Jak požádat o zaměstnaneckou nebo modrou kartu při pobytu v ČR: Postup pro cizince s platným pobytem

Pokud už v České republice legálně pobýváte jako občan tzv. třetí země a chcete zde pracovat dlouhodobě, je klíčové zvolit správný postup, jak požádat o zaměstnaneckou nebo modrou kartu přímo z území ČR – tedy bez návratu na ambasádu. Tento článek krok za krokem vysvětluje, kdy můžete žádat z Česka, jaké jsou rozdíly mezi oběma kartami, jaké dokumenty a mzdu musíte doložit, jaká rizika hrozí při chybách a s čím vám mohou v praxi pomoci právníci ARROWS advokátní kancelář.

Shrnutí v bodech

• Zaměstnanecká karta představuje základní pobytový titul pro výkon zaměstnání v České republice a je dostupná pro pracovní pozice bez ohledu na požadovanou kvalifikaci. Modrá karta je naopak určena pro vysoce kvalifikované pracovníky s vysokoškolským nebo vyšším odborným vzděláním (případně srovnatelnou odbornou praxí) a podmínkou jejího získání je mimo jiné sjednání mzdy alespoň ve výši (1,5)-násobku průměrné mzdy v České republice.
• Žádost o zaměstnaneckou nebo modrou kartu lze za určitých podmínek podat přímo na území České republiky. Tato možnost se typicky vztahuje na držitele dlouhodobého víza nad 90 dnů nebo dlouhodobého pobytu za jiným účelem než zaměstnání, například za účelem studia či sloučení rodiny. Naopak osoby pobývající na krátkodobé vízum nebo v bezvízovém režimu zpravidla tuto možnost nemají.
• Pro úspěšné získání zaměstnanecké i modré karty je nezbytné splnit řadu formálních požadavků. Mezi základní náležitosti patří pracovní smlouva nebo smlouva o smlouvě budoucí, sjednání pracovní doby alespoň 15 hodin týdně, doložení zajištěného ubytování a v řadě případů také prokázání odborné způsobilosti. U modré karty se navíc posuzuje splnění požadavku vysoké kvalifikace a minimální výše mzdy. Nedostatky v předkládaných dokumentech často vedou k prodloužení řízení nebo k zamítnutí žádosti.
• Významným rizikem je výkon práce bez odpovídajícího pobytového a pracovního oprávnění. Pokud dojde k ukončení pracovního poměru nebo skončení platnosti pobytového oprávnění bez včasného řešení dalšího statusu cizince, může být práce posouzena jako nelegální. Taková situace může vést nejen ke ztrátě pobytového oprávnění, ale také k vysokým sankcím pro zaměstnavatele i zaměstnance. V obdobných případech je vhodné ověřit postup i z pohledu pracovního práva, zejména pokud hrozí posouzení výkonu práce jako nelegální a navazující sankce. Z tohoto důvodu je vhodné přípravu žádosti a související dokumentace plánovat s dostatečným časovým předstihem a věnovat pozornost správnému nastavení celého procesu.

Kontext: zaměstnávání cizinců v ČR a význam správné volby karty

Zaměstnávání občanů třetích zemí v České republice je dnes silně regulovanou oblastí, kde se prolíná migrační právo, zákon o zaměstnanosti a pracovněprávní předpisy. Praktický přehled k jedné z častých situací nabízí také novinka Jak změnit zaměstnavatele u cizince se zaměstnaneckou nebo modrou kartou v ČR: Pravidla, lhůty a postup. Pro podniky jde o strategické téma – nedostatek pracovních sil je v řadě sektorů dlouhodobý a schopnost flexibilně zaměstnat kvalifikované cizince výrazně ovlivňuje konkurenceschopnost. Zároveň však jakákoliv chyba v nastavení pobytového a pracovního oprávnění může vést k tomu, že se zaměstnanec ocitne v režimu nelegální práce, což je zásadní reputační i finanční riziko.

Pro občany třetích zemí existuje několik cest, jak legálně v ČR pracovat. Nejrozšířenější jsou zaměstnanecká karta a modrá karta, které mají tzv. duální charakter – v jednom dokumentu spojují povolení k dlouhodobému pobytu a povolení k výkonu zaměstnání. Vedle toho existuje povolení k zaměstnání vydávané Úřadem práce, karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance a několik specifických režimů, ale pro většinu firemních situací je ve hře právě zaměstnanecká nebo modrá karta. Správný výběr má přímý dopad na rychlost náboru, stabilitu pobytu zaměstnance i možnosti další mobility v rámci EU. Při přesazích do zahraničí (např. skupinové nábory nebo relokace) se často uplatní i mezinárodní právo, zejména při koordinaci pravidel napříč jurisdikcemi.

V praxi je důležitý také rozdíl mezi tzv. volným přístupem na trh práce a zaměstnáváním, které vyžaduje pracovní oprávnění. Volný přístup na trh práce mají například občané EU, jejich rodinní příslušníci, držitelé trvalého pobytu nebo osoby, které v ČR získaly střední či vysokoškolské vzdělání; v těchto případech není potřeba zaměstnanecká ani modrá karta, stačí platné pobytové oprávnění. Naproti tomu většina občanů třetích zemí bez těchto výjimek potřebuje pro legální výkon práce právě některý z uvedených typů pracovního oprávnění.

Pro firmy i samotné cizince je proto klíčové správně identifikovat, zda daná osoba má volný přístup na trh práce, nebo bude nutné řešit zaměstnaneckou či modrou kartu. Zde se často chybuje, zejména u rodinných příslušníků, studentů nebo osob přecházejících mezi různými pobytovými statusy. Právníci ARROWS advokátní kancelář v praxi opakovaně řeší situace, kdy zaměstnavatel vyhodnotil status nesprávně, zaměstnanec již nastoupil, ale zpětně vyšlo najevo, že neměl odpovídající pracovní oprávnění – což je typický scénář pro kontroly inspekce práce a pokuty.

Kontext doplňuje i aktuální vývoj legislativy. Od roku 2024 probíhá postupná digitalizace oznamovacích povinností zaměstnavatelů vůči Úřadu práce, kdy od poloviny roku 2024 lze informační karty o nástupu a ukončení cizince plnit výhradně elektronicky prostřednictvím formulářů nebo datové schránky. Pro krátkodobé nasazení pracovníků je užitečné znát i podmínky, kdy stačí pracovní povolení pro cizince na práci do 90 dnů v ČR. 

