Kodeterminace členů dozorčí rady zaměstnanci

23.12.2020

Dne 1. 1. 2021 vejde v účinnost velká novela zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“), č. 33/2020 Sb. Jedná se o velmi rozsáhlou novelu, která do stávající právní úpravy vnáší značné změny, mezi něž patří např. změna monistické struktury akciové společnosti. Snahou tohoto článku je, aby menší avšak neméně důležité změny, jako kodeterminace členů dozorčí rady akciové společnosti zaměstnanci, nezapadly ve stínu velkých změn a dostaly se do povědomí širší veřejnosti.

Jaké jsou hlavní kompetence dozorčí rady akciové společnosti?

Dozorčí rada je kontrolní orgán akciové společnosti s dualistickým systémem orgánů. Úkolem tohoto orgánu, je dle ust. § 446 ZOK dohlížet na výkon působnosti představenstva a na činnost společnosti, přičemž se řídí zásadami schválenými valnou hromadou, ledaže jsou v rozporu se zákonem o obchodních korporacích nebo stanovami. Dozorčí radě není nikdo oprávněn udělovat pokyny týkající se její zákonné povinnosti kontrolovat působnost představenstva.

Svou kontrolní činnost dozorčí rada vykonává prostřednictvím nástrojů, které jí přiznává ust. § 447 ZOK. Dozorčí rada je oprávněna nahlížet do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti společnosti, kontrolovat vedení účetních zápisů, přezkoumávat řádnou, mimořádnou, konsolidovanou, popřípadě mezitimní účetní závěrku, návrh na rozdělení zisku nebo jiných zdrojů a skutečnost, zda se podnikatelská, či jakákoliv jiná, činnost společnosti děje v souladu s právními předpisy a stanovami.

Kolik má členů a kdo je volí?

Dle ust. § 448 ZOK, neurčí-li stanovy jinak, dozorčí rada má tři členy. Jedná-li se o společnost, ve které volí jednu třetinu zaměstnanci, musí být počet členů dozorčí rady dělitelný třemi. Třetinu členů dozorčí rady akciové společnosti, které mají v rozhodný den více než 500 zaměstnanců, volí právě zaměstnanci této akciové společnosti. Z důvodu výkladových nejasností novela normuje, že rozhodným dnem je první den účetního období, ve kterém má být do funkce ustanoven člen dozorčí rady volený zaměstnanci. Zbytek členů dozorčí rady volí a odvolává valná hromada nebo je jmenují akcionáři, kteří drží akcie s vysílacím právem. Neobsahují-li stanovy nebo smlouva o výkonu funkce délku funkčního období, platí, že tito členové dozorčí rady jsou voleni na 3 roky.

Člen volený zaměstnanci a proces volby dle novely:

Novela přináší nové ust. § 448a ZOK, které výrazně doplňuje a upravuje podrobnosti zaměstnanecké kodeterminace. Novela reaguje na nedostatečnost a nejasnost dosavadní úpravy povinné kodeterminace, přičemž tyto změny se vrací zpět k úpravě obsažené dříve v obchodním zákoníku. První skutečností, kterou upravuje odst. 1 je rozhodný den pro způsobilost zaměstnance volit člena dozorčí rady. Dle odst. 2 nového ustanovení je možné, stanoví-li to volební řád (jehož existence je zákonem znovu předpokládána po vzoru obchodního zákoníku), aby zaměstnanci volili a odvolávali člena dozorčí rady prostřednictvím volitelů. Jelikož je člen dozorčí rady volený zaměstnanci osoba znalá fungování akciové společnosti, normuje odst. 3 požadavek k pasivnímu volebnímu právu, a to že členem dozorčí rady voleným zaměstnanci může být pouze zaměstnanec, který je v pracovním poměru ke společnosti. Stanovy mohou stanovit výjimku pouze v případě, bylo-li by skončení pracovního poměru zapříčiněno odchodem člena dozorčí rady do důchodu. Odchylná ujednání stanov nemají právní účinky.

K platnosti volby člena dozorčí rady je dle odst. 5 třeba, aby hlasování bylo tajné a účast dosáhla alespoň třetiny oprávněných voličů či zvolených volitelů, zvítězí kandidát s nejvyšším počtem odevzdaných hlasů, není-li volebním řádem stanovena vyšší většina hlasů. Proces odvolání člena dozorčí rady je však náročnější, jelikož dle věty třetí téhož ustanovení je třeba polovina oprávněných voličů, resp. zvolených volitelů, avšak pouze v případě, nestanoví-li volební řád jinak. Skutečnost, aby se voleb účastnilo co nejvíce zaměstnanců, by mělo zajistit představenstvo akciové společnosti, které má dle odst. 7 na starosti organizaci volby nebo odvolání členů dozorčí rady volených zaměstnanci. Novela rovněž staví na jisto, že neplatnosti volby člena dozorčí rady se lze dovolávat dle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku. Subjekty k tomu oprávněné jsou uvedeny v § 448a odst. 8 ZOK, zákon dává oprávnění domáhat se přezkumu i alespoň 10% zaměstnanců.

Důsledky novely v praxi:

Novela reaguje na skutečnost, že úprava kodeterminace členů dozorčí rady zaměstnanci byla zcela nedostatečná a nutila k častému vyplňování mezer prostřednictvím výkladu, kdy závěry na určité dílčí problémy nebyly jednotné. Akciové společnosti s povinnou kodeterminací nezřídka vykládaly zákon např. tak, že členy dozorčí rady volila valná hromada na základě hlasování zaměstnanců. Podrobnější úprava tohoto institutu by měla přinést všem adresátům normy zvýšení právní jistoty a zaměstnancům zvýšit možnost participace na řádném chodu akciové společnosti a jasně daný způsob, jak se mohou domoci svých práv, byli-li by na nich zkráceni. Podstatná je taktéž skutečnost, že členy dozorčí rady volené zaměstnanci mohou odvolat pouze a jen zaměstnanci, nikoli valná hromada.

Čtěte také:

Chcete zobrazit celý článek ZDARMA?

Když nám na sebe necháte kontakt, heslo Vám rádi zašleme. K celé databází mají přístup zdarma i naši klienti a je stejné jako heslo k naší veřejné Wi-Fi v zasedacích místnostech.