklady (kromě pasu) zpravidla nesmí být starší než 180 dnů.

ARROWS advokátní kancelář zajišťuje kontrolu těchto dokumentů ještě před podáním, aby nedošlo k jejich odmítnutí z formálních důvodů.

Příprava pracovní smlouvy

Pracovní smlouva musí splňovat zákonné limity. Pro zaměstnaneckou kartu je nutná mzda alespoň ve výši minimální mzdy a úvazek min. 15 hodin týdně. Pro modrou kartu se vyžaduje mzda ve výši 1,5násobku průměrné mzdy a smlouva min. na 6 měsíců.

Hlášení volného pracovního místa

Musíte nahlásit místo do evidence Úřadu práce a označit, že je určeno i pro cizince. Musí uběhnout lhůta testu trhu práce (standardně 30 dní, lze zkrátit na 10 dní), než může cizinec podat žádost. Číslo jednací tohoto volného místa se uvádí do žádosti o kartu.

Podání samotné žádosti

Cizinec podává žádost osobně na zastupitelském úřadě ČR v zahraničí. Během podání se snímají biometrické údaje. Existují výjimky pro vládní programy, které umožňují hromadnější nábory.

Sezónní zaměstnání – zvláštní režim

Pro odvětví závislá na ročním období, jako je zemědělství, zahradnictví nebo cestovní ruch, existuje institut sezónního zaměstnání dle § 96 zákona o zaměstnanosti.

Cizinec žádá o schengenské vízum za účelem zaměstnání a zaměstnavatel vyřídí povolení k zaměstnání. To platí pro krátkodobé pobyty do 90 dnů.

V případě pobytu nad 90 dnů se vydává dlouhodobé vízum za účelem sezónního zaměstnání maximálně na 6 měsíců. Lze jej prodloužit, ale celkově maximálně na 9 měsíců v období 12 měsíců. Cizinec musí doložit pracovní smlouvu a ubytování.

Pobyt na základě sezónního zaměstnání se nezapočítává do doby 5 let pobytu potřebné pro získání trvalého pobytu.

microFAQ
1. Může sezónní pracovník změnit účel pobytu na podnikání?
Zpravidla ne přímo z víza za účelem sezónního zaměstnání na území ČR. Musí vycestovat a podat novou žádost.

2. Která povolání jsou sezónní?
Seznam stanoví vyhláška MPSV č. 322/2017 Sb. (např. pěstování plodin, ubytovací služby, stravování). Běžná práce ve výrobě do této kategorie nespadá.

Programy ekonomické migrace – zrychlení procesu

Česká vláda nabízí programy pro zrychlení migrace kvalifikovaných pracovníků, které garantují možnost podání žádosti na zastupitelském úřadě a zrychlují proces. Patří sem programy pro klíčový a vědecký personál, vysoce kvalifikované zaměstnance i kvalifikované zaměstnance pro středně kvalifikované pozice.

Účast v programu vyžaduje, aby zaměstnavatel splňoval podmínky, jako je bezdlužnost, historie či počet zaměstnanců, a byl zařazen do programu příslušným garantem.

ARROWS advokátní kancelář vám pomůže s administrativou spojenou se zařazením do těchto programů, což může zkrátit čekání na podání žádosti o měsíce.

Kontroly a inspekce – co hrozí, když inspektor přijde

Státní úřad inspekce práce (SÚIP) a Cizinecká policie provádějí kontroly zaměřené na nelegální zaměstnávání. Inspekce ověřuje platnost oprávnění k pobytu a práci, soulad druhu práce s povolením a zda má zaměstnavatel kopie dokladů na pracovišti.

Dále se kontroluje, zda byl nástup řádně a včas digitálně nahlášen. Zjištění nelegální práce může vést k pokutě až 10 milionů Kč a k vyřazení z programů ekonomické migrace či nemožnosti zaměstnávat cizince v budoucnu.

Jak vám pomůže ARROWS advokátní kancelář

Právníci z ARROWS advokátní kanceláře se zaměstnávání cizinců věnují denně. Zajišťujeme strategické poradenství při výběru víz, kompletní administraci smluv a formulářů, audit vašich procesů i zastupování při kontrolách inspektorátu práce.

Díky pojištění až do 400 milionů korun a rozsáhlému týmu specialistů jste v bezpečných rukou. ARROWS advokátní kancelář pracuje s desítkami velkých korporací i menších firem.

Závěr

Zaměstnávání cizinců ze třetích zemí je efektivním řešením nedostatku pracovních sil, ale vyžaduje precizní právní přípravu. Jediná chyba v termínu hlášení nebo typu povolení může znamenat milionové pokuty.

Pokud nechcete riskovat a chcete mít proces nastavený správně a efektivně, obraťte se na ARROWS advokátní kancelář. Napište nám na office@arws.cz a my vám poskytneme právní řešení na míru.

FAQ – Nejčastější právní dotazy k zaměstnání cizinců z destinací mimo EU v ČR

1. Opravdu musím hlásit nástup cizince pouze elektronicky?
Ano. Od 1. 7. 2024 je povinná plná digitalizace informačních karet. Papírová podání nejsou akceptována a hrozí za ně pokuta za nesplnění oznamovací povinnosti.

2. Jaký je rozdíl mezi povolením k zaměstnání a zaměstnaneckou kartou?
Zaměstnanecká karta je tzv. duální (pobyt + práce v jednom) a je určena pro dlouhodobou práci. Povolení k zaměstnání vydává Úřad práce pro specifické účely (sezónní práce, vyslání) a cizinec k němu potřebuje ještě samostatné pobytové vízum.

3. Může cizinec pracovat, zatímco čeká na prodloužení karty?
Ano, pokud podal žádost o prodloužení zaměstnanecké karty v zákonné lhůtě (před vypršením platnosti), jeho pobyt i pracovní oprávnění se považují za platné až do rozhodnutí (tzv. fikce pobytu dle § 47 zákona o pobytu cizinců).

4. Kolik stojí pojištění pro cizince?
Komplexní zdravotní pojištění pro dlouhodobý pobyt (nutné pro vízum) stojí v závislosti na věku a pojišťovně desítky tisíc korun ročně. Krytí musí být min. 400 000 EUR.

5. Je potřeba uznání vzdělání (nostrifikace)?
U zaměstnaneckých karet to Ministerstvo vnitra často vyžaduje (pokud nejde o prestižní univerzity). U modrých karet je prokázání vysoké kvalifikace podmínkou.

Upozornění: Informace obsažené v tomto článku mají pouze obecný informativní charakter a slouží k základní orientaci v problematice. Ačkoliv dbáme na maximální přesnost obsahu, právní předpisy a jejich výklad se v čase vyvíjejí. Pro ověření aktuálního znění předpisů a jejich aplikace na vaši konkrétní situaci je proto nezbytné kontaktovat přímo ARROWS advokátní kancelář (office@arws.cz). Neneseme žádnou odpovědnost za případné škody či komplikace vzniklé samostatným užitím informací z tohoto článku bez naší předchozí individuální právní konzultace a odborného posouzení. Každý případ vyžaduje řešení na míru, proto nás neváhejte oslovit.