Od roku 2025 se navíc změnil systém zaručené mzdy v soukromém sektoru a minimální mzda je navázána na průměrnou mzdu v ekonomice, což se přímo promítá do podmínek pro zaměstnanecké a zejména modré karty. Od ledna 2026 je základní minimální mzda stanovena na 22 400 Kč měsíčně, což je parametr, který musí být u zahraničních pracovníků vždy splněn minimálně.

Základní rozdíly mezi zaměstnaneckou kartou a modrou kartou

Zaměstnanecká karta je určena pro občany třetích zemí bez volného přístupu na trh práce a vztahuje se na všechny druhy zaměstnání bez ohledu na požadovanou kvalifikaci. Typicky ji využívají firmy pro dělnické, provozní, administrativní, ale i odborné pozice, pokud nesplňují podmínky pro modrou kartu. Podmínkou je, aby pracovní pozice byla nahlášena v evidenci volných pracovních míst Úřadu práce jako místo vhodné pro držitele zaměstnanecké karty, a dále aby sjednaná mzda nebyla nižší než základní sazba minimální mzdy a týdenní pracovní doba činila alespoň 15 hodin.

Naproti tomu modrá karta je zvláštní druh povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci. Je určena pro občany třetích zemí, kteří mají ukončené vysokoškolské nebo vyšší odborné vzdělání s dobou studia alespoň tři roky, případně srovnatelnou odbornou praxi u vybraných povolání, zejména v IT. Podmínkou je, aby pracovní místo odpovídalo této kvalifikaci a aby sjednaná mzda dosahovala alespoň (1,5)-násobku průměrné hrubé mzdy v České republice vyhlašované Ministerstvem práce a sociálních věcí.

Z hlediska doby platnosti se zaměstnanecká karta vydává maximálně na dva roky, přičemž konkrétní doba je vázána na trvání pracovního poměru nebo platnost povolení k zaměstnání, jde-li o neduální režim. Lze ji opakovaně prodlužovat, vždy opět maximálně o dva roky, pokud stále trvá pracovní poměr a jsou splněny podmínky. Modrá karta se naproti tomu vydává na dobu platnosti pracovní smlouvy prodlouženou o tři měsíce, nejdéle však na tři roky, a i v jejím případě je možné opakované prodlužování za obdobných podmínek.

Významný rozdíl je také v požadavcích na kvalifikaci a ve vazbě na konkrétní pracovní pozici. U zaměstnanecké karty není žádný obecný minimální kvalifikační požadavek – záleží na tom, co vyžaduje dané volné pracovní místo. Správní orgán však může vyžadovat doložení odborné způsobilosti tam, kde to plyne z charakteru práce nebo jde o regulované povolání. U modré karty je vysoká kvalifikace základním předpokladem a její prokázání (diplom, dodatky, případně nostrifikace cizího diplomu) je stěžejní částí řízení.

Z pohledu práv a flexibility v budoucnu má modrá karta určité výhody. Držitel modré karty má za určitých podmínek jednodušší mobilitu v rámci EU – po určité době držení modré karty v jednom členském státě může žádat o modrou kartu v jiném státě EU, aniž by se znovu plně posuzovala jeho kvalifikace. 

Modrá karta může být vnímána také jako signál pro zaměstnance i investory, že pozice je skutečně vysoce kvalifikovaná a dobře placená. Na druhou stranu legislativa i praxe správních orgánů bývá v případě modrých karet formálně náročnější, zejména co se týče uznávání zahraničního vzdělání, a řada zaměstnavatelů proto ve sporných situacích volí raději zaměstnaneckou kartu.

Rozhodování mezi zaměstnaneckou a modrou kartou není tedy jen právní otázkou, ale i strategickým rozhodnutím. V ARROWS advokátní kancelář se často setkáváme s tím, že firma původně plánovala modré karty, ale po detailní analýze pracovních podmínek a profilu pozice se ukázalo, že by splnění podmínek (typicky mzda nebo uznání vzdělání) bylo příliš komplikované nebo zdlouhavé. 

V jiných případech naopak klienti podceňují možnost modré karty, která může být pro seniorní pozice atraktivnější z hlediska motivace zaměstnance i jeho budoucí evropské mobility.

Kdy lze o kartu žádat z území ČR: podmínky pro cizince s platným pobytem

Obecné pravidlo českého práva říká, že o dlouhodobé vízum a většinu povolení k dlouhodobému pobytu (včetně zaměstnanecké či modré karty) se žádá na zastupitelském úřadu ČR v zahraničí. Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky však umožňuje v řadě případů podat žádost i přímo z území České republiky, pokud zde již cizinec pobývá na základě platného dlouhodobého víza nebo povolení k dlouhodobému pobytu vydaného za jiným účelem než zaměstnání.

Typickým příkladem je cizinec, který v České republice studuje na vysoké škole na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia, nebo je zde jako rodinný příslušník cizince s dlouhodobým pobytem či trvalým pobytem, a po čase se rozhodne nastoupit do zaměstnání. V takové situaci může – za splnění dalších podmínek – podat žádost o zaměstnaneckou nebo modrou kartu přímo na pracovišti Ministerstva vnitra. Podobně může žádat i cizinec, který už má v ČR dlouhodobý pobyt z jiného důvodu, například za účelem podnikání, vědeckého výzkumu nebo jiného účelu, pokud mu to zákon umožňuje.

Naopak existují pobytové tituly, z nichž o zaměstnaneckou či modrou kartu z území žádat nelze nebo jen za velmi přísných podmínek. Typicky jde o dlouhodobé vízum za účelem strpění pobytu, u něhož je žádost o zaměstnaneckou kartu na území umožněna až po nepřetržitém tříletém pobytu na základě tohoto víza a následného dlouhodobého pobytu za stejným účelem. 

Limitované jsou rovněž možnosti u sezónního zaměstnání nebo mimořádných pracovních víz. Bezvízový pobyt, byť legální, zde nehraje roli – během bezvízového pobytu není možné v ČR pracovat a zpravidla ani podat žádost o zaměstnaneckou či modrou kartu, pokud zákon nestanoví výjimku.

Zásadní praktický význam má také načasování žádosti. Pro žádost o zaměstnaneckou kartu či modrou kartu z území platí, že ji musíte podat nejpozději poslední den platnosti stávajícího dlouhodobého pobytu nebo víza. Pokud tuto lhůtu zmeškáte, ztrácíte legální pobyt a s ním často i možnost žádat z území, což obvykle znamená nutnost návratu do země původu a podání žádosti na ambasádě. Naopak při včasném podání žádosti se uplatní tzv. fikce pobytu: i když vám mezitím skončí původní povolení, na území pobýváte dál oprávněně až do pravomocného rozhodnutí o nové žádosti.

Legislativa současně umožňuje podat žádost o prodloužení platnosti zaměstnanecké nebo modré karty už před jejím vypršením, obvykle nejdříve 120 dnů před koncem platnosti. V praxi se doporučuje využít tuto možnost a nenechávat nic na poslední dny – jednak kvůli objednacím lhůtám na Ministerstvu vnitra, jednak kvůli času na případné doplnění dokumentů, pokud správní orgán vyzve k odstranění vad žádosti. 

Právníci ARROWS advokátní kancelář v této fázi často pomáhají s předběžným auditem dokumentace, kontrolou termínů a nastavením interního harmonogramu tak, aby se minimalizovalo riziko přerušení nebo zamítnutí řízení.

Postup krok za krokem: zaměstnanecká karta z území ČR

Ještě než se cizinec dostaví na Ministerstvo vnitra s žádostí o zaměstnaneckou kartu, musí mít zaměstnavatel v pořádku pracovní místo v evidenci volných pracovních míst Úřadu práce ČR. To probíhá tak, že zaměstnavatel nahlásí volné pracovní místo na místně příslušné krajské pobočce Úřadu práce, přičemž uvede, že jde o pozici obsaditelnou držitelem zaměstnanecké karty. Po zařazení do evidence je tomuto místu přiděleno číselné označení, které se následně uvádí v žádosti o zaměstnaneckou kartu a je klíčovým technickým údajem pro správní řízení.

Na všechna neobsazená volná místa v evidenci Úřadu práce se vztahuje expirační lhůta; běžně dochází k expiraci po šesti měsících od nahlášení, s výjimkou míst, na něž je vedena žádost o zaměstnaneckou nebo modrou kartu. V praxi se proto stává, že zaměstnavatelé zapomenou volné místo po expiraci znovu nahlásit, přestože na něj stále chtějí najímat cizince. Pokud cizinec následně podá žádost o kartu s neplatným číslem pracovního místa, řízení se může zkomplikovat a zpravidla bude nutné věc napravovat dodatečně.

U zaměstnanecké karty existují dva režimy: duální a neduální. V duálním režimu karta současně plní roli povolení k pobytu i k zaměstnání; to je nejběžnější případ, kdy se pracovní místo oznamuje Úřadu práce a karta se vydává v návaznosti na něj. V neduálním režimu slouží zaměstnanecká karta pouze jako povolení k pobytu a pracovní oprávnění je řešeno odděleně, typicky na základě povolení k zaměstnání vydaného Úřadem práce; to je však u většiny firem méně obvyklé. Pro plánování náboru je důležité vědět, v jakém režimu se konkrétní případ nachází.

Právníci ARROWS advokátní kancelář v této fázi obvykle radí klientům provést si „inventuru“ všech nahlášených pracovních míst, jejich parametrů a expirace. U větších zaměstnavatelů se totiž v praxi často stává, že personální oddělení hlásí místa v různých termínech a bez centrální evidence, což při větším počtu cizinců vede k chaosu a administrativním chybám, které se následně projeví v řízeních o zaměstnanecké kartě.

Příprava žadatele: smlouva, mzda, ubytování, odborná způsobilost

Samotná žádost o zaměstnaneckou kartu musí obsahovat řadu náležitostí. Základ tvoří platný cestovní doklad, doklad o zajištění ubytování, aktuální fotografie a především pracovní smlouva, dohoda o pracovní činnosti, nebo smlouva o smlouvě budoucí, v níž se strany zavazují uzavřít pracovní smlouvu v určité lhůtě. Uvedené dokumenty musí obsahovat ujednání, že bez ohledu na rozsah práce nebude měsíční mzda nižší než základní sazba minimální mzdy a týdenní pracovní doba bude činit nejméně 15 hodin.

Od ledna 2026 je základní minimální mzda stanovena na 22 400 Kč měsíčně. Toto je absolutní minimum, které musí být v pracovní smlouvě pro účely zaměstnanecké karty sjednáno, přičemž hodinová mzda nesmí být nižší než aktuální minimální hodinová sazba a měsíční mzda přepočtená na plný úvazek nesmí klesnout pod stanovenou minimální měsíční mzdu. V praxi inspekce práce i správní orgány pečlivě kontrolují, zda pracovní smlouvy pro cizince tento parametr splňují, a jakékoliv „kreativní“ konstrukce mzdových výměrů nebo rámcových ujednání bez jasné částky jsou vysoce rizikové.

Dále může být vyžadováno doložení odborné způsobilosti pro výkon daného zaměstnání – zejména v případě regulovaných povolání nebo tam, kde to plyne z charakteru práce. Může jít například o diplom, doklad o absolvování konkrétních kurzů, řidičské oprávnění pro profesionální řidiče či průkazy k obsluze specifických zařízení. Správní orgán je oprávněn v odůvodněných případech požadovat, aby cizinec prokázal také uznání svého zahraničního vzdělání příslušným českým orgánem (tzv. nostrifikaci), pokud má pochybnosti o tom, zda vzdělání odpovídá požadavkům.

Nezanedbatelným prvkem je i důkaz o zajištění ubytování na území ČR, který může mít formu nájemní smlouvy, potvrzení ubytovatele nebo jiného dokladu. V praxi může chybně připravený dokument o ubytování způsobit přerušení řízení, zejména pokud neobsahuje všechny zákonem požadované náležitosti nebo není zřejmé, že ubytování je reálně k dispozici po celou dobu plánovaného pobytu. Právníci ARROWS advokátní kancelář jsou opakovaně svědky situací, kdy firmy věnují velkou pozornost pracovní smlouvě, ale podcení právě ubytování nebo formální náležitosti cizojazyčných dokumentů, což celý proces výrazně zpomalí.

Podání žádosti na Ministerstvu vnitra: forma, poplatky, lhůty

Žádost o vydání zaměstnanecké karty při pobytu na území České republiky se podává osobně na příslušném pracovišti Ministerstva vnitra, zpravidla podle místa hlášeného pobytu cizince. Formulář žádosti je dostupný online, lze jej vyplnit elektronicky, vytisknout a podepsat, případně vyplnit ručně, vždy však latinkou, hůlkovým písmem a v českém jazyce. Do formuláře se uvádí mimo jiné číslo volného pracovního místa z centrální evidence Úřadu práce, které sdělí zaměstnavatel.

Při podání žádosti se hradí správní poplatek ve výši 2 500 Kč, který je nutnou podmínkou zahájení řízení. Ministerstvo vnitra důrazně doporučuje, aby žadatel předložil všechny potřebné náležitosti již při podání, protože neúplná žádost může vést k přerušení řízení a výzvě k doplnění, což reálně prodlužuje celkovou dobu vyřízení. Z pohledu firem je proto velmi praktické věnovat čas předběžné kontrole kompletnosti spisu – chybějící nebo špatně ověřené dokumenty často znamenají vůči plánovanému nástupu cizince zdržení v řádu měsíců.

Lhůta pro rozhodnutí o zaměstnanecké kartě je stanovena zákonem, v praxi ale může být prodloužena zejména v komplikovaných případech nebo při větším vytížení správního orgánu. Cizinec v průběhu řízení pobývá na území ČR oprávněně na základě fikce pobytu, pokud podal žádost včas, tedy nejpozději v den skončení platnosti předchozího oprávnění. Zaměstnavatel by měl sledovat průběh řízení a případná vyjádření ministerstva, aby mohl včas reagovat na dodatečné požadavky. Právníci ARROWS advokátní kancelář v této fázi často přebírají komunikaci s úřadem, připravují odpovědi na výzvy a v případě potřeby sepisují právně podložená stanoviska k nejasným otázkám, například ohledně kvalifikace nebo pracovních podmínek.

ozvěte se nám,
vyřešíme to za Vás

Reagujeme do 24 hodin!

office@arws.cz

245 007 740

ARROWS

Advokátní kancelář
pro business a nemovitosti

Domluvit konzultaci

Biometrie, vydání karty a nástup do zaměstnání

Po kladném rozhodnutí o vydání zaměstnanecké karty je cizinec vyzván k sejmutí biometrických údajů – fotografie obličeje a otisků prstů, které se ukládají do bezkontaktního čipu v plastovém průkazu o povolení k pobytu. Biometrie se pořizuje na určeném pracovišti oddělení pobytu cizinců Ministerstva vnitra a vždy je nutné se předem objednat; není možné přijít bez rezervace, protože pracoviště musí mít k dispozici kompletní dokumentaci daného spisu.

Samotný proces biometrie trvá zpravidla několik desítek minut a nelze se při něm nechat zastoupit – je pevně vázán na konkrétní osobu, jíž bude pobytový průkaz vydán. Po sejmutí biometrických údajů je do určité doby vyhotoven průkaz o povolení k pobytu, který musí cizinec vyzvednout, obvykle do 60 dnů od pořízení biometrie. Teprve s tímto dokladem je právní status zaměstnanecké karty „dokončen“ a cizinec může průkaz využívat také jako cestovní doklad ve smyslu opakovaného vstupu na území ČR a pohybu v schengenském prostoru.

Zásadní praktickou otázkou je okamžik, kdy cizinec smí nastoupit do práce. Pokud jde o zaměstnaneckou kartu v duálním režimu a pozice je v centrální evidenci volných pracovních míst, cizinec smí nastoupit až ve chvíli, kdy od Ministerstva vnitra převezme písemné potvrzení o splnění podmínek pro vydání zaměstnanecké karty nebo samotný pobytový průkaz – to je u nového vstupu typicky při registraci po příjezdu, ale při žádosti z území ČR záleží na konkrétním typu řízení. V jiných konfiguracích, například při neduálním režimu a souběhu s povolením k zaměstnání, může být nástup možný dříve.

Právníci ARROWS advokátní kancelář v praxi důrazně doporučují, aby zaměstnavatel neumožnil cizinci výkon práce dříve, než má jednoznačně ověřeno, že podmínky pro legální výkon práce jsou splněny. V opačném případě hrozí, že při kontrole bude práce vyhodnocena jako nelegální, a to i v situaci, kdy řízení o kartě ještě probíhá. Často je lepším řešením krátké odložení nástupu, než riskovat nelegální zaměstnávání se sankcemi a možným dopadem na budoucí vízové procesy.

Postup krok za krokem: modrá karta z území ČR

Modrá karta je určena pro vysoce kvalifikované zaměstnance a zákon proto klade důraz na prokázání odpovídající kvalifikace. Základní podmínkou je ukončené vysokoškolské nebo vyšší odborné vzdělání, přičemž studium muselo trvat alespoň tři roky. Cizinec typicky předkládá diplom a jeho přílohy, například tzv. diplomový dodatek nebo výpis absolvovaných předmětů. V odůvodněných případech, zejména u vzdělání získaného mimo EU nebo u netypických oborů, může Ministerstvo vnitra vyžadovat, aby bylo zahraniční vzdělání uznáno příslušným českým orgánem – veřejnou vysokou školou nebo Ministerstvem školství (tzv. nostrifikace).

U některých povolání, zejména v oblasti informačních a komunikačních technologií, právo připouští, aby byla vysoká kvalifikace prokázána i prostřednictvím odborné praxe srovnatelné s vysokoškolským vzděláním, získané v posledních letech. V těchto případech musí cizinec doložit detailní přehled své praxe, pracovní smlouvy, reference a další podklady, z nichž bude zřejmé, že odborná praxe odpovídá požadavkům na dané povolání. Jde o oblast, kde je důležitý nejen formální obsah dokumentů, ale i způsob jejich strukturování a vysvětlení v průvodním podání; právě zde právníci ARROWS advokátní kancelář často připravují argumentační rámec, který správnímu orgánu usnadní posouzení.

Specifickým tématem jsou regulovaná povolání, tedy profese, u nichž český právní řád vyžaduje zvláštní oprávnění nebo licenci (například lékaři, architekti, advokáti a další). V těchto případech musí cizinec k žádosti o modrou kartu doložit nejen uznání vzdělání, ale také doklad o splnění podmínek pro výkon regulovaného povolání, což je obvykle rozhodnutí příslušného uznávacího orgánu. Ministerstvo vnitra o vydání modré karty rozhodne až po vyjádření tohoto orgánu, což může dobu řízení prodloužit.

Právní realita uznávání vzdělání je často pro žadatele i jejich zaměstnavatele překvapivě komplexní. U řady zemí je vyžadována tzv. superlegalizace diplomu, tedy ověření pravosti podpisů a razítek na diplomu a dodatku ministerstvem zahraničí daného státu a českým zastupitelským úřadem, případně apostila podle mezinárodních smluv. Dále může být potřeba úřední překlad dokumentů do češtiny, pokud nejsou v angličtině nebo slovenštině. Nedostatečné nebo nesprávné ověření dokladů je velmi častým důvodem přerušení řízení o modré kartě.

Pracovní smlouva a mzda pro modrou kartu

Kromě kvalifikace je u modré karty klíčová i pracovní smlouva. Musí jít o smlouvu pro výkon zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci, uzavřenou na zákonem stanovenou týdenní pracovní dobu a na dobu nejméně šesti měsíců, v praxi však často na rok a více. Smlouva musí obsahovat konkrétní výši hrubé měsíční nebo roční mzdy, která dosahuje alespoň (1,5)-násobku průměrné hrubé mzdy v České republice vyhlašované MPSV.

Průměrná mzda se každoročně mění. Pro rok 2026 je průměrná měsíční mzda stanovena přibližně na 48 967 Kč, což znamená, že minimální mzda pro žadatele o modrou kartu se pro nové žádosti pohybuje kolem částky 73 000 až 74 000 Kč hrubého měsíčně, přičemž konkrétní částku je nutné ověřit dle aktuálně platného sdělení MPSV. Pokud je v pracovní smlouvě sjednána nižší mzda, nebude podmínka splněna a ministerstvo žádost o modrou kartu zamítne, případně vyzve k úpravě smlouvy a doplnění podkladů. U zaměstnavatelů to často znamená komplexnější přenastavení vnitřních mzdových tabulek pro zahraniční manažery a specialisty.

Obsah pracovní smlouvy musí jednoznačně vyjadřovat, že jde o zaměstnání vyžadující vysokou kvalifikaci. V praxi to znamená nejen název pozice, ale i popis pracovní činnosti a odpovědností, který by měl být v souladu s povahou daného povolání a s uvedeným vzděláním či praxí cizince. 

Problém nastává například u pozic, které jsou pojmenovány příliš obecně nebo neodpovídají standardní klasifikaci práce, což může správní orgán vyhodnotit jako nesoulad mezi kvalifikací a povahou práce. V ARROWS advokátní kancelář proto často klientům pomáháme s formulováním popisu pracovní pozice tak, aby byl srozumitelný, odpovídal praxi dané firmy a současně splňoval požadavky migrační legislativy.

Obraťte se na naše odborníky:

Podání žádosti o modrou kartu na území ČR

Žádost o vydání modré karty při pobytu na území ČR se stejně jako u zaměstnanecké karty podává osobně na pracovišti Ministerstva vnitra; výjimečně lze některé úkony řešit prostřednictvím zmocněného zástupce, ale vlastní podání musí cizinec provést osobně. K žádosti se předkládá cestovní doklad, doklad o zajištění ubytování, fotografie, pracovní smlouva (nebo smlouva o smlouvě budoucí) splňující výše uvedené parametry, doklady o vysoké kvalifikaci, doklad o číselném označení volného pracovního místa určeného pro modrou kartu a v některých případech i další dokumenty, například potvrzení o bezúhonnosti nebo doklad o splnění podmínek regulovaného povolání.

Podmínka číselného označení volného místa pro modrou kartu je obdobná jako u zaměstnanecké karty, avšak jde o zvláštní kategorii v centrální evidenci – zaměstnavatel musí místo nahlásit tak, aby bylo výslovně označeno jako pozice určená pro obsazení držitelem modré karty. Teprve poté je možné na takové místo podat žádost. I zde proto hraje klíčovou roli koordinace mezi HR a právním oddělením či externím poradcem, aby se nestalo, že podnik připraví smlouvu pro modrou kartu, ale pozice není v evidenci správně zařazena.

Stejně jako u zaměstnanecké karty je při podání žádosti o modrou kartu splatný správní poplatek 2 500 Kč. Lhůta pro rozhodnutí je obecně 90 dnů, v případě žádosti držitele modré karty vydané jiným členským státem EU je zkrácena na 30 dnů, ve složitějších případech může být prodloužena. Kromě standardních náležitostí může být požadováno také cestovní zdravotní pojištění na dobu od vstupu do ČR do okamžiku, kdy se na cizince začne vztahovat veřejné zdravotní pojištění, a doklad o zaplacení pojistného.

Změna zaměstnavatele, nezaměstnanost a prodloužení modré karty

Držitel modré karty má za trvání její platnosti povinnost hlásit Ministerstvu vnitra ukončení pracovního poměru a změnu zaměstnavatele nebo pracovního zařazení do tří pracovních dnů od okamžiku, kdy k této skutečnosti dojde. Zároveň platí, že pokud cizinec po ukončení pracovního poměru nenajde nové zaměstnání a nedojde k oznámení změny zaměstnavatele, modrá karta zaniká po uplynutí 90 dnů od skončení pracovního poměru. Během prvních dvou let pobytu v ČR je pro změnu zaměstnavatele nutný souhlas Ministerstva vnitra; po uplynutí této doby stačí změnu pouze oznámit.

Z pohledu firem je zásadní si uvědomit, že modrá karta je vázána na konkrétní pracovní místo a zaměstnavatele. Pokud tedy dojde ke změně zaměstnavatele nebo významné změně pracovní náplně či zařazení, vždy je nutné být v úzkém kontaktu s Ministerstvem vnitra a dodržet oznamovací povinnosti. Neformální přesunutí zaměstnance na zcela odlišnou pozici bez souvisejícího oznámení může vést k závěru, že podmínky modré karty nejsou plněny, a k jejímu zrušení.

Prodloužení modré karty probíhá obdobně jako její první vydání – žádost je nutné podat nejpozději v poslední den platnosti karty, nejdříve však 120 dnů před koncem její platnosti. K žádosti se předkládá zejména aktuální pracovní smlouva splňující podmínky vysoké kvalifikace, odpovídající hrubé mzdy a stanovené pracovní doby; u regulovaných povolání také potvrzení o dalším splnění požadavků. Při včasném podání se opět uplatní fikce pobytu a cizinec může na území ČR pobývat a pokračovat v práci, dokud není o žádosti rozhodnuto.

Právníci ARROWS advokátní kancelář v praxi doporučují plánovat prodloužení modré karty ještě pečlivěji než v případě zaměstnanecké karty, protože u vysoce kvalifikovaných pozic je dopad na provoz firmy obvykle citlivější. Ztráta klíčového manažera nebo specialisty z důvodu pozdního podání žádosti či formální chyby v dokumentech může mít větší ekonomické dopady než náklad na odbornou právní podporu při přípravě prodloužení.

Nejčastější otázky k modré kartě

1. Lze v pracovní smlouvě pro účely zaměstnanecké karty uvést mzdu v rozpětí nebo odkazem na mzdový předpis?
Z pohledu zákona ani praxe Ministerstva vnitra to není vhodné. Mzda by měla být v pracovní smlouvě uvedena konkrétní částkou v českých korunách a musí být zřejmé, že není nižší než minimální mzda. Ujednání ve formě rozpětí („od – do“) nebo pouhý odkaz na vnitřní mzdový předpis mohou vyvolat pochybnosti o splnění zákonných podmínek a vést k výzvě k doplnění podkladů, případně i k zamítnutí žádosti. Pokud potřebujete správně nastavit mzdová ujednání tak, aby obstála jak před Ministerstvem vnitra, tak před inspekcí práce, doporučujeme konzultaci s právníky ARROWS advokátní kancelář na office@arws.cz.

2. Co se stane, když držiteli zaměstnanecké karty skončí pracovní poměr?
Pokud cizinec nemá volný přístup na trh práce, musí do 90 dnů od skončení zaměstnání oznámit Ministerstvu vnitra nástup do nového zaměstnání nebo podat žádost o jiné pobytové oprávnění. Pokud tak neučiní, zaměstnanecká karta zanikne. Ukončení pracovního poměru proto neznamená pouze vyřešení běžné pracovněprávní agendy, ale také posouzení dopadů na pobytové oprávnění zaměstnance a navazujících kroků. 

Praktická rizika, kontroly a časté chyby firem

Pojem nelegální práce je v českém právu definován poměrně striktně. Jde zejména o závislou práci vykonávanou fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah, a dále o práci vykonávanou cizincem v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání, zaměstnaneckou kartou, modrou kartou nebo bez některého z těchto oprávnění, případně bez platného pobytového oprávnění, pokud je vyžadováno. V případě cizinců tak může být za nelegální práci považována i situace, kdy osoba fakticky pracuje, ale ještě nemá vydanou kartu nebo potvrzení o splnění podmínek, a přitom pro danou pozici nemá volný přístup na trh práce.

Za nelegální zaměstnávání hrozí zaměstnavatelům velmi významné sankce. Podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti a kontrolní praxe Státního úřadu inspekce práce lze za umožnění výkonu nelegální práce uložit právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě pokutu až do výše deseti milionů korun, s minimální hranicí 50 000 Kč. Fyzická osoba – zaměstnanec – se rovněž dopouští přestupku, za který jí může být uložena pokuta až 100 000 Kč. Vedle finančních sankcí je významný i reputační dopad a potenciální komplikace při budoucích vízových procesech, kdy se správní orgány mohou k historii nelegální práce vracet.

Kontroly zaměřené na nelegální zaměstnávání cizinců jsou dlouhodobě jednou z priorit Státního úřadu inspekce práce a Ministerstva práce a sociálních věcí. V posledních letech se tyto kontroly kombinují s dalšími kontrolními mechanismy finanční správy, například v oblasti odvodů daní a pojistného. Inspekce přitom nezkoumá pouze formální existenci pracovních smluv, ale i faktický výkon práce – tedy zda daná osoba skutečně pracuje v rozsahu a na pozici, která odpovídá jejímu povolení, a zda nedochází k tzv. zastřeným pracovním vztahům typu švarcsystém.

Právníci ARROWS advokátní kancelář proto firmám doporučují, aby k zaměstnávání cizinců přistupovaly systémově, nikoliv ad hoc. To znamená mít vnitřní procesy pro ověřování pracovních oprávnění, evidenci pobytových statusů, sledování lhůt pro prodloužení karet a jasná pravidla, za jakých podmínek může cizinec nastoupit do práce. Při kontrolách pak advokáti z ARROWS pomáhají klientům jak s předběžnou přípravou a školením, tak se zastupováním v samotném řízení a případnou obranou proti uloženým sankcím.

Chyby v pracovních smlouvách a mzdových podmínkách

Jednou z nejčastějších chyb při žádostech o zaměstnaneckou či modrou kartu jsou nedostatky v pracovní smlouvě. Jak Ministerstvo vnitra, tak Úřad práce a inspekce práce vyžadují, aby smlouva byla v souladu se zákoníkem práce a současně splňovala specifické podmínky pro daný typ karty. Pro zaměstnaneckou kartu to znamená zejména jasné vymezení druhu práce a místa výkonu práce odpovídajícího údajům v centrální evidenci, ujednání o minimální týdenní pracovní době alespoň 15 hodin a konkrétní výši mzdy, která nesmí být nižší než minimální mzda.

U modré karty se navíc kontroluje, zda smlouva odpovídá zaměstnání vyžadujícímu vysokou kvalifikaci, zda je sjednána na alespoň šest měsíců a zda hrubá mzda dosahuje požadovaného násobku průměrné mzdy. Nejasné formulace typu „mzda dle vnitřního předpisu“ nebo chybějící údaj o mzdě mohou vést k přerušení řízení a výzvám k doplnění, v horším případě k zamítnutí žádosti. Pro využití vládních programů pro kvalifikované zaměstnance pak často platí ještě přísnější mzdová kritéria, navázaná například na násobek minimální mzdy.

Praktickým problémem bývá také nesoulad mezi pracovní smlouvou a skutečným výkonem práce. Pokud je v pracovní smlouvě uvedena jedna pozice, ale zaměstnanec fakticky vykonává jinou činnost, která vyžaduje jiné kvalifikační předpoklady, může to vést k závěru, že nejsou splněny podmínky pro vydání nebo trvání zaměstnanecké či modré karty. U modrých karet je tento problém zvlášť citlivý, protože zde se detailně zkoumá, zda pracovní pozice odpovídá vysoké kvalifikaci a odbornému profilu cizince.

ARROWS advokátní kancelář v těchto případech poskytuje klientům službu právního auditu pracovních smluv pro cizince – cílem je sladit pracovněprávní dokumentaci s požadavky migrační legislativy, minimalizovat riziko sankcí ze strany inspekce práce a současně zachovat flexibilitu zaměstnavatele. Často jde o úpravu jednotlivých ustanovení smlouvy, nastavení mzdových ujednání, nebo přípravu zvláštních příloh pro účely žádosti o kartu.

Nesplnění oznamovacích povinností vůči ÚP a MV

Vedle samotného vydání karty mají zaměstnavatelé i cizinci řadu oznamovacích povinností vůči Úřadu práce a Ministerstvu vnitra. Zaměstnavatelé jsou povinni oznamovat nástup cizince do zaměstnání, změny a ukončení pracovního poměru, a to jak u cizinců bez pracovního oprávnění (např. občanů EU a osob s volným přístupem na trh práce), tak u držitelů zaměstnaneckých a modrých karet a povolení k zaměstnání. 

Od 1. července 2024 je navíc plnění této informační povinnosti plně digitalizováno a lze je provádět pouze elektronickými kanály – prostřednictvím webových formulářů, zasláním XML souboru do datové schránky ÚP ČR nebo integrací personálního systému s rozhraním MPSV.

Cizinci sami mají povinnost hlásit Ministerstvu vnitra celou řadu změn týkajících se pobytu a zaměstnání, například změnu adresy pobytu, ukončení pracovního poměru, změnu zaměstnavatele nebo pracovního zařazení a další skutečnosti v zákonem stanovených lhůtách. Za nesplnění těchto povinností mohou být ukládány pokuty v řádu jednotek až desítek tisíc korun, a v krajních případech může dojít i k zahájení řízení o zrušení pobytového oprávnění.

Z pohledu firem jde často o oblast, kterou HR nebo management vnímají jako čistě administrativní, ale v praxi má tyto povinnosti smysl integrovat do interních procesů. Například při ukončení pracovního poměru s cizincem by měl interní checklist obsahovat nejen výpočet odstupného a předání pracovních pomůcek, ale i včasné oznámení ukončení Úřadu práce a Ministerstvu vnitra, případně konzultaci s advokátem ohledně doporučeného dalšího postupu pro zaměstnance. ARROWS advokátní kancelář zde může pomoci jak nastavením interních směrnic, tak průběžným externím právním poradenstvím.

Možné problémy	Jak pomáhá ARROWS (office@arws.cz)
Nelegální práce cizince: výkon práce bez platného pracovního oprávnění nebo v rozporu s vydanou kartou, riziko pokuty až v řádu milionů korun a reputační škody.	Zastupování při kontrolách a v přestupkových řízeních: právníci ARROWS advokátní kancelář provedou audit pracovních oprávnění, připraví argumentaci, zastoupí vás před inspekcí práce i soudem a vyjednají optimální řešení.
Zamítnutí žádosti o zaměstnaneckou či modrou kartu: nedostatky v pracovní smlouvě, mzdových podmínkách nebo dokladech o kvalifikaci vedou k zamítnutí a zdržení nástupu zaměstnance.	Příprava a revize podkladů k žádosti: advokáti ARROWS advokátní kancelář nastaví smlouvy, mzdy i dokumenty o vzdělání tak, aby splňovaly zákonné požadavky, a připraví průvodní právní stanovisko k náročnějším případům.
Chyby v oznamovacích povinnostech: opomenutí ohlášení nástupu, změny nebo skončení zaměstnání cizince ÚP či MV, riziko pokut a komplikací při budoucích řízeních.	Nastavení procesů a školení: ARROWS advokátní kancelář nastaví interní procesy pro digitální oznamování, připraví směrnice a proškolí HR a management, aby byla informační povinnost plněna systematicky.
Nesoulad mezi faktickým výkonem práce a obsahem karty: cizinec reálně vykonává jinou práci, než je uvedeno v žádosti a kartě, hrozí zrušení karty a sankce.	Průběžné právní poradenství: právníci ARROWS advokátní kancelář průběžně konzultují změny pracovního zařazení cizinců, pomohou včas podat oznámení či novou žádost a minimalizovat riziko zrušení karty.
Komplikace při uznávání zahraničního vzdělání: chyby v nostrifikaci, chybějící superlegalizace nebo překlady brání vydání modré karty.	Kompletní koordinace procesu nostrifikace: ARROWS advokátní kancelář pomůže s volbou správného uznávacího orgánu, zajištěním ověřených překladů a nastavením strategie, aby proces uznání vzdělání proběhl hladce.

Jak s procesem pomáhají právníci ARROWS advokátní kancelář

Zaměstnávání cizinců a procesy kolem zaměstnaneckých a modrých karet nejsou v dnešní právní realitě jednorázovou záležitostí, ale kontinuálním procesem, který zasahuje do HR, právního oddělení, daňové agendy i strategického plánování firmy. ARROWS advokátní kancelář proto s klienty nejčastěji neřeší pouze samotné podání jedné konkrétní žádosti, ale nastavuje komplexní rámec, který umožňuje zaměstnávání cizinců dlouhodobě a bez zbytečných rizik.

V oblasti zaměstnaneckých karet právníci ARROWS advokátní kancelář připravují a revidují pracovní smlouvy a smlouvy o smlouvě budoucí v návaznosti na požadavky zákona o zaměstnanosti a zákona o pobytu cizinců, prověřují parametry volných pracovních míst v evidenci Úřadu práce a koordinují postup mezi zaměstnavatelem, cizincem a správními orgány. V případě modrých karet zajišťují navíc právní podporu při nostrifikaci zahraničního vzdělání, komunikaci s uznávacími orgány a nastavení mzdových parametrů tak, aby splňovaly aktuální kritéria průměrné mzdy.

Důležitou součástí služeb je zastupování klientů při kontrolách Státního úřadu inspekce práce a v navazujících přestupkových řízeních. V případě, že je firmě vytýkáno nelegální zaměstnávání, pracovníci ARROWS advokátní kancelář analyzují skutkový stav, připraví právní argumentaci, vedou jednání s úřady a v případě potřeby se účastní soudních řízení. Díky tomu mohou často dosáhnout snížení pokuty nebo změny právní kvalifikace, případně prokázat, že k nelegální práci vůbec nedošlo.

ARROWS advokátní kancelář je zároveň pojištěna pro případ profesní odpovědnosti s limitem až 400 000 000 Kč, což je pro korporátní klienty a investory důležitým signálem, že mohou na odborné služby spoléhat i u transakcí a projektů se značným finančním dopadem. V případech s mezinárodním prvkem – například když držitel modré karty plánuje přesun v rámci EU nebo firma zaměstnává cizince ve více státech – právníci využívají také síť ARROWS International a koordinují řešení napříč jurisdikcemi.

Pro firmy, které zaměstnávání cizinců vnímají jako dlouhodobou součást svého byznys modelu, nabízí ARROWS advokátní kancelář i dlouhodobé externí právní poradenství. To může zahrnovat pravidelné konzultace, průběžný audit pobytových a pracovních oprávnění, aktualizace vnitřních směrnic podle legislativních změn a školení pro HR, manažery i liniové vedoucí. Cílem je, aby se složitá migrační agenda stala pro firmu předvídatelnou a řiditelnou, nikoli zdrojem ad hoc krizí a sporů.

FAQ: Jak požádat o zaměstnaneckou nebo modrou kartu při pobytu v ČR: Postup pro cizince s platným pobytem

1. Jak poznám, zda pro mého zahraničního zaměstnance stačí zaměstnanecká karta, nebo je vhodnější modrá karta?
Rozhodující jsou zejména kvalifikace zaměstnance a výše mzdy. Zaměstnanecká karta je určena pro všechny typy zaměstnání bez omezení kvalifikace a stačí, pokud sjednaná mzda není nižší než minimální mzda. Modrá karta je naopak určena pro vysoce kvalifikované pracovníky s vysokoškolským nebo vyšším odborným vzděláním (případně srovnatelnou praxí v IT) a vyžaduje mzdu alespoň ve výši (1,5)-násobku průměrné mzdy. Pokud váháte, který režim zvolit, doporučujeme váš konkrétní případ konzultovat s právníky ARROWS advokátní kancelář na office@arws.cz.

2. Může cizinec začít pracovat hned po podání žádosti o zaměstnaneckou nebo modrou kartu v ČR?
Ve většině případů ne – samotné podání žádosti nedává cizinci právo začít pracovat, pokud pro danou pozici nemá volný přístup na trh práce. U zaměstnanecké karty v duálním režimu je obvyklé, že cizinec může nastoupit až po vydání potvrzení o splnění podmínek nebo po převzetí pobytové karty; u modré karty je situace obdobná. Nesprávně načasovaný nástup do práce může být posouzen jako nelegální práce se všemi dopady. Aby k tomu nedošlo, doporučujeme nastavení bezpečného postupu konzultovat s právníky ARROWS advokátní kancelář na office@arws.cz.

3. Jaké jsou nejčastější důvody zamítnutí žádostí o zaměstnaneckou a modrou kartu?
Mezi nejčastější důvody patří neúplná nebo nesprávná dokumentace (například chybějící nebo nesprávně ověřené doklady o vzdělání), nedostatečná mzda ve vztahu k minimální nebo průměrné mzdy, nesoulad mezi pracovní smlouvou a evidovaným volným pracovním místem, chybné nebo nejasné vymezení druhu práce a místa výkonu práce anebo pochybnosti o reálnosti pracovního místa. Včasný právní audit žádosti těmto problémům ve většině případů předchází; s jeho provedením vám mohou pomoci právníci ARROWS advokátní kancelář, které kontaktujete na office@arws.cz.

4. Co dělat, když zahraničnímu zaměstnanci skončí pracovní poměr a má zaměstnaneckou nebo modrou kartu?
U zaměstnanecké karty má cizinec zpravidla 90 dnů na to, aby nastoupil do nového zaměstnání nebo požádal o jiné povolení k dlouhodobému pobytu, jinak karta zaniká. U modré karty rovněž platí 90denní lhůta, během níž musí cizinec najít nové zaměstnání a oznámit změnu zaměstnavatele Ministerstvu vnitra, jinak modrá karta zaniká. V obou případech je vhodné řešit další pobytovou strategii co nejdříve po oznámení ukončení pracovního poměru; konkrétní plán vám mohou pomoci nastavit právníci ARROWS advokátní kancelář prostřednictvím office@arws.cz.

5. Jak legislativní změny posledních let ovlivňují zaměstnávání cizinců v roce 2026?
Klíčové jsou zejména automatická valorizace minimální mzdy navázaná na průměrnou mzdu, která od roku 2026 stanoví minimální mzdu na 22 400 Kč měsíčně, a zrušení zaručené mzdy v soukromém sektoru, což má dopad na mzdová kritéria u zaměstnaneckých i modrých karet. Další významnou změnou je plná digitalizace informační povinnosti zaměstnavatelů vůči Úřadu práce při zaměstnávání cizinců od poloviny roku 2024. Tyto změny je vhodné zohlednit při nastavování HR procesů i pracovních smluv; s jejich implementací do praxe vám mohou pomoci právníci ARROWS advokátní kancelář, které kontaktujete na office@arws.cz.

6. Lze proces žádosti o zaměstnaneckou nebo modrou kartu zvládnout interně bez advokáta?
Teoreticky ano, řada firem i cizinců podává žádosti samostatně. V praxi však právě u složitějších případů (seniorní pozice, vícenásobné pobyty, kombinace s rodinnými pobyty, uznávání vzdělání) vede absence právní kontroly často k přerušení řízení, požadavkům na doplnění nebo zamítnutí žádosti, což prodlužuje nástup zaměstnance a zvyšuje náklady. Zvláště u klíčových pracovníků proto dává ekonomický smysl zapojit právníky ARROWS advokátní kancelář už ve fázi přípravy smluv a dokumentace; v případě zájmu se na nás obraťte na office@arws.cz.

ozvěte se nám,
vyřešíme to za Vás

Reagujeme do 24 hodin!

office@arws.cz

245 007 740

ARROWS

Advokátní kancelář
pro business a nemovitosti

Domluvit konzultaci

Upozornění: Informace obsažené v tomto článku mají pouze obecný informativní charakter a slouží k základní orientaci v problematice dle právního stavu k roku 2026. Ačkoliv dbáme na maximální přesnost obsahu, právní předpisy a jejich výklad se v čase vyvíjejí. Jsme ARROWS advokátní kancelář, subjekt zapsaný u České advokátní komory (náš orgán dohledu), a pro maximální bezpečí klientů jsme pojištěni pro případ profesní odpovědnosti s limitem 400.000.000 Kč. Pro ověření aktuálního znění předpisů a jejich aplikace na vaši konkrétní situaci je nezbytné kontaktovat přímo ARROWS advokátní kancelář (office@arws.cz). Neneseme odpovědnost za případné škody vzniklé samostatným užitím informací z tohoto článku bez předchozí individuální právní konzultace